Mateus 25

A parábola das dez virgens

1 Então,*vd.Mt 13.24 o reino dos céus será semelhante a dez virgens que, tomando as suas *Jo 18.3;At 20.8;Ap 4.5;8.10(Gr.)lâmpadas, saíram ao encontro do noivo. 2 Cinco dentre elas eram néscias, e cinco, prudentes. 3 As néscias, tomando as suas lâmpadas, não levaram azeite consigo; 4 mas as *Mt 7.24;10.16;24.45prudentes levaram azeite em suas vasilhas, juntamente com as lâmpadas. 5 Tardando o noivo, toscanejaram todas e adormeceram. 6 Mas, à meia-noite, ouviu-se um grito: Eis o noivo! Saí ao seu encontro! 7 Então se levantaram todas aquelas virgens e prepararam as suas lâmpadas. 8 Disseram as néscias às prudentes: Dai-nos do vosso azeite, porque as nossas lâmpadas estão-se apagando. 9 Porém *Mt 7.24;10.16;24.45as prudentes responderam: Talvez não haja bastante para nós e para vós; ide, antes, aos que o vendem e comprai-o para vós. 10 Enquanto foram comprá-lo, veio o noivo; as que estavam *cp.24.42ss.apercebidas entraram com ele para *cp.Lc 12.35s.as bodas, *Lc 13.25; cp.Mt 7.21ss.e fechou-se a porta. 11 Depois, vieram as outras virgens e disseram: Senhor, senhor, abre-nos a porta! 12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo que não vos conheço. 13 Portanto, vigiai, porque não sabeis nem o dia nem a hora.

A parábola dos talentos

14 *Mt 25.14-30; cp.Lc 19.12-27Pois é assim como um homem que, *Mt 21.33partindo para outro país, chamou os seus servos e lhes entregou os seus bens: 15 a um deu cinco *Mt 18.24; cp.Lc 19.13talentos, a outro, dois e a outro, um, a cada qual segundo a sua capacidade; e seguiu viagem. 16 O que recebera cinco talentos foi imediatamente, negociar com eles e ganhou outros cinco; 17 do mesmo modo, o que recebera dois ganhou outros dois. 18 Mas o que tinha recebido um só foi-se, e fez uma cova no chão, e escondeu o dinheiro do seu senhor. 19 Depois de muito tempo, voltou o senhor daqueles servos e *Mt 18.23ajustou contas com eles. 20 Chegando o que recebera cinco talentos, apresentou-lhe outros cinco, dizendo: Senhor, entregaste-me cinco talentos; aqui estão outros cinco que ganhei. 21 Disse-lhe o seu senhor: Muito bem, servo bom *Mt 25.23; vd.Mt 24.45,47e fiel, já que foste fiel no pouco, confiar-te-ei o muito; entra no gozo do teu senhor. 22 Chegou também o que recebera dois talentos, e disse: Senhor, entregaste-me dois talentos; aqui estão outros dois que ganhei. 23 Disse-lhe o seu senhor: Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, confiar-te-ei o muito; entra no gozo do teu senhor. 24 Chegou, por fim, o que havia recebido um só talento, dizendo: Senhor, eu soube que és um homem severo, ceifas onde não semeaste e recolhes onde não joeiraste; 25 e, atemorizado, fui esconder o teu talento na terra; aqui tens o que é teu. 26 Porém o seu senhor respondeu: Servo mau e preguiçoso, sabias que ceifo onde não semeei e que recolho onde não joeirei? 27 Devias, então, ter entregado o meu dinheiro aos banqueiros, e, vindo eu, teria recebido o que é meu com juros. 28 Tirai-lhe, pois, o talento e dai-o ao que tem os dez talentos; 29 *vd.Mt 13.12porque a todo o que tem, dar-se-lhe-á e terá em abundância; mas ao que não tem, até o que tem, ser-lhe-á tirado. 30 Ao servo inútil, porém, lançai-o nas *vd.Mt 8.12trevas exteriores; ali haverá o choro e o ranger de dentes.

