Ezequiel 33

O dever do verdadeiro atalaia

1 Veio a mim a palavra de Jeová, dizendo: 2 Filho do homem, fala aos *Ez 33.12,17,30;Ez 3.11;37.18filhos do teu povo e dize-lhes: Quando eu *Ez 5.17;11.8;14.17;Jr 12.12;Zc 13.7fizer vir a espada sobre a terra, se o povo da terra tomar um dos seus e *Ez 33.7;2Sm 18.24;2Rs 9.17;Is 21.6-9;Jr 51.12o constituir por seu atalaia; 3 se, quando ele vir que vem a espada sobre a terra, *Ez 33.9;Ne 4.18-20;Is 58.1;Os 8.1;Jl 2.1tocar a trombeta e avisar ao povo; 4 então, todo aquele que ouvir o som da trombeta e *2Cr 25.16;Jr 6.17;Zc 1.4não se der por avisado, se vier a espada e o alcançar, o seu sangue será sobre a *Ez 33.5,9;Ez 18.13;At 18.6sua cabeça. 5 Ele ouviu o som da trombeta, e não se deu por avisado; o seu sangue será sobre ele. Porém, se se tivesse dado por avisado, teria *Êx 9.19-21;Hb 11.7salvado a sua vida. 6 Mas, se o atalaia vir que vem a espada *Ez 3.18;Is 56.10-11e não tocar a trombeta, e o povo não for avisado, e vier a espada e levar alguma pessoa dentre eles, este tal *Ez 33.8-9;Ez 18.20,24foi levado na sua iniquidade, mas *Ez 3.18,20o seu sangue, eu o requererei da mão do atalaia.

7 Assim, filho do homem, eu *Ez 3.17-21;Is 62.6te constituí por atalaia à casa de Israel; portanto, ouve da minha boca a palavra, *Ez 2.7-8;Jr 1.17;26.2;At 5.20e, da minha parte, dá-lhes aviso. 8 Quando eu disser ao ímpio: Ó ímpio, *Ez 33.14;Ez 18.4,13,18,20;Is 3.11certamente, morrerás, e tu não falares para dissuadir ao ímpio do seu caminho, morrerá esse ímpio na sua iniquidade, mas o seu sangue, eu o *Ez 33.6requererei da tua mão. 9 Todavia, *Ez 33.3se advertires o ímpio do seu caminho para que dele se converta, e ele *At 13.40-41,46não se converter do seu caminho, morrerá ele na sua iniquidade, *Ez 3.19,21;At 20.26mas tu livraste a tua alma.

O Senhor julga justamente

10 Tu, pois, filho do homem, dize à casa de Israel: Assim falais vós, dizendo: *Ez 18.2As nossas transgressões e os nossos pecados estão sobre nós, e *Ez 4.17;24.23;Lv 26.39nós desfalecemos neles; *Ez 37.11;Is 49.14como havemos de viver? 11 Dize-lhes: *Ez 5.11;Is 49.18Pela minha vida, diz o Senhor Jeová, *Ez 18.23,32;Os 11.8não tenho prazer na morte do ímpio, mas, sim, em que o ímpio *1Tm 2.4;2Pe 3.9se converta do seu caminho e viva. *Ez 18.30-31;Is 55.6-7;Jr 3.22;31.20;Os 14.1;At 3.19Convertei-vos, convertei-vos dos vossos maus caminhos, pois por que morrereis, ó casa de Israel? 12 Tu, filho do homem, dize aos filhos do teu povo: *Ez 33.18;Ez 3.18;18.24A justiça do justo não o livrará no dia da sua transgressão; quanto à impiedade do ímpio, por ela *Ez 33.19;Ez 18.21;2Cr 7.14não cairá ele no dia em que se converter da sua impiedade; nem poderá o que for justo viver pela sua justiça, no dia em que ele pecar. 13 Quando eu disser ao justo que, certamente, viverá, se ele confiar na sua justiça e *Ez 18.26;Hb 10.38;2Pe 2.20-21cometer a iniquidade, nenhuma das suas obras de justiça será lembrada; mas, na sua iniquidade que cometeu, nessa morrerá. 14 Demais, quando eu disser ao ímpio: Certamente, morrerás, *Ez 33.8;Ez 18.27;Is 55.7;Jr 18.7-8;Os 14.1,4se ele se converter do seu pecado e praticar o *Mq 6.8juízo e a justiça, 15 se esse ímpio *Ez 18.7restituir o penhor, *Êx 22.1-4;Lv 6.4-5;Lc 19.8entregar o que ele tinha furtado, andar nos *Ez 20.11;Sl 119.59;143.8estatutos da vida, não cometendo a iniquidade, certamente, viverá, não morrerá. 16 *Ez 18.22;Is 1.18;43.25Nenhum dos seus pecados que cometeu, será lembrado contra ele; ele praticou o juízo e a justiça; certamente, viverá.

