Ezequiel 24

A parábola da caldeira

1 Demais, *Ez 1.2;8.1;20.1;26.1no nono ano, no décimo mês, aos dez dias do mês, veio a mim a palavra de Jeová, dizendo: 2 Filho do homem, *Is 8.1;30.8;Hc 2.2escreve o nome do dia, sim, deste mesmo dia; o rei de Babilônia *2Rs 25.1;Jr 39.1;52.4aproximou-se de Jerusalém neste dia. 3 Propõe *Ez 17.2;20.49;Sl 78.2uma parábola *Ez 2.3,6,8;Is 1.2;30.1,9à casa rebelde e dize-lhes: Assim diz Jeová Deus: Põe a *Ez 24.6;Ez 11.3,7,11;Jr 1.13-14caldeira ao lume, põe-na e deita-lhe também água dentro; 4 *Ez 22.19-22;Mq 3.2-3Mete nela os seus pedaços, a saber, todos os bons pedaços, a coxa e a espádua; enche-a dos ossos escolhidos. 5 Toma *Jr 39.6;52.10,24-27o que é de melhor do rebanho e põe também uma pilha dos *Ez 24.10ossos debaixo dela; faze-a ferver bem, sim, sejam cozidos os seus ossos no meio dela.

6 Pelo que assim diz o Senhor Jeová: *Ez 24.9Ai da *Ez 22.2-3,27;2Rs 24.3-4;Mq 7.2;Na 3.1cidade sanguinolenta, *Ez 24.3da caldeira cheia de ferrugem e cuja *Ez 24.13ferrugem não saiu dela! Esvazia-se pedaço por pedaço; *Jl 3.3;Ob 11;Na 3.10não caiu sorte sobre ela. 7 Pois o seu *Ez 23.37,45sangue está no meio dela; ela o pôs sobre a rocha escalvada, não *Lv 17.13;Dt 12.16o derramou sobre o chão, para o cobrir com o pó; 8 a fim de que ele *Is 26.21fizesse subir a fúria para tomar vingança, pus o sangue dela sobre a rocha escalvada, para que *Jr 22.8-9não fosse coberto. 9 Portanto, assim diz o Senhor Jeová: *Ez 24.6;Hc 2.12Ai da cidade sanguinolenta! Eu também farei grande a pilha. 10 Amontoa a lenha, torna mais quente o fogo, ferve bem a carne, faze grosso o caldo, e sejam queimados *Ez 24.5os ossos. 11 Então, *Jr 21.10;Ml 4.1põe-na vazia sobre as suas brasas, para que ela aqueça, o seu cobre se derreta, e se funda no meio dela a sua *Ez 22.15;23.27imundícia, a fim de que se consuma a sua ferrugem. 12 Ela *Jr 9.5tem-se cansado com trabalhos; contudo, não sai dela a *Ez 24.13sua muita ferrugem. A sua ferrugem não sai por meio do fogo. 13 Há luxúria na tua *Ez 24.11;Ez 23.36-48imundícia; porque te purifiquei e *Ez 22.24;Is 5.4;9.13;Jr 6.28-30não foste purificada, não serás purificada nunca da tua imundícia, até que eu *Ez 5.13;8.18tenha satisfeito o meu furor sobre ti. 14 Eu, Jeová, o disse: *Sl 33.9;Is 55.11sucederá, e eu o farei; não me tornarei para trás, *Ez 9.10;Jr 13.14nem pouparei, nem me arrependerei; *Ez 18.30;36.19;Is 3.11conforme os teus caminhos e conforme os teus feitos, te julgarão, diz o Senhor Jeová.

A morte da mulher de Ezequiel é um sinal para Judá

15 Também veio a mim a palavra de Jeová, dizendo: 16 Filho do homem, eis que eu tiro dum *Jó 23.2golpe o *Ez 24.18;Ct 7.10desejo dos teus olhos; *Jr 16.5;22.10todavia, não te lamentarás, nem chorarás, nem te correrão *Jr 13.17lágrimas. 17 Geme, porém, *Sl 39.9;46.10;Am 8.3em silêncio; *Lv 21.10-12não faças lamentação pelos mortos, ata na cabeça o teu *Ez 24.23;Ez 44.18;Êx 39.28;Is 3.20turbante, e mete nos pés os teus sapatos, e não cubras os teus lábios, e *Jr 16.7;Os 9.4não comas o pão dos homens. 18 Assim, falei de manhã ao povo, e à tarde morreu minha mulher; e fiz, pela manhã, como se me deu ordem.

19 O povo perguntou-me: Porventura, não nos farás saber o *Ez 20.49;37.18que nos significam essas coisas, visto que tu procedes desta maneira? 20 Então, lhes respondi: A palavra de Jeová veio a mim, dizendo: 21 Fala à casa de Israel: Assim diz o Senhor Jeová: Eis *Ez 7.20-22;9.7;Sl 74.7;79.1;Jr 7.14;Lm 2.6-7que profanarei o meu santuário, orgulho do vosso poder, *Ez 24.16;Sl 27.4;84.1desejo dos vossos olhos, e o de que se condói a vossa alma; *Ez 23.25,47;Jr 6.11;16.3-4vossos filhos e vossas filhas, que deixastes, cairão à espada. 22 Vós fareis como eu fiz: *Ez 24.17não vos cobrireis os lábios, nem comereis o pão dos homens. 23 Tereis nas cabeças os vossos turbantes e nos pés, os vossos sapatos.

