Mateus 17

A transfiguração

1 *Mt 17.1-8;Mc 9.2-8;Lc 9.28-36Seis dias depois, tomou Jesus consigo a *Mt 26.37;Mc 5.37; cp.Mt 13.3Pedro e aos irmãos, Tiago e João, e levou-os a sós a um alto monte. 2 Foi transfigurado diante deles; o seu rosto resplandeceu como o sol, e as suas vestes tornaram-se brancas como a luz. 3 Eis que lhes apareceram Moisés e Elias falando com ele. 4 Pedro *vd.At 3.12disse a Jesus: Senhor, bom é estarmos aqui; se queres, *cp.Mc 9.5;Lc 9.33farei aqui três tabernáculos: um para ti, outro para Moisés e outro para Elias. 5 Falava ele ainda, quando uma nuvem luminosa os envolveu; e da nuvem saiu *2Pe 1.17s.uma voz, dizendo: *vd.Mt 3.17Este é o meu Filho dileto, em quem me agrado; ouvi-o. 6 Os discípulos, ouvindo-a, caíram de bruços e ficaram com muito medo. 7 Aproximando-se Jesus, tocou-os e disse: Levantai-vos e *vd.Mt 14.27não temais. 8 Eles, erguendo os olhos, a ninguém viram mais, senão só a Jesus.

A vinda de Elias

9 *Mt 17.9-13;Mc 9.9-13Enquanto desciam do monte, ordenou-lhes Jesus: *vd.Mt 8.4A ninguém conteis esta visão, até que *Mt 17.12,22; vd.Mt 8.20o Filho do Homem *vd.Mt 16.21ressuscite dentre os mortos. 10 Perguntaram-lhe os discípulos: Por que dizem, então, os escribas que *vd.Mt 11.14; cp.Mt 16.14Elias deve vir primeiro? 11 Respondeu ele: Na verdade, Elias há de vir e restaurará todas as coisas; 12 declaro-vos, porém, que Elias já veio, e não o conheceram; antes, fizeram-lhe tudo quanto quiseram. Assim também o Filho do Homem há de padecer às suas mãos. 13 Então. os discípulos entenderam que lhes falara a respeito de João Batista.

A cura de um epilético

14 *Mt 17.14-19;Mc 9.14-28;Mt 5.14-18;Lc 9.37-42Quando chegaram à multidão, procurou a Jesus um homem que, ajoelhando-se diante dele, disse: 15 Senhor, compadece-te de meu filho! Porque é *Mt 4.24epilético e vai mal; pois muitas vezes cai no fogo e, muitas outras, na água. 16 Eu o trouxe a teus discípulos, e eles não puderam curá-lo. 17 Jesus exclamou: Ó geração incrédula e perversa! Até quando estarei convosco? Até quando vos sofrerei? Trazei-me aqui o menino. 18 Jesus ameaçou o demônio, o qual saiu do menino; e, desde aquela hora, ficou o menino curado.

O poder da fé

19 Então se chegaram os discípulos a Jesus em particular e perguntaram: Por que não pudemos nós expulsá-lo? 20 Respondeu-lhes: Por causa da vossa pouca fé. Pois em verdade vos digo que, *Mt 21.21s.;Mc 11.23s.;Lc 17.6se tiverdes fé como *Mt 13.31;Lc 17.6um grão de mostarda, direis a *Mt 17.9; cp.1Co 13.2este monte: Passa daqui para acolá, e ele passará. *cp.Mc 9.23;Jo 11.40Nada vos será impossível*Alguns manuscritos inserem o v. 21: Mas esta casta de demônios não se expele senão à força de oração e de jejum.. 21 [Mas esta casta de demônios não se expele senão à força de oração e de jejum.]

De novo prediz Jesus a sua morte e ressurreição

22 *Mt 17.22-23;Mc 9.30-32;Lc 9.44-45Enquanto eles se reuniam na Galileia, disse-lhes Jesus: O Filho do homem há de ser entregue às mãos dos homens. 23 *Mt 17.9;16.21Tirar-lhe-ão a vida, e ele, ao terceiro dia, ressuscitará. Os discípulos entristeceram-se em extremo.

Jesus paga o tributo

24 Tendo chegado a Cafarnaum, dirigiram-se a Pedro os que cobravam *Êx 30.13;38.26as duas dracmas*Uma dracma valia 315 réis, moeda brasileira. e perguntaram: Não paga vosso Mestre as duas dracmas? 25 Respondeu ele: Paga. Ao entrar Pedro em casa, antes que falasse, perguntou-lhe Jesus: Que te parece, Simão? De quem recebem os reis da terra *Mt 22.17,19tributo ou *Rm 13.7imposto? De seus filhos ou dos estranhos? 26 Respondendo ele: Dos estranhos, concluiu Jesus: Logo, são isentos os filhos. 27 Mas, para que *Mt 5.29-30;18.6,8,9;Mc 9.42-43,45,47;Lc 17.2;Jo 6.61;1Co 8.13os não escandalizemos, vai ao mar, lança o anzol, e o primeiro peixe que subir, tira-o; e, abrindo-lhe a boca, acharás um estáter*Moeda que valia 4 dracmas.. Toma-o e entrega-lhes por mim e por ti.

1 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí, 2 A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo. 3 A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním. 4 A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udělejme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden. 5 Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte. 6 To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi. 7 A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka jim: Vstaňte, nebojte se. 8 A pozdvihše očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše. 9 Když pak sstupovali s hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých. 10 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti? 11 A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci. 12 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich. 13 Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli. 14 A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk jeden, a poklekl před ním na kolena, 15 A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a bídně se trápí. Èasto zajisté padá do ohně a častokrát do vody. 16 I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti. 17 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej sem ke mně. 18 I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od něho ďábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu. 19 Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci? 20 Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného. 21 Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst. 22 A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných. 23 A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně. 24 A když přišli do Kafarnaum, přistoupili, kteříž plat vybírali, ku Petrovi a řekli: Což mistr váš nedává platu? 25 A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích? 26 Odpověděl jemu Petr: Od cizích. I dí mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní? 27 Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.