Mateus 6

Acerca da prática de boas obras

1 Guardai-vos, não façais as vossas boas obras diante dos homens, para *Mt 6.5,16;23.5serdes vistos por eles; de outra sorte, não tendes recompensa junto de vosso Pai, que está nos céus.

Como se deve dar esmolas

2 Quando, pois, deres esmola, não faças tocar a trombeta diante de ti, como fazem os hipócritas nas sinagogas e nas ruas, *Mt 6.5,16;23.5para serem honrados dos homens; *Mt 6.5,16; cp.Lc 6.24em verdade vos digo que já receberam a sua recompensa. 3 Tu, porém, quando dás esmola, não saiba a tua mão esquerda o que faz a tua direita, 4 para que a tua esmola fique em secreto; *Mt 6.6,18e teu Pai, que vê em secreto, te retribuirá.

Como se deve orar. A Oração Dominical

5 Quando orardes, não sejais como os hipócritas; porque eles gostam de *Mc 11.25;Lc 18.11,13orar em pé nas sinagogas e nos cantos das ruas, *Mt 6.2,16;23.5para serem vistos dos homens; *Mt 6.2,16; cp.Lc 6.24em verdade vos digo que já receberam a sua recompensa. 6 Tu, porém, quando orares, entra no teu quarto e, fechada a porta, ora a teu Pai, que está em secreto; e teu Pai, que vê em secreto, *Mt 6.4,18te retribuirá. 7 Quando orais, não useis de repetições desnecessárias, como os gentios; porque pensam que pelo seu *cp.1Rs 18.26s.muito falar serão ouvidos. 8 Não sejais, pois, como eles; porque *cp.Mt 5.32vosso Pai sabe o que vos é necessário, antes que lho peçais. 9 Portanto, *Mt 6.9-13;Lc 11.2-4orai vós deste modo: Pai nosso, que estás nos céus; santificado seja o teu nome; 10 *cp.Mt 3.2venha o teu reino; seja feita a tua vontade, assim na terra como no céu. 11 *Pv 30.8O pão nosso de cada dia nos dá hoje; 12 e perdoa-nos as nossas dívidas, assim como nós também temos perdoado aos nossos devedores; 13 e não nos deixes cair em tentação, mas livra-nos *vd.Mt 5.37do mal. 14 Pois, *Mc 11.25s.; cp.Mt 18.35se perdoardes aos homens as suas ofensas, também vosso Pai celestial vos perdoará; 15 mas, se não perdoardes aos homens, tão pouco vosso Pai perdoará as vossas ofensas.

Como se deve jejuar

16 *cp.Is 58.5Quando jejuardes, não tomeis um ar triste, como os hipócritas; porque eles desfiguram os seus rostos, para fazer ver aos homens que estão jejuando; *Mt 6.2em verdade vos digo que já receberam a sua recompensa. 17 Tu, porém, quando jejuas, unge a cabeça e lava o rosto, 18 para não mostrar aos homens que jejuas, mas somente a teu Pai, que está em secreto; *Mt 6.4,6e teu Pai, que vê em secreto, te retribuirá.

Os tesouros no céu. A luz e as trevas. Os dois senhores. A ansiosa solicitude pela nossa vida

