Gênesis 47

Jacó é apresentado a Faraó

1 Tendo José entrado, deu notícia a Faraó, dizendo: Meu pai e meus irmãos com os seus rebanhos, e gados, e tudo o que têm são vindos da terra de Canaã; e eis que estão na terra de Gósen. 2 Tomou cinco homens dentre seus irmãos e apresentou-os a Faraó. 3 Então, Faraó perguntou aos irmãos de José: Que ocupação é a vossa? Responderam-lhe: Os teus servos, somos *Gn 46.34pastores de ovelhas, tanto nós como nossos pais. 4 Disseram mais a Faraó: Somos vindos para peregrinar nesta terra, porque não há pasto para os rebanhos dos teus servos, sendo grave a fome na terra de Canaã; agora, pois, rogamos-te permitas que os teus servos habitem na terra de Gósen. 5 Disse Faraó a José: Teu pai e teus irmãos vieram a ti. 6 A terra do Egito está diante de ti; *Gn 45.10,18;47.11no melhor da terra faze habitar a teu pai e a teus irmãos; habitem eles na terra de Gósen. Se sabes que há entre eles alguns *Êx 18.21,25homens hábeis, faze-os maiorais dos pastores do meu gado. 7 José introduziu a seu pai Jacó e pô-lo diante de Faraó; e Jacó *Gn 47.10;2Sm 14.22;1Rs 8.66abençoou a Faraó. 8 Perguntou Faraó a Jacó: Quantos são os dias dos anos da tua vida? 9 Respondeu-lhe Jacó: Os dias dos anos das minhas peregrinações são cento e trinta anos: poucos e maus têm sido os dias dos anos da minha vida e *Gn 25.7;35.28não chegaram aos dias dos anos da vida de meus pais nos dias das suas peregrinações. 10 Tendo Jacó *Gn 47.7abençoado a Faraó, saiu da presença dele. 11 José estabeleceu a seu pai e a seus irmãos e deu-lhes uma possessão na terra do Egito, *Gn 47.6,27no melhor da terra, na terra de Ramessés, como ordenara Faraó. 12 José *Gn 45.11sustentou de pão a seu pai, a seus irmãos e a toda a casa de seu pai, segundo o número de seus filhinhos.

José compra a terra do Egito para Faraó

13 Não havia pão em toda a terra; pois a fome era mui grave, de modo que desfalecia a terra do Egito e a terra de Canaã por causa da fome. 14 Então, José ajuntou todo o dinheiro que se achou na terra do Egito e na terra de Canaã, pelo trigo que compravam, e o trouxe à casa de Faraó. 15 Gasto que foi o dinheiro da terra do Egito e da terra de Canaã, vieram a José todos os egípcios e disseram: Dá-nos pão, por que morreremos na tua presença? Porquanto nos falta o dinheiro. 16 Respondeu José: Trazei o vosso gado; e por vosso gado vo-lo darei, se faltar dinheiro. 17 Trouxeram o seu gado a José; e José deu-lhes pão em troca de cavalos, de ovelhas, de bois e de jumentos; e os sustentou de pão aquele ano, em troca de todo o gado deles. 18 Findo aquele ano, foram a José no segundo ano e disseram-lhe: Não ocultaremos a meu senhor que o nosso dinheiro está inteiramente gasto; o gado já pertence a meu senhor; nada nos é deixado diante de meu senhor, senão os nossos corpos e as nossas terras. 19 Por que morreremos diante de teus olhos, tanto nós como a nossa terra? Compra-nos a nós e a nossa terra em troca de pão, e nós e a nossa terra seremos servos de Faraó; dá-nos sementes, para que vivamos e não morramos e para que não fique desolada a terra.

