Juízes 6

Opressão sob os midianitas

1 *Jz 2.11Fizeram os filhos de Israel o mal à vista de Jeová, e ele os entregou nas mãos de *Nm 22.4;25.15-18;31.1-3Midiã sete anos. 2 A mão de Midiã prevaleceu sobre Israel, por cuja causa fizeram para si os filhos de Israel as covas que estão nos montes, e as cavernas, e as fortalezas. 3 Tendo Israel feito as suas semeaduras, subiam contra ele os midianitas, os amalequitas e os filhos do Oriente; 4 e, acampando-se, *Lv 26.16destruíram as novidades da terra até a vizinhança de Gaza, e *Dt 28.31nada deixavam em Israel para sustentar a vida, nem ovelhas, nem bois, nem jumentos. 5 Pois eles subiam com os seus gados e tendas, e vinham tanto eles como os seus camelos em multidão inumerável *Jz 7.12;8.10como gafanhotos; e entravam na terra para a destruir. 6 Israel ficou *Dt 28.43muito extenuado por causa de Midiã; e clamavam os filhos de Israel a Jeová.

7 Quando os filhos de Israel clamaram a Jeová por causa de Midiã, 8 mandou-lhes ele um profeta, *Jz 2.1-2que lhes disse: Assim diz Jeová, Deus de Israel: Eu vos fiz subir do Egito e vos tirei da casa da servidão; 9 e vos livrei das mãos dos egípcios, e de todos os que vos oprimiam, e os desapossei de diante de vós e dei-vos a sua terra. 10 Eu vos disse: Eu sou Jeová, vosso Deus; não temais os deuses dos amorreus, em cuja terra habitais. Porém não obedecestes à minha voz.

Gideão visitado por um anjo de Jeová

11 Veio *Jz 6.14;Jz 2.1;13.3o Anjo de Jeová, e sentou-se debaixo do terebinto que estava em Ofra e pertencia a Joás, *Jz 6.15;Js 17.2abiezrita, cujo filho *Hb 11.32Gideão estava malhando trigo no lagar, para o esconder dos midianitas. 12 Então lhe apareceu o Anjo de Jeová e lhe disse: Jeová é contigo, valentíssimo varão. 13 Respondeu-lhe Gideão: Ó senhor meu, se Jeová é conosco, por que, então, nos tem sucedido tudo isto? Onde estão todas as suas obras maravilhosas, de que nos falaram nossos pais, dizendo: Não nos fez Jeová subir do Egito? Porém, *Jz 6.1;Sl 44.9agora, ele nos desamparou e nos entregou nas mãos de Midiã. 14 Virou-se para ele Jeová e disse: Vai nessa tua força e livra a Israel da mão de Midiã; porventura não te enviei? 15 *Êx 3.11Replicou-lhe Gideão: Ó Senhor, como livrarei a Israel? Eis que a minha família é a mais pobre em *Jz 6.11Manassés, e eu sou o menor na casa de meu pai. 16 *Êx 3.12;Js 1.5Tornou-lhe Jeová: Certamente serei contigo, e ferirás aos midianitas como a um só homem. 17 Prosseguiu Gideão: Se achei graça aos teus olhos, dá-me um *Jz 6.37;Is 38.7-8sinal de que tu és quem fala comigo. 18 Não te vás daqui até que eu volte, e traga o meu presente e ponha diante de ti. Respondeu ele: Eu esperarei até que voltes.

19 Gideão entrou, e *Gn 18.6-8preparou um cabrito, e fez dum efa de farinha bolos asmos; pôs a carne num cesto, e o caldo, numa panela, e trouxe-lhe tudo para debaixo do terebinto, e lho apresentou. 20 Disse-lhe o Anjo de Deus: Toma a carne e os bolos, põe-nos sobre esta rocha, e derrama-lhes por cima o caldo. Assim fez Gideão. 21 Estendeu o Anjo de Jeová a ponta da vara que tinha na mão, e tocou a carne e os bolos asmos; *Lv 9.24da rocha subiu fogo e consumiu a carne e os bolos asmos; e o anjo de Jeová desapareceu-lhe dos olhos. 22 *Jz 13.21-22;Gn 32.30;Êx 33.20Vendo que era o Anjo de Jeová, disse Gideão: Ai de mim, Deus Jeová, porque vi o Anjo de Jeová face a face. 23 Disse-lhe Jeová: Paz seja contigo; não temas: não morrerás! 24 Ali edificou Gideão um altar a Jeová, e chamou-lhe Jeová-Shalom: ainda está o altar até o dia de hoje em Ofra dos abiezritas.

