Mateus 15

Jesus e a tradição dos anciãos. O que contamina o homem

1 *Mt 15.1-20;Mc 7.1-23Então, vieram *Mc 3.22;7.1; cp.Jo 1.19;At 25.7de Jerusalém a Jesus alguns fariseus e escribas e perguntaram-lhe: 2 Por que transgridem os teus discípulos a tradição dos anciãos? Pois *cp.Lc 11.38não lavam as mãos quando comem pão. 3 Respondeu-lhes: E vós, por que transgredis o mandamento de Deus por causa da vossa tradição? 4 Pois Deus disse: *Êx 20.12;Dt 5.16Honra a teu pai e a tua mãe; e também: *Êx 21.17;Lv 20.9Quem maldisser a seu pai ou a sua mãe, seja morto; mas vós ensinais: 5 Se alguém disser a seu pai ou a sua mãe: Aquilo que eu te poderia dar já ofereci a Deus 6 o tal não precisará mais honrar a seu pai, nem a sua mãe. Assim, invalidais a palavra de Deus por causa da vossa tradição. 7 Hipócritas, bem profetizou de vós Isaías:

8 *Is 29.13Este povo honra-me com os lábios,

mas o seu coração está longe de mim;

9 Adoram-me, porém, em vão,

*Cl 2.22ensinando doutrinas que são preceitos de homens.

10 Chamando a si a multidão, disse-lhe: Ouvi e entendei: 11 *cp.At 10.14-15;Mt 15.18;1Tm 4.3Não é o que entra pela boca o que contamina o homem, mas o que sai da boca, é isso o que o contamina. 12 Então, os discípulos, aproximando-se de Jesus, perguntaram-lhe: Sabes que os fariseus, ouvindo o que disseste, ficaram escandalizados? 13 Mas ele respondeu: *cp.Is 60.21;61.3;Jo 15.2;1Co 3.9Toda planta que meu Pai celestial não plantou será arrancada pela raiz. 14 Deixai-os; *Mt 23.16,24são cegos, guias de cegos. *Lc 6.39Se um cego guiar outro cego, cairão ambos no barranco. 15 Disse-lhe Pedro: *cp.Mt 13.36Explica-nos a parábola. 16 Respondeu Jesus: Também vós não entendeis ainda? 17 Não sabeis que tudo o que entra pela boca desce ao ventre e é lançado em lugar escuso? 18 Mas *Mc 7.20; cp.Mt 12.34tudo o que sai da boca vem do coração, e isso contamina o homem. 19 *cp.Gl 5.19ss.Pois do coração procedem maus pensamentos, homicídios, adultérios, fornicações, furtos, falsos testemunhos, blasfêmias. 20 Estas coisas são as que contaminam o homem; porém o comer sem lavar as mãos não o contamina.

A mulher cananeia

21 *Mt 15.21-28;Mc 7.24-30Tendo saído Jesus dali, retirou-se para os lados de *vd.Mt 11.21Tiro e de Sidom. 22 Uma mulher cananeia, que tinha vindo daquelas regiões, clamava: Senhor, *vd.Mt 9.27filho de Davi, tem compaixão de mim! Minha filha está horrivelmente *cp.Mt 4.24endemoninhada. 23 Todavia, ele não lhe respondeu palavra. Chegando seus discípulos, rogaram-lhe: Despede-a, porque vem clamando atrás de nós. 24 Mas Jesus respondeu: Não fui enviado senão *Mt 10.6às ovelhas perdidas da casa de Israel. 25 Contudo, ela, aproximando-se, *vd.Mt 8.2o adorou, dizendo: Senhor, socorre-me! 26 Ele respondeu: Não é bom tomar o pão dos filhos e lançá-lo aos cachorrinhos. 27 Ela, porém, replicou: Assim é, Senhor; mas até os cachorrinhos comem das migalhas que caem da mesa de seus donos. 28 Então lhe disse Jesus: Ó mulher, *cp.Mt 9.22grande é a tua fé! Faça-se contigo como queres. E desde aquela hora sua filha ficou sã.

Jesus volta para a Galileia e cura muitos enfermos

29 *Mt 15.29-31; cp.Mc 7.31-37Partiu Jesus daquele lugar e voltou ao *vd.Mt 4.18mar da Galileia; e, tendo subido ao monte, ali se assentou. 30 Veio a ele uma grande multidão, trazendo consigo coxos, aleijados, cegos, mudos e outros muitos, e puseram-lhos aos pés; *vd.Mt 4.23ele os curou, 31 de modo que a multidão se maravilhou, ao ver mudos falar, aleijados ficar sãos, coxos andar, cegos ver; e *vd.Mt 9.8glorificaram ao Deus de Israel.

A segunda multiplicação dos pães

32 *Mt 15.32-39;Mc 8.1-10; cp.Mt 14.13-21Chamando Jesus a seus discípulos, disse: *vd.Mt 9.36Tenho compaixão deste povo, porque há três dias que estão sempre comigo e nada têm o que comer. Não quero despedi-los em jejum, para que não desfaleçam no caminho. 33 Disseram-lhe os discípulos: Onde encontraremos neste deserto tantos pães para fartar tão grande multidão? 34 Perguntou-lhes Jesus: Quantos pães tendes? Responderam: Sete e alguns peixinhos. 35 Tendo mandado ao povo que se assentasse no chão, 36 tomou os sete pães e os peixes, e, *cp.Mt 14.19dando graças, partiu-os, e entregou aos discípulos, e os discípulos entregaram-nos ao povo. 37 Todos comeram e se fartaram; e do que sobejou levantaram sete *Mt 16.10;Mc 8.8,20; cp.At 9.25alcofas cheias de pedaços. 38 Ora, os que comeram foram quatro mil homens, além de mulheres e crianças. 39 Despedido o povo, Jesus entrou *cp.Mc 3.9na barca e foi para os confins de *cp.Mc 8.10Magadã.

1 A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce: 2 Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb. 3 A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše? 4 Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře. 5 Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude. 6 A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení. 7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka: 8 Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne. 9 Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská. 10 A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte. 11 Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka. 12 Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se? 13 A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude. 14 Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou. 15 I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství. 16 Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste? 17 Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven? 18 Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka. 19 Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání. 20 Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka. 21 A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských. 22 A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství. 23 Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi. 24 On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského. 25 Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi. 26 On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům. 27 A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich. 28 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu. 29 A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam. 30 I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je, 31 Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského. 32 Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě. 33 I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili? 34 I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček. 35 I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi. 36 A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu. 37 I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných. 38 Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. 39 A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.