O juízo final

31 Quando vier *vd.Mt 16.27s.o Filho do Homem na sua glória, e todos os anjos com ele, então *Mt 19.28se assentará no trono de sua glória. 32 Todas as nações serão reunidas diante dele, e separará uns dos outros, *cp.Ez 34.17,20como o pastor separa as ovelhas dos cabritos; 33 porá as ovelhas *cp.1Rs 2.19;Sl 45.9à sua direita, mas os cabritos, *cp.Ec 10.2à esquerda. 34 Então, dirá o Rei aos que estiverem à sua direita: Vinde, benditos de meu Pai, *Lc 12.32;1Co 6.9;15.50;Gl 5.21;Tg 2.5; cp.Mt 5.3;19.29possuí como herança o reino que vos está destinado *Lc 11.50;Hb 4.3;9.26;Ap 13.8;17.8; cp.Jo 17.24;Ef 1.4;1Pe 1.20; cp.Mt 13.35desde a fundação do mundo. 35 *Is 58.7;Ez 18.7,16;Tg 2.15-16Pois tive fome, e destes-me de comer; tive sede, e destes-me de beber; *Jó 31.32;Hb 13.2era forasteiro, e recolhestes-me; 36 estava nu, e vestistes-me; enfermo, e *Tg 1.27visitastes-me; *2Tm 1.16s.preso, e viestes ver-me. 37 Então, perguntarão os justos: Senhor, quando te vimos faminto e te demos de comer? Ou com sede e te demos de beber? 38 Quando te vimos forasteiro e te recolhemos? Ou nu e te vestimos? 39 Quando te vimos enfermo ou preso e fomos visitar-te? 40 *Mt 25.34;Lc 19.38;Ap 17.14;19.16O Rei responderá: Em verdade vos digo que, *cp.Mt 10.42;Hb 6.10;Pv 19.17quantas vezes o fizestes a um destes meus irmãos mais pequeninos, a mim o fizestes. 41 Dirá também aos que estiverem à sua esquerda: *Mt 7.23Apartai-vos de mim, malditos, para *Mc 9.48;Lc 16.24;Jd 7o fogo eterno, destinado ao *Ap 12.9; cp.Mt 4.10Diabo e seus anjos. 42 Pois tive fome, e não me destes de comer; tive sede e não me destes de beber; 43 era forasteiro, e não me recolhestes; estava nu, e não me vestistes; enfermo e preso, e não me visitastes. 44 Também eles perguntarão: Senhor, quando te vimos faminto, com sede, forasteiro, nu, enfermo ou preso e não te servimos? 45 Então lhes responderá: Em verdade vos digo que, quantas vezes o deixastes de fazer a um destes mais pequeninos, a mim o deixastes de fazer. 46 Irão estes para o *cp.Dn 12.2;Jo 5.29;At 24.15suplício eterno, porém os justos, para *Mt 19.29;Jo 3.15-16,36;5.24;6.27,40,47,54;17.2s.;At 13.46,48;Rm 2.7;5.21;6.23;Gl 6.8;1Jo 5.11, etc.a vida eterna.

1 Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi. 2 Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých. 3 Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje. 4 Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými. 5 A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly. 6 O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu. 7 Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své. 8 Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou. 9 I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě. 10 A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře. 11 Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám. 12 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás. 13 Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde. 14 Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj. 15 I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned. 16 Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven. 17 Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě. 18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého. 19 Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi. 20 A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi. 21 I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého. 22 Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem. 23 Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého. 24 Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal, 25 I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest. 26 A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal, 27 Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem. 28 Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven. 29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.) 30 A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. 31 A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své, 32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů. 33 A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici. 34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa. 35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne; 36 Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně. 37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj? 38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe? 39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě? 40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili. 41 Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. 42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti; 43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne. 44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě? 45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Èehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili. 46 I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.