Lucas 4

A tentação de Jesus

1 *Lc 4.1-13;Mt 4.1-11;Mt 1.12-13Cheio do Espírito Santo, *Lc 3.3,21voltou Jesus do Jordão e foi guiado pelo Espírito, no deserto, 2 durante quarenta dias, sendo tentado pelo Diabo. Nada comeu nesses dias; mas, passados eles, teve fome. 3 Então, lhe disse o Diabo: Se és Filho de Deus, manda que esta pedra se torne em pão. 4 Respondeu-lhe Jesus: *Dt 8.3Está escrito que não só de pão viverá o homem. 5 *Mt 4.8-10Levando-o a uma altura, mostrou-lhe, num relance, todos os reinos do *Mt 24.14mundo. 6 Disse-lhe o Diabo: Dar-te-ei toda esta autoridade e a glória destes reinos, *cp.1Jo 5.19porque ela me tem sido entregue, e a dou a quem eu quiser; 7 se tu, pois, me adorares, tudo será teu. 8 Respondeu-lhe Jesus: Está escrito: Ao Senhor teu Deus adorarás, e só a ele darás culto. 9 *Mt 4.5-7Então o levou a Jerusalém, o colocou sobre o pináculo do templo e lhe disse: Se és Filho de Deus, lança-te daqui abaixo; 10 porque está escrito:

*Sl 91.11-12Aos seus anjos ordenará a teu respeito para te guardarem,

11 e:

Eles te susterão nas suas mãos,

Para não tropeçares em alguma pedra.

12 Respondeu-lhe Jesus: *Dt 6.16Dito está que não tentarás o Senhor teu Deus.

13 Tendo o Diabo acabado toda a sorte de tentação, apartou-se dele até ocasião oportuna.

Jesus volta para a Galileia, e principia a sua missão

14 *Mt 4.12Regressou Jesus para a Galileia no poder do Espírito, e *Lc 4.37;Mt 9.26a sua fama correu por toda a circunvizinhança. 15 Ele *Mt 4.23ensinava nas sinagogas, sendo glorificado por todos.

Jesus prega na sinagoga de Nazaré

16 Indo a *Lc 2.39,51Nazaré, onde se criara, ao sábado *cp.Mt 13.54;Mc 6.1s.entrou na sinagoga segundo o seu costume, *cp.At 13.14-16e levantou-se para ler. 17 Foi-lhe entregue o livro do profeta Isaías e, abrindo-o, achou o lugar em que estava escrito:

18 *Is 61.1s.;Mt 12.18; cp.11.5;Jo 3.34O Espírito do Senhor está sobre mim,

Pelo que me ungiu para anunciar boas novas aos pobres;

Enviou-me para proclamar libertação aos cativos,

E restauração da vista aos cegos,

Para pôr em liberdade os oprimidos,

19 E *Lv 25.10proclamar o ano aceitável do Senhor.

20 Tendo *Lc 4.17fechado o livro, o entregou ao assistente *Mt 26.55e sentou-se; e todos na sinagoga tinham os olhos fixos nele. 21 Então começou Jesus a dizer-lhes: Hoje se cumpriu esta Escritura nos vossos ouvidos. 22 Todos lhe davam testemunho e se maravilhavam das palavras cheias de graça que saíam da sua boca, e perguntavam: *cp.Mt 13.55;Mc 6.3;Jo 6.42Não é este o filho de José? 23 Disse-lhes Jesus: Sem dúvida citar-me-eis este provérbio: Médico, cura-te a ti mesmo; tudo o que soubemos que fizeste em *Mt 4.13;Mc 1.21ss.;2.1ss.;Jo 4.46ss.; cp.Lc 4.35ss.Cafarnaum, faze-o também aqui na tua *Lc 4.16;Lc 2.39,51;Mc 6.1terra. 24 Prosseguiu: Em verdade vos afirmo que *Mt 13.57;Mc 6.4;Jo 4.44nenhum profeta é aceito na sua terra. 25 Porém, com certeza, vos digo que muitas viúvas havia em Israel nos *1Rs 17.1;18.1;Tg 5.17dias de Elias, quando se fechou o céu por três anos e seis meses, de modo que houve uma grande fome em toda a terra; 26 e a nenhuma delas foi Elias enviado, *1Rs 17.9senão a uma viúva de Sarepta *cp.Mt 11.21de Sidom. 27 Havia também muitos leprosos em Israel no tempo do profeta Eliseu, e nenhum deles ficou limpo, *2Rs 5.1-14senão Naamã, o siro. 28 Todos na sinagoga se encheram de ira, ao ouvir essas coisas; 29 e, levantando-se, *cp.At 7.58;Nm 15.35;Hb 13.12expulsaram-no da cidade e o levaram até o cume do monte sobre o qual estava edificada a cidade, para o precipitarem. 30 Mas Jesus, *cp.Jo 10.39passando por meio deles, seguiu o seu caminho.

