1 Reis 13

Um profeta admoesta a Jeroboão

1 Eis que, por ordem de Deus, veio de Judá a Betel *1Rs 12.22;2Rs 23.17um homem de Deus (E Jeroboão estava ao lado do altar para *1Rs 12.33queimar incenso.). 2 Por ordem de Jeová, *1Rs 13.32exclamou contra o altar e disse: Altar, altar! Assim diz Jeová: Eis que nascerá na casa de Davi um filho que se chamará *2Rs 23.15-16Josias; ele sacrificará sobre ti os sacerdotes dos altos que sobre ti queimaram incenso, e ossos de homens se queimarão sobre ti. 3 Naquele mesmo dia, deu um sinal, dizendo: *Êx 4.1-5;Jz 6.17Este é o sinal de que Jeová falou: Eis que se fenderá o altar, e se espalhará a cinza que está por cima dele. 4 Tendo o rei ouvido as palavras que o homem de Deus proferira contra o altar em Betel, Jeroboão estendeu, do altar, a mão, dizendo: Prendei-o. A mão que ele estendera contra o homem de Deus secou, de sorte que ele não a pôde trazer a si. 5 O altar também se fendeu, e a cinza se espalhou do altar, conforme o sinal que, por ordem de Jeová, havia dado o homem de Deus. 6 Então, respondeu o rei ao homem de Deus: *Êx 8.8,28;9.28;At 8.24Consegue o favor de Jeová, teu Deus, e ora por mim, para que se me restitua a minha mão. Conseguiu *Lc 6.27-28o homem de Deus o favor de Jeová, e a mão do rei se lhe restituiu e tornou-se como dantes era. 7 Disse o rei ao homem de Deus: Vem comigo para casa e conforta-te, e *1Sm 9.7-8;2Rs 5.15dar-te-ei uma recompensa. 8 Respondeu o homem de Deus ao rei: *1Rs 13.16-17;Nm 22.18;24.13Se me deres a metade da tua casa, não entrarei na tua casa, nem comerei pão, nem beberei água neste lugar. 9 Pois assim me foi intimado por ordem de Jeová, dizendo: Não comerás pão, nem beberás água, nem voltarás pelo caminho por que vieste. 10 Ele, pois, se foi por outro caminho e não voltou a Betel pelo caminho por que viera.

O profeta é induzido à desobediência

11 Ora, *1Rs 13.25;2Rs 23.18morava em Betel um velho profeta; veio um de seus filhos e contou-lhe tudo o que o homem de Deus fizera aquele dia em Betel; as palavras que tinha dito ao rei, contaram-nas também a seu pai. 12 Perguntou-lhes seu pai: Por que caminho se foi ele? Ora, tinham visto seus filhos o caminho por que voltara o homem de Deus, que tinha vindo de Judá. 13 Ele disse a seus filhos: Albardai-me o jumento. Albardaram-lhe o jumento, no qual ele montou. 14 Foi após o homem de Deus e o achou sentado debaixo do terebinto. Perguntou-lhe: És tu o homem de Deus que vieste de Judá? Ele respondeu: Sou. 15 Então, lhe disse: Vem comigo para casa e come pão. 16 Porém ele respondeu: *1Rs 13.8-9Não posso voltar contigo, nem entrar na tua casa; não comerei pão, nem beberei água contigo neste lugar, 17 porque me foi dito *1Rs 20.35por ordem de Jeová: Não comerás pão, nem beberás água ali, nem tornarás a ir pelo caminho por que foste. 18 Tornou-lhe: Eu também sou profeta como tu, e por ordem de Jeová falou-me um anjo, dizendo: Faze-o voltar contigo para a casa, para que ele coma pão e beba água. Mentiu-lhe. 19 Assim, voltou com ele, e comeu pão na sua casa, e bebeu água.