Gideão destrói o altar de Baal

25 Naquela noite lhe disse Jeová: Toma o touro de teu pai, a saber, o segundo touro de sete anos, e derruba o altar de Baal, que é de teu pai, e corta a *Êx 34.13Aserá que está junto ao altar. 26 Edifica um altar a Jeová, teu Deus, no cume deste lugar forte, na forma devida, toma o segundo touro, e oferece um holocausto, usando da lenha da Aserá que cortarás. 27 Gideão tomou dez dos seus servos e fez segundo Jeová lhe falara; mas, porque teve medo da casa de seu pai e dos homens da cidade, não o fez de dia, fê-lo de noite.

28 Levantando-se os homens da cidade de madrugada, eis que estava o altar de Baal derrubado, cortada a Aserá que estava junto a ele e oferecido o segundo touro sobre o altar que havia sido edificado. 29 Falaram uns aos outros: Quem fez isto? Depois de investigarem e inquirirem, disseram: Foi Gideão, filho de Joás, quem fez isso. 30 Os homens da cidade disseram a Joás: Tira para fora teu filho, para que morra, porque derrubou o altar de Baal e cortou a Aserá que estava junto a ele. 31 Respondeu Joás a todos os que se puseram contra ele: Pleiteareis vós por Baal? Ou salvá-lo-eis vós? (Quem pleitear por ele será morto ainda esta manhã.) Se ele é deus, pleiteie por si mesmo, porque alguém derrubou o seu altar. 32 Naquele dia, chamou a Gideão *Jz 7.1Jerubaal, dizendo: Pleiteie Baal contra ele, pois derrubou o seu altar.

33 Ajuntaram-se todos os midianitas, os amalequitas e os filhos do Oriente; passaram e acamparam-se *Js 17.16no vale de Jezreel. 34 Mas o *Jz 3.10Espírito de Jeová tomou posse de Gideão, que *Jz 3.27tocou o alarme; congregou-se Abiezer após ele. 35 Enviou mensageiros por toda a tribo de Manassés, que se congregou após ele; enviou também mensageiros a Aser, a *Jz 4.6,10;5.13Zebulom e a Naftali, *Jz 7.3que lhes saíram ao encontro.

36 Disse Gideão a Deus: *Jz 6.14,16-17Se tu hás de livrar a Israel por minha mão, como disseste, 37 eis que porei eu um velo de lã na eira: se o orvalho estiver só no velo, e toda a terra ficar seca, conhecerei que hás de livrar a Israel por minha mão, como disseste. 38 Assim sucedeu, porque se levantou cedo no dia seguinte, apertou o velo, e do velo espremeu o orvalho, enchendo de água uma taça. 39 Disse mais Gideão a Deus: *Gn 18.32Não se acenda a tua ira contra mim, e só falarei mais uma vez. Permite que eu faça a prova ainda esta vez com o velo; rogo-te que só o velo esteja seco, e que haja orvalho sobre a terra toda. 40 Deus assim o fez naquela noite: só no velo houve secura, e orvalho na terra toda.

