Juízes 21

A ruína de Jabes-Gileade

1 Ora, os homens de Israel *Jz 21.7,18haviam jurado em Mispa, dizendo: Nenhum de nós dará sua filha por mulher aos benjamitas. 2 *Jz 20.26Veio o povo a Betel, e ali se assentaram até à tarde diante de Deus, e levantaram a sua voz e choraram com grande pranto. 3 Disseram: Por que, Jeová, Deus de Israel, aconteceu que hoje falte uma tribo em Israel? 4 No dia seguinte, levantou-se cedo o povo, edificou ali um *Dt 12.5;2Sm 24.25altar e ofereceu holocaustos e ofertas pacíficas. 5 Disseram os filhos de Israel: Quem é o que dentre todas as tribos de Israel não subiu à assembleia de Jeová? Porque tinha sido pronunciado contra aquele que não subisse a Jeová em Mispa o grande juramento de que fosse morto sem falta. 6 Os filhos de Israel tiveram pena de seu irmão Benjamim, e disseram: Uma tribo é hoje cortada de Israel. 7 Como obteremos mulheres para os que restam deles, visto que nós *Jz 21.1juramos por Jeová que não lhes daríamos nossas filhas por mulheres?

8 Disseram, pois: Quem é o que dentre as tribos de Israel não subiu a Jeová em Mispa? Ora, de Jabes-Gileade não viera um só homem ao arraial, à assembleia. 9 Quando o povo foi contado, não se achou ali nenhum dos habitantes de Jabes-Gileade. 10 A congregação enviou para lá doze mil homens dos mais valentes e ordenou-lhes: Ide e *Nm 31.17passai ao fio da espada os habitantes de Jabes-Gileade juntamente com as mulheres e os pequeninos. 11 Isso é o que haveis de fazer: exterminareis a todos os homens e a todas as mulheres que tiverem conhecido varão. 12 Acharam entre os habitantes de Jabes-Gileade quatrocentas moças virgens, que não tinham conhecido varão; e trouxeram-nas ao arraial em Siló, que está na terra de Canaã.

Dão-se quatrocentas mulheres aos benjamitas

13 Então, toda a congregação enviou e falou aos filhos de Benjamim que estavam na penha de Rimom e *Dt 20.10lhes proclamou a paz. 14 Nesse tempo, voltaram os benjamitas; deram-se-lhes as mulheres que foram conservadas vivas dentre as mulheres de Jabes-Gileade, e estas ainda não lhes bastaram. 15 O povo teve pena de Benjamim, porque Jeová havia aberto uma brecha nas tribos de Israel. 16 Disseram os anciãos da congregação: Como obteremos mulheres para os que restam, visto que de Benjamim as mulheres haviam sido exterminadas? 17 Disseram mais: Deve haver uma herança para os que escaparam de Benjamim, para que uma tribo não seja apagada de Israel. 18 Contudo, não lhes poderemos dar mulheres de nossas filhas; porque os filhos de Israel *Jz 21.1tinham jurado: Maldito seja aquele que der mulher a Benjamim. 19 Disseram: A festa de Jeová realiza-se anualmente em *Jz 18.31;Js 18.1;1Sm 1.3Siló, que está situada ao norte de Betel, ao oriente da estrada que sobe de Betel a Siquém e ao sul de Lebona. 20 Ordenaram aos filhos de Benjamim, dizendo: Ide e escondei-vos de emboscada nas vinhas. 21 Olhai e, quando saírem as filhas de Siló a *Jz 11.34;Êx 15.20dançar nos coros, saí vós das vinhas e arrebatai, cada um a sua mulher, das filhas de Siló, e ide para a terra de Benjamim. 22 Quando seus pais ou seus irmãos vierem queixar-se a nós, dir-lhes-emos: Dignai-vos de no-las conceder, porque não tomamos mulher para cada um deles na batalha, nem lhas destes; *Jz 21.1,18de outra sorte, seríeis agora culpados. 23 Assim fizeram os filhos de Benjamim; e, segundo o seu número, tomaram para si mulheres, arrebatando-as dentre as que dançavam; foram, voltaram para a sua herança, *Jz 20.48edificaram as cidades e nelas habitaram. 24 Partiram dali, nesse tempo, os filhos de Israel, cada um para a sua tribo, para a sua família e para a sua herança. 25 *Jz 17.6;18.1;19.1Naqueles dias, não havia rei em Israel: cada um fazia o que bem lhe parecia.

