2 Coríntios 12

A visão celestial. O espinho na carne

1 É necessário que *2Co 11.30; cp.11.16,18;2Co 12.5,9me glorie, ainda que não convém, mas passarei às visões e *2Co 12.7;Gl 1.12;2.2;Ef 3.3; cp.1Co 14.6revelações do Senhor. 2 Conheço um homem *Rm 16.7em Cristo que, há quatorze anos, (se no corpo, não sei; se fora do corpo, não sei; *2Co 11.11Deus o sabe) foi *2Co 12.4;1Ts 4.17;Ap 12.5; cp.At 8.39;Ez 8.3arrebatado até o *cp.Dt 10.14, etc.;Sl 148.4;Ef 4.10;Hb 4.14terceiro céu. 3 Conheço o tal homem (se no corpo ou separado do corpo, não sei; Deus o sabe) 4 que foi arrebatado ao *Lc 23.43Paraíso e ouviu palavras indizíveis, as quais não é lícito ao homem referir. 5 *2Co 12.1Do tal me gloriarei; de mim, porém, não me gloriarei, senão nas minhas *1Co 2.3;2Co 12.9s.fraquezas. 6 Pois, se desejar gloriar-me, não serei *2Co 11.16s.;2Co 12.11; vd.5.13insensato, *2Co 7.14porque falarei a verdade; mas abstenho-me para que ninguém julgue de mim fora do que vê em mim ou do que ouve de mim, 7 e por causa da extraordinária grandeza das *2Co 12.1revelações. Porquanto, para que eu me não engrandecesse demais, foi-me dado *Nm 33.55;Ez 28.24;Os 2.6um espinho na carne, *cp.Jó 2.6;1Co 5.5;Mt 4.10mensageiro de Satanás para me esbofetear, a fim de eu não me engrandecer demais. 8 Acerca disso, *cp.Mt 26.44três vezes, implorei ao Senhor que o espinho se apartasse de mim. 9 E disse-me: Basta-te a minha graça, pois a minha *Fp 4.13; cp.1Co 2.5;Ef 3.16força se aperfeiçoa na fraqueza. Portanto, de boa vontade antes me gloriarei nas minhas fraquezas, para que a força de Cristo repouse sobre mim. 10 Por isso, *Rm 5.3; cp.8.35folgo em fraquezas, em afrontas, em *2Co 6.4necessidades, em *2Ts 1.4;2Tm 3.11perseguições, em angústias *cp.2Co 5.15,20por amor de Cristo; pois, *cp.2Co 13.4quando estou fraco, então, estou forte.

As credenciais de um apóstolo

11 Tenho-me tornado insensato; vós a isso me obrigastes. Eu devia ser louvado por vós, porque *2Co 11.5; cp.1Co 15.10em nada fui inferior aos maiores dentre os apóstolos, ainda *1Co 3.7; cp.1Co 13.2;15.9que nada sou. 12 *1Co 9.1; cp.Rm 15.19;Jo 4.48Os sinais dum apóstolo foram, de fato, operados entre vós com toda a paciência, por milagres, por prodígios e por virtudes sobrenaturais. 13 Pois em que fostes inferiores às demais igrejas, senão que *1Co 9.12,18;2Co 11.9;2Co 12.14eu mesmo não vos fui pesado? Perdoai-me *2Co 11.7essa injustiça.

Paulo deseja visitá-los

14 Eis que, *2Co 13.1; cp.2Co 1.15;13.2pela terceira vez, estou pronto a ir ter convosco e não vos serei pesado; pois *1Co 10.24,33não busco os vossos bens, mas *1Co 9.19a vós. *1Co 4.14s.;Gl 4.19Os filhos não devem entesourar para os pais, mas *Pv 19.14; cp.Ez 34.2os pais, para os filhos. 15 Eu, *cp.2Co 1.6;Rm 9.3;Fp 2.17;Cl 1.24;1Ts 2.8;2Tm 2.10de boa vontade, gastarei tudo e serei inteiramente gasto por amor das vossas almas. Se mais abundantemente *2Co 11.11vos amo, serei menos amado? 16 Mas seja assim, *2Co 11.9eu não vos fui pesado; porém, sendo astuto, *cp.2Co 11.20vos apanhei com dolo. 17 *cp.2Co 9.5Porventura, defraudei-vos por algum daqueles que vos enviei? 18 *2Co 8.6Roguei a *2Co 2.13Tito e enviei com ele *cp.2Co 8.18um irmão; defraudou-vos Tito? Não andamos no mesmo *cp.1Co 4.21espírito? Não seguimos *Rm 4.12as mesmas pegadas?

