Juízes 18

Os danitas buscam uma herança e tomam Laís

1 *Jz 17.6;19.1Naqueles dias, não havia rei em Israel, e a *Js 19.40-48tribo dos danitas buscava para si herança onde habitar; porque, até então, não lhe tinha caído entre as tribos de Israel a sua herança. 2 De *Jz 13.25Zorá e de Estaol os filhos de Dã enviaram da sua família cinco homens, tirados dos seus vários ramos, homens de valor, a espiar e explorar a terra. Disseram-lhes: Ide explorar a terra. Eles chegaram à *Jz 17.1região montanhosa de Efraim, à casa de Mica, e ali pousaram. 3 Estando eles perto da casa de Mica, reconheceram a voz do mancebo levita; e dirigindo-se para lá, perguntaram-lhe: Quem te trouxe para cá? Que é o que estás fazendo aqui? Que é o que tens aqui? 4 Respondeu-lhes ele: Tais e tais coisas me tem feito Mica, ele me assalariou, e *Jz 17.12eu me tornei o seu sacerdote. 5 Disseram-lhe: Consulta a Deus, para que saibamos se será próspero o caminho que seguimos. 6 Disse-lhes o sacerdote: Ide em paz; perante Jeová está o caminho que seguis.

7 Partiram os cinco homens e, indo a *Jz 18.29;Js 19.47Laís, viram o povo que estava nela, como quieto e em paz habitava seguro, conforme o costume dos sidônios. Não havia na terra nenhuma autoridade que o envergonhasse em coisa alguma, achava-se longe dos sidônios e não tinha relações com outra gente. 8 Voltaram aos seus irmãos em Zorá e Estaol, os quais lhes perguntaram: Que dizeis vós? 9 Responderam eles: Levantai-vos e subamos contra eles; porque vimos a terra, e é ela muito fértil. Vós estais quietos! Não vos demoreis em irdes ocupar a terra. 10 Quando fordes, achareis um povo descuidado, e a terra é muito espaçosa; pois Deus vo-la entregou nas mãos, lugar em que não há falta de coisa alguma que há na terra.

11 Da família dos danitas partiram dali, de Zorá e de Estaol, seiscentos homens armados em guerra. 12 Tendo subido, acamparam-se em Quiriate-Jearim, em Judá, pelo que esse lugar ficou sendo chamado *Jz 13.25Maané-Dã até hoje; eis que está ao ocidente de Quiriate-Jearim. 13 Dali, passaram à região montanhosa de Efraim e chegaram à casa de Mica.

Os danitas levam da casa de Mica a imagem e o levita

14 Disseram aos seus irmãos os cinco homens que foram a espiar a terra de Laís: Sabeis, porventura, que há nestas casas um *Jz 17.5éfode, e terafins, e uma imagem de escultura e de fundição? Agora, considerai o que haveis de fazer. 15 Dirigiram-se para lá e chegaram à casa do mancebo levita, à casa de Mica, e saudaram-no com amizade. 16 Os seiscentos homens, filhos de Dã, armados em guerra, ficaram à entrada da porta. 17 Mas os cinco homens que foram espiar a terra subiram, entraram ali e tomaram a imagem de escultura, o éfode, os terafins e a imagem de fundição. O sacerdote estava em pé à entrada da porta com os seiscentos homens, armados em guerra. 18 Quando eles entraram na casa de Mica e levaram a imagem de escultura, o éfode, os terafins e a imagem de fundição, perguntou-lhes o sacerdote: Que estais fazendo? 19 Responderam-lhe: Cala-te, põe a mão sobre a tua boca, vem conosco e serve-nos de *Jz 17.10pai e de sacerdote. É-te melhor ser sacerdote na casa de um particular, ou sê-lo numa tribo e numa família em Israel? 20 Alegrou-se o coração do sacerdote, que tomou o éfode, os terafins e a imagem de escultura e se foi com o povo.

21 Viraram-se e partiram, tendo posto diante de si os pequeninos, e o gado, e os seus bens. 22 Estando eles já longe da casa de Mica, foram convocados os homens que estavam nas casas vizinhas à de Mica e alcançaram aos filhos de Dã. 23 Gritaram atrás deles, e eles, virando o rosto, perguntaram a Mica: Que queres, visto que vens com tanta gente? 24 Respondeu-lhes: Tomastes *Jz 17.5os meus deuses que fiz e o sacerdote, e fostes embora, e que tenho eu mais? Que pergunta é essa que me fazes: Que queres? 25 Replicaram-lhe os filhos de Dã: Não faças ouvir a tua voz entre nós, para que não suceda que se lancem sobre vós uns homens violentos, e percas a vida e bem assim a vida dos da tua casa. 26 Assim, seguiram o seu caminho os filhos de Dã. Mica, vendo que eles eram mais fortes do que ele, virou-se e voltou para sua casa.

27 Eles levaram o que Mica havia feito e o sacerdote que tivera, chegando a *Jz 18.7;Js 19.47Laís, a um povo quieto e descuidado, passaram-no ao fio da espada e puseram fogo à cidade. 28 Não havia quem o livrasse, porque estava longe de Sidom, e eles não tinham relações com outra gente; estava a cidade no vale que pertence a *2Sm 10.6Bete-Reobe. Tendo reedificado a cidade, habitaram nela 29 e chamaram-lhe Dã, do nome de seu pai Dã, que nascera a Israel. Todavia, o nome da cidade era originalmente Laís. 30 Os filhos de Dã erigiram para si a *Jz 17.3,5imagem de escultura. Jônatas, filho de *Êx 2.22;18.3Gérson, filho de Moisés, *Jz 17.3,5juntamente com seus filhos foram sacerdotes da tribo dos danitas até o dia do cativeiro da terra. 31 Estabeleceram a imagem de escultura que fizera Mica por todo o tempo em que a casa de Deus estava em Siló.

1 V těch dnech nebylo krále v Izraeli, a toho času pokolení Dan hledalo sobě dědičného místa k bydlení, nebo se mu ještě nebylo dostalo dílu u prostřed synů Izraelských až do dne toho. 2 Tedy poslali synové Dan z čeledi své pět mužů z končin svých, mužů silných z Zaraha a Estaol, aby spatřili zemi a pilně prohlédli ji, a řekli jim: Jděte, shlédněte zemi. Kteřížto když přišli na horu Efraim až do domu Míchova, přenocovali tam. 3 Když pak byli blízko domu Míchova, poznali hlas toho mládence Levíty, a uchýlivše se tam, řekli jemu: Kdo tě sem přivedl? Co ty zde děláš? A co ty zde máš? 4 Odpověděl jim: Toto mi a toto učinil Mícha, a ze mzdy najal mne, abych byl jeho knězem. 5 I řekli jemu: Poraď se, prosíme, s Bohem, abychom věděli, zdaří-li se nám cesta naše, kterouž jdeme. 6 Odpověděl jim kněz: Jděte v pokoji, Hospodinť spravuje cestu vaši, po níž jdete. 7 Tedy odešlo pět mužů těch, a přišli do Lais, a viděli lid, kterýž tam byl, bezpečně bydlící, vedlé obyčeje Sidonských v zahálce a bezpečnosti, a že nebylo, co by je kormoutiti mělo v té zemi, ani kdo by dědičně ujíti chtěl království. K tomu i od Sidonských vzdáleni byli, aniž spříznění jaké s kým měli. 8 Když se pak navrátili k bratřím svým do Zaraha a Estaol, řekli jim bratří jejich: Což vy? 9 I odpověděli: Vstaňte a táhněme na ně, nebo shlédli jsme tu zemi, a aj, velmi dobrá jest; a vy mlčíte? Nelenujtež se táhnouti, a vjíti k opanování té země. 10 (Když přijdete, vejdete k lidu bezpečnému, a do země prostranné;) nebo dal ji Bůh v ruku vaši, místo, v němž není žádného nedostatku jakýchkoli věcí, kteréž na zemi býti mohou. 11 Tedy vyšlo z čeledi Dan odtud, totiž z Zaraha a Estaol, šest set mužů oděných v odění válečné. 12 A vytáhše, položili se u Kariatjeharim Judova; pročež nazvali to místo Mahane Dan až do dnešního dne, a jest za Kariatjeharim. 13 A odtud táhnouce na horu Efraim, přišli až k domu Míchovu. 14 I mluvilo těch pět mužů, kteříž chodili k shlédnutí země Lais, a řekli bratřím svým: Víte-liž, že v domích těchto jest efod a terafim, a rytina a slitina? Protož nyní vězte, co máte činiti. 15 A uchýlivše se tam, vešli do domu mládence Levíty v domě Míchově, a pozdravili ho pokojně. 16 Ale šest set mužů oděných v zbroj svou válečnou, kteříž byli z pokolení Dan, stáli přede dveřmi. 17 A šedše pět mužů, kteříž chodili k shlédnutí země, vešli tam a vzali rytinu a efod a terafim a slitinu; kněz pak stál u vrat brány s šesti sty muži oděnými v zbroji. 18 A ti, kteříž vešli do domu Míchova, vzali rytinu, efod a terafim, a slitinu. I řekl jim kněz: Což to děláte? 19 Kteříž odpověděli: Mlč, vlož ruku svou na ústa svá a poď s námi, a budeš nám za otce a za kněze. Což jest lépe tobě, knězem-li býti v domě jednoho člověka, či býti knězem pokolení a čeledi v Izraeli? 20 I zradovalo se srdce kněze, a vzav efod a terafim a rytinu, šel u prostřed lidu toho. 21 A obrátivše se odešli, a pustili napřed děti a dobytek, a což měli dražšího. 22 Když pak opodál byli od domu Míchova, tedy muži, kteříž bydlili v domích blízkých domu Míchova, shromáždili se a honili syny Dan. 23 I volali za syny Dan. Kteříž ohlédše se, řekli Míchovi: Cožtě, že jsi jich tolik shromáždil? 24 Odpověděl: Bohy mé, kteréž jsem udělal, vzali jste, i kněze, a odcházíte. Což pak již budu míti? A ještě se ptáte: Coť jest? 25 Jemuž odpověděli synové Dan: Hlediž, ať více neslyšíme hlasu tvého za sebou, sic jináč oboří se na vás muži hněviví, a ztratíš duši svou i duše domu svého. 26 I brali se muži Dan cestou svou. A vida Mícha, že by silnější byli nežli on, obrátiv se, šel do domu svého. 27 Oni pak vzavše, což byl udělal Mícha, i kněze, kteréhož měl, přitáhli do Lais k lidu zahálivému a bezpečnému; i pobili je ostrostí meče, a město vypálili ohněm. 28 A nebylo žádného, kdo by jim spomohl; nebo daleko byl Sidon, aniž měli spříznění s kterými lidmi. Město pak bylo v údolí, kteréž jest v Betrohob. A vystavěvše zase město, bydlili v něm. 29 A nazvali jméno města toho Dan, od jména otce svého, kterýž narozen byl Izraelovi, ješto prvé jméno města toho bylo Lais. 30 Postavili pak sobě synové Dan tu rytinu, a Jonatan syn Gersonův, syna Mojžíšova, on i synové jeho byli kněžími v pokolení Dan, až do dne zajetí obyvatelů země. 31 Vystavili tedy sobě tu rytinu, kterouž udělal Mícha, a byla tam po všecky dny, v nichž dům Boží byl v Sílo.