1 Nadto každý z mužů Izraelských přísahou se byli zavázali v Masfa, řkouce: Žádný z nás nedá dcery své Beniaminským za manželku. 2 Protož všel lid do domu Boha silného, a seděli tam až do večera před Bohem, a pozdvihše hlasu svého, plakali pláčem velikým. 3 A řekli: Proč Hospodine, Bože Izraelský, stalo se toto v Izraeli, aby dnes ubylo jedno pokolení z Izraele? 4 Nazejtří pak ráno vstal lid, a vzdělali tam oltář, a obětovali oběti zápalné a pokojné. 5 Řekli pak synové Izraelští: Jest-li kdo, ješto nepřišel do shromáždění tohoto ze všech pokolení Izraelských k Hospodinu? (Nebo se byli velice zapřisáhli proti tomu, kdož by nepřišel k Hospodinu do Masfa, řkouce: Bez milosti ať umře. 6 Nebo litujíce synové Izraelští Beniamina bratra svého, řekli: Dnes vyhlazeno jest jedno pokolení z Izraele. 7 Jakž tedy učiníme s těmi ostatky, aby ženy měli, poněvadž jsme se přísahou zavázali skrze Hospodina, že jim nedáme dcer svých za manželky?) 8 Řekli tedy: Jest-li kdo z pokolení Izraelských, ješto nepřišel k Hospodinu do Masfa? A aj, nepřišel byl žádný do vojska z Jábes Galád do shromáždění. 9 Nebo když sečten byl lid, a aj, nebylo tam žadného z obyvatelů Jábes Galád. 10 Protož poslalo tam shromáždění to dvanácte tisíc mužů nejsilnějších, a přikázali jim, řkouce: Jděte a pobíte obyvatele Jábes Galád ostrostí meče, ženy i děti. 11 Toto pak učiníte: Všecky mužského pohlaví, a každou ženu, kteráž muže poznala, zamordujete. 12 Nalezli tedy mezi obyvateli Jábes Galád čtyři sta děveček panen, kteréž nepoznaly muže, a přivedli je do vojska v Sílo, kteréž bylo v zemi Kananejské. 13 Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji. 14 Protož navrátili se Beniaminští toho času. I dali jim ženy, kteréž živé zachovali z žen Jábes Galád, ale ani tak se jim nedostávalo jich. 15 Lidu pak líto bylo Beniamina, proto že učinil Hospodin mezeru v pokoleních Izraelských. 16 Řekli tedy starší shromáždění toho: Jak učiníme s těmi pozůstalými, aby měli ženy? Nebo vyhlazeny jsou ženy z pokolení Beniamin. 17 Řekli také: Dědictví Beniaminovo pozůstalým náleží, aby nezahynulo pokolení z Izraele. 18 My pak nemůžeme jim dáti dcer svých za manželky; (nebo se byli přísahou zavázali synové Izraelští, řkouce: Zlořečený buď, kdož by dal manželku synům Beniamin.) 19 Potom řekli: Aj, slavnost Hospodinova bývá v Sílo každého roku na místě, kteréž jest s půlnoční strany domu Boha silného, k východu slunce cestě, kterouž se chodí od domu Boha silného do Sichem, a Lebnu jest na poledne. 20 Přikázali tedy synům Beniamin, řkouce: Jděte a skrejte se v vinicích. 21 A šetřte, a aj, když vyjdou dcery Sílo plésati v houfích, tedy vyskočíte z vinic a pochytíte sobě každý manželku svou ze dcer Sílo, a odejdete do země Beniamin. 22 Když pak přijdou otcové jejich aneb bratří jejich, aby se před námi soudili, tedy řekneme jim: Slitujte se nad námi místo nich, nebo v té válce nevzali jsme pro každého z nich manželky; také jste vy jim nedali jich, a tak nebudete nic vinni. 23 Tedy učinili tak synové Beniamin, a přivedli sobě manželky vedlé počtu svého z těch plésajících, kteréž uchvátili; a odšedše, navrátili se k dědictví svému, a vzdělavše zase města svá, bydlili v nich. 24 A tak odešli odtud synové Izraelští toho času, jeden každý k svému pokolení a k čeledi své; a vrátili se odtud jeden každý k dědictví svému. 25 Těch dnů nebylo krále v Izraeli, ale každý, což se mu vidělo, to činil.