Ezequiel 37

A visão dum vale de ossos secos

1 *Ez 1.3;33.22;40.1A mão de Jeová veio sobre mim, e ele *Ez 8.3;11.24;43.5;At 8.39me levou para fora no Espírito de Jeová, e me pôs no meio do *Jr 7.32—8.2vale que estava cheio de ossos, 2 e fez-me passar por toda a roda deles. Eis que havia muitíssimos sobre a face do vale; e eis que estavam em *Ez 37.11extremo secos. 3 Ele me perguntou: Filho do homem, *Is 26.19acaso, podem estes ossos reviver? Respondi: Senhor Jeová, *Dt 32.39;1Sm 2.6tu sabes. 4 Disse-me mais: *Ez 37.9,12;Nm 20.8;1Rs 13.2Profetiza sobre estes ossos e dize-lhes: Ossos secos, *Ez 36.1;Is 42.18;Jr 22.29ouvi a palavra de Jeová. 5 Assim diz o Senhor Jeová a estes ossos: Eis que vou fazer entrar em vós *Ez 37.9-10,14;Gn 2.7;Sl 104.29-30o fôlego, e vivereis. 6 *Ez 37.8-10Porei sobre vós nervos, e farei crescer carnes sobre vós; porei em vós o fôlego, e vivereis; *Ez 35.9;38.23;39.6;Is 49.23;Jl 2.27;3.17sabereis que eu sou Jeová.

Vivificação dos ossos secos

7 Assim profetizei, *Jr 13.5-7como fui ordenado. Enquanto eu profetizava, houve um estrondo, e eis que se fez um *Ez 38.19terremoto, e os ossos se achegaram osso ao seu osso. 8 Olhei, e eis que estavam nervos sobre eles, e cresceram as carnes, e a pele os cobriu por cima; porém não havia neles fôlego. 9 Então, ele disse-me: Profetiza ao *Ez 37.5,14vento, profetiza, filho do homem, e dize ao vento: Assim diz o Senhor Jeová: Vem, ó fôlego, dos quatro ventos e assopra sobre estes mortos, para que *Os 13.14vivam. 10 Assim profetizei, como ele me ordenou, e o *Ez 37.5-6fôlego entrou neles, e viveram e se levantaram sobre os seus pés, um *Jr 30.19;33.22exército grande em extremo.

Os ossos secos são tipos do povo de Deus

11 Então, me disse: Filho do homem, estes ossos são *Ez 36.10;39.25;Jr 33.24toda a casa de Israel.

Eis que dizem: *Sl 141.7;Is 40.27Os nossos ossos secaram-se, e está perdida a nossa esperança.

Somos inteiramente *Sl 88.5;Lm 3.54exterminados. 12 Portanto, profetiza e dize-lhes: Assim diz o Senhor Jeová: Eis que vou abrir as vossas sepulturas, *Dt 32.39;1Sm 2.6;Is 26.19;66.14;Os 13.14e vos farei subir das vossas sepulturas, ó povo meu, e vos introduzirei na *Ez 37.25;Ez 28.25;36.24;Ed 1.2;Am 9.14-15terra de Israel. 13 *Ez 17.24;Sl 126.2-3Sabereis que eu sou Jeová, quando *Ez 37.6,12eu tiver aberto as vossas sepulturas, e vos tiver feito subir das vossas sepulturas, ó povo meu. 14 *Ez 37.9;Ez 11.19;36.27;39.29;Is 32.15;Jl 2.28-29;Zc 12.10Porei em vós o meu Espírito, e vivereis, e vos meterei na vossa terra.

Sabereis *Ez 36.36que eu, Jeová, o falei e o cumpri, diz Jeová.