20 Assim, comprou José toda a terra do Egito para Faraó. Os egípcios venderam cada um o seu campo, porque a fome os afligia; e a terra ficou sendo de Faraó. 21 Quanto ao povo, fê-lo passar às cidades desde uma até a outra extremidade dos confins do Egito. 22 Somente a terra dos sacerdotes, ele não a comprou; pois os sacerdotes tinham rações de Faraó e comiam as suas rações que Faraó lhes havia dado, pelo que não venderam a sua terra. 23 Disse José ao povo: Eis que vos comprei hoje a vós e as vossas terras para Faraó; aqui, tendes sementes para vós e semeareis a terra. 24 Nos tempos da ceifa, dareis a *Gn 41.34quinta parte a Faraó, e quatro partes serão vossas, para semente do campo, e para o vosso mantimento e dos que estão em vossas casas, e para o mantimento de vossos filhinhos. 25 Responderam eles: Tu nos tens conservado a vida! Achemos graça aos olhos de meu senhor e seremos servos de Faraó. 26 José estabeleceu por estatuto, quanto à terra do Egito, que a Faraó fosse dado o quinto; somente a terra dos sacerdotes não ficou sendo de Faraó.

27 Israel habitou na terra do Egito, na terra de Gósen; nela, adquiriram *Gn 47.11possessões, *Gn 35.11;Êx 1.7frutificaram e se multiplicaram duma maneira extraordinária. 28 Jacó viveu na terra do Egito *Gn 47.9dezessete anos; assim os dias de Jacó, os anos da sua vida, foram cento e quarenta e sete anos. 29 Chegando-se o tempo da morte de Israel, chamou a seu filho José e disse-lhe: Se agora achei graça aos teus olhos, *Gn 24.2põe a mão por baixo da minha coxa e *Gn 24.49usa para comigo de benevolência e de verdade. Rogo-te que não me enterres no Egito; 30 mas, quando eu dormir *Gn 15.15;Dt 31.16com meus pais, levar-me-ás do Egito e enterrar-me-ás no *Gn 23.17-20;49.29-32lugar da sepultura deles. Respondeu José: Eu farei como disseste. 31 Pois *Gn 21.23-24;24.3;31.53;50.25jura-me, disse Jacó; e jurou-lhe. E inclinou-se Israel sobre a cabeceira da cama.

