Mateus 27

Jesus entregue a Pilatos

1 *Mc 15.1;Lc 22.66;Jo 18.28Pela manhã, todos os principais sacerdotes e os anciãos do povo entraram em conselho contra Jesus, para o entregarem à morte; 2 e, tendo-o maniatado, levaram-no e *vd.Mt 20.19entregaram ao *Lc 3.1;13.1;23.12;At 3.13;4.27;1Tm 6.13, etc.governador Pilatos.

O suicídio de Judas

3 Então, *vd.Mt 26.14Judas, que o traiu, vendo que Jesus fora condenado, tocado de remorso, tornou a levar as *Mt 26.15trinta moedas de prata aos principais sacerdotes e aos anciãos 4 e disse: Pequei, traindo sangue inocente. Mas eles responderam: Que nos importa? *Mt 27.24Isso é lá contigo. 5 Judas, depois de arremessar as moedas de prata *Lc 1.9,21, etc.; cp.Mt 26.61no santuário, *cp.At 1.18retirou-se e foi enforcar-se. 6 Os principais sacerdotes, tomando as moedas, disseram: Não é lícito deitá-las no tesouro sagrado, porque é preço de sangue. 7 Depois de deliberarem em conselho, compraram com elas o Campo do Oleiro, a fim de servir de cemitério para os forasteiros. 8 *cp.At 1.19Por isso, aquele campo tem sido chamado até o dia de hoje Campo de Sangue. 9 Assim, se cumpriu o que foi dito pelo profeta Jeremias: E tomaram *Zc 11.12-13as trinta moedas de prata, preço daquele que foi avaliado, a quem alguns dos filhos de Israel apreçaram; 10 e deram-nas pelo Campo do Oleiro, assim como me ordenou o Senhor.

Jesus perante Pilatos

11 *Mt 27.11-14;Mc 15.2-5;Lc 23.2-3;Jo 18.29-38Jesus estava em pé perante o governador; e este assim o interrogou: És tu *vd.Mt 2.2o Rei dos Judeus? Respondeu-lhe Jesus: *vd.Mt 26.25Tu o dizes. 12 Mas, enquanto os principais sacerdotes e os anciãos o acusavam, *Mt 26.63;Jo 19.9ele nada disse. 13 Então lhe perguntou Pilatos: Não ouves quantas acusações te fazem? 14 Jesus *Mt 27.12;Mc 15.5;Jo 19.9; cp.Lc 23.9não respondeu sequer uma palavra, de modo que Pilatos muito se maravilhou. 15 *Mt 27.15-26;Mc 15.6-15;Lc 23.17-25; cp. Jo 18.39—19.16Por ocasião da festa, costumava o governador dar liberdade a um preso, à vontade do povo. 16 Naquela ocasião, tinham eles um preso famoso, chamado Barrabás. 17 Estando, pois, o povo reunido, perguntou-lhe Pilatos: Qual dos dois quereis que eu vos solte, Barrabás ou Jesus, *vd.Mt 1.16;27.22chamado Cristo? 18 Pois sabia que, por inveja, lho tinham entregado. 19 *Jo 19.13;At 12.21;18.12,16s.;25.6,10,17Estava Pilatos sentado no tribunal, quando sua esposa mandou dizer-lhe: Não te envolvas na questão deste *Mt 27.24justo; porque hoje, *cp.Mt 1.20;2.12-13,19,22;Gn 20.6;31.11;Nm 12.6;Jó 33.15em sonhos, muito padeci por causa dele. 20 Os principais sacerdotes e os anciãos persuadiram à multidão *At 3.14que escolhesse a Barrabás e fizesse morrer a Jesus. 21 O governador perguntou: Qual dos dois quereis que eu vos solte? Responderam eles: Barrabás. 22 Replicou-lhes Pilatos: Que hei de fazer, então, de Jesus, a quem chamam Cristo? Bradaram todos: Seja crucificado! 23 Pilatos continuou: Pois que mal fez ele? Mas eles clamavam cada vez mais: Seja crucificado! 24 Vendo Pilatos que nada conseguia e que, ao contrário, *Mt 26.5o tumulto aumentava, mandando vir água, *Dt 21.6-8lavou as mãos diante da multidão e declarou: Sou inocente *Mt 27.19deste sangue; *Mt 27.4isso é lá convosco! 25 Todo o povo disse: *cp.Js 2.19;At 5.28O sangue dele caia sobre nós e sobre nossos filhos! 26 Então, Pilatos soltou a Barrabás; e, mandando *Mc 15.15;Jo 19.1; cp.Lc 23.16açoitar a Jesus, entregou-o para ser crucificado.