Reunião de Judá e Israel

15 De novo a palavra de Jeová veio a mim, dizendo: 16 Tu, filho do homem, toma *Nm 17.2-3um pau, e escreve nele: *2Cr 10.17;11.11-17;15.9Para Judá e para os filhos de Israel, seus companheiros; depois, toma outro pau, e escreve nele: *1Rs 12.16-20;2Cr 10.19Para José, pau de Efraim, e para toda a casa de Israel, seus companheiros; 17 *Ez 37.22-24;Is 11.13;Jr 50.4;Os 1.11;Sf 3.9e unindo-os um ao outro, faze deles um só pau, para que se tornem um só na tua mão. 18 Quando vos disseram os filhos do teu povo: Porventura, não nos descobrirás *Ez 12.9;17.12;20.49;24.19o que queres dizer com isso? 19 Dize-lhes: Assim diz o Senhor Jeová: Eis que vou *Ez 37.16-17tomar o pau de José, que está na mão de Efraim, e as tribos de Israel, seus companheiros; e ajuntá-los-ei com ele, a saber, com o pau de Judá, e deles farei um só pau, e serão um só na minha mão. 20 Os paus, em que escreves estarão na tua mão diante dos seus olhos. 21 Dize-lhes: Assim diz o Senhor Jeová: Eis que vou *Ez 36.24;39.27;Is 43.5-6;Jr 29.14;Am 9.14-15tomar dentre as nações os filhos de Israel para onde eles tiverem ido, e os congregarei de todos os lados, e os introduzirei na sua terra. 22 Deles farei *Ez 36.10;Jr 3.18;50.4-5uma só nação na terra, sobre os mortos de Israel; *Ez 37.24;Ez 34.23-24e um só rei reinará sobre eles todos. Nunca mais serão duas nações, nem de maneira alguma se dividirão para o futuro em dois reinos; 23 nem *Ez 11.18;43.7se contaminarão mais com os seus ídolos, nem com as suas abominações, nem com qualquer uma das suas transgressões; mas eu os livrarei de todas as *Ez 6.6,14suas habitações em que têm pecado e *Ez 36.25os purificarei. Assim, eles serão *Ez 37.27;Ez 36.28o meu povo, e eu serei o seu Deus.

Davi será seu rei

24 O meu servo *Ez 37.25;Ez 34.24;Jr 30.9;Os 3.5Davi será rei sobre eles; e todos eles terão *Ez 34.23;Sl 78.71;Is 40.11um só pastor.

Também andarão nos meus juízos, e guardarão os meus estatutos, e os praticarão. 25 Habitarão *Ez 28.25na terra que dei ao meu servo Jacó, na qual vossos pais habitaram; nela habitarão, eles, e seus filhos, e os filhos de seus filhos, para sempre; e o *Ez 37.24;Is 11.1;Zc 6.12meu servo Davi será para sempre o seu príncipe. 26 Demais, farei com eles *Ez 16.62;20.37;34.25uma aliança de paz; será com eles uma *Ez 16.60;Sl 89.3-4;Is 55.3;59.21aliança perpétua. Estabelecê-los-ei, e os *Ez 36.10-11,37;Jr 30.19multiplicarei, e porei para sempre o *Ez 20.40;43.7meu santuário no meio deles. 27 Também *Jo 1.14o meu tabernáculo estará com eles; *Ez 37.23;2Co 6.16eu serei o seu Deus, e eles serão o meu povo. 28 As nações saberão que eu sou Jeová que *Ez 20.12;Êx 31.13santifico a Israel, quando o meu santuário estiver para sempre no meio deles.

