Ezequiel 17

A parábola das duas águias e da videira

1 Veio a mim a palavra de Jeová, dizendo: 2 Filho do homem, *Ez 20.49;24.3propõe um enigma e profere uma parábola à casa de Israel; 3 dize: Assim diz o Senhor Jeová: Uma grande *Ez 17.12;Jr 48.40;Os 8.1águia de *Dn 4.22grandes asas e de plumagem comprida, cheia de penas de várias cores, veio ao *Jr 22.23Líbano, e tomou *Ez 17.22o topo dum cedro; 4 arrancou o mais alto dos seus raminhos e levou-o à cidade do tráfico; pô-lo numa cidade de negociantes. 5 Também tomou da *Ez 17.13semente da terra e a plantou num *Dt 8.7-9solo frutífero; pô-la junto às muitas águas, e colocou-a como *Is 44.4salgueiro. 6 Ela cresceu e tornou-se numa vide larga, *Ez 17.14de pouca altura, para que os seus sarmentos se inclinassem para a tal águia, e as suas raízes estivessem debaixo dela; assim, se tornou uma vide, e produzia sarmentos, e brotava renovos.

7 Também houve *Ez 17.15outra grande águia de grandes asas e de muitas penas; eis que essa vide inclinou as suas raízes para ela e brotou os seus sarmentos para ela, desde as aréolas *Ez 31.4em que estava plantada, para que ela a regasse. 8 Numa *Ez 17.5boa terra junto a muitas águas estava ela plantada, para produzir sarmentos e dar fruto, a fim de que fosse uma vide excelente. 9 Dize: Assim diz o Senhor Jeová: Acaso, *Ez 17.10,15-21prosperará ela? Porventura, a águia não lhe arrancará as raízes e não lhe cortará o fruto, para que seque, para que sequem todas as suas folhas recém-nascidas? Não será necessário nem grande poder nem muita gente para a arrancar pelas suas raízes. 10 Eis que, depois de plantada, acaso, *Ez 17.15prosperará ela? Não *Ez 19.14;Os 13.15se secará de todo, quando a tocar o vento oriental? Secar-se-á nas aréolas onde cresceu.

Interpretação da parábola das águias e da videira

11 Demais, veio a palavra de Jeová, dizendo: 12 Dize, pois, *Ez 2.3-5à casa rebelde: *Ez 12.9-11;24.19Não sabeis o que significam essas coisas? Dize-lhes: Eis que veio *Ez 17.3;Ez 1.2;2Rs 24.11-12,15o rei de Babilônia a Jerusalém, tomou o seu rei e os seus príncipes e fê-los recolher a si, a Babilônia; 13 tomou um *Ez 17.5;2Rs 24.17da estirpe real e fez aliança com ele; também recebeu dele *2Cr 36.13juramento e levou *2Rs 24.15-16os poderosos da terra, 14 para que o reino se conservasse *Ez 17.6;Ez 29.14abatido, de modo a não poder levantar-se; contudo, continuasse a existir, guardando a sua aliança. 15 Porém ele *Ez 17.7;2Rs 24.20;2Cr 36.13;Jr 52.3se rebelou contra o rei de Babilônia, enviando os seus embaixadores ao *Is 30.1-4;Jr 37.5-7Egito, para que lhe desse cavalos e muita gente. *Ez 17.9-10Acaso prosperará ele? *Ez 17.18;Jr 34.3;38.18,23Porventura, escapará aquele que faz tais coisas? 16 Pela minha vida, diz o Senhor Jeová, certamente, morrerá no lugar em que habita o rei que o fez reinar, cujo juramento *Ez 17.13,18-19;Ez 16.59;2Rs 24.17,20desprezou e cuja aliança violou, sim, morrerá com ele *Ez 12.13;Jr 52.11no meio de Babilônia. 17 Nem o ajudará na guerra *Ez 29.6-7;Is 36.6;Jr 37.5,7Faraó com o seu exército poderoso e companhia numerosa, quando se levantarem trincheiras e edificarem fortes, para a destruição de muitas pessoas. 18 Pois *Ez 17.16desprezou ao juramento, rompendo a aliança; eis que ele tinha *Lm 5.6dado a sua mão; contudo, fez todas essas coisas; *Ez 17.15não escapará. 19 Portanto, assim diz o Senhor Jeová: Pela minha vida, certamente, farei recair sobre a cabeça dele *Ez 17.13,16;Ez 16.59;21.23;Jr 7.9o meu juramento que desprezou e a minha aliança que violou. 20 Estenderei sobre ele a *Ez 12.13;32.3minha rede, e será *Jr 39.5-7apanhado no meu laço, e fá-lo-ei vir à Babilônia *Ez 20.35-36;Jr 2.35e lá entrarei em juízo com ele por causa *Ez 15.8;18.24da sua transgressão que cometeu contra mim. 21 Todos os seus *Ez 5.2,10,12-14;2Rs 25.5,11fugitivos, em todas as suas tropas, cairão à espada, e os que ficarem serão espalhados a todos os ventos; *Ez 6.7,10;13.14,23e sabereis que eu, Jeová, o disse.

