Pular para o conteúdo
Publicidade

Gênesis 38

BKR

Judá e Tamar

1 Nesse tempo, separou-se Judá de seus irmãos e uniu-se a um Js 15.35;1Sm 22.1adulamita que se chamava Hira. 2 Viu ali a filha dum cananeu, por nome Sua; tomou-a por mulher e a conheceu. 3 Ela concebeu e deu à luz um filho; e o pai chamou-lhe Gn 46.12;Nm 26.19Er. 4 Tornou a conceber e deu à luz um filho, a quem a mãe chamou Onã. 5 Deu à luz mais um filho e chamou-lhe Selá. Judá estava em Quezibe, quando ela deu à luz. 6 Judá tomou para o seu primogênito Er uma mulher, a qual se chamava Tamar. 7 Ora, 1Cr 2.3Er, o primogênito de Judá, era um homem mau aos olhos de Jeová; assim, Jeová o matou. 8 Disse Judá a Onã: Dt 25.5-6;Mt 22.24Toma a mulher de teu irmão, cumpre para com ela o dever dum irmão de seu marido e sucessão a teu irmão. 9 Mas Onã sabia que os filhos não haviam de ser tidos por seus; assim, todas as vezes que ele se unia à mulher de seu irmão, deixava cair o sêmen no chão, para que não desse sucessão a seu irmão. 10 O que ele fazia era mau aos olhos de Jeová, que o matou também a ele. 11 Disse Judá a Tamar, sua nora: Rt 1.12-13Fica-te viúva em casa de teu pai, até que meu filho Selá venha a ser homem; porquanto disse: Para que não morra este, como seus irmãos. Assim, se foi Tamar e morou em casa de seu pai.

12 No correr do tempo, morreu a filha de Sua, mulher de Judá; e, consolado Judá, subiu a Js 15.10,57Timna para ir ter com os tosquiadores das suas ovelhas, ele e seu amigo Hira, o adulamita. 13 Foi dito a Tamar: Eis que teu sogro sobe a Timna para tosquiar as suas ovelhas. 14 Ela se despiu dos vestidos de sua viuvez, Gn 24.65se cobriu com um véu, envolveu-se e se assentou à entrada de Js 15.34Enaim, que está no caminho que vai dar a Timna; pois viu que Selá era homem feito, e ela não lhe fora dada por mulher. 15 Vendo-a Judá, teve-a por uma prostituta; pois ela tinha coberto o rosto. 16 Então, se chegou a ela no caminho e disse: Vem, deixa-me estar contigo; pois não sabia que ela era sua nora. Perguntou-lhe ela: Que me darás, para estares comigo? 17 Respondeu ele: Eu te enviarei um cabrito do rebanho. Perguntou ela: Dar-me-ás um penhor, até que o envies? 18 Respondeu ele: Que penhor é o que te darei? Disse ela: Gn 41.42Teu selo com a corda e o báculo que tens na mão. Ele, pois, lhos deu e a conheceu, e ela concebeu. 19 Ela, levantando-se, se foi, tirou de si o véu e se vestiu com os vestidos de sua viuvez. 20 Enviou Judá o cabrito por intermédio de seu amigo, o adulamita, para receber o penhor da mão da mulher; porém não a encontrou. 21 Então, perguntou aos homens daquele lugar: Onde está a prostituta que estava em Enaim, junto ao caminho? Responderam eles: Aqui não tem estado prostituta alguma. 22 Tendo voltado a Judá, disse: Não a encontrei; e também os homens do lugar disseram: Aqui não tem estado prostituta alguma. 23 Respondeu Judá: Que ela o guarde para si, para que não nos tornemos em opróbrio; eis que enviei este cabrito, mais tu não a encontraste.

24 Passados quase três meses, foi dito a Judá: Tamar, tua nora, fornicou; e eis que está pejada da fornicação. Então, disse Judá: Tirai-a para fora, e Lv 21.9seja ela queimada. 25 Havendo sido tirada para fora, mandou ela dizer a seu sogro: Eu concebi do homem de quem são estas coisas; e disse mais: Reconhece de quem são estes, o selo com o cordão e o báculo. 26 Reconheceu-os Judá e disse: Ela é mais justa do que eu, porquanto não a entreguei a meu filho Selá. Ele, pois, nunca mais a conheceu. 27 Aconteceu que, ao tempo de dar à luz, eis que havia Gn 25.24-26gêmeos no seu ventre. 28 Quando estava com dores de parto, um deitou fora a mão, e a parteira tomou e atou na mão dele uma fita encarnada, dizendo: Este saiu primeiro. 29 Mas, recolhendo ele a mão, saiu seu irmão; e ela disse: Por que fizeste para ti uma rotura? Portanto, foi chamado Gn 46.12;Rt 4.12Perez. 30 Depois, saiu seu irmão, em cuja mão estava a fita encarnada; e foi chamado Zera.