1 Byla nade mnou ruka Hospodinova, a vyvedl mne Hospodin v duchu, a postavil mne u prostřed údolí, kteréž bylo plné kostí. 2 I provedl mne skrze ně vůkol a vůkol, a aj, bylo jich velmi mnoho v tom údolí, a aj, byly velmi suché. 3 I řekl mi: Synu člověčí, mohly-li by ožiti kosti tyto? I řekl jsem: Panovníče Hospodine, ty víš. 4 V tom řekl mi: Prorokuj o těch kostech a rci jim: Kosti suché, slyšte slovo Hospodinovo. 5 Toto praví Panovník Hospodin kostem těmto: Aj, já uvedu do vás ducha, abyste ožily. 6 A dám na vás žily, a učiním, že zroste na vás maso, a otáhnu vás koží; dám, pravím, do vás ducha, abyste ožily, i zvíte, že já jsem Hospodin. 7 Tedy prorokoval jsem tak, jakž mi rozkázáno bylo. I stal se zvuk, když jsem já prorokoval, a aj, hřmot, když se přibližovaly kosti jedna k druhé. 8 I viděl jsem, a aj, žily a maso na nich se ukázalo, i koží potaženy byly po vrchu, ale ducha žádného nebylo v nich. 9 I řekl mi: Prorokuj k duchu, prorokuj, synu člověčí, a rci duchu: Takto praví Panovník Hospodin: Ode čtyř větrů přiď, duchu, a věj na tyto zmordované, ať oživou. 10 Tedy prorokoval jsem, jakž mi rozkázal. I všel do nich duch, a ožili, a postavili se na nohách svých, zástup velmi veliký. 11 I řekl mi: Synu člověčí, kosti tyto jsou všecken dům Izraelský. Aj, říkají: Uschly kosti naše, a zhynula čáka naše, jižť jest po nás. 12 Protož prorokuj a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj, a uvedu vás do země Izraelské. 13 I zvíte, že já jsem Hospodin, když otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj. 14 A dám Ducha svého do vás, abyste ožili, a osadím vás v zemi vaší, i zvíte, že já Hospodin mluvím i činím, dí Hospodin. 15 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 16 Ty pak synu člověčí, vezmi sobě dřevo jedno, a napiš na něm: Judovi, a synům Izraelským, tovaryšům jeho. Zatím vezma dřevo druhé, napiš na něm: Jozefovi dřevo Efraimovo, a všechněm synům Izraelským, tovaryšům jeho. 17 I spojž je sobě jedno k druhému v jedno dřevo, aby byla jako jedno v ruce tvé. 18 A když mluviti budou k tobě synové lidu tvého, řkouce: Což nám neoznámíš, co ty věci znamenají: 19 Mluv k nim: Takto praví panovník Hospodin: Aj, já vezmu dřevo Jozefovo, kteréž jest v ruce Efraimově, a pokolení Izraelských, tovaryšů jeho, a přiložím je s ním k dřevu Judovu, a učiním je dřevem jedním, i budou jedno v ruce mé. 20 A když budou ta dřeva, na kterýchž jsi psal, v ruce tvé před očima jejich, 21 Tedy mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vezmu syny Izraelské z prostřed národů těch, kamž odešli, a shromáždě je odevšad, uvedu je do země jejich. 22 A učiním je, aby byli národem jedním v té zemi na horách Izraelských, a král jeden bude nad nimi nade všemi králem. A nebudou více dva národové, aniž se již více děliti budou na dvoje království. 23 Aniž se budou poškvrňovati více ukydanými bohy svými, a ohavnostmi svými, ani jakými přestoupeními svými, i vysvobodím je ze všech obydlí jejich, v nichž hřešili, a očistím je. I budou mým lidem, a já budu jejich Bohem. 24 A služebník můj David bude králem nad nimi, a pastýře jednoho všickni míti budou, aby v soudech mých chodili, a ustanovení mých ostříhali, i činili je. 25 I budou bydliti v té zemi, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi, v níž bydlili otcové vaši. Budou, pravím, v ní bydliti oni i synové jejich, i synové synů jejich až na věky, a David služebník můj knížetem jejich bude na věky. 26 Nadto učiním s nimi smlouvu pokoje; smlouva věčná bude s nimi. A rozsadím je, i rozmnožím je, a postavím svatyni svou u prostřed nich na věky. 27 Bude i příbytek můj mezi nimi, a budu jejich Bohem, a oni budou lidem mým. 28 I zvědí národové, že jsem já Hospodin, jenž posvěcuji Izraele, když bude svatyně má u prostřed nich na věky.