1 A protož přišed Jozef, oznámil Faraonovi, a řekl: Otec můj a bratří moji, s drobným i větším dobytkem svým i se vším, což mají, přišli z země Kananejské, a aj, jsou v zemi Gesen. 2 A vzav z počtu bratří svých pět mužů, postavil je před Faraonem. 3 I řekl Farao bratřím jeho: Jaký jest obchod váš? Kteřížto odpověděli Faraonovi: Pastýři ovcí jsou služebníci tvoji, i my, i otcové naši. 4 Řekli ještě Faraonovi: Abychom pohostinu byli v zemi této, přišli jsme; nebo není pastvy dobytku, kterýž mají služebníci tvoji, nebo hlad veliký jest v zemi Kananejské; protož nyní prosíme, nechať bydlí služebníci tvoji v zemi Gesen. 5 I mluvil Farao Jozefovi, řka: Otec tvůj a bratří tvoji přišli k tobě. 6 Země Egyptská před tebou jest; v nejlepším kraji země této osaď otce svého a bratří své, nechť bydlí v zemi Gesen. A srozumíš-li, že jsou mezi nimi muži rozšafní, ustanovíš je úředníky nad dobytkem, kterýž mám. 7 Uvedl také Jozef Jákoba otce svého, a postavil ho před Faraonem; a pozdravil Jákob Faraona. 8 Tedy řekl Farao k Jákobovi: Kolik jest let života tvého? 9 Odpověděl Jákob Faraonovi: Dnů let putování mého sto a třidceti let jest; nemnozí a zlí byli dnové let života mého, a nedošli dnů let života otců mých, v nichž živi byli. 10 A požehnav Jákob Faraona, vyšel od něho. 11 I osadil Jozef otce svého a bratří své, a dal jim vládařství v zemi Egyptské v kraji výborném, v zemi Ramesses, jakž rozkázal Farao. 12 A opatroval Jozef otce svého, a bratří své, a všecken dům jeho chlebem, až do nejmenších. 13 A chleba nebylo ve vší zemi; nebo veliký hlad byl velmi, a trápení veliké bylo na zemi Egyptské a zemi Kananejské od hladu. 14 Shromáždil pak Jozef všecky peníze, což jich nalezeno v zemi Egyptské a v zemi Kananejské, za potravy, kteréž kupovali; a vnesl Jozef peníze do domu Faraonova. 15 A když utratili peníze z země Egyptské a z země Kananejské, přicházeli všickni Egyptští k Jozefovi, řkouce: Dej nám chleba; nebo proč mříti máme před tebou pro nedostatek peněz? 16 I řekl Jozef: Dejte dobytky své, a dám vám chleba za dobytky vaše, poněvadž se vám peněz nedostává. 17 Tedy přivedli dobytky své k Jozefovi; i dal jim Jozef potrav za koně a za stáda ovcí, a za stáda volů i za osly; a přechoval je chlebem, za všecky dobytky jejich, toho roku. 18 A po roce tom přišli k němu léta druhého, a řekli mu: Nebudeme tajiti před pánem svým, že jsme všecky peníze utratili, i stáda dobytků jsou u pána našeho; nezůstávají nám před pánem naším kromě těla naše a dědiny naše. 19 I proč máme mříti před očima tvýma? I my i rolí naše hyne. Kup nás i rolí naši za chléb, a budeme my i rolí naše ve službě Faraonovi; a dej nám semena, abychom živi byli a nezemřeli, a rolí aby nespustla. 20 Tedy koupil Jozef všecku zemi Egyptskou Faraonovi; nebo prodali Egyptští jeden každý pole své, proto že se rozmohl mezi nimi hlad. I dostala se země Faraonovi. 21 Lid pak převedl do měst, od jednoho pomezí Egyptského až do druhého. 22 Rolí toliko kněžských nekoupil. Nebo kněží uloženou potravu měli od Faraona, a jedli z uložených pokrmů svých, kteréž dával jim Farao; protož neprodali rolí svých. 23 I řekl Jozef lidu: Aj, koupil jsem vás dnes i rolí vaše Faraonovi; teď máte semeno, osívejtež tedy ji. 24 A když se urodí, dáte pátý díl Faraonovi, a čtyři díly zůstavíte sobě k semenu a ku pokrmu svému a těm, kteříž jsou v domích vašich, i ku pokrmu dítkám svým. 25 Tedy řekli: Zachoval jsi životy naše. Nechať nalezneme milost v očích pána svého, a budeme služebníci Faraonovi. 26 I ustanovil to Jozef za právo až do tohoto dne, po vší zemi Egyptské, aby dáván byl Faraonovi pátý díl; toliko samy rolí kněžské nebyly Faraonovy. 27 A tak bydlil Izrael v zemi Egyptské v krajině Gesen; a osadili se v ní, a rozplodili se, a rozmnoženi jsou velmi. 28 Živ pak byl Jákob v zemi Egyptské sedmnácte let; a bylo dnů Jákobových, a let života jeho, sto čtyřidceti sedm let. 29 I přiblížili se dnové Izraelovi, aby umřel. A povolav syna svého Jozefa, řekl jemu: Jestliže jsem nalezl milost v očích tvých, vlož, prosím, ruku svou pod bedro mé, a učiň se mnou milosrdenství a pravdu. Prosím, nepochovávej mne v Egyptě. 30 Když spáti budu s otci svými, vyneseš mne z Egypta, a pochováš mne v hrobě jejich. Tedy řekl jemu: Já učiním podlé slova tvého. 31 I řekl Jákob: Přisáhni mi. Tedy přisáhl jemu. I sklonil se Izrael k hlavám lůže.