1 Reis 11

A idolatria de Salomão e a ira de Deus contra ele

1 Ora, além da filha de Faraó, *Dt 17.17;Ne 13.23-27amou Salomão muitas mulheres estrangeiras: mulheres moabitas, amonitas, edomitas, sidônias e heteias, 2 dentre as nações de que disse Jeová aos filhos de Israel: *Êx 23.31-33;34.12-16Não haveis de ir a elas, nem elas a vós, pois vos perverterão o coração, para seguirdes os seus deuses. A estas se apegou Salomão pelo amor. 3 *2Sm 3.2-5;5.13-16Ele tinha setecentas mulheres, princesas e trezentas concubinas; e suas mulheres perverteram-lhe o coração. 4 Sendo já velho, suas mulheres perverteram-lhe o coração para seguir outros deuses; *1Rs 11.4e o seu coração não foi perfeito para com Jeová, seu Deus, como o fora o coração de Davi, seu pai. 5 Salomão seguiu a *Jz 2.13;10.6;1Sm 7.3-4Astarote, deusa dos sidônios, e a *1Rs 11.7Milcom, abominação dos amonitas. 6 Salomão fez o mal aos olhos de Jeová e não perseverou em o seguir como o fizera Davi, seu pai. 7 Nesse tempo, edificou Salomão um alto a *Nm 21.29;Jz 11.24;2Rs 23.13Camos, abominação de Moabe, no monte que está fronteiro a Jerusalém, e a *Lv 20.2-5;2Rs 23.10;At 7.43Moloque, abominação dos filhos de Amom. 8 Assim fez por todas as suas mulheres estrangeiras, que queimavam incenso e ofereciam sacrifícios aos seus deuses.

9 Jeová irou-se contra Salomão *1Rs 11.2,4por se ter o seu coração apartado de Jeová, Deus de Israel, *1Rs 3.5;9.2que duas vezes lhe tinha aparecido 10 e acerca disso *1Rs 6.12;9.6-7lhe tinha ordenado que não seguisse a outros deuses. Ele, porém, não guardou o que Jeová lhe ordenara. 11 Pelo que disse Jeová a Salomão: Pois que assim te portaste e não guardaste a minha aliança e os meus estatutos que te ordenei, *1Rs 11.29-31;12.15-16,20;1Sm 2.30hei de tirar de ti o reino e dá-lo ao teu servo. 12 Contudo, não o farei em teus dias, por amor de Davi, teu pai; da mão de teu filho o tirarei. 13 Todavia, *2Sm 7.15;1Cr 17.13não arrancarei o reino todo; mas *1Rs 11.32,36;12.20darei a teu filho uma tribo *1Rs 8.29em atenção ao meu servo Davi e em atenção a Jerusalém, que escolhi.

Deus suscita adversários contra Salomão

14 Levantou Jeová a Salomão um adversário na pessoa de Hadade, edomita, que era da estirpe real de Edom. 15 Porque, *2Sm 8.14;1Cr 18.12-13estando Davi em Edom e tendo subido Joabe, general do exército, a sepultar os mortos e ferido a todo o homem em Edom 16 (porque seis meses se demorou ali Joabe e todo o Israel, até ter exterminado a todo homem em Edom.), 17 fugiu Hadade com alguns edomitas, servos de seu pai, para ir ao Egito; e Hadade era menino. 18 Tendo partido de Midiã, foram a *Nm 10.12;Dt 1.1Parã, donde levaram homens consigo e foram ao Egito ter com Faraó, rei do Egito, o qual lhe deu casa, e lhe proporcionou víveres, e lhe deu terra. 19 Hadade achou tanta graça aos olhos de Faraó, que este o casou com a irmã de sua própria mulher, irmã da rainha-mãe Tafnes. 20 A irmã de Tafnes deu-lhe à luz seu filho Genubate, que Tafnes desmamou na casa de Faraó, onde Genubate ficou por entre os filhos de Faraó. 21 *1Rs 2.10Tendo Hadade ouvido, no Egito, que Davi dormia com seus pais e que Joabe, general do exército, era morto, disse a Faraó: Despede-me, para que eu vá para a minha terra. 22 Então, lhe perguntou Faraó: Mas que é o que te falta em minha casa, para que procures partir para tua terra? Ele lhe respondeu: Nada; contudo, deixa-me ir.

