1 Reis 17

Elias prediz uma grande seca e é sustentado pelos corvos

1 Elias, tisbita, que era dos que *Jz 12.4peregrinavam em Gileade, disse a Acabe: *1Rs 18.10;22.14;2Rs 5.20Pela vida de Jeová, Deus de Israel, em cuja presença estou, *1Rs 18.1;Lc 4.25;Tg 5.17não haverá neste ano nem orvalho nem chuva, senão conforme a minha palavra. 2 Veio a ele a palavra de Jeová, dizendo: 3 Retira-te daqui, vai para a banda do oriente e esconde-te junto da torrente de Querite, que está defronte do Jordão. 4 Beberás da torrente; eu *1Rs 17.9ordenei aos corvos que te sustentem ali mesmo. 5 Partiu e fez conforme a ordem de Jeová, porque foi e habitou junto da torrente de Querite, que está defronte do Jordão. 6 Os corvos traziam-lhe pela manhã pão e carne, também, de tarde, pão e carne; e ele bebia da torrente. 7 Mas passados dias, secou a torrente, porque não chovia sobre a terra.

Elias ressuscita ao filho da viúva de Sarepta

8 Veio-lhe a palavra de Jeová, dizendo: 9 Levanta-te, vai para *Ob 20;Lc 4.26Sarepta, que pertence a Sidom, e ali habita. Eis que *1Rs 17.4ordenei ali a uma mulher viúva que te sustente. 10 Levantou-se e foi para Sarepta. Quando chegou à porta da cidade, estava ali uma mulher viúva apanhando lenha; *Gn 24.17;Jo 4.7ele a chamou e lhe disse: Traze-me, num vaso, um pouco de água para eu beber. 11 Indo ela a trazê-la, ele a chamou e lhe disse: Traze-me também um bocado de pão na tua mão. 12 Ela respondeu: *1Rs 17.1Pela vida de Jeová, teu Deus, *2Rs 4.2-7não tenho pão, senão somente um punhado de farinha no vaso e um pouco de azeite na almotolia. Eis que ando apanhando uns gravetos para ir prepará-lo para mim e para meu filho, a fim de que o comamos e morramos. 13 Elias disse-lhe: Não temas, vai e faze como disseste; mas primeiro faze dele para mim um pãozinho e traze-mo cá fora; para ti e para teu filho o farás depois. 14 Porque assim diz Jeová, Deus de Israel: A farinha que está no vaso não se acabará, nem o azeite da almotolia faltará, até o dia em que Jeová faça cair chuva sobre a terra. 15 Ela foi e fez conforme a palavra de Elias; comeram ele, e ela, e sua casa muitos dias. 16 A farinha não se acabou no vaso, nem o azeite faltou na almotolia, conforme a palavra que Jeová falou por meio de Elias.

17 Depois dessas coisas, adoeceu o filho da mulher, dona da casa, e a sua doença foi tão grave, que não lhe ficou mais fôlego. 18 Então, disse ela a Elias: *2Sm 16.10;2Rs 3.13;Jo 2.4Que tenho eu contigo, *1Rs 12.22ó homem de Deus? Vieste a mim para trazeres à memória o meu pecado e para matares a meu filho! 19 Ele lhe disse: Dá-me teu filho. Tomou-o do seu regaço, e levou-o para cima, à câmara, onde ele mesmo assistia, e pô-lo em cima do seu leito. 20 Clamou a Jeová e disse: Ó Jeová, meu Deus, trouxeste também o mal sobre a viúva em cuja casa assisto, matando-lhe o filho? 21 *2Rs 4.34-35;At 20.10Estendeu-se sobre o menino três vezes, e clamou a Jeová, e disse: Ó Jeová, meu Deus, faze que a alma deste menino torne a entrar nele. 22 Jeová ouviu a voz de Elias, e *Hb 11.35a alma do menino tornou a entrar nele, e reviveu. 23 Elias tomou o menino, e desceu-o da sua câmara à casa, e entregou-o à sua mãe, e disse: Vê! Teu filho vive! 24 Então, disse a mulher a Elias: *Jo 2.11;3.2Agora, sei que tu és um homem de Deus e que a palavra de Jeová na tua boca é verdade.

1 Tedy Eliáš Tesbitský, obyvatel Galádský, mluvil k Achabovi: Živť jest Hospodin Bůh Izraelský, před jehož oblíčejem stojím, že nebude těchto let rosy ani deště, jediné vedlé řeči mé. 2 I stalo se slovo Hospodinovo k němu, řkoucí: 3 Odejdi odsud a obrať se k východu, a skrej se u potoka Karit, kterýž jest naproti Jordánu. 4 A budeš z toho potoka píti, krkavcům pak jsem přikázal, aby tě tam krmili. 5 Kterýž odšed, učinil, jakž mu přikázal Hospodin. Nebo odšed, usadil se při potoku Karit, kterýž byl proti Jordánu. 6 A krkavci přinášeli jemu chléb a maso každého jitra, též chléb a maso každého večera, a z potoka pil. 7 Tedy po přeběhnutí dnů některých vysechl ten potok, nebo nebylo žádného deště v té zemi. 8 I stalo se slovo Hospodinovo k němu, řkoucí: 9 Vstaň a jdi do Sarepty Sidonské, a buď tam. Aj, přikázal jsem ženě vdově, aby tě živila. 10 Kterýž vstav, šel do Sarepty, a přišel k bráně města, a aj, žena vdova sbírala tu dříví. A zavolav jí, řekl: Medle, přines mi trochu vody v nádobě, abych se napil. 11 A když šla, aby přinesla, zavolal jí zase a řekl: Medle, přines mi také kousek chleba v ruce své. 12 I odpověděla: Živť jest Hospodin Bůh tvůj, žeť nemám žádného chleba, ani podpopelného, kromě hrsti mouky v kbelíku a maličko oleje v nádobce, a aj, sbírám dvě dřevě, abych šla a připravila to sobě a synu svému, abychom snědouce to, za tím zemříti musili. 13 I řekl jí Eliáš: Neboj se. Jdi a učiň, jakž jsi řekla, a však udělej mi prvé z toho malý chléb podpopelný a přines mi; potom sobě a synu svému uděláš. 14 Neboť toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Mouka z kbelíka toho nebude strávena, aniž oleje v nádobce té ubude až do toho dne, když dá Hospodin déšť na zemi. 15 I šla a učinila vedlé řeči Eliášovy, a jedla ona i on i čeled její až do těch dní. 16 Z kbelíka toho mouka nebyla strávena, aniž oleje v nádobce ubylo, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil skrze Eliáše. 17 A když to přeběhlo, stalo se, že se roznemohl syn ženy, paní toho domu, a byla nemoc jeho velmi těžká, tak že nezůstalo v něm dýchání. 18 Protož řekla Eliášovi: Co mně a tobě, muži Boží? Přišel jsi ke mně, abys mi připomenul nepravost mou, a umořil syna mého? 19 Kterýž odpověděl jí: Dej sem syna svého. A vzav ho z lůna jejího, vnesl jej na síň, kdež sám přebýval, a položil ho na lůžko své. 20 Tedy volal k Hospodinu a řekl: Hospodine Bože můj, také-liž s tou vdovou, u kteréž pohostinu jsem, tak zle nakládáš, že jsi umořil syna jejího? 21 A roztáh se nad dítětem po třikrát, zvolal k Hospodinu a řekl: Hospodine Bože můj, prosím, nechť se navrátí duše dítěte tohoto do vnitřností jeho. 22 I vyslyšel Hospodin hlas Eliášův, a navrátila se duše dítěte do vnitřností jeho, i ožilo. 23 A vzav Eliáš dítě, snesl je z síně do domu, a dal je matce jeho. I řekl Eliáš: Pohleď, syn tvůj živ jest. 24 Tedy řekla žena Eliášovi: Jižť jsem nyní poznala, že jsi muž Boží, a že řeč Hospodinova v ústech tvých jest pravá.