Não vos lamentareis, nem chorareis, mas *Ez 4.17;33.10definhar-vos-eis nas vossas iniquidades, e dareis gemidos uns com os outros. 24 Assim, vos servirá Ezequiel de *Ez 4.3;Os 1.2;3.1;Lc 11.29-30sinal; conforme tudo o que ele fez, assim fareis vós. Quando isso suceder, sabereis que eu sou o Senhor Jeová.

25 Filho do homem, no dia em que eu lhes tirar a *Ez 24.21;Sl 48.2;50.2sua fortaleza, o gozo da sua glória, *Ez 24.16,21o desejo dos seus olhos e aquilo em que eles põem a sua mente, isto é, *Dt 28.32;Jr 11.22;52.10seus filhos e suas filhas, 26 porventura, não será *Ez 33.21nesse dia que virá ter contigo todo aquele *1Sm 4.12;Jó 1.15-19que escapar, para to fazer ouvir com os teus ouvidos? 27 Naquele dia, se te abrirá *Ez 3.26;33.22a boca para o que tiver escapado, e falarás e não ficarás mais em silêncio. Assim, lhes servirás *Ez 24.24de sinal; e saberão que eu sou Jeová.

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně léta devátého, měsíce desátého, desátého dne téhož měsíce, řkoucí: 2 Synu člověčí, napiš sobě jméno tohoto dne, vlastně dnešního dne tohoto: nebo oblehl král Babylonský Jeruzalém právě tohoto dnešního dne. 3 A předlož tomu domu zpurnému podobenství, řka k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Přistav tento hrnec, přistav a nalej také do něho vody. 4 A sebera kusy náležité do něho, každý kus dobrý, stehno i plece, a nejlepšími kostmi napln jej. 5 Přivezmi i nejlepších bravů, a udělej oheň z kostí pod ním, způsob, ať to vře, ažby kypělo, ať se i kosti jeho rozvaří v něm. 6 Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu tomu vražedlnému, hrnci, v němž zůstává připálenina jeho, z něhož, pravím, připálenina jeho nevychází. Po kusích, po kusích vytahuj z něho, nepadneť na něj los. 7 Nebo krev jest u prostřed něho. Na vysedlou skálu vystavilo ji; nevylilo jí na zemi, aby ji prach přikryl. 8 I já zanítě prchlivost k vykonání pomsty, vystavím krev na vysedlou skálu, aby nebyla přikryta. 9 Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu vražedlnému, i já udělám veliký oheň, 10 Přikládaje dříví, rozněcuje oheň, v nic obraceje maso, a kořeně kořením, tak že i kosti spáleny budou. 11 A postavím ten hrnec na uhlí jeho prázdný, aby se zhřela i rozpálila měď jeho, ažby se vyvařila u prostřed něho nečistota jeho, a vyprázdnila připálenina jeho. 12 Klamy svými bylo mi těžké, protož nevyjde z něho množství šumu jeho; do ohně musí šum jeho. 13 V tvé nečistotě jest nešlechetnost, proto že jsem tě očišťoval, však nejsi očištěno. Nebudeš více očišťováno od nečistoty své, až i doložím prchlivost svou na tebe. 14 Já Hospodin mluvil jsem, dojdeť, a učiním to; neustoupímť, aniž se slituji, ani želeti budu. Podlé cest tvých a činů tvých budou tě souditi, praví Panovník Hospodin. 15 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 16 Synu člověčí, aj, já odejmu od tebe žádost očí tvých v náhle, však nekvěl ani plač, a nechť nevycházejí slzy tvé. 17 Stonati přestaň, smutku, jakž bývá nad mrtvým, nenes, klobouk svůj vstav na sebe, a střevíce své obuj na nohy své, a nezastírej brady své, aniž pokrmu čího jez. 18 Což když jsem pověděl lidu ráno, tedy umřela žena má u večer. I učinil jsem na ráno, jakž mi rozkázáno bylo. 19 I řekl ke mně lid: Což nám neoznámíš, co tyto věci nám znamenají, kteréž činíš? 20 Tedy řekl jsem jim: Slovo Hospodinovo stalo se ke mně, řkoucí: 21 Rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já poškvrním svatyně své, vyvýšenosti síly vaší, žádosti očí vašich a toho, čehož šanuje duše vaše. Též synové vaši i dcery vaše, kterýchž jste zanechali, mečem padnou. 22 I budete tak činiti, jakž já činím. Brady nezastřete, aniž čího pokrmu jísti budete. 23 A majíce klobouky své na hlavách svých a střevíce na nohách svých, nebudete kvíliti ani plakati, ale svadnouce pro nepravosti své, úpěti budete jeden s druhým. 24 Nebo jest vám Ezechiel zázrakem. Všecko, což on činí, budete činiti, a když to přijde, tedy zvíte, že já jsem Panovník Hospodin. 25 Ty pak synu člověčí, zdali v ten den, když já odejmu od nich sílu jejich, veselé okrasy jejich, žádost očí jejich, a to, po čemž touží duše jejich, syny jejich i dcery jejich, 26 Zdali v ten den přijde k tobě ten, kdož uteče, vypravuje tu novinu? 27 V ten den otevrou se ústa tvá při přítomnosti toho, kterýž ušel, i budeš mluviti, a nebudeš více němým. Takž jim budeš zázrakem, i zvědí, že já jsem Hospodin.