Ezequiel 2

A vocação de Ezequiel. Visão do rolo do livro

1 Essa voz disse-me: *Ez 2.3,6,8;Ez 3.1;37.3Filho do homem, *Dn 10.11;At 9.6põe-te sobre os teus pés, e falarei contigo. 2 Falando-me ele, entrou em mim *Ez 3.24;Dn 8.18o Espírito, e pus-me sobre os meus pés; ouvi aquele que me falava. 3 Ele disse-me: Filho do homem, eu te envio aos filhos de Israel, às nações *Ez 2.5;Ez 5.6;20.8,13,21rebeldes que *1Sm 8.7-8;Jr 3.25se rebelaram contra mim. *Ez 20.18,30Eles e seus pais têm transgredido contra mim até o dia de hoje. 4 Os filhos *Ez 3.7;Sl 95.8;Is 48.4;Jr 5.3;6.15são desavergonhados e obstinados de coração. Eu te envio a eles, e tu lhes dirás: Assim diz o Senhor Deus. 5 Eles, *Ez 2.7;Ez 3.11,27;Mt 10.12-15;At 13.46quer queiram ouvir quer não queiram (porque são casa rebelde), *Ez 33.33;Lc 10.10-11;Jo 15.22saberão que tem estado no meio deles um profeta. 6 Tu, filho do homem, *Ez 3.9;Is 51.12;Jr 1.8,17não tenhas medo deles, nem temas as suas palavras, ainda que estejam contigo *Ez 28.24;2Sm 23.6-7;Mq 7.4sarças e espinhos, e habites entre escorpiões; não temas as suas palavras, nem te assustes com os seus semblantes, ainda que são casa rebelde. 7 *Ez 3.10,17;Jr 1.7,17Dir-lhes-ás as minhas palavras, *Ez 2.5quer queiram ouvir quer não queiram, pois são rebeldes.

8 Tu, porém, filho do homem, ouve o que eu te digo; *Nm 20.10-13,24;Is 50.5não sejas rebelde, como aquela casa rebelde. Abre a tua boca *Ez 3.3;Jr 15.16e come o que eu te dou. 9 Quando olhei, eis que *Ez 8.3uma mão se estendia para mim, e nela se achava *Ez 3.1;Jr 36.2;Ap 5.1-5;10.8-11o rolo dum livro; 10 abriu-o diante de mim; o rolo estava escrito por dentro e por fora. Nele, estavam escritas lamentações, e suspiros, e *Ap 8.13ais.

1 Kterýž řekl ke mně: Synu člověčí, postav se na nohy své, ať mluvím s tebou. 2 I vstoupil do mne duch, když promluvil ke mně, a postavil mne na nohy mé, a slyšel jsem, an mluví ke mně. 3 Kterýž řekl mi: Synu člověčí, já tě posílám k synům Izraelským, k národům zpurným, kteříž zpurně se postavovali proti mně; oni i otcové jejich zpronevěřovali se mi, až právě do tohoto dne. 4 K těch, pravím, synům nestydaté tváři a zatvrdilého srdce já posílám tě, a díš k nim: Takto praví Panovník Hospodin, 5 Již oni slyšte neb nechte: Že dům zpurný jsou. Ať vědí, že prorok byl u prostřed nich. 6 Ty pak synu člověčí, neboj se jich, aniž se boj slov jejich, že zpurní a jako trní jsou proti tobě, a že mezi štíry bydlíš. Slov jejich neboj se, a tváři jejich se nestrachuj, proto že dům zpurný jsou. 7 Ale mluv slova má k nim, již oni slyšte neb nechte: Že zpurní jsou. 8 Ty pak synu člověčí, slyš, co já pravím tobě: Nebuď zpurný jako ten dům zpurný. Otevři ústa svá, a sněz, co já tobě dám. 9 I viděl jsem, a aj, ruka vztažena byla ke mně, a aj, v ní svinutá kniha. 10 Kteroužto rozvinul přede mnou, a byla popsaná s předu i z zadu, a bylo v ní psáno naříkání, kvílení a běda.