Juízes 3

Nações que permaneceram para provar a Israel

1 *Jz 1.1Estas são as nações que Jeová deixou, para por elas provar a Israel, isto é, a quantos não tiveram experiência de todas as guerras de Canaã. 2 Isto fez tão somente para que as gerações dos filhos de Israel tivessem experiência de guerra, sendo nela instruídos unicamente os que dantes não tinham essa experiência. 3 Estas são os cinco régulos dos filisteus, e todos os cananeus, e os sidônios, e os *Js 9.3,7;11.19heveus que habitavam no monte Líbano, desde o monte Baal-Hermom até à entrada de Hamate. 4 Estes serviram para *Dt 8.2provar a Israel, a fim de saber se eles obedeceriam aos mandamentos de Jeová, que ele ordenou aos seus pais por intermédio de Moisés. 5 Os filhos de Israel habitaram no meio dos cananeus, dos heteus, dos amorreus, dos ferezeus, dos heveus e dos jebuseus. 6 *Êx 34.15-16;Dt 7.3-4;Js 23.12Tomaram por mulheres as filhas deles, deram suas filhas aos filhos dos mesmos e serviram aos seus deuses.

Otniel livra a Israel da servidão de Cusã

7 Os filhos de Israel fizeram *Jz 2.11o mal à vista de Jeová, e *Dt 4.9esqueceram-se de Jeová, seu Deus, *Jz 2.13servindo os Baalins e as Aserotes. 8 Pelo que se acendeu a ira de Jeová contra Israel, e os entregou nas mãos de Cusã-Risataim, rei de Mesopotâmia; os filhos de Israel serviram a Cusã-Risataim oito anos. 9 Quando os filhos de Israel clamaram a Jeová, suscitou-lhes ele um salvador que os livrou, a saber, *Jz 1.13Otniel filho de Quenaz, irmão mais moço de Calebe. 10 O *Nm 11.25-29;24.2Espírito de Jeová veio sobre ele, e ele julgou a Israel; saiu a pelejar, e Jeová entregou-lhe nas mãos a Cusã-Risataim, rei de Mesopotâmia, contra o qual prevaleceu a sua mão. 11 A terra teve descanso quarenta anos. Otniel, filho de Quenaz, morreu.

Eúde livra-os da servidão de Eglom

12 Então, tornaram os filhos de Israel a *Jz 2.11fazer o mal à vista de Jeová; e *Jz 2.14Jeová fortaleceu a Eglom, rei de Moabe, contra Israel, porque haviam feito o mal à sua vista. 13 Eglom, unindo a si os filhos de Amom e de Amaleque, foi-se e feriu a Israel. Apoderaram-se da *Jz 1.16;Dt 34.3cidade das Palmeiras, 14 e os filhos de Israel serviram a Eglom, rei de Moabe, dezoito anos.

15 Mas, quando os filhos de Israel clamaram a Jeová, suscitou-lhes ele um salvador, Eúde, filho de Gera, benjamita, homem canhoto. Por ele enviaram os filhos de Israel tributo a Eglom, rei de Moabe. 16 Eúde, fazendo para si um punhal de dois gumes, dum côvado de comprido, cingiu-o debaixo do vestido à sua coxa direita. 17 Apresentou o tributo a Eglom, rei de Moabe; ora, Eglom era em extremo gordo. 18 Eúde despediu a gente que trouxera o tributo, depois de o ter apresentado. 19 Porém ele mesmo voltou das pedras esculpidas que estavam junto a Gilgal e disse: Tenho que dizer-te, ó rei, uma palavra em segredo. Disse o rei: Silêncio! Todos os que lhe assistiam saíram da sua presença. 20 Eúde entrou a ele, e o rei estava sentado inteiramente a sós na sua sala de verão. Disse Eúde: Tenho que dizer-te uma palavra da parte de Deus. O rei levantou-se logo da sua cadeira. 21 Então, Eúde, estendendo a mão esquerda, tirou o punhal de sobre a coxa direita e lho cravou no ventre. 22 O cabo também entrou após a folha, e a gordura fechou-se sobre ela, porque não tirou do ventre o punhal. Saíram as fezes. 23 Eúde, saindo ao pórtico, cerrou sobre ele as portas da sala e trancou-as.

24 Depois de ter ele saído, vieram os servos do rei. Olharam, e eis que as portas da sala estavam trancadas. Disseram: Sem dúvida ele *1Sm 24.3está aliviando o ventre na privada do seu quarto. 25 Esperaram até *2Rs 2.17;8.11que viram que estavam enganados, pois que não abriu as portas da sala; portanto, tomaram a chave e as abriram. Eis que o seu senhor estava estendido morto em terra.

26 Eúde escapou enquanto se demoravam e, tendo passado pelas pedras esculpidas, foi para Seirá. 27 Depois de ter chegado, tocou na trombeta o alarme na região montanhosa de Efraim, e os filhos de Israel, com ele à frente, desceram dali. 28 Disse-lhes: Segui-me, porque Jeová vos entregou nas mãos os vossos inimigos, os moabitas. Desceram após ele, apoderaram-se dos *Jz 7.24;12.5vaus do Jordão contra os moabitas, e não deixaram passar nem um só homem. 29 Naquele tempo, feriram dos moabitas uns dez mil homens, cada um deles robusto e valente; e não escapou nem sequer um. 30 Assim, foi subjugado Moabe, naquele dia, debaixo da mão de Israel. A terra teve descanso oitenta anos.