Um leão mata ao profeta

20 Estando eles à mesa, veio a palavra de Jeová ao profeta que o tinha feito voltar; 21 e clamou ao homem de Deus que tinha vindo de Judá, dizendo: Assim diz Jeová: Porquanto não obedeceste a ordem de Jeová e não guardaste o mandamento que Jeová, teu Deus, te ordenou, 22 mas voltaste, e comeste pão, e bebeste água no lugar de que te disse: Não comas pão, nem bebas água, o teu cadáver não entrará no sepulcro de teus pais. 23 Quando o profeta a quem tinha feito voltar havia comido pão e bebido água, albardou o jumento para ele. 24 Foi-se, e, no caminho, *1Rs 20.36um leão saiu-lhe ao encontro e matou-o; o seu cadáver ficou estendido no caminho, o jumento estava parado junto a ele, e também o leão ficou perto do cadáver. 25 Eis que, passando por ali certos homens, viram o cadáver estendido no caminho, e o leão posto em pé ao lado; foram e contaram-no na cidade onde *1Rs 13.11morava o velho profeta.

26 Tendo ouvido isso o profeta que o tinha feito voltar do caminho, disse: É o homem de Deus que desobedeceu à palavra de Jeová; por isso, Jeová o entregou ao leão, que o despedaçou e matou, conforme a palavra que Jeová lhe falou. 27 Disse a seus filhos: Albardai-me o jumento. Eles o fizeram. 28 Então, foi e achou o cadáver estendido no caminho, e o jumento e o leão que estavam ao lado; não tinha o leão devorado o cadáver, nem despedaçado ao jumento. 29 O profeta tomou o cadáver do homem de Deus, pô-lo em cima do jumento e levou-o consigo; e chegou à cidade do profeta velho para o chorar e para o enterrar. 30 Meteu o cadáver no seu sepulcro; e eles o choraram, dizendo: Ai! Meu irmão! 31 Depois de o haver enterrado, disse a seus filhos: Quando eu morrer, enterrai-me no sepulcro em que está enterrado o homem de Deus; *2Rs 23.17-18ponde os meus ossos junto aos seus ossos. 32 Porque certamente se cumprirão *1Rs 13.2as palavras que por ordem de Jeová exclamou contra o altar em Betel e *1Rs 12.31contra todas as casas dos altos que estão nas cidades de *1Rs 16.24Samaria.

33 Depois disso, não tornou Jeroboão do seu mau caminho, porém, dentre todo o povo, fez ainda sacerdotes dos altos; e consagrou *Jz 17.5a todo aquele que o queria, para que houvesse sacerdotes dos altos. 34 *1Rs 12.30;2Rs 17.21Isso se tornou em pecado à casa de Jeroboão, *1Rs 14.10;15.29-30para a cortar e para a destruir da face da terra.