Jesus entregue aos soldados

27 *Mt 27.27-31;Mc 15.16-20Depois, os soldados do governador, conduzindo Jesus *Jo 18.28,33;19.9; cp.Mt 26.3ao Pretório, reuniram em torno dele toda a *vd.At 10.1coorte.*A décima parte duma legião, ou 600 soldados.28 Despindo-o, *Mc 15.17;Jo 19.2vestiram-lhe um manto carmesim. 29 Em seguida, tecendo uma coroa de espinhos, puseram-lha na cabeça e uma cana na mão direita; e, ajoelhando-se diante dele, escarneciam-no, dizendo: *Mc 15.18;Jo 19.1Salve, rei dos judeus! 30 E, *Mt 26.67;Mc 10.34;14.65;15.19cuspindo nele, tomaram a cana e davam-lhe com ela na cabeça. 31 *Mc 15.20Depois de o terem escarnecido, tiraram-lhe o manto, vestiram-lhe as vestes e levaram-no para ser crucificado.

Simão leva a cruz de Jesus

32 *Mt 27.32;Mc 15.21;Lc 23.26; cp.Jo 19.17Ao saírem, encontraram um homem *At 2.10;6.9;11.20;13.1cireneu, chamado Simão, a quem obrigaram a levar a cruz de Jesus.

A crucificação

33 *Mt 27.33-44;Mc 15.22-32;Lc 23.33-43;Jo 19.17-24Chegados a um lugar chamado *Jo 19.17; cp.Lc 23.33Gólgota, que quer dizer Lugar da Caveira, 34 deram-lhe *cp.Mc 15.23a beber vinho com fel; e ele, tendo-o provado, não o quis beber. 35 Depois de o crucificarem, repartiram entre si as vestes dele, deitando sortes*Alguns manuscritos inserem: para que se cumprisse o que foi dito pelo profeta: Repartiram entre si as minhas vestes, e sobre a minha túnica deitaram sortes.; 36 e, sentados, *Mt 27.54ali o guardavam. 37 Puseram-lhe sobre a cabeça a sua acusação escrita: *cp.Mc 15.26;Lc 23.38;Jo 19.19ESTE É JESUS, O REI DOS JUDEUS. 38 Então, foram crucificados com ele dois salteadores, um à sua direita e outro à sua esquerda. 39 Os que iam passando blasfemavam dele, *Mc 15.29;Jó 16.4;Sl 22.7;109.25;Lm 2.15meneando a cabeça 40 e dizendo: *Mt 26.61Ó tu que destróis o santuário e em três dias o reedificas, salva-te a ti mesmo; *Mt 27.42se és Filho de Deus, desce da cruz. 41 Do mesmo modo, os principais sacerdotes, com os escribas e anciãos, escarnecendo, diziam: 42 *Mc 15.31;Lc 23.35Ele salvou aos outros, a si mesmo não se pode salvar; *Jo 1.49;12.13; cp.Mt 27.37;Lc 23.37rei de Israel é ele! Desça agora da cruz, e creremos nele. 43 *Sl 22.8Confia em Deus; Deus que o livre agora, se lhe quer bem; pois disse: Sou Filho de Deus. 44 Também *cp.Lc 23.39-43os salteadores que foram crucificados com ele dirigiram-lhe os mesmos impropérios.

