1 Tessalonicenses 4

Exortação à santidade

1 *2Ts 3.1; vd.2Co 13.11Quanto ao mais, *1Ts 5.12;2Ts 1.3;2.1;1Ts 4.1,13; vd.Gl 6.1irmãos, vos rogamos e exortamos no Senhor Jesus que, como aprendestes de nós de que maneira deveis *vd.Ef 4.1andar *cp.2Co 5.9e agradar a Deus, como estais fazendo, *Fp 1.9;1Ts 3.12; cp.1Ts 4.10;2Ts 1.3abundeis cada vez mais. 2 Sabeis que preceitos vos demos da parte do Senhor Jesus. 3 Pois esta é a vontade de Deus: a vossa santificação, que vos *vd.1Co 6.18abstenhais da fornicação, 4 que *1Co 7.2,9cada um de vós saiba possuir o seu *1Pe 3.7; cp.2Co 4.7vaso em santidade e *cp.Rm 1.24honra, 5 não na *cp.Rm 1.26paixão da concupiscência, assim como fazem os gentios *vd.Gl 4.8que não conhecem a Deus; 6 e que ninguém transgrida e *cp.1Co 6.8defraude *2Co 7.11nisso a seu irmão, porque o *Hb 13.4; cp.Rm 12.19;13.4Senhor é vingador de todas essas coisas, como antes vo-lo dissemos e *vd.Lc 16.28;1Ts 2.11;Hb 2.6testificamos. 7 Pois *1Pe 1.15Deus não nos chamou para *1Ts 2.3imundícia, mas em santificação. 8 Assim, quem repele isso não repele ao homem, mas a Deus, que vos *Rm 5.5;2Co 1.22;Gl 4.6;1Jo 3.24dá o seu Espírito Santo.

Exortação ao amor fraternal

9 Acerca do *vd.Jo 13.34;Rm 12.10amor fraternal, não *1Ts 5.1; cp.2Co 9.1tendes necessidade de que se vos escreva, visto que vós mesmos estais *Jo 6.45;1Jo 2.27; cp.Jr 31.33s.instruídos por Deus em amar-vos uns aos outros; 10 pois é certo que *vd.1Ts 1.7o fazeis para com todos os irmãos em toda a Macedônia. Mas vos exortamos, irmãos, a que nisso *vd.1Ts 3.12abundeis cada vez mais 11 e procureis *2Ts 3.12viver sossegados, *1Pe 4.15tratar dos vossos negócios *Ef 4.28;2Ts 3.10-12; cp.At 18.3e trabalhar com as vossas mãos, como vo-lo mandamos; 12 a fim de que *Rm 13.13;Cl 4.5andeis dignamente para com *vd.Mc 4.11os que estão de fora e *cp.Ef 4.28não tenhais necessidade de coisa alguma.

Acerca da ressurreição dos mortos e da vinda de Cristo

13 *vd.Rm 1.13Não queremos, porém, irmãos, que sejais ignorantes a respeito dos que *vd.At 7.60dormem, para que não vos entristeçais, como fazem *1Ts 5.6; vd.Ef 2.3os demais que *Ef 2.12não têm esperança. 14 Pois, se cremos que Jesus morreu e ressurgiu, *vd.Rm 14.9;2Co 4.14assim também Deus trará com Jesus *1Co 15.18; cp.1Ts 4.15os que nele dormem. 15 Isto vos dizemos *cp.1Rs 13.17s.;20.35;Gl 1.12;2Co 12.1pela palavra do Senhor: que *1Co 15.52; cp.1Ts 5.10nós, os que vivermos, os que formos deixados *vd.1Ts 2.19até a vinda do Senhor, de modo algum, precederemos os que já dormem; 16 porque o Senhor *vd.1Ts 3.11mesmo *2Ts 1.7;1Ts 1.10descerá do céu com *cp.Jl 2.11grande brado, com voz de *cp.Jd 9arcanjo e com *vd.Mt 24.31trombeta de Deus, e *vd.1Co 15.23; cp.2Ts 2.1;Ap 14.13os mortos em Cristo ressuscitarão primeiro. 17 Então, nós, que estivermos vivos e formos deixados, seremos *vd.2Co 12.2arrebatados, *cp.Dn 7.13;At 1.9;Ap 11.12em nuvens, juntamente com eles ao encontro do Senhor nos ares; e, assim, *vd.Jo 12.26ficaremos sempre com o Senhor. 18 Portanto, consolai-vos uns aos outros com essas palavras.

1 Dále pak, bratří, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož jste přijali od nás, kterak byste měli choditi a líbiti se Bohu, v tom abyste se rozhojnili více. 2 Víte zajisté, jaká přikázání vydali jsme vám skrze Pána Ježíše. 3 Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva, 4 A aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v uctivosti, 5 Ne v libosti tělesných žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají; 6 A aby žádný neutiskal ani oklamával v jakémkoli jednání bratra svého, protože mstitel jest Pán všeho toho, jakož i předpověděli jsme vám a osvědčili. 7 Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení. 8 A protož kdo by pohrdal tímto, ne člověkem pohrdá, ale Bohem, kterýž i dal Ducha svého svatého nám. 9 O lásce pak bratrské neníť potřebí psáti vám; nebo jste vy již tomu od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé. 10 A jistě činíte to ke všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť pak vás, bratří, abyste se v tom ještě více rozhojnili, 11 A snažili se pokojni býti a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám, 12 Tak abyste slušně chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž abyste neměli nedostatku. 13 Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají. 14 Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel a z mrtvých vstal, takť Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním. 15 Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli. 16 Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve. 17 Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme. 18 A protož potěšujtež jedni druhých těmito slovy.