23 Também *1Rs 11.14Deus lhe levantou outro adversário na pessoa de Rezom, filho de Eliada, que tinha fugido de seu senhor *2Sm 8.3;10.16Hadadezer, rei de Zoba. 24 Ele ajuntou gente e fez-se capitão duma tropa, *2Sm 10.8,18quando Davi matou os de Zoba. Retiraram-se para Damasco, habitaram ali e reinaram em Damasco. 25 Além do mal que Hadade fazia, foi ele adversário de Israel por todos os dias de Salomão; detestava a Israel e reinava sobre a Síria.

A inimizade de Jeroboão

26 Também *2Sm 20.21levantou a mão contra o *1Rs 11.11,28;12.2,20;2Cr 13.6rei Jeroboão, filho de Nebate, efraimita de Zereda, servo de Salomão, cuja mãe era uma viúva por nome Zerua. 27 Esta foi a causa por que levantou a mão contra o rei: *1Rs 9.15,24Salomão tinha edificado a Milo e cerrado a brecha da cidade de seu pai Davi. 28 Jeroboão era ilustre em valor. *Pv 22.29Salomão viu que era um moço laborioso e deu-lhe a superintendência sobre toda a leva de trabalhadores forçados da casa de José. 29 Sucedeu, nesse tempo, que, saindo Jeroboão de Jerusalém, *1Rs 12.15;14.2;2Cr 9.29o profeta Aías, silonita, o encontrou no caminho. Aías se tinha vestido de uma capa nova, e estavam sós os dois no campo. 30 *1Sm 15.27-28Aías pegou na capa nova, de que estava vestido, e rasgou-a em doze pedaços. 31 Disse a Jeroboão: Toma dez pedaços, pois assim diz Jeová, Deus de Israel: Eis *1Rs 11.11-12que da mão de Salomão hei de rasgar o reino, e a ti te hei de dar dez tribos; 32 *1Rs 11.13;12.21ele, porém, terá uma tribo em atenção ao meu servo Davi e em atenção a Jerusalém, *1Rs 11.13;14.21cidade que escolhi dentre todas as tribos de Israel. 33 Isso farei, porque me deixaram a mim, e *1Rs 11.5-8adoraram a Astarote, deusa dos sidônios, a Camos, deus de Moabe e a Milcom, deus dos filhos de Amom, e não andaram nos meus caminhos, para fazer o que é reto aos meus olhos e para guardar os meus estatutos e os meus juízos, como o fez Davi, seu pai. 34 Todavia, não hei de tirar da sua mão o reino todo; mas fá-lo-ei príncipe todos os dias da sua vida, em atenção ao meu servo Davi, a quem escolhi, porque guardou os meus mandamentos e os meus estatutos. 35 *1Rs 11.12;12.16-17Tirarei, porém, o reino das mãos de seu filho e to darei a ti, a saber, dez tribos. 36 *1Rs 11.13A seu filho darei uma tribo, para *1Rs 15.4;2Rs 8.19que sempre fique ao meu servo Davi uma lâmpada diante de mim, em Jerusalém, *1Rs 11.13cidade que escolhi para ali pôr o meu nome. 37 A ti te tomarei, e reinarás sobre tudo o que desejar a tua alma e serás rei sobre Israel. 38 Se ouvires tudo o que eu te ordenar, e andares nos meus caminhos, e fizeres o que é reto aos meus olhos, guardando os meus estatutos e os meus mandamentos, como o fez Davi, meu servo, *Dt 31.8;Js 1.5eu serei contigo, e *2Sm 7.11,27te edificarei uma casa firme, como o fiz para Davi, e te darei Israel. 39 Por isso, afligirei a descendência de Davi, porém não para sempre. 40 Portanto, Salomão procurou tirar a vida a Jeroboão; mas Jeroboão levantou-se, e fugiu para o Egito a ter com *1Rs 14.25;2Cr 12.2-9Sisaque, rei do Egito, e ali ficou até a morte de Salomão.

A morte de Salomão

41 *2Cr 9.29Ora, o resto dos atos de Salomão, e tudo quanto fez, e a sua sabedoria, não está tudo escrito no Livro dos Atos de Salomão? 42 O tempo que Salomão reinou em Jerusalém sobre todo o Israel foram quarenta anos. 43 *1Rs 2.10Adormeceu Salomão com seus pais e foi enterrado na Cidade de Davi, seu pai; *1Rs 14.21Roboão, seu filho, reinou em seu lugar.

1 V tom král Šalomoun zamiloval ženy cizozemky mnohé, i dceru Faraonovu, i Moábské, Ammonitské, Idumejské, Sidonské a Hetejské, 2 Z národů těch, kteréž zapověděl Hospodin synům Izraelským, řka: Nebudete se směšovati s nimi, aniž se oni budou směšovati s vámi, neboť by naklonili srdce vaše k bohům svým. K těm přilnul Šalomoun milostí, 3 Tak že měl žen královen sedm set a ženin tři sta. I odvrátily ženy jeho srdce jeho. 4 Stalo se tedy, že když se zstaral Šalomoun, ženy jeho naklonily srdce jeho k bohům cizím, tak že nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho, jako bylo srdce Davida otce jeho. 5 Ale obrátil se Šalomoun k Astarot, bohyni Sidonské, a k Moloch, ohavnosti Ammonské. 6 I činil Šalomoun to, což se nelíbilo Hospodinu, a nenásledoval cele Hospodina, jako David otec jeho. 7 Tedy vystavěl Šalomoun výsost Chámosovi, ohavnosti Moábské, na hoře, kteráž jest naproti Jeruzalému, a Molochovi, ohavnosti synů Ammon. 8 A tak vzdělal všechněm ženám svým z cizího národu, kteréž kadily a obětovaly bohům svým. 9 I rozhněval se Hospodin na Šalamouna, proto že se uchýlilo srdce jeho od Hospodina Boha Izraelského, kterýž se jemu byl ukázal po dvakrát, 10 A zapověděl jemu tu věc, aby nechodil po bozích cizích. Ale neostříhal toho, což byl přikázal Hospodin. 11 Protož řekl Hospodin Šalomounovi: Poněvadž se to nalezlo při tobě, a neostříhal jsi smlouvy mé ani ustanovení mých, kterážť jsem přikázal, věz, že odtrhnu království toto od tebe, a dám je služebníku tvému. 12 A však za dnů tvých neučiním toho pro Davida otce tvého, než z ruky syna tvého odtrhnu je. 13 Všeho pak království neodtrhnu, ale pokolení jednoho zanechám synu tvému pro Davida služebníka svého a pro Jeruzalém, kterýž jsem vyvolil. 14 A tak vzbudil Hospodin protivníka Šalomounovi, Adada Idumejského z semene královského, kterýž byl v zemi Idumejské. 15 Nebo stalo se, když bojoval David proti Idumejským, a Joáb kníže vojska vytáhl, aby pochoval zmordované, a pobil všecky pohlaví mužského v zemi Idumejské, 16 (Za šest zajisté měsíců byl tam Joáb se vším lidem Izraelským, dokudž nevyplénil všech pohlaví mužského v zemi Idumejské), 17 Že tehdáž utekl Adad sám, a někteří muži Idumejští z služebníků otce jeho s ním, aby šli do Egypta. Adad pak byl pachole neveliké. 18 Kteříž jdouce z Madian, přišli do Fáran, a vzavše s sebou některé muže z Fáran, přišli do Egypta k Faraonovi, králi Egyptskému, kterýž dal jemu dům, i stravou opatřil ho, dal jemu také i zemi. 19 A tak nalezl Adad milost velikou před Faraonem, tak že jemu dal za manželku sestru ženy své, sestru Tafnes královny. 20 I porodila jemu sestra Tafnes syna Genubata, a odchovala ho Tafnes v domu Faraonovu. I byl Genubat v domě Faraonově mezi syny Faraonovými. 21 Když pak uslyšel Adad v Egyptě, že by usnul David s otci svými, a že umřel i Joáb kníže vojska, tedy řekl Adad Faraonovi: Propusť mne, ať jdu do země své. 22 Jemuž řekl Farao: Èehožť se nedostává u mne, že chceš odjíti do země své? I řekl: Ničeho, a však vždy mne propusť. 23 Vzbudil ještě Bůh proti němu protivníka, Rázona syna Eliadova, kterýž byl utekl od Hadarezera krále Soby, pána svého, 24 A shromáždiv k sobě muže, byl knížetem roty, když je David hubil. Protož odšedše do Damašku, bydlili v něm a kralovali v Damašku. 25 I byl protivníkem Izraelovým po všecky dny Šalomounovy; a to bylo nad to zlé, kteréž mu činil Adad. I měl v ošklivosti Izraele, když kraloval v Syrii. 26 Jeroboám také syn Nebatův Efratejský z Sareda, (a jméno matky jeho ženy vdovy bylo Serua), služebník Šalomounův, pozdvihl ruky proti králi. 27 A tato byla příčina, pro kterouž pozdvihl ruky proti králi Šalomounovi: Že vystavěv Šalomoun Mello, zavřel mezeru města Davidova otce svého. 28 Jeroboám pak byl muž silný a udatný. Protož vida Šalomoun mládence, že by pracovitý byl, ustanovil ho nade všemi platy z domu Jozefa. 29 I stalo se téhož času, že když vyšel Jeroboám z Jeruzaléma, našel jej prorok Achiáš Silonský na cestě, jsa odín rouchem novým. A byli sami dva na poli. 30 Tedy ujav Achiáš roucho nové, kteréž měl na sobě, roztrhal je na dvanácte kusů. 31 A řekl Jeroboámovi: Vezmi sobě deset kusů; nebo takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Aj, já roztrhnu království z ruky Šalomounovy, a dám tobě desatero pokolení. 32 Jedno toliko pokolení zůstane jemu pro služebníka mého Davida, a pro město Jeruzalém, kteréž jsem vyvolil ze všech pokolení Izraelských, 33 Proto že opustili mne, a klaněli se Astarot bohyni Sidonské, a Chámos bohu Moábskému, i Moloch bohu Ammonskému, a nechodili po cestách mých, aby činili to, což mi se líbí, totiž ustanovení má a soudy mé, jako David otec jeho. 34 A však neodejmu ničeho z království z rukou jemu; nebo vůdcím zanechám ho po všecky dny života jeho pro Davida služebníka svého, kteréhož jsem vyvolil, kterýž ostříhal přikázaní mých a ustanovení mých. 35 Ale potom vezma království z ruky syna jeho, dám tobě z něho desatero pokolení, 36 Synu pak jeho dám jedno pokolení, aby zůstala svíce Davidovi služebníku mému po všecky dny přede mnou v městě Jeruzalémě, kteréž jsem sobě vyvolil, aby tam jméno mé přebývalo. 37 A tak tebe vezmu, abys kraloval ve všech věcech, kterýchž by žádala duše tvá, a budeš králem nad Izraelem. 38 Protož jestliže uposlechneš všeho toho, což přikáži tobě, a choditi budeš po cestách mých, a činiti to, což mi se líbí, ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých, jako činil David služebník můj: budu s tebou a vzdělám tobě dům stálý, jako jsem vzdělal Davidovi, a dám tobě lid Izraelský. 39 Potrápímť zajisté semene Davidova pro tu věc, a však ne po všecky dny. 40 Pro tu příčinu chtěl Šalomoun zabiti Jeroboáma. Kterýž vstav, utekl do Egypta k Sesákovi králi Egyptskému, a byl v Egyptě, dokudž neumřel Šalomoun. 41 Jiné pak věci Šalomounovy, kteréž činil, i moudrost jeho vypsány jsou v knize činů Šalomounových. 42 Dnů pak, v nichž kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem, bylo čtyřidceti let. 43 I usnul Šalomoun s otci svými, a pochován jest v městě Davida otce svého. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.