A morte de Jesus

45 *Mt 27.45-56;Mc 15.33-41;Lc 23.44-49Desde a hora sexta até a hora nona, houve trevas sobre toda a terra. 46 Cerca da hora nona, deu Jesus um alto brado: Eli, Eli, lamá sabactâni? Que quer dizer: *Sl 22.1Deus meu, Deus meu, por que me desamparaste? 47 Alguns daqueles que estavam presentes, ouvindo isso, disseram: Ele chama por Elias. 48 *Mc 15.36;Lc 23.36;Jo 19.29No mesmo instante, um deles correu, tomou uma esponja, ensopou-a em vinagre e, pondo-a numa cana, deu-lhe de beber. 49 Mas os outros disseram: Deixa, vejamos se Elias vem salvá-lo. 50 De novo, *Mc 15.37;Lc 23.46; cp.Jo 19.30dando Jesus um alto brado, expirou. 51 *Mt 27.51-56;Mc 15.38-41; cp.Lc 23.47-49O *Mc 15.38;Lc 23.45; cp.Êx 26.31ss.;Hb 9.3véu do santuário rasgou-se em duas partes de alto a baixo, *Mt 27.54tremeu a terra, fenderam-se as rochas, 52 abriram-se os túmulos e muitos corpos de santos, *vd.At 7.60já falecidos, foram ressuscitados; 53 e, saindo dos túmulos depois da ressurreição de Jesus, entraram *vd.Mt 4.5na Cidade Santa e apareceram a muitos. 54 *Mc 15.39;Lc 23.47O centurião e os que com ele *Mt 27.36guardavam a Jesus, vendo o *Mt 27.51terremoto e o que se passara, tiveram muito medo e disseram: Verdadeiramente, este era *vd.Mt 4.3; cp.Mt 27.43Filho de Deus. 55 *Mc 15.40s.; cp.Lc 23.49;Jo 19.25Estavam ali muitas mulheres, observando de longe, as quais desde a Galileia tinham seguido a Jesus *Lc 8.2-3; cp.Mc 15.41para o servir; 56 entre elas se achavam *Mt 28.1;Mc 15.40,47;16.9;Lc 8.2;Jo 19.25;20.1,18Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago e de José, *Mt 20.20e a mulher de Zebedeu.

O enterro de Jesus

57 À *Mt 27.57-61;Mc 15.42-47;Lc 23.50-56;Jo 19.38-42tarde, veio um homem rico de Arimateia, chamado José, que era também discípulo de Jesus; 58 ele foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. Então, Pilatos mandou que lho entregassem. 59 José levou o corpo, envolveu-o em pano limpo de linho 60 e depositou-o no seu túmulo novo, que fizera abrir na rocha; e, pondo uma *Mc 16.4;Mt 27.66;Mt 28.2grande pedra à entrada do túmulo, retirou-se. 61 Achavam-se ali Maria Madalena e a outra Maria, sentadas em frente do sepulcro.

O sepulcro guardado

62 No outro dia, que era o seguinte a *Mc 15.42;Lc 23.54;Jo 19.14,31,42Parasceve, reunidos os principais sacerdotes e os fariseus, dirigiram-se a Pilatos 63 e disseram-lhe: Senhor, lembramo-nos de que aquele embusteiro, ainda em vida, afirmou: *vd.Mt 16.21Depois de três dias, ressuscitarei. 64 Ordena, pois, que se faça seguro o sepulcro até o terceiro dia, para não suceder que, vindo os discípulos, o furtem e, depois, digam ao povo que ele ressuscitou dos mortos; e será o último embuste pior que o primeiro. 65 Disse-lhes Pilatos: Aí tendes uma *Mt 27.66;Mt 28.11guarda; ide segurá-lo, como entendeis. 66 Partiram eles e tornaram seguro o sepulcro, *Dn 6.17selando a *Mc 16.4;Mt 27.60;Mt 28.2pedra e deixando ali a guarda.

1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali. 2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu. 3 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším, 4 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz. 5 A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se. 6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest. 7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků. 8 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne. 9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských, 10 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán. 11 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš. 12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl. 13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí? 14 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil. 15 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli. 16 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš. 17 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus? 18 Neboť věděl, že jej z závisti vydali. 19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho. 20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili. 21 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše. 22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď. 23 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď. 24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte. 25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny. 26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován. 27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu. 28 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným. 29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský. 30 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu. 31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován. 32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho. 33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo, 34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti. 35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. 36 A sedíce, ostříhali ho tu. 37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský. 38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici. 39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých, 40 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže. 41 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili: 42 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu. 43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem. 44 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu. 45 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté. 46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? 47 A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento. 48 A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti. 49 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil. 50 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši. 51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo, 52 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou. 53 A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým. 54 Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento. 55 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu, 56 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových. 57 A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův. 58 Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo. 59 A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté, 60 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel. 61 A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu. 62 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi, 63 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu. 64 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první. 65 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte. 66 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.