17 *Ez 33.20;Ez 18.25Contudo, dizem os filhos do teu povo: O caminho do Senhor não é reto; quanto a eles, porém, o caminho deles não é reto. 18 Quando o justo se apartar da sua justiça e *Ez 33.12-13;Ez 3.20;18.24cometer a iniquidade, nesta morrerá; 19 e, quando o ímpio se converter da sua impiedade e praticar *Ez 33.12,14o juízo e a justiça, por estes viverá. 20 Contudo, *Ez 33.17;Ez 18.29dizeis: O caminho do Senhor não é reto. Casa de Israel, hei de julgar a cada um de vós *Ez 18.30conforme os seus caminhos.

Porque Jerusalém foi ferida

21 *Ez 31.1;32.1,17;40.1No *Ez 24.1-2;Jr 39.1-2;52.4-7duodécimo ano do nosso cativeiro e no décimo mês, aos cinco dias do mês, um homem que tinha *Ez 24.26escapado de Jerusalém veio a mim dizendo: Está ferida a cidade. 22 Ora, *Ez 1.3;8.1;37.1a mão de Jeová estivera sobre mim pela tarde, antes que viesse o que tinha escapado; *Ez 3.26-27;24.27abrira-se-me a boca, até que veio ter comigo o tal homem pela manhã, e *Lc 1.64não fiquei mais em silêncio.

23 Veio a mim a palavra de Jeová, dizendo: 24 Filho do homem, os que *Ez 33.27;Jr 39.10;40.7habitam esses *Ez 36.4lugares desertos na terra de Israel dizem: *Is 51.2;At 7.5Abraão era um só e ele herdou a terra; nós, porém, somos muitos; a nós *Ez 11.15;Lc 3.8;Rm 4.12nos é dada por herança a terra. 25 Pelo que lhes dirás: Assim diz o Senhor Jeová: Comeis a carne com o *Lv 17.10,12,14;Dt 12.16,23;15.23sangue, e *Ez 20.24levantais os vossos olhos para os vossos ídolos, *Ez 22.3,27e derramais o sangue; porventura, *Jr 7.9-10haveis de possuir a terra? 26 Sobre a vossa espada *Mq 2.1-2;Sf 3.3vos estribais, cometeis abominações e *Ez 18.11;22.11contaminais cada um a mulher do seu próximo; e haveis de possuir a terra? 27 Assim lhes dirás: Isto diz o Senhor Jeová: Pela minha vida, certamente, à espada *Ez 33.24;Ez 5.12-14;Jr 15.2-4;42.22cairão os que estão nos lugares desertos, e aquele que está no *Ez 7.15;37.4campo aberto, entregá-lo-ei às feras, para que o devorem, e os que estiverem nos lugares fortes e nas *1Sm 13.6;Is 2.19cavernas morrerão de peste. 28 Tornarei a terra em desolação e em *Ez 5.15;6.14;Jr 42.22;Mq 7.13espanto, e cessará a *Ez 7.24;24.21;30.6-7soberba do seu poder; *Ez 6.1-6;36.4os montes de Israel serão desolados, de sorte que não haja quem passe por eles. 29 Saberão que eu sou Jeová, quando eu tiver tornado a terra em *Ez 23.33desolação e em espanto, por causa de todas as *Ez 23.35abominações que eles têm cometido.

30 Quanto a ti, filho do homem, *Ez 33.2,17os filhos do teu povo falam de ti junto às paredes e nas portas das casas e dizem uns para os outros: *Ez 14.3;20.3,31;Is 29.13;58.2Vinde, rogo-vos, e ouvi qual seja a palavra que procede de Jeová. 31 Eles vêm ter contigo *Ez 14.1;20.1como se ajunta o povo, e se assentam diante de ti como o meu povo, e *Jr 6.17;43.1-7;44.15-16ouvem as tuas palavras, porém não as põem por obra, pois com a *Sl 78.36-37;Is 29.13;1Jo 3.18sua boca professam muito amor, mas o seu coração *Ez 22.13,27;Lc 12.15segue a sua ganância. 32 Eis que tu és para eles como uma canção mui linda do que tem *Mc 6.20;Jo 5.35uma voz agradável, porque eles ouvem as tuas palavras, porém não as põem por obra. 33 Quando isso *Ez 33.29;Jr 28.9suceder (eis que está a suceder), saberão que houve entre eles *Ez 2.5um profeta.