19 Não ajunteis para vós tesouros na terra, onde a traça e a ferrugem os consomem e onde os ladrões penetram e roubam; 20 mas ajuntai para vós *Mt 19.21;Lc 12.33; cp.1Tm 6.19tesouros no céu, onde nem a traça nem a ferrugem os consomem e onde os ladrões não penetram, nem roubam; 21 porque *Lc 12.34onde está o teu tesouro, aí estará também o teu coração. 22 A *Mt 6.22-23;Lc 11.34-35candeia do corpo são os olhos. Se estes, pois, forem simples, todo o teu corpo será luminoso; 23 mas, *cp.Mt 20.15;Mc 7.22se forem maus, todo o teu corpo ficará às escuras. Se, portanto, a luz que há em ti são trevas, quão densas são as trevas! 24 *Lc 16.13Ninguém pode servir a dois senhores; pois ou há de aborrecer a um e amar ao outro ou há de unir-se a um e desprezar ao outro. Não podeis servir a Deus e *Lc 16.9,11,13às riquezas. 25 *Mt 6.25-33;Lc 12.22-31Por isso, vos digo: Não andeis *Mt 6.27-28,31,34;Lc 10.41;12.11,22;Fp 4.6; cp.1Pe 5.7cuidadosos da vossa vida, pelo que haveis de comer ou beber, nem do vosso corpo, pelo que haveis de vestir; não é a vida mais que o alimento, e o corpo, mais que o vestido? 26 *Mt 10.29ss.Olhai para as aves do céu, que não semeiam, nem ceifam, nem ajuntam em celeiros, e vosso Pai celestial as alimenta; não valeis vós muito mais do que elas? 27 Qual de vós, por mais ansioso que esteja, pode *cp.Sl 39.5acrescentar um cúbito à sua estatura? 28 Por que andais ansiosos pelo que haveis de vestir? Considerai como crescem os lírios do campo: eles não trabalham nem fiam, 29 contudo vos digo que nem *1Rs 10.4-7Salomão em toda a sua glória se vestiu como um deles. 30 Se Deus, pois, assim veste a erva do campo, que hoje existe e amanhã é lançada no forno, quanto mais a vós, *Mt 8.26;14.31;16.8homens de pouca fé? 31 Assim, não andeis ansiosos, dizendo: Que havemos de comer? Ou: Que havemos de beber? Ou: Com que nos havemos de vestir? 32 (Pois os gentios é que procuram todas estas coisas); porque *cp.Mt 5.8vosso Pai celestial sabe que precisais de todas elas. 33 Mas buscai primeiramente o seu reino e a sua justiça, *cp.Mt 19.28;Mc 10.29s.;Lc 18.29s.;1Tm 4.8e todas essas coisas vos serão acrescentadas. 34 Não andeis, pois, ansiosos pelo dia de amanhã, porque o dia de amanhã a si mesmo trará seu cuidado; ao dia bastam os seus próprios males.

1 Pilně se varujte, abyste almužny vaší nedávali před lidmi, proto abyste byli vidíni od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce vašeho, jenž jest v nebesích. 2 Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou. 3 Ale ty když dáváš almužnu, tak čiň, ať neví levice tvá, co činí pravice tvá, 4 Aby almužna tvá byla v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. 5 A když bys se chtěl modliti, nebývejž jako pokrytci, kteříž obyčej mají, v školách a na úhlech rynku stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou. 6 Ale ty když bys se modliti chtěl, vejdi do pokojíka svého, a zavra dveře své, modliž se Otci svému, jenž jest v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. 7 Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že mnohomluvností svou to způsobí, aby byli uslyšáni. 8 Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve nežli byste vy ho prosili. 9 A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. 10 Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi. 11 Chléb náš vezdejší dej nám dnes. 12 A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim. 13 I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen. 14 Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš. 15 Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich. 16 Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou. 17 Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej, 18 Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně. 19 Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou. 20 Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zloději nevykopávají ani kradou. 21 Nebo kdežť jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše. 22 Svíce těla jestiť oko; jestliže oko tvé sprostné bylo by, všecko tělo tvé světlé bude. 23 Pakliť by oko tvé bylo nešlechetné, všecko tělo tvé tmavé bude. Protož jestliže světlo, kteréž jest v tobě, jest tma, co pak sama tma, jaká bude? 24 Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti i mamoně. 25 Protož pravím vám: Nepečujte o život váš, co byste jedli a co pili, ani o tělo vaše, čím byste je odívali. Zdaliž není život více nežli pokrm, a tělo více nežli oděv? 26 Hleďte na ptactvo nebeské, žeť nesejí ani žnou, ani shromažďují do stodol, avšak Otec váš nebeský krmí je. I zdaliž vy jich mnohem nepřevyšujete? 27 A kdo z vás pečlivě mysle, může přidati ku postavě své loket jeden? 28 A o oděv proč pečujete? Poučte se na kvítí polním, kterak roste, nepracuje ani přede. 29 A aj, pravím vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své tak odín nebyl, jako jedno z nich. 30 Poněvadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Bůh tak odívá, i zdaliž mnohem více vám toho nečiní, ó malé víry? 31 Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti? anebo: Èím se budeme odívati? 32 Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete. 33 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno. 34 Protož nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o své věci. Dostiť má den na svém trápení.