1 Èinili pak synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruku Madianským za sedm let. 2 A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové Izraelští před Madianskými zdělali sobě jámy, kteréž jsou na horách, a jeskyně a pevnosti. 3 A bývalo, že jakž co oseli Izraelští, přitáhl Madian a Amalech a národ východní, povstávaje proti nim. 4 Kteřížto rozbijeli stany proti nim, a kazili úrody země, až kudy se vchází do Gázy, a nenechávali potravy v Izraeli, ani ovce, ani vola, ani osla. 5 Nebo i sami i s stády svými i s stany přitáhli, a jako kobylky ve množství přicházívali, aniž jich neb velbloudů jejich byl počet; tak přicházejíce do země, hubili ji. 6 Tedy znuzen byl velmi Izrael od Madianských, protož volali synové Izraelští k Hospodinu. 7 Když pak volali synové Izraelští k Hospodinu příčinou Madianských, 8 Poslal Hospodin muže proroka k synům Izraelským, a řekl jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem vás vyvedl z Egypta, a vyvedl jsem vás z domu služby, 9 A vytrhl jsem vás z rukou Egyptských a z rukou všech, jenž vás ssužovali, kteréž jsem vyhnal před tváří vaší, a dal jsem vám zemi jejich. 10 I řekl jsem vám: Já jsem Hospodin Bůh váš, nebojte se bohů Amorejských, v jejichž zemi bydlíte. Ale neposlechli jste hlasu mého. 11 Tedy přišel anděl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humně, aby vezma, utekl s tím před Madianskými. 12 I ukázal se jemu anděl Hospodinův, a řekl jemu: Hospodin s tebou, muži udatný. 13 Odpověděl jemu Gedeon: Ó Pane můj, jestliže Hospodin s námi jest, pročež pak na nás přišlo všecko toto? A kde jsou všickni divové jeho, o kterýchž vypravovali nám otcové naši, řkouce: Zdaliž nás z Egypta nevyvedl Hospodin? A nyní opustil nás Hospodin a vydal v ruku Madianských. 14 A pohleděv na něj Hospodin, řekl: Jdi v této síle své, a vysvobodíš Izraele z ruky Madianských. Zdaliž jsem tě neposlal? 15 Kterýž odpověděl jemu: Poslyš mne, Pane můj, čím já vysvobodím Izraele? Hle, rod můj chaterný jest v pokolení Manassesovu, a já nejmenší v domě otce svého. 16 Tedy řekl jemu Hospodin: Poněvadž já budu s tebou, protož zbiješ Madianské jako muže jednoho. 17 Jemuž on řekl: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, dej mi znamení, že ty mluvíš se mnou. 18 Prosím, neodcházej odsud, až zase přijdu k tobě, a vynesu obět svou a položím před tebou. Odpověděl on: Jáť posečkám, až se navrátíš. 19 Tedy Gedeon všed do domu, připravil kozelce, a po měřici mouky přesných chlebů. I vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i vynesl to k němu pod dub a obětoval. 20 I řekl jemu anděl Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvašené, a polož na tuto skálu, a polívkou polej. I učinil tak. 21 Potom zdvihl anděl Hospodinův konec holi, kterouž měl v rukou svých, a dotekl se masa a chlebů přesných; i vystoupil oheň z skály té, a spálil to maso i chleby přesné. A v tom anděl Hospodinův odšel od očí jeho. 22 A vida Gedeon, že by anděl Hospodinův byl, řekl: Ach, Panovníče Hospodine, proto-liž jsem viděl anděla Hospodinova tváří v tvář, abych umřel? 23 I řekl jemu Hospodin: Měj pokoj, neboj se, neumřeš. 24 Protož vzdělal tu Gedeon oltář Hospodinu, a nazval jej: Hospodin pokoje, a až do tohoto dne ještě jest v Ofra Abiezeritského. 25 Stalo se pak té noci, že řekl jemu Hospodin: Vezmi volka vyspělého, kterýž jest otce tvého, totiž volka toho druhého sedmiletého, a zboříš oltář Bálův, kterýž jest otce tvého, háj také, kterýž jest vedlé něho, posekáš. 26 A vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému na vrchu skály této, na rovině její, a vezma volka toho druhého, obětovati budeš obět zápalnou s dřívím háje, kterýž posekáš. 27 Tedy vzal Gedeon deset mužů z služebníků svých, a učinil, jakž mluvil jemu Hospodin; a boje se čeledi otce svého a mužů města, neučinil toho ve dne, ale v noci. 28 Když pak vstali muži města ráno, uzřeli zbořený oltář Bálův, a háj, kterýž byl vedlé něho, že byl posekaný, a volka toho druhého obětovaného v obět zápalnou na oltáři v nově vzdělaném. 29 I mluvili jeden k druhému: Kdo to udělal? A vyhledávajíce, vyptávali se a pravili: Gedeon syn Joasův to učinil. 30 Tedy řekli muži města k Joasovi: Vyveď syna svého, ať umře, proto že zbořil oltář Bálův, a že posekal háj, kterýž byl vedlé něho. 31 Odpověděl Joas všechněm stojícím před sebou: A což se vy nesnadniti chcete o Bále? Zdali vy jej vysvobodíte? Kdož by se zasazoval o něj, ať jest zabit hned jitra tohoto. Jestližeť jest bohem, nechať se sám zasazuje o to, že jest rozbořen oltář jeho. 32 I nazval jej toho dne Jerobálem, řka: Nechť se zasadí Bál proti němu, že zbořil oltář jeho. 33 Tedy všickni Madianští a Amalechitští a národové východní shromáždili se spolu, a přešedše Jordán, položili se v údolí Jezreel. 34 Duch pak Hospodinův posilnil Gedeona, kterýžto zatroubiv v troubu, svolal Abiezeritské k sobě. 35 A poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu, a svoláno jest k němu; poslal též posly k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, i přitáhli jim na pomoc. 36 Tedy mluvil Gedeon k Bohu: Vysvobodíš-li skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil, 37 Aj, já položím rouno toto na humně. Jestliže rosa bude toliko na rouně, a na vší zemi vůkol sucho, tedy věděti budu, že vysvobodíš skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil. 38 I stalo se tak. Nebo vstav nazejtří, stlačil rouno, a vyžďal rosu z něho, i byl plný koflík vody. 39 Řekl také Gedeon Bohu: Nerozpaluj se prchlivost tvá proti mně, že promluvím ještě jednou. Prosím, nechažť zkusím ještě jednou na rouně. Nechť jest, prosím, samo rouno suché, a na vší zemi rosa. 40 I učinil Bůh té noci tak, a bylo samo rouno suché, a na vší zemi byla rosa.