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 2 Synu člověčí, mluv k synům lidu svého a rci jim: Když uvedu na zemi některou meč, jestliže vezme lid té země muže jednoho od končin svých, a ustanoví jej sobě za strážného, 3 A ten vida meč přicházející na tu zemi, troubil-li by na troubu a napomínal lidu, 4 A slyše někdo zvuk trouby, však by se nedal napomenouti, a v tom přijda meč, shladil by jej: krev jeho na hlavu jeho bude. 5 Nebo slyšel hlas trouby, však nedal se napomenouti; krev jeho na něm zůstane. Byť se byl napomenouti dal, duši svou byl by vysvobodil. 6 Pakli strážný vida, an meč přichází, však by nezatroubil na troubu, a lid by nebyl napomenut, a přijda meč, zachvátil by někoho z nich: ten pro nepravost svou zachvácen bude, ale krve jeho z ruky strážného toho vyhledávati budu. 7 Tebe pak synu člověčí, tebe jsem strážným ustanovil nad domem Izraelským, abys slyše z úst mých slovo, napomínal jich ode mne. 8 Když bych já řekl bezbožnému: Bezbožníče, smrtí umřeš, a nemluvil bys, vystříhaje bezbožného od cesty jeho: ten bezbožný pro nepravost svou umře, ale krve jeho z ruky tvé vyhledávati budu. 9 Pakli bys ty vystříhal bezbožného od cesty jeho, tak aby se od ní odvrátil, a však neodvrátil by se od cesty své: onť pro nepravost svou umře, ale ty duši svou vysvobodíš. 10 Protož ty synu člověčí, rci domu Izraelskému: Takto mluvíte, říkajíce: Proto že přestoupení naše a hříchové naši jsou na nás, a my v nich svadneme, i jakž bychom živi byli? 11 Rci jim: Živť jsem já, dí Panovník Hospodin, žeť nemám líbosti v smrti bezbožného, ale aby se odvrátil bezbožný od cesty své a živ byl. Odvraťtež se, odvraťte od cest svých zlých. I proč mříti máte, ó dome Izraelský? 12 Ty tedy synu člověčí, rci synům lidu svého: Spravedlnost spravedlivého nevytrhne ho v den přestoupení jeho, aniž bezbožný v své bezbožnosti padne, v kterýž by se den odvrátil od bezbožnosti své; tolikéž spravedlivý nebude moci živ býti v ní, v kterýž by den zhřešil. 13 Jestliže dím spravedlivému: Jistě živ budeš, a on doufaje v spravedlnost svou, činil by nepravost: žádná spravedlnost jeho nepřijde na pamět, ale pro tu nepravost svou, kterouž činil, umře. 14 Zase řeknu-li bezbožnému: Smrtí umřeš, však odvrátí-li se od hříchu svého, a činiti bude soud a spravedlnost, 15 Což v zástavě jest, navrátí-li bezbožný, což vydřel, nahradí-li, v ustanoveních života bude-li choditi, nečině nepravosti: jistě že bude živ, neumře. 16 Žádní hříchové jeho, jimiž hřešil, nebudou mu zpomínáni; soud a spravedlnost činil, jistě že bude živ. 17 A vždy říkají synové lidu tvého: Není pravá cesta Páně, ješto jejich cesta není pravá. 18 Když by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, umřeť pro ty věci. 19 Ale když by se odvrátil bezbožný od bezbožnosti své, a činil by soud a spravedlnost, podlé těch věcí živ bude. 20 A předce říkáte: Není pravá cesta Páně. Každého z vás podlé cest jeho souditi budu, ó dome Izraelský. 21 Stalo se pak dvanáctého léta, desátého měsíce, pátého dne téhož měsíce od zajetí našeho, že přišel ke mně jeden, kterýž ušel z Jeruzaléma, řka: Dobyto jest město. 22 Ruka pak Hospodinova byla při mně u večer před tím, než přišel ten, kterýž utekl, a otevřela ústa má, až i ke mně přišel ráno; otevřela, pravím, ústa má, abych nebyl němým déle. 23 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 24 Synu člověčí, obyvatelé pustin těchto v zemi Izraelské mluví, řkouce: Jedinký byl Abraham, a dědičně držel zemi tuto, nás pak mnoho jest; námť dána jest země tato v dědictví. 25 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Se krví jídáte, a očí svých pozdvihujete k ukydaným modlám svým, i krev vyléváte, a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti? 26 Stojíte na meči svém, pášete ohavnost, a každý ženy bližního svého poškvrňujete, a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti? 27 Takto mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Živť jsem já, že ti, kteříž jsou na pustinách, mečem padnou, a kdo na poli, toho zvěři dám k sežrání, kdo pak na hradích neb v jeskyních, morem zemrou. 28 I obrátím zemi tu v hroznou poušť a přestane vyvýšenost moci její, a zpustnou hory Izraelské, tak že nebude žádného, kdo by šel přes ně. 29 I zvědí, že já jsem Hospodin, když obrátím zemi tu v hroznou poušť pro všecky ohavnosti jejich, kteréž páchali. 30 Ty pak synu člověčí, slyš, synové lidu tvého často mluvívají o tobě, za stěnami i ve dveřích domů, a říkají jeden druhému a každý bratru svému, řka: Poďte medle a poslechněte, jaké slovo vyšlo od Hospodina. 31 I scházejí se k tobě, tak jako se schází lid, a sedají před tebou lid můj, a poslouchají slov tvých, ale nečiní jich. A ačkoli je sobě ústy svými libují, však za mrzkým ziskem svým srdce jejich odchází. 32 A aj, ty jsi jim jako zpěv libý pěkného zvuku a dobře vznějící. Slyšíť zajisté slova tvá, ale žádný jich nečiní. 33 Než když to přijde, (aj, přicházíť), tedy zvědí, že prorok byl u prostřed nich.