Gênesis 33

O encontro de Esaú e Jacó

1 Levantando Jacó os olhos, olhou, e eis que vinha *Gn 32.6Esaú, e com ele, quatrocentos homens. Repartiu, pois, os filhos entre Lia, Raquel e as duas servas. 2 Pôs as servas e seus filhos na frente, a Lia e a seus filhos, atrás destes, e a Raquel e a José, por últimos. 3 Ele mesmo passou adiante deles, e prostrou-se sete vezes, até chegar perto de seu irmão. 4 Correu-lhe Esaú ao encontro, deu-lhe um abraço, *Gn 45.14-15lançou-se-lhe ao pescoço e o beijou; e eles choraram. 5 Levantando os olhos, viu as mulheres e meninos; e perguntou: Quem são estes? Respondeu-lhe Jacó: *Gn 48.9Os meninos que Deus, na sua bondade, deu a teu servo. 6 Então, se chegaram as servas, elas e seus filhos, e prostraram-se em terra. 7 Chegaram-se também Lia e seus filhos e prostraram-se; depois, chegaram-se José e Raquel e prostraram-se. 8 Perguntou Esaú: Qual é a tua intenção em *Gn 32.14-16todos estes bandos que encontrei? Respondeu Jacó: Para achar graça diante do meu senhor. 9 Mas Esaú disse: *Gn 27.39-40Tenho bastante, meu irmão; fica com o que tens. 10 Replicou-lhe Jacó: Não recuses; se agora achei graça diante de ti, recebe o presente da minha mão; porque vi o teu rosto como quem vê o rosto de Deus; e tu te agradaste de mim. 11 Recebe o meu presente que eu te trouxe; *Gn 30.43porque Deus tem sido bondoso para comigo, e porque tenho bastante. Insistiu com ele, e ele o recebeu. 12 Então, Esaú disse: Ponhamo-nos a caminho e vamo-nos, eu irei adiante de ti. 13 Respondeu-lhe Jacó: Meu senhor sabe que os meninos são tenros e que tenho de cuidar das ovelhas e das vacas que têm crias; se forem obrigadas a caminhar demais um só dia, morrerão todos os rebanhos. 14 Passe meu senhor adiante de seu servo; eu seguirei, guiando-as mansamente, conforme o passo do gado que está adiante de mim e conforme o passo dos meninos, até chegar à casa de meu senhor, em *Gn 32.3Seir. 15 Respondeu Esaú: Permite que eu deixe contigo da gente que está comigo. Disse Jacó: Para quê? Que ache eu graça aos olhos de meu senhor. 16 Assim, voltou Esaú aquele dia seu caminho para Seir. 17 Jacó partiu para *Jz 8.5,14;Sl 60.6Sucote, e edificou para si uma casa, e fez barracas para o seu gado; por isso, o lugar se chama Sucote.

Jacó chega a Siquém

18 Chegou Jacó são e salvo à cidade de *Gn 12.6;Js 24.1;Jz 9.1Siquém, que está na terra de Canaã, quando voltou de *Gn 25.20;28.2Padã-Arã; e armou a sua tenda diante da cidade. 19 A parte do campo em que armara a sua tenda, *Js 24.32;Jo 4.5comprou-a ele dos filhos de Hamor, pai de Siquém, por cem peças de dinheiro. 20 Levantou ali um altar e chamou-lhe El-Elohe-Israel.

1 Pozdvih pak očí svých Jákob, uzřel, an Ezau jde, a čtyři sta mužů s ním; i rozdělil syny Líe zvlášť a Ráchele zvlášť, a obou děvek zvlášť. 2 Postavil, pravím, děvky s syny jejich napřed, potom Líu s syny jejími za nimi, Ráchel pak a Jozefa nejzáze. 3 A sám šel před nimi, a poklonil se až k zemi po sedmkrát, až právě přišel k bratru svému. 4 I běžel Ezau proti němu, a objal ho; a pad na šíji jeho, líbal ho. I plakali. 5 Pozdvih pak očí svých, a spatřiv ženy s dětmi, řekl: Kdo jsou onino s tebou? Odpověděl: Jsou dítky, kteréž Bůh dal z milosti služebníku tvému. 6 Mezi tím přiblížily se děvky s syny svými, i poklonili se. 7 Přiblížila se také Lía s syny svými, a poklonili se; a potom přiblížil se Jozef a Ráchel, a také se poklonili. 8 I řekl Ezau: K čemu jest všecken ten houf, kterýž jsem potkal? Odpověděl: Abych nalezl milost před očima pána mého. 9 Tedy řekl Ezau: Mám hojně, bratře můj; nech sobě, což tvého jest. 10 I řekl Jákob: Nezbraňuj se, prosím; jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, přijmi dar můj z ruky mé, poněvadž jsem viděl tvář tvou, jako bych viděl tvář Boží, a laskavě jsi mne přijal. 11 Přijmi, prosím, dar můj obětovaný tobě, poněvadž štědře obdařil mne Bůh, a mám všeho dosti. Takž ho přinutil, a on vzal. 12 I dí: Poď, a jděme; já půjdu s tebou. 13 I řekl k němu Jákob: Ví pán můj, že děti jsou outlí, a mám s sebou ovce i krávy březí; kteréžto budou-li hnány přes moc jeden den, pomře mi všecken dobytek. 14 Nechžť medle jde pán můj před služebníkem svým, já pak poznenáhlu se poberu, tak jakž bude moci jíti stádo, kteréž před sebou mám, a jakž postačiti budou moci děti, až tak dojdu ku pánu svému do Seir. 15 I řekl Ezau: Nechť ale pozůstavím něco lidu, kterýž mám s sebou. I odpověděl: K čemu to? Nechť toliko naleznu milost před očima pána svého. 16 Tedy Ezau toho dne navrátil se cestou svou do Seir. 17 Jákob pak bral se do Sochot, a ustavěl sobě dům, a dobytku svému zdělal stáje; protož nazval jméno místa toho Sochot. 18 A tak Jákob navracuje se z Pádan Syrské, přišel ve zdraví k městu Sichem, kteréž jest v zemi Kananejské, a položil se před městem. 19 I koupil díl pole toho, na němž byl rozbil stan svůj, od synů Emora, otce Sichemova, za sto ovec. 20 A postavil tu oltář, kterémužto dal jméno Bůh silný, Bůh Izraelský.