1 Stalo se pak v ten čas, že sstupuje Juda od bratří svých, uchýlil se k muži Odolamitskému, jehož jméno bylo Híra. 2 I uzřel tam Juda dceru muže Kananejského, kterýž sloul Sua; a pojav ji, všel k . 3 Kterážto počala a porodila syna; i nazval jméno jeho Her. 4 A počavši opět, porodila syna; a nazvala jméno jeho Onan. 5 Porodila pak ještě syna, jehož jméno nazvala Séla. A byl Juda v Chezib, když ona jej porodila. 6 I dal Juda Herovi prvorozenému svému manželku, jménem Támar. 7 A byl Her, prvorozený Judův, zlý před očima Hospodina; i zabil jej Hospodin. 8 Tedy řekl Juda Onanovi: Vejdi k ženě bratra svého, a podlé příbuznosti pojmi ji, abys vzbudil símě bratru svému. 9 Věděl pak Onan, že to símě nebude jeho. Protož kdykoli vcházel k ženě bratra svého, vypouštěl símě na zem, aby nezplodil synů bratru svému. 10 I nelíbilo se Hospodinu to, co dělal Onan; protož ho také zabil. 11 Tedy řekl Juda k Támar nevěstě své: Pobuď v domě otce svého vdovou, dokudž nedoroste Séla, syn můj. (Nebo řekl: Aby on také neumřel, jako i bratří jeho.) I odešla Támar, a bydlila v domě otce svého. 12 A po mnohých dnech umřela dcera Suova, manželka Judova. Kterýžto potěšiv se zas, šel do Tamnas k těm, kteříž střihli ovce jeho, a s ním Híra Odolamitský, přítel jeho. 13 I oznámeno jest Támar těmito slovy: Aj, tchán tvůj vstupuje do Tamnas, aby střihl ovce své. 14 Tedy ona složivši s sebe šaty své vdovské, zavila se v rouchu, a oděla se a seděla na rozcestí, kudy se jde do Tamnas. Nebo viděla, že Séla dorostl, a že není dána jemu za manželku. 15 Kteroužto uzřev Juda, za to měl, že jest nevěstka; nebo zakryla tvář svou. 16 Protož uchýliv se k s cesty, řekl: Dopusť medle, vejdu k tobě. (Nebo nevěděl, aby nevěsta jeho byla.) I řekla: Co mi dáš, jestliže vejdeš ke mně? 17 Odpověděl: Pošliť kozelce z stáda. ona: Kdybys něco zastavil, dokavadž nepošleš. 18 I řekl: Cožť mám dáti v zástavě? Odpověděla ona: Pečetní prsten svůj, a halži svou, a hůl svou, kterouž máš v ruce své. I dal , a všel k ; a počala z něho. 19 Tedy vstavši, odešla, a sňavši rouchu svou s sebe, oblékla se v šaty své vdovské. 20 I poslal Juda kozelce po příteli svém Odolamitském, aby vzal zase základ od ženy. A nenalezl . 21 I ptal se mužů toho místa, řka: Kde jest ta nevěstka, kteráž seděla na rozcestí této cesty? Řekli oni: Nebylotě zde nevěstky. 22 Tedy navrátiv se k Judovi, řekl: Nenašel jsem ; a také muži místa toho pravili: Nebylo zde nevěstky. 23 I řekl Juda: Nechť sobě to , abychom neuvedli se v lehkost. Jáť jsem poslal toho kozelce, ale tys nenalezl. 24 I stalo se okolo tří měsíců, že oznámili Judovi, řkouce: Dopustila se smilství Támar nevěsta tvá, a jest již i těhotná z smilství. I řekl Juda: Vyveďte ji, aby byla upálena. 25 Když pak vedena byla, poslala k tchánu svému, řkuci: Z muže, jehož tyto věci jsou, těhotná jsem. A při tom řekla: Pohleď, prosím, čí jsou tyto věci, pečetní prsten, halže a hůl tato? 26 Tedy pohleděv na to Juda, řekl: Spravedlivějšíť jest než , poněvadž jsem nedal Sélovi synu svému. A více nepoznával. 27 Stalo se pak, že když přišel čas porodu jejího, aj, bliženci v životě jejím. 28 A když rodila, jeden z nich vyskytl ruku, kteroužto chytivši baba, uvázala na ni červenou nitku, řkuci: Ten vyjde prvé. 29 Když pak vtáhl ruku svou zase, hle, vyšel bratr jeho. I řekla: Jak jsi protrhl? Tvéť jest protržení. I nazváno jest jméno jeho Fáres. 30 A potom vyšel bratr jeho, kterýž měl na ruce nitku červenou. I nazváno jest jméno jeho Zára.

Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.

Veja também