Gênesis 2

1 Assim foram acabados o céu e a terra, com *Dt 4.19;17.3todo o seu exército. 2 *Êx 20.8-11No sétimo dia, acabou Deus a obra que tinha feito; e *Hb 4.4cessou, no sétimo dia, de toda a obra que fizera. 3 Abençoou Deus o dia sétimo e o santificou; porque nele cessou de toda a obra que fizera como Criador.

A formação do homem e da mulher

4 *Jó 38.4-11Estas são as gerações do céu e da terra quando foram criados, *Gn 1.3-31no dia em que Deus Jeová os criou. 5 *Gn 1.11Não havia ainda nenhuma planta na terra, e nenhuma erva no campo tinha ainda brotado; *Jr 10.12-13porque Deus Jeová não tinha feito chover sobre a terra. Não havia homem que cultivasse o solo, 6 mas uma neblina subia da terra e regava toda a superfície do solo. 7 Do *Gn 3.19pó da terra formou Deus Jeová ao homem e soprou-lhe nas narinas o fôlego de vida; e *1Co 15.45o homem tornou-se um ser vivente. 8 Então, plantou Deus Jeová *Gn 13.10;Is 51.3;Ez 28.13um jardim, da banda do Oriente, no Éden; e ali pôs o homem que tinha formado. 9 Fez Deus Jeová brotar do solo *Ez 47.12toda a sorte de árvores gratas à vista e boas para comida; também *Gn 3.22;Ap 2.7;22.2,14a árvore da vida, no meio do jardim, e a árvore do conhecimento do bem e do mal. 10 Do Éden saía um rio para regar o jardim; dali se dividia e se tornava em quatro braços. 11 O nome do primeiro é Pisom: este é o que rodeia toda a terra de Havilá, onde há ouro. 12 O ouro daquela terra é bom; ali também se acha o bdélio e a pedra de ônix. 13 O nome do segundo rio é Giom: este é o que rodeia toda a terra de Cuxe. 14 O nome do terceiro rio é *Dn 10.4Tigre: este é o que corre pelo oriente da Assíria. E o quarto é o *Gn 15.18Eufrates. 15 Tomou, pois, Deus Jeová ao homem e pô-lo no jardim do Éden para o cultivar e guardar. 16 *Gn 3.2-3Ordenou Deus Jeová ao homem: De toda a árvore do jardim podes comer livremente; 17 mas da árvore do conhecimento do bem e do mal, dela não comerás, porque, no dia em que dela comeres, *Dt 30.15,19-20;Rm 6.23;1Tm 5;6;Tg 1.15certamente morrerás.

18 Disse mais Deus Jeová: Não é bom que o homem esteja só; *1Co 11.9far-lhe-ei uma ajudadora que lhe seja idônea. 19 Da *Gn 1.24terra formou Deus Jeová todos os animais do campo e todas as aves do céu e os trouxe ao *Gn 1.26homem para ver que nome lhes daria; o nome que o homem deu a todo o ser vivente, esse foi o seu nome. 20 O homem deu nomes a todos os animais domésticos, às aves do céu e a todos os animais do campo, mas para ele não se achava uma *Gn 2.18ajudadora idônea. 21 Fez Deus Jeová cair um sono pesado sobre o homem, e este adormeceu; então, tomou uma das costelas do homem e fechou a carne no lugar dela. 22 Da *1Co 11.8-9costela que Deus Jeová tinha tomado do homem, formou a mulher e a trouxe ao homem. 23 Então, disse o homem: *Ef 5.28-29Esta, agora, é osso dos meus ossos e carne da minha carne; ela será chamada varoa, porque do varão foi tomada. 24 *Mt 19.5;Mc 10.7-8;1Co 6.16;Ef 5.31Portanto, deixa o homem a seu pai e a sua mãe e se une à sua mulher; e são uma só carne. 25 Estavam *Gn 3.7,10-11ambos nus, o homem e sua mulher, e não se envergonhavam.

1 A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich. 2 A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal. 3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo. 4 Tiť jsou rodové nebes a země, (když stvořena jsou v den, v němž učinil Hospodin Bůh zemi i nebe), 5 I každé chrastiny polní, dříve než byla na zemi, i všeliké byliny polní, prvé než vzcházela; nebo ještě byl nedštil Hospodin Bůh na zemi, aniž byl který člověk, ješto by dělal zemi. 6 A aniž pára vystupovala z země, aby svlažovala všecken svrchek země. 7 I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou. 8 Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil. 9 A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého. 10 (A řeka vycházela z Eden, k svlažování ráje, a odtud dělila se, a byla ve čtyři hlavní řeky. 11 Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato. 12 A zlato země té jest výborné; tam jest i bdelium, a kámen onychin. 13 Jméno pak druhé řeky Gihon, ta obchází všecku zemi Chus. 14 A jméno řeky třetí Hiddekel, kteráž teče k východní straně Assyrské země. A řeka čtvrtá jest Eufrates). 15 Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho. 16 I zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš; 17 Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš. 18 Řekl byl také Hospodin Bůh: Není dobré člověku býti samotnému; učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla. 19 (Nebo když byl učinil Hospodin Bůh z země všelikou zvěř polní, i všecko ptactvo nebeské, přivedl je k Adamovi, aby pohleděl na ně, jaké by jméno kterému dáti měl; a jak by koli nazval Adam kterou duši živou, tak aby jmenována byla. 20 I dal Adam jména všechněm hovadům, i ptactvu nebeskému, a všeliké zvěři polní; Adamovi pak není nalezena pomoc, kteráž by při něm byla.) 21 Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem. 22 A z toho žebra, kteréž vyňal z Adama, vzdělal Hospodin Bůh ženu, a přivedl ji k Adamovi. 23 I řekl Adam: Teď tato jest kost z kostí mých a tělo z těla mého; tato slouti bude mužatka, nebo z muže vzata jest. 24 Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo. 25 Byli pak oba dva nazí, Adam i žena jeho, a nestyděli se.