A cura de um endemoninhado em Cafarnaum

31 *Lc 4.31-37;Mc 1.21-28Desceu *Mt 4.13; cp.Lc 4.23a Cafarnaum, cidade da Galileia. Ele os ensinava no sábado. 32 *Mt 7.28E admiravam-se da *Lc 4.36; cp.Jo 7.46sua doutrina, porque a sua palavra era com autoridade. 33 Estava na sinagoga um homem possesso do espírito de um demônio imundo, e bradou em alta voz: 34 Deixa-nos! *Mt 8.29Que temos nós contigo, Jesus, *Mc 1.24Nazareno? Vieste a perder-nos? Bem sei quem és; és o *Mc 1.24Santo de Deus. 35 Jesus *Lc 4.39,41;Mt 8.26;Mc 4.39;Lc 8.24repreendeu-o, dizendo: Cala-te e sai deste homem. O demônio, depois de o ter lançado por terra no meio de todos, saiu dele sem tê-lo ofendido. 36 Todos ficaram admirados e perguntavam uns aos outros: Que palavra é esta, pois, *Lc 4.32com autoridade e poder, ordena aos espíritos imundos, e eles saem? 37 E por *Lc 4.14todos os lugares da circunvizinhança divulgava-se a sua fama.

A cura da sogra de Pedro

38 *Lc 4.38-39;Mt 8.14-15;Mc 1.29-31Tendo saído da sinagoga, entrou na casa de Simão. A sogra deste estava com *Mt 4.24uma febre violenta, e pediram-lhe a favor dela. 39 Ele, inclinando-se para ela, *Lc 4.35,41repreendeu a febre; a febre a deixou, e logo se levantou e os servia.

Muitos outros curados

40 *Lc 4.40-41;Mt 8.16-17;Mc 1.32-34Ao *cp.Mc 1.32pôr do sol, todos os que tinham enfermos de várias moléstias lhos trouxeram; e ele, *Mc 5.23pondo as mãos sobre cada um deles, *Mt 4.23os curou. 41 Também de muitos saíram os demônios, gritando: Tu és *Mt 4.3o Filho de Deus. Ele, *Lc 4.35repreendendo-os, *Mc 1.34; cp.Mt 8.4não lhes permitiu que falassem, porque sabiam que ele era o Cristo.

Jesus vai a um lugar deserto

42 *Lc 4.42-43;Mc 1.35-38Sendo já dia, saiu e foi a um lugar deserto; as multidões procuravam-no e, encontrando-o, queriam detê-lo, para que não as deixasse. 43 Mas ele lhes disse: É necessário que eu anuncie o evangelho do reino de Deus também às outras cidades, pois *cp.Mc 1.38para isso é que fui enviado.

Jesus prega na Judeia

44 *Mt 4.23E pregava nas sinagogas da Judeia.

1 Ježíš pak, pln jsa Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť. 2 A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. A když se skonali dnové ti, potom zlačněl. 3 I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb. 4 I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím. 5 I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou. 6 A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto království, nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji. 7 Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé. 8 I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti. 9 Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů. 10 Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali, 11 A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své. 12 A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého. 13 A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času. 14 I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině. 15 A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech. 16 I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podle obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl. 17 I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno: 18 Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu, 19 A zvěstovati léto Páně vzácné. 20 A zavřev knihu a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň. 21 I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich. 22 A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův? 23 I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň také i zde v své vlasti. 24 I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své. 25 Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi, 26 Však Eliáš k nižádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově. 27 A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský. 28 I naplněni jsou všickni v škole hněvem, slyšíce to. 29 A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili. 30 Ale on bera se prostředkem jich, ušel. 31 I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a tu učil je ve dny sobotní. 32 I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho. 33 Byl pak tu v škole člověk jeden, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým, 34 Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že jsi ten svatý Boží. 35 I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil. 36 I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí? 37 I rozcházela se o něm pověst po všem okolí té krajiny. 38 Vstav pak Ježíš ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni. 39 Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim. 40 Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je. 41 Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale on přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus. 42 A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich. 43 On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem. 44 I kázal v školách Galilejských.