22 Assim diz o Senhor Jeová: Também eu tomarei do alto do topo do cedro *Ez 34.29e o plantarei; e do mais alto dos seus raminhos quebrarei um que seja tenro *Ez 36.36e o plantarei sobre um *Ez 20.40;37.22;Sl 72.16alto e elevado monte. 23 No alto monte de Israel, o plantarei; ele produzirá ramos, dará fruto e far-se-á *Sl 92.12;Is 27.6um cedro excelente. *Ez 31.6;Os 14.5-7;Mt 13.31-32Debaixo dele, habitarão todas as aves de toda a sorte; à sombra dos seus ramos, habitarão. 24 Todas *Sl 96.12;Is 55.12as árvores do campo saberão que eu, Jeová, *Ez 21.26;1Sm 2.7-8;Is 2.13humilhei a árvore alta, exaltei a árvore baixa, *Ez 19.12sequei a árvore verde e fiz *Ez 37.3,13;Am 9.11reverdecer a árvore seca; eu, Jeová, falei e o fiz.

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 2 Synu člověčí, vydej pohádku, a předlož podobenství o domu Izraelském, 3 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Orlice veliká, velikých křídel a dlouhých brků, plná peří, strakatá, přiletěvši na Libán, vzala vrch cedru. 4 Vrch mladistvých ratolestí jeho ulomila, a přenesla jej do země kupecké; v městě kupeckém položila jej. 5 Potom vzavši z semene té země, vsadila je v poli úrodném, a vsadila je velmi opatrně při vodách mnohých. 6 Kteréžto bylo by vzešlo, a bylo by révem bujným, jakžkoli nízké postavy, a byly by patřily ratolesti jeho k ní, a kořenové jeho poddáni byli by jí, a tak bylo by kmenem vinným, kterýž by vydal byl ratolesti, a vypustil rozvody. 7 Ale byla orlice jedna veliká velikých křídel a vypeřená, a aj, ten kmen vinný připjal kořeny své k ní, a ratolesti své vztáhl k ní, aby svlažovala jej z brázd štípení svého, 8 Ješto v poli dobrém, při vodách mnohých štípen byl, aby vypustil ratolesti, a nesl ovoce, a byl kmenem slavným. 9 Rci: Takto praví Panovník Hospodin: Zdaliž se podaří? Zdaliž kořenů jeho nevytrhá, a ovoce jeho neotrhá a neusuší? Zdaž všech ratolestí vyrostlých z něho neusuší? Zdaliž s velikou silou a s mnohým lidem nevyhladí ho z kořenů jeho? 10 Aj, jakžkoli štípen, zdaliž se podaří? Zdaliž, jakž se ho dotkne vítr východní, do konce neuschne? Při brázdách, při nichž se ujal, zdaž neuschne? 11 Za tím stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 12 Rci nyní domu zpurnému: Nevíte-liž, co je toto? Rci: Aj, přitáhl král Babylonský do Jeruzaléma, a vzal krále jeho i knížata jeho, a zavedl je s sebou do Babylona. 13 Vzal také z semene královského, a učiniv s ním smlouvu, přísahou jej zavázal, a silné země té pobral, 14 Aby bylo království snížené, proto aby se nepozdvihovalo, aby ostříhaje smlouvy jeho, tak stálo. 15 Ale zprotivil se jemu, poslav posly své do Egypta, aby jemu podal koní a lidu mnohého. Zdaž se mu to podaří? Zdaž pomsty ujde ten, kdož tak činí? Ten kdož ruší smlouvu, zdaliž pomsty ujde? 16 Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že v místě krále toho, kterýž jej králem učinil, jehož přísahou pohrdl, a jehož smlouvu zrušil, u něho v Babyloně umře. 17 Aniž mu Farao s vojskem velikým a s zástupem mnohým co napomůže v boji, když vysype násyp, a vzdělá šance, aby zahubil množství lidí, 18 Poněvadž pohrdl přísahou, zrušiv smlouvu. Neb aj, podal ruky své, a však všecko toto činí. Neujdeť pomsty. 19 Protož takto praví Panovník Hospodin: Živť jsem já, že přísahu svou, kterouž pohrdl, a smlouvu svou, kterouž zrušil, jistotně obrátím na hlavu jeho. 20 Nebo roztáhnu na něj sít svou, a polapen bude do vrše mé, i zavedu jej do Babylona, a souditi se s ním budu tam pro přestoupení jeho, kteréhož se dopustil proti mně. 21 Všickni též, kteříž utekli od něho se všemi houfy jeho, od meče padnou, ostatní pak na všecky strany rozprostříni budou. I zvíte, že já Hospodin mluvil jsem. 22 Takto praví Panovník Hospodin: A však vezmu z vrchu cedru toho vysokého a vsadím, z vrchu mladistvých ratolestí jeho mladou větvičku ulomím, a štípím na hoře vysoké a vyvýšené. 23 Na hoře vysoké Izraelské štípím ji, i vypustí ratolesti, a ponese ovoce, a tak učiněna bude cedrem slavným, a bude bydliti pod ním všeliké ptactvo; všecko, což křídla má, v stínu ratolestí jeho bydliti bude. 24 A tak zvědí všecka dříví polní, že já Hospodin snížil jsem dřevo vysoké, a povýšil jsem dřeva nízkého; usušil jsem strom zelený, a způsobil to, aby zkvetl strom suchý. Já Hospodin mluvil jsem to i učiním.