1 A aj, muž Boží přišel z Judstva s slovem Hospodinovým do Bethel, tehdáž když Jeroboám, stoje u oltáře, kadil. 2 I zvolal proti oltáři slovem Hospodinovým, řka: Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: Hle, syn narodí se domu Davidovu, jménem Joziáš, kterýž obětovati bude na tobě kněží výsostí, jenž zapalují kadidlo na tobě; i kosti lidské páliti budou na tobě. 3 I dal téhož dne znamení, řka: Totoť jest znamení, že mluvil Hospodin: Aj, oltář roztrhne se a vysype se popel, kterýž jest na něm. 4 V tom uslyšev král Jeroboám slovo muže Božího, že zvolal proti oltáři v Bethel, vztáhl ruku svou od oltáře a řekl: Jměte ho. I uschla ruka jeho, kterouž vztáhl proti němu, a nemohl ji zase přitáhnouti k sobě. 5 Oltář také se roztrhl, a vysypal se popel z oltáře podlé znamení, kteréž byl předpověděl muž Boží slovem Hospodinovým. 6 Protož mluvil král a řekl tomu muži Božímu: Pomodl se medle Hospodinu Bohu svému a pros za mne, abych mohl přitáhnouti ruku svou k sobě. I modlil se muž Boží Hospodinu, a přitáhl král ruku zase k sobě, a byla jako prvé. 7 Tedy řekl král muži Božímu: Poď se mnou domů a posilň se, a dámť dar. 8 I řekl muž Boží králi: Bys mi dal polovici domu svého, nešel bych s tebou, aniž bych jedl chleba, aniž bych pil vody na místě tomto. 9 Nebo tak mi přikázal slovem svým Hospodin, řka: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody, aniž se navrátíš tou cestou, kterouž jsi přišel. 10 A tak odšel jinou cestou, a nenavrátil se tou cestou, kterouž byl přišel do Bethel. 11 Prorok pak jeden starý bydlil v Bethel, jehož syn přišed, vypravoval mu všecky věci, kteréž učinil muž Boží toho dne v Bethel; i slova, kteráž mluvil králi, vypravovali otci svému. 12 Tedy řekl jim otec jejich: Kterou cestou šel? I ukázali mu synové jeho cestu, kterouž šel ten muž Boží, kterýž byl z Judstva přišel. 13 Zatím řekl synům svým: Osedlejte mi osla. Kteříž osedlali mu osla, a on vsedl na něj. 14 A jel za mužem Božím a nalezl jej, an sedí pod dubem. I řekl jemu: Ty-li jsi ten muž Boží, kterýž jsi přišel z Judstva? A on odpověděl: Jsem. 15 Kterýž řekl jemu: Poď se mnou domů, a pojíš chleba. 16 Ale on odpověděl: Nemohuť se navrátiti, ani jíti s tebou, aniž budu jísti chleba, ani píti vody s tebou na místě tomto. 17 Nebo stala se ke mně řeč slovem Hospodinovým: Nebudeš tam jísti chleba, ani píti vody; nenavrátíš se, jda touž cestou, kterouž jsi šel. 18 Jemuž odpověděl: Takéť já prorok jsem jako i ty, a mluvil ke mně anděl slovem Hospodinovým, řka: Navrať ho s sebou do domu svého, ať pojí chleba a napije se vody. To pak sklamal jemu. 19 Takž se navrátil s ním, a jedl chléb v domě jeho a pil vodu. 20 Když pak oni seděli za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k proroku tomu, kterýž onoho byl zase navrátil. 21 A zvolal na muže Božího, kterýž byl přišel z Judstva, řka: Toto praví Hospodin: Proto že jsi na odpor učinil řeči Hospodinově, a neostříhal jsi přikázaní, kteréžť vydal Hospodin Bůh tvůj, 22 Ale navrátils se a jedls chléb, a pils vodu na místě, o kterémžť řekl: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody: nebudeť pochováno tělo tvé v hrobě otců tvých. 23 Tedy když pojedl chleba a napil se, osedlal mu osla, totiž tomu proroku, kteréhož byl navrátil. 24 A když odšel, trefil na něj lev na cestě a udávil jej. I leželo tělo jeho na cestě, a osel stál podlé něho; lev také stál vedlé těla mrtvého. 25 A aj, muži někteří jdouce tudy, uzřeli tělo mrtvé ležící na cestě, a lva, an stojí vedlé něho. Kteříž přišedše, pověděli v městě, v kterémž ten starý prorok bydlil. 26 Což když uslyšel ten prorok, kterýž ho byl navrátil s cesty, řekl: Muž Boží jest, kterýž na odpor učinil řeči Hospodinově; protož vydal jej Hospodin lvu, kterýž potřev ho, udávil jej vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil jemu. 27 Zatím mluvě k synům svým, řekl: Osedlejte mi osla. I osedlali. 28 A odjev, nalezl mrtvé tělo jeho ležící na cestě, a osla i lva, an stojí u toho těla; a nejedl lev těla toho, aniž co uškodil oslu. 29 Protož vzav prorok tělo muže Božího, vložil je na osla, a přinesl je. I přišel do města svého, aby ho plakal a pochoval. 30 Položil pak tělo jeho v hrobě svém, a plakali ho: Ach, bratře můj. 31 A pochovav ho, mluvil k synům svým, řka: Když já umru, pochovejte mne v témž hrobě, v němž muž Boží jest pochován, vedlé kostí jeho položte kosti mé. 32 Neboť se jistě stane to, což ohlásil slovem Hospodinovým proti oltáři, kterýž jest v Bethel, a proti všechněm domům výsostí, kteréž jsou v městech Samařských. 33 Po těchto příbězích neodvrátil se Jeroboám od cesty své zlé, ale opět nadělal z lidu obecného kněží výsostí. Kdo jen chtěl, posvětil ruky jeho, a ten byl knězem výsostí. 34 I byla ta věc domu Jeroboámovu příčinou k hřešení, aby vypléněn a vyhlazen byl se svrchku země.