2 Coríntios 5

Ausentes do corpo e presentes com o Senhor

1 Sabemos que, se a nossa *1Co 15.47; cp.2Co 4.7;Jó 4.19casa terrestre deste *2Pe 1.13s.tabernáculo for desfeita, temos de Deus um edifício, casa *cp.Mc 14.58;At 7.48;Hb 9.11,24não feita por mãos, eterna, nos céus. 2 Pois verdadeiramente neste tabernáculo *Rm 8.23;2Co 5.4gememos, desejando muito ser *cp.1Co 15.53s.;2Co 5.4revestidos da nossa habitação que é do céu, 3 se é que, estando vestidos, não formos achados nus. 4 Pois, na verdade, os que estamos neste tabernáculo gememos, estando carregados, por não desejarmos ser despidos, mas revestidos; para que o que é *1Co 15.54mortal seja absorvido pela vida. 5 Mas o que nos fez para este mesmo fim é Deus, *2Co 1.22; cp.Rm 8.23que nos deu o penhor do Espírito. 6 Temos, portanto, sempre bom ânimo e sabemos que, *cp.Hb 11.13s.enquanto estamos presentes no corpo, estamos ausentes do Senhor 7 *2Co 4.18;1Co 13.12(porque andamos por fé e não por visão); 8 temos bom ânimo, digo, e *cp.Fp 1.23antes queremos estar ausentes do corpo e *cp.Jo 12.26;Fp 1.23presentes com o Senhor. 9 É por isso que também nos esforçamos, quer presentes, quer ausentes, *Rm 14.18;Cl 1.10;1Ts 4.1para lhe agradar. 10 Pois é necessário que todos sejamos descobertos perante o *Mt 16.27; cp.At 10.42;Rm 2.16;14.10,12;Ef 6.8tribunal de Cristo, para que cada um receba o que fez por meio do corpo, conforme o que praticou, o bem ou o mal.

O temor e o amor do Senhor

11 Portanto, conhecendo o *Hb 10.31;12.29;Jd 23temor do Senhor, persuadimos aos homens, mas a Deus somos manifestos; e espero também que o *2Co 4.2sejamos nas vossas consciências. 12 Não *2Co 3.1nos recomendamos de novo a vós, porém vos damos *2Co 1.14;Fp 1.26ocasião de vos gloriardes por nossa causa, para que tenhais que responder aos que exultam na aparência e não no coração. 13 *2Co 11.1,16ss.;12.11; cp.Mc 3.21Se enlouquecemos, é para Deus; se conservamos o juízo, é para vós. 14 Pois o amor de Cristo *cp.At 18.5nos constrange, porque julgamos assim: *Rm 5.15;6.6ss.;Gl 2.20;Cl 3.3um morreu por todos; portanto, todos morreram. 15 Ele morreu por todos, para que os que vivem *Rm 14.7-9não vivam mais para si, mas para aquele que por eles morreu e foi ressuscitado. 16 Por isso, nós, daqui em diante, não conhecemos a ninguém *2Co 11.18;Fp 3.4;Jo 8.15segundo a carne; ainda que temos conhecido a Cristo segundo a carne, agora, contudo, não o conhecemos mais desse modo. 17 Se alguém está *Rm 16.7em Cristo, é uma *Gl 6.15;Jo 3.3;Rm 6.4nova criação; *cp.Is 43.18s.;65.17;Ef 4.24;Ap 21.4s.passou o que era velho; eis que se fez novo. 18 Mas *1Co 11.12todas as coisas vêm de Deus, *Cl 1.20;Rm 5.10que nos reconciliou consigo mesmo por meio de Cristo e nos deu *cp.1Co 3.5o ministério da reconciliação, 19 a saber, que *cp.Cl 2.9Deus, em Cristo, estava reconciliando o mundo consigo, *Rm 4.8; cp.1Co 13.5não lhes imputando as suas transgressões e tendo confiado a nós a palavra da reconciliação.

O ministério da reconciliação. As credenciais apostólicas

20 Somos, portanto, *Ef 6.20; cp.Ml 2.7embaixadores por Cristo, *cp.2Co 6.1como se Deus exortasse por nós; por Cristo, vos rogamos que vos reconcilieis com Deus. 21 Àquele que *Hb 4.15;7.26;1Pe 2.22;1Jo 3.5; cp.At 3.14, etc.não conheceu pecado, o fez *Rm 8.3;Gl 3.13; cp.Rm 3.25;4.25pecado por nós, para que nós nos tornássemos *Rm 1.17;3.21s.;1Co 1.30justiça de Deus nele.

1 Víme zajisté, že byl-li by tohoto našeho zemského přebývání stánek zbořen, stavení od Boha máme, příbytek ne rukou udělaný, věčný v nebesích. 2 Pročež i v tomto stánku vzdycháme, v příbytek náš, kterýž jest s nebe, oblečeni býti žádajíce, 3 Jestliže však oblečení a ne nazí nalezeni budeme. 4 Nebo kteříž jsme v tomto stánku, lkáme, jsouce obtíženi, poněvadž bychom nechtěli svlečeni býti, ale přiodíni, aby pohlcena byla smrtelnost od života. 5 Ten pak, kdož nás tak k tomu způsobil, Bůhť jest, kterýž i dal nám závdavek Ducha svého. 6 Protož doufanlivé mysli vždycky jsouce, a vědouce, že dokudž pohostinu jsme v tomto těle, vzdáleni jsme ode Pána, 7 (Nebo skrze víru chodíme, a ne skrze vidění tváři Páně,) 8 Doufanlivéť pak mysli jsme, a oblibujeme raději vyjíti z těla a přijíti ku Pánu. 9 Protož i usilujeme buď v těle pohostinu jsouce, buďto z těla se berouce, jemu se líbiti. 10 Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém. 11 Protož znajíce tu hrůzu Páně, lidem k víře sloužíme, Bohuť pak známi jsme. A nadějiť mám, že i svědomí vašemu známi jsme. 12 Neboť ne sami sebe opět vám chválíme, ale příčinu vám dáváme, abyste se chlubili námi, a abyste to měli proti těm, kteříž se v tvárnosti chlubí, a ne v srdci. 13 Nebo buďto že nesmyslní jsme, Bohu nesmyslní jsme; buď že jsme rozumní, vám rozumní jsme. 14 Láska zajisté Kristova víže nás, 15 Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za všecky umřel, tedyť všickni zemřeli, a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal. 16 A tak my již od toho času žádného neznáme podle těla. A ačkoli jsme poznali Krista podle těla, ale nyní již více neznáme. 17 Protož jest-li kdo v Kristu, nové stvoření jest. Staré věci pominuly, aj, nové všecko učiněno jest. 18 To pak všecko jest z Boha, kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista, a dal nám služebnost smíření tohoto. 19 Nebo Bůh byl v Kristu, smířuje svět s sebou, nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření. 20 Protož my na místo Krista poselství dějeme; a jako by Bůh skrze nás žádal vás, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem. 21 Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm.