Gênesis 45

José dá-se a conhecer a seus irmãos

1 Não se pôde José conter diante de todos os que estavam com ele e clamou: Fazei a todos sair da minha presença. Ninguém ficou com ele, *At 7.13quando se deu a conhecer a seus irmãos. 2 *Gn 45.14-15;46.29Levantou a voz em choro; e ouviram-no os egípcios bem como a casa de Faraó. 3 Disse a seus irmãos: Eu sou José; *Gn 43.27vive ainda meu pai? Não podiam responder-lhe seus irmãos; pois *Gn 37.20-28;42.21-22estavam pasmados diante dele. 4 Disse José a seus irmãos: Chegai-vos a mim. Eles se chegaram. Então, disse ele: Eu sou José, vosso irmão, a quem vendestes para o Egito. 5 Agora, não vos entristeçais, nem vos ireis contra vós mesmos *Gn 37.28;44.20por me haverdes vendido para cá; porque, para preservar vida, é que *Gn 45.7-8;50.20Deus me enviou adiante de vós. 6 Porquanto já houve *Gn 37.2;41.46,53dois anos de fome na terra; e restam ainda cinco anos em que não se poderá lavrar, nem ceifar. 7 *Gn 45.5Deus enviou-me adiante de vós, para que vos fique um resquício sobre a terra e para conservar-vos em vida por uma grande libertação. 8 Assim, não fostes vós os que me enviastes para cá, porém Deus, o qual me fez como pai a Faraó, e senhor de toda a casa deste, e governador sobre toda a terra do Egito. 9 Apressai-vos, subi a meu pai e *At 7.14dizei-lhe: Assim manda dizer teu filho José: Deus fez-me senhor de todo o Egito. Desce a mim, não te demores; 10 habitarás na terra de *Gn 46.28,34Gósen e estarás perto de mim, tu, teus filhos, os filhos de teus filhos, os teus rebanhos, o teu gado e tudo quando tens. 11 Aí, te *Gn 47.12sustentarei (porque ainda restam cinco anos de fome), para que não sejas empobrecido, tu, a tua casa e tudo o que tens. 12 Os vossos olhos e os de meu irmão Benjamim vêm que é a minha boca a que vos fala. 13 Fareis saber a meu pai toda a minha glória no Egito e tudo o que tendes visto; apressar-vos-eis e *At 7.14fareis descer a meu pai para cá. 14 Então, se lançou ao pescoço de seu irmão Benjamim e *Gn 45.2chorou; e Benjamim chorou sobre o pescoço dele. 15 José beijou a todos os seus irmãos e chorou sobre eles; depois, seus irmãos falaram com ele.

16 Esta *At 7.13nova fez-se ouvir na casa de Faraó: São vindos os irmãos de José; e com ele se alegraram muito Faraó e seus servos. 17 Ordenou Faraó a José: Dize a teus irmãos: Fazei isto; carregai as vossas bestas, ide para a terra de Canaã, 18 tomai a vosso pai e a vossas famílias e vinde para mim. *Gn 27.28Eu vos darei o melhor da terra do Egito, e comereis da abundância da terra. 19 Tu tens ordens para lhes dizer. Fazei isto: levai vós da terra do Egito *Gn 45.21,27;46.5;Nm 7.3-8carros para vossos filhinhos e para vossas mulheres, trazei vosso pai e vinde. 20 Também não se vos dê de vossas alfaias, pois é vosso o melhor de toda a terra do Egito.

21 Os filhos de Israel fizeram assim. José deu-lhes *Gn 45.19carros, segundo a ordem de Faraó, e deu-lhes também provisão para o caminho. 22 A todos eles deu, a cada um, *2Rs 5.5mudas de vestidos; porém a Benjamim deu trezentas moedas de prata e *Gn 43.34cinco mudas de vestidos. 23 Da mesma maneira enviou a seu pai: dez jumentos carregados das melhores coisas do Egito, e dez jumentos carregados de trigo, pão e mantimentos para o caminho. 24 Assim, despediu seus irmãos, e eles partiram; disse-lhes: Não tenhais desavenças pelo caminho. 25 Então, subiram do Egito e, vindo a seu pai Jacó, na terra de Canaã, 26 disseram-lhe: José vive ainda e é governador de toda a terra do Egito. Entorpeceu-se-lhe o coração, *Gn 37.31-35pois não lhes deu crédito. 27 Em seguida, referiram-lhe todas as palavras que José lhes havia falado; e, tendo seu pai Jacó visto os *Gn 45.19carros que José enviara para levá-lo, reviveu-se-lhe o espírito, 28 e disse Israel: Basta; vive ainda meu filho José; eu irei e o verei antes que morra.

1 Jozef pak nemoha se déle zdržeti, přede všemi přístojícími zvolal: Kažte všechněm ven! I nezůstal žádný s nimi, když se známil Jozef s bratřími svými. 2 Potom pozdvihl hlasu svého s pláčem; a slyšeli to Egyptští, slyšel také dům Faraonův. 3 I řekl Jozef bratřím svým: Já jsem Jozef. Ještě-li jest živ otec můj? A nemohli mu odpovědíti bratří jeho; nebo se ho velmi ulekli. 4 Tedy řekl Jozef bratřím svým: Přistuptež medle ke mně. I přistoupili. A řekl: Já jsem Jozef bratr váš, kteréhož jste prodali do Egypta. 5 Protož nyní nermuťte se, a neztěžujte sobě toho, že jste mne sem prodali; nebo pro zachování života vašeho poslal mne Bůh před vámi. 6 Nebo dvě létě již hlad jest v zemi, a ještě pět let přijde, v nichž nebudou orati, ani žíti. 7 Poslal mne, pravím, Bůh před vámi, pro zachování vás ostatků na zemi, a pro zachování životů vašich vysvobozením velikým. 8 Tak tedy ne vy jste mne poslali sem, ale Bůh, kterýž mne dal za otce Faraonovi, a za pána všemu domu jeho, a panovníka po vší zemi Egyptské. 9 Pospěšte a vstupte k otci mému, a rcete jemu: Toto praví syn tvůj Jozef: Učinil mne Bůh pánem všeho Egypta; přijdiž ke mně, neprodlévej. 10 A bydliti budeš v zemi Gesen; a budeš blízko mne, ty i synové tvoji, i vnukové tvoji, stáda tvá, a volové tvoji, a cožkoli máš. 11 A budu tě chovati tam, (nebo ještě pět let hlad bude), abys snad pro hlad nezahynul, ty i dům tvůj, a cožkoli máš. 12 A aj, oči vaše vidí, i oči bratra mého Beniamina, že ústa má mluví vám. 13 Povíte také otci mému o vší slávě mé v Egyptě, a což jste koli viděli; pospěštež tedy, a přiveďte otce mého sem. 14 Tedy padl na šíji Beniamina bratra svého, a plakal; Beniamin také plakal na šíji jeho. 15 A políbiv všech bratří svých, plakal nad nimi; a potom mluvili bratří jeho s ním. 16 Slyšána pak jest v domě Faraonově pověst tato: Přišli bratří Jozefovi. I bylo to velmi vděčné Faraonovi i všechněm služebníkům jeho. 17 A řekl Farao Jozefovi: Rci bratřím svým: Toto učiňte: Naložíce na hovada svá, jděte, a navraťte se do země Kananejské. 18 A vezmouce otce svého a čeládky své, přiďte ke mně, a dám vám dobré místo v zemi Egyptské, a jísti budete tuk země této. 19 Ty pak rozkaž jim: Toto učiňte: Vezměte sobě z země Egyptské vozy pro děti a ženy své, a vezměte otce svého, a přiďte. 20 Aniž se ohlédejte na nábytky své; nebo nejlepší místo ve vší zemi Egyptské vaše bude. 21 I učinili tak synové Izraelovi. A dal jim Jozef vozy podlé rozkázaní Faraonova; dal také jim pokrmy na cestu. 22 Všechněm jim dal, každému dvoje šaty; ale Beniaminovi dal tři sta stříbrných, a patery šaty jiné a jiné. 23 Otci pak svému poslal tyto věci: Deset oslů, kteříž nesli z nejlepších věcí Egyptských, a deset oslic, kteréž nesly obilí, a chléb a pokrmy otci jeho na cestu. 24 A propouštěje bratří své, aby odešli, řekl jim: Nevaďtež se na cestě. 25 Tedy brali se z Egypta, a přišli do země Kananejské k Jákobovi otci svému. 26 A zvěstovali jemu, řkouce: Jozef ještě živ jest, ano i panuje ve vší zemi Egyptské. I omdlelo srdce jeho; nebo slyšev to nevěřil jim. 27 Tedy vypravovali jemu všecka slova Jozefova, kteráž mluvil jim; a vida vozy, kteréž poslal Jozef pro něho, okřál duch Jákoba otce jejich. 28 I řekl Izrael: Dostiť jest, když ještě syn můj živ jest; půjdu a uzřím ho, prvé než umru.