Paulo apela para o juiz de todos

19 Há muito, pensais que nós nos desculpamos para convosco. *2Co 2.17; cp.Rm 9.1Perante Deus em Cristo falamos; mas todas as coisas, *Hb 6.9amados, são *2Co 10.8;Rm 14.19; cp.1Ts 5.11para a vossa edificação. 20 Pois eu temo que, *2Co 2.1-4; cp.1Co 4.21indo ter convosco, não vos ache quais eu vos quero, e que seja achado por vós qual não me quereis, e que haja *cp.1Co 1.11;3.3contendas, ciúmes, *Gl 5.20iras, *Rm 2.8;1Co 11.19facções, *Rm 1.30; cp.Tg 4.11;1Pe 2.1difamações, *Rm 1.29murmurações, *cp.1Co 4.6,18;5.2inchações, *cp.1Co 14.33tumultos. 21 Temo que, indo outra vez, meu Deus me humilhe perante vós, e chore eu a muitos dos que *2Co 13.2antes pecaram e ainda não se arrependeram da *Gl 5.19; cp.1Co 6.9,18;Cl 3.5impureza, da fornicação e da impudicícia que cometeram.

1 Ale chlubiti mi se není dobré, nebo přišel bych k vypravování o viděních a zjeveních Páně. 2 Znám člověka v Kristu před lety čtrnácti, (v těle-li, nevím, čili krom těla, nevím, Bůhť ví,) kterýž byl vtržen až do třetího nebe. 3 A vím takového člověka, (bylo-li v těle, čili krom těla, nevím, Bůh ví), 4 Že jest byl vtržen do ráje, a slyšel nevypravitelná slova, kterýchž nesluší člověku mluviti. 5 Takovým budu se chlubiti, ale sám sebou nechci se chlubiti, než toliko nemocmi svými. 6 Nebo budu-li se chtíti chlubiti, nebuduť proto nemoudrým, nebo pravdu povím; ale uskrovnímť, aby někdo nesmýšlel více, nežli vidí při mně, aneb slyší ode mne. 7 A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, totiž anděl satan, aby mne poličkoval, abych se nad míru nepovyšoval. 8 Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne. 9 Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova. 10 Protož libost mám v nemocech svých, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když mdlím, tedy silen jsem. 11 Učiněn jsem nemoudrým, chlubě se; vy jste mne k tomu přinutili. Neb já od vás měl jsem chválen býti; neboť jsem nic menší nebyl velikých apoštolů, ačkoli nic nejsem. 12 Znamení zajisté apoštolství mého prokázána jsou mezi vámi ve vší trpělivosti, i v divích a v zázracích, a v mocech. 13 Neb co jest, čeho byste vy méně měli nežli jiné církve, leč to, že jsem já vás neobtěžoval? Odpusťtež mi to bezpráví. 14 Aj, již potřetí hotov jsem přijíti k vám, a nebuduť vás obtěžovati. Nebo nehledám toho, což jest vašeho, ale vás. Neboť nemají synové rodičům pokladů shromažďovati, ale rodičové synům. 15 Jáť pak velmi rád náklad učiním, i sám se vynaložím za duše vaše, ačkoli velmi vás miluje, málo jsem milován. 16 Ale nechťž jest tak, že jsem já vás neobtěžoval, než chytrý jsa, lstí jsem vás zjímal. 17 Zdali skrze někoho z těch, kteréž jsem poslal k vám, obloupil jsem vás? 18 Dožádal jsem se Tita, a poslal jsem s ním bratra toho. Zdali vás Titus podvedl? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili? Zdaliž ne jedněmi šlépějemi? 19 A zase domníváte-li se, že my se vymlouváme před vámi? Před obličejemť Božím v Kristu mluvíme, a to všecko, nejmilejší, k vašemu vzdělání. 20 Neboť se bojím, abych snad přijda k vám, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebyli mezi vámi svárové, závistí, hněvové, vády, utrhání, reptání, nadýmání, různice, 21 Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž jsou prve hřešili, a nečinili pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali.