Gênesis 3

A desobediência de Adão e Eva no jardim do Éden

1 Ora, *2Co 11.3;Ap 12.9;20.2a serpente era mais astuta que qualquer animal do campo que Deus Jeová tinha feito. Ela disse à mulher: É assim que Deus disse: Não comereis de toda a árvore do jardim? 2 Respondeu a mulher à serpente: *Gn 2.16-17Do fruto das árvores do jardim podemos comer; 3 mas do fruto da árvore que está no meio do jardim, disse Deus: Não comereis dele, nem nele tocareis, para que não morrais. 4 *Jo 8.44Então, a serpente disse à mulher: Certamente não morrereis; 5 porque Deus sabe que, no dia em que comerdes do fruto, abrir-se-vos-ão os olhos, e *Is 14.14;Ez 28.2,12-17sereis como Deus, conhecendo o bem e o mal. 6 *1Tm 2.14;Tg 1.14-15;1Jo 2.16Viu, pois, a mulher que a árvore era boa para comer, que era uma delícia para os olhos e árvore desejável para dar entendimento; tomou do fruto dela e comeu; deu também a seu marido, e ele comeu. 7 Foram abertos os olhos de ambos e, *Is 47.3;Lm 1.8conhecendo que estavam nus, coseram folhas de figueira e fizeram para si umas cintas. 8 Ouviram o ruído de *Gn 18.33;Lv 26.12;Dt 23.14Deus Jeová, que passeava pelo jardim ao fresco do dia, e esconderam-se *Os 10.8;Ap 6.15-17o homem e sua mulher da presença de Deus Jeová entre as árvores do jardim.

9 Deus Jeová chamou ao homem e perguntou-lhe: *Gn 4.9;18.9Onde estás? 10 Respondeu-lhe o homem: *Êx 20.18-19;Dt 5.25Ouvi a tua voz no jardim e tive medo, porque estava nu; e escondi-me. 11 Perguntou-lhe Deus: Quem te mostrou que estavas nu? Comeste da árvore de que te ordenei que não comesses? 12 *Jó 31.33;Pv 28.13Respondeu o homem: A mulher que me deste por companheira deu-me da árvore, e eu comi. 13 Perguntou Deus Jeová à mulher: Que é isso que fizeste? Respondeu a mulher: *2Co 11.3;1Tm 2.14A serpente enganou-me, e eu comi. 14 Então, disse Deus Jeová à serpente: *Dt 28.15,20Porquanto assim o fizeste, maldita és tu dentre todos os animais domésticos e dentre todos os animais do campo; sobre o teu ventre andarás de rastos, o *Is 65.25;Mq 7.17pó comerás todos os dias da tua vida. 15 Porei inimizade entre ti e a mulher, e entre a tua semente e a sua semente; *Rm 16.20esta te ferirá a cabeça, e tu lhe ferirás o calcanhar. 16 Disse ele à mulher: Multiplicarei grandemente o teu sofrer e a tua conceição; *1Tm 2.15em dor darás à luz filhos; o teu desejo será para teu marido, e *1Co 14.34ele te dominará. 17 E a Adão disse: Porque escutaste a voz de tua mulher e comeste da árvore de que te ordenei que não comesses, *Gn 5.29;Rm 8.20-22maldita é a terra por tua causa; *Jó 5.7;14.1em fadiga tirarás dela o sustento todos os dias da tua vida. 18 Ela te produzirá também espinhos e abrolhos, e comerás as ervas do campo. 19 No suor do teu rosto comerás o teu pão, até que *Sl 90.3;104.29;Ec 12.7te tornes à terra, pois *Gn 2.7dela foste tomado: porquanto tu és pó e em pó te hás de tornar. 20 Chamou o homem à sua mulher *2Co 11.3;1Tm 2.13Eva, porque era a mãe de todos os viventes. 21 Fez Deus Jeová para Adão e para sua mulher túnicas de peles e os vestiu.

22 Disse Deus Jeová: Eis que o homem se tem tornado como um de *Gn 1.26nós, conhecendo o bem e o mal. Agora, para que ele não estenda a mão, e tome também *Gn 2.9da árvore da vida, e coma, e viva eternamente, 23 Deus Jeová o enviou para fora do jardim do Éden, a fim de cultivar a terra de que havia sido tomado. 24 Assim, *Ez 31.11expulsou ao homem; e, ao oriente do jardim do Éden, pôs os *Êx 25.18-22;Ez 10.1-20querubins e o chamejar de uma espada que se volvia por todos os lados, para guardar o caminho da *Gn 2.9árvore da vida.

1 Had pak byl nejchytřejší ze všech živočichů polních, kteréž byl učinil Hospodin Bůh. A ten řekl ženě: Tak-liž jest, že vám Bůh řekl: Nebudete jísti z každého stromu rajského? 2 I řekla žena hadu: Ovoce stromů rajských jíme; 3 Ale o ovoci stromu, kterýž jest u prostřed ráje, řekl Bůh: Nebudete ho jísti, aniž se ho dotknete, abyste nezemřeli. 4 I řekl had ženě: Nikoli nezemřete smrtí! 5 Ale ví Bůh, že v kterýkoli den z něho jísti budete, otevrou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé. 6 Viduci tedy žena, že dobrý jest strom k jídlu i příjemný očima, a k nabytí rozumnosti strom žádostivý, vzala z ovoce jeho a jedla; dala také i muži svému s sebou, a on jedl. 7 Tedy otevříny jsou oči obou dvou, a poznali, že jsou nazí; i navázali lístí fíkového a nadělali sobě věníků. 8 A v tom uslyšeli hlas Hospodina Boha chodícího po ráji k větru dennímu; i skryl se Adam a žena jeho před tváří Hospodina Boha, u prostřed stromoví rajského. 9 I povolal Hospodin Bůh Adama, a řekl jemu: Kdež jsi? 10 Kterýžto řekl: Hlas tvůj slyšel jsem v ráji a bál jsem se, že jsem nahý; protož skryl jsem se. 11 I řekl Bůh: Kdožť oznámil, že jsi nahý? Nejedl-lis ale z toho stromu, z něhožť jsem jísti zapověděl? 12 I řekl Adam: Žena, kterouž jsi mi dal, aby byla se mnou, ona mi dala z stromu toho, a jedl jsem. 13 I řekl Hospodin Bůh ženě: Což jsi to učinila? I řekla žena: Had mne podvedl, i jedla jsem. 14 Tedy řekl Hospodin Bůh hadu: Že jsi to učinil, zlořečený budeš nade všecka hovada a nade všecky živočichy polní; po břiše svém plaziti se budeš, a prach žráti budeš po všecky dny života svého. 15 Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu. 16 Ženě pak řekl: Velice rozmnožím bolesti tvé a počínání tvá, s bolestí roditi budeš děti, a pod mocí muže tvého bude žádost tvá, a on panovati bude nad tebou. 17 Adamovi také řekl: Že jsi uposlechl hlasu ženy své, a jedl jsi z stromu toho, kterýžť jsem zapověděl, řka: Nebudeš jísti z něho; zlořečená země pro tebe, s bolestí jísti budeš z ní po všecky dny života svého. 18 Trní a bodláčí tobě ploditi bude, i budeš jísti byliny polní. 19 V potu tváři své chléb jísti budeš, dokavadž se nenavrátíš do země, poněvadž jsi z ní vzat. Nebo prach jsi a v prach se navrátíš. 20 Dal pak byl Adam jméno ženě své Eva, proto že ona byla mátě všech živých. 21 I zdělal Hospodin Bůh Adamovi a ženě jeho oděv kožený, a přioděl je. 22 Tedy řekl Hospodin Bůh: Aj, člověk učiněn jest jako jeden z nás, věda dobré i zlé; pročež nyní, aby nevztáhl ruky své, a nevzal také z stromu života, a jedl by, i byl by živ na věky, vyžeňme jej. 23 I vypustil jej Hospodin Bůh z zahrady Eden, aby dělal zemi, z níž vzat byl. 24 A tak vyhnal člověka a osadil zahradu Eden cherubíny k východní straně s mečem plamenným blýskajícím se, aby ostříhali cesty k stromu života.