31 Depois dele foi *Jz 5.6Sangar, filho de Anate, que matou a seiscentos homens dos filisteus com uma aguilhada de boi; também ele livrou a Israel.

1 Tito pak jsou národové, kterýchž zanechal Hospodin, aby skrze ně zkušoval Izraele, totiž všech, kteříž nevěděli o žádných válkách Kananejských, 2 Aby aspoň zvěděli věkové synů Izraelských, a poznali, co jest to válka, čehož první něvěděli: 3 Patero knížat Filistinských, a všickni Kananejští a Sidonští a Hevejští bydlící na hoře Libánské od hory Balhermon až tam, kudy se vchází do Emat. 4 Ti pozůstali, aby zkušován byl skrze ně Izrael, a aby známé bylo, budou-li poslouchati přikázaní Hospodinových, kteráž přikázal otcům jejich skrze Mojžíše. 5 Bydlili tedy synové Izraelští u prostřed Kananejských, Hetejských a Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských, 6 A brali sobě dcery jejich za manželky, a dcery své dávali synům jejich, a sloužili bohům jejich. 7 Èinili tedy synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili Bálům a Asserotům. 8 Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal jej v ruku Chusana Risataimského, krále Syrského v Mezopotamii; i sloužili synové Izraelští Chusanovi Risataimskému osm let. 9 Volali pak synové Izraelští k Hospodinu, i vzbudil Hospodin vysvoboditele synům Izraelským, aby je vysvobodil, Otoniele syna Cenezova bratra Kálefova mladšího, 10 Na němž byl duch Hospodinův, a soudil lid Izraelský. Když pak vytáhl k boji, dal Hospodin v ruce jeho Chusana Risataimského, krále Syrského, a zmocnila se ruka jeho nad Chusanem Risataimským. 11 A tak v pokoji byla země za čtyřidceti let; i umřel Otoniel, syn Cenezův. 12 Takž opět činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma. I zsilil Hospodin Eglona, krále Moábského, proti Izraelovi, proto že činili zlé věci před očima Hospodinovýma. 13 Nebo shromáždil k sobě syny Ammonovy a Amalechovy, a vytáh, porazil Izraele, a opanovali město palmové. 14 I sloužili synové Izraelští Eglonovi králi Moábskému osmnácte let. 15 Potom volali synové Izraelští k Hospodinu. I vzbudil jim Hospodin vysvoboditele Ahoda, syna Gery Beniaminského, muže rukou pravou nevládnoucího. I poslali synové Izraelští po něm dar Eglonovi králi Moábskému. 16 (Připravil pak sobě Ahod meč na obě straně ostrý, lokte zdélí, a připásal jej sobě pod šaty svými po pravé straně.) 17 I přinesl dar Eglonovi králi Moábskému. Eglon pak byl člověk velmi tlustý. 18 A když dodal daru, propustil lid, kterýž byl přinesl dar. 19 Sám pak vrátiv se od lomů blízko Galgala, řekl: Tajnou věc mám k tobě, ó králi. I řekl král: Mlč. A vyšli od něho všickni, kteříž stáli při něm. 20 Tehdy Ahod přistoupil k němu, (on pak seděl na paláci letním sám). I řekl mu Ahod: Řeč Boží mám k tobě. I vstal z stolice své. 21 Tedy sáhna Ahod rukou svou levou, vzal meč u pravého boku svého a vrazil jej do břicha jeho, 22 Tak že i jilce za ostřím vešly tam, a zavřel se tukem meč, (nebo nevytáhl meče z břicha jeho;) i vyšla lejna. 23 Potom vyšel Ahod přes síň, a zavřel dvéře paláce po sobě, a zamkl. 24 Když pak on odšel, služebníci jeho přišedše, uzřeli, a hle, dvéře palácu zamčíny. Tedy řekli: Jest na potřebě v pokoji letním. 25 A když očekávali dlouho, až se styděli, a aj, neotvíral dveří paláce, tedy vzali klíč a otevřeli, a hle, pán jejich leží na zemi mrtvý. 26 Ahod pak mezi tím, když oni prodlévali, ušel, a přešed lomy, přišel do Seirat. 27 A přišed k svým, troubil v troubu na hoře Efraim; i sstoupili s ním synové Izraelští s hory, a on napřed šel. 28 Nebo řekl jim: Poďte za mnou, dalť jest zajisté Hospodin Moábské, nepřátely vaše, v ruku vaši. Tedy táhli za ním, a vzavše Moábským brody Jordánské, nedali žádnému přejíti. 29 I pobili tehdáž Moábských okolo desíti tisíc mužů, každého bohatého a všelikého silného muže, aniž kdo ušel. 30 I snížen jest Moáb v ten den pod mocí Izraele, a pokoj měla země za osmdesáte let. 31 Po něm pak byl Samgar, syn Anatův, a pobil Filistinských šest set mužů ostnem volů, a vysvobodil i on Izraele.