Daniel 9

A oração de Daniel

1 No primeiro ano de *Dn 5.31;11.1Dario, filho de Assuero, da raça dos medos, o qual foi constituído rei sobre o reino dos caldeus, 2 no primeiro ano do seu reinado, eu, Daniel, entendi pelos livros o número dos anos, a saber, setenta anos, de que falou a palavra de Jeová ao profeta *2Cr 36.21;Ed 1.1;Jr 25.11-12;29.10;Zc 7.5Jeremias, em que se haviam de cumprir as desolações de Jerusalém.

3 Voltei o meu rosto para o *Dn 9.20Senhor Deus, a fim de implorar com oração e súplicas, em jejum, e saco, e cinza. 4 Orei a Jeová, meu *Dt 7.21;Ne 9.32Deus, confessei e disse: Ó Senhor, Deus grande e terrível, que *Dt 7.9guardas a aliança e a misericórdia para com os que te amam e observam os teus mandamentos; 5 temos *Sl 106.6pecado, temo-nos havido perversamente, procedido impiamente e nos temos *Lm 1.18,20rebelado, *Dn 9.11;Sl 119.176;Is 53.6desviando-nos dos teus preceitos e dos teus juízos; 6 nem temos *Jr 44.4-5,21escutado os teus servos, os profetas, que falaram em teu nome aos nossos *Dn 9.8reis, e aos nossos príncipes, e a nossos pais, e a todo o povo da terra. 7 Ó Senhor, a ti pertence *Dn 9.18;Jr 23.6;33.16a justiça, porém a nós, *Sl 44.15;Jr 2.26-27;3.25confusão de rosto, como hoje se vê, aos homens de Judá, aos habitantes de Jerusalém e a todo o Israel, que estão perto e que estão longe, em todos os *Dt 4.27;2Rs 17.6-7;Jr 24.9;Ez 39.23-24;Am 9.9países para onde os tens lançado, por causa das suas transgressões que cometeram contra ti. 8 Ó Jeová, a nós pertence confusão de rosto, aos nossos *Dn 9.6reis, aos nossos príncipes e a nossos pais, porque temos *Dn 9.5pecado contra ti. 9 Ao Senhor, nosso Deus, pertencem *Ne 9.17;Sl 130.4as misericórdias e os perdões, porque nos temos *Dn 9.5-6;Sl 106.43;Jr 14.7rebelado contra ele, 10 nem temos obedecido à voz de Jeová, nosso Deus, para andarmos nas suas leis, que *2Rs 17.13-15;18.12nos propôs pelos seus servos, os profetas. 11 *Lv 26.14-39;Dt 28.15-68;2Rs 17.18-23;Is 1.4-6;Jr 8.5-10Todos os de Israel têm transgredido a tua lei, desviando-se, para não obedecerem à tua voz; por isso, tem sido a maldição derramada sobre nós e bem assim o juramento que está escrito na lei de Moisés, servo de Deus, porque temos pecado contra ele. 12 Ele acaba *Is 44.26;Jr 44.2-6;Lm 2.17;Zc 1.6de confirmar as suas palavras, que falou contra nós e contra os nossos *Jó 12.17;Sl 82.2-7;148.11juízes que nos julgaram, trazendo sobre nós um grande mal; pois, debaixo de todo o céu, *Lm 1.12;2.13;Ez 5.9nunca se fez o que se tem feito a Jerusalém. 13 Como está escrito na *Dn 9.11;Lv 26.14-45;Dt 28.15-68lei de Moisés, todo este mal nos é sobrevindo; contudo, não temos *Jó 36.13;Is 9.13;Jr 2.30;5.3implorado o favor de Jeová, nosso Deus, para nos *Jr 31.18convertermos das nossas iniquidades e termos discernimento na tua verdade. 14 Jeová *Jr 31.28;44.27vigiou sobre o mal e o trouxe sobre nós, pois Jeová, nosso Deus, é *Dn 9.7;Sl 51.14justo em todas as obras que faz, e nós *Dn 9.10não temos obedecido à sua voz. 15 Agora, Senhor, nosso Deus, que *Dt 5.15tiraste ao teu povo, com mão poderosa, da terra do Egito *Ne 9.10;Jr 32.20e adquiriste para ti renome, como hoje se vê; temos *Dn 9.5pecado, temos procedido impiamente. 16 Ó Senhor, segundo toda a *Dn 9.14tua justiça, apartem-se da tua cidade Jerusalém, *Dn 9.20;Sl 87.1-3;Jl 3.17;Zc 8.3teu santo monte, *Jr 32.31-32a tua ira e o teu furor, pois, por causa dos nossos pecados e por causa das iniquidades de nossos pais, servem de *Ez 5.14opróbrio Jerusalém e o teu povo a todos os que nos rodeiam. 17 Agora, pois, Deus nosso, escuta a oração do teu servo e as suas súplicas e, *Dn 9.19por amor do Senhor, *Nm 6.24-26;Sl 80.3,7,19faze brilhar o teu rosto sobre o teu santuário, que está *Lm 5.18desolado. 18 *Is 37.17Inclina, Deus meu, os teus ouvidos e ouve; abre os teus olhos *Sl 80.14e contempla as nossas desolações e a cidade que é *Jr 7.10-12chamada do teu nome; pois não é por causa das *Dn 9.7nossas justiças que *Jr 36.7apresentamos perante ti as nossas súplicas, mas por causa das tuas grandes misericórdias. 19 Ó Senhor, perdoa; ó Senhor, escuta e põe mãos à obra; *Sl 44.23;74.10-11não te demores, por amor de ti mesmo, Deus meu, porque a tua cidade e o teu povo são chamados do teu nome.

As setenta semanas e o príncipe ungido

20 Estando eu ainda *Dn 9.3;Dn 10.12;Sl 145.18;Is 58.9falando, e orando, e confessando o meu pecado e o pecado *Is 6.5do meu povo de Israel, e apresentando as minhas súplicas diante de Jeová, meu Deus, a favor do santo monte do meu Deus; 21 sim, estando eu falando em oração, o varão *Dn 8.16;Lc 1.19,26Gabriel, que eu tinha visto ao princípio na visão, enviado a *Is 6.2;Ez 1.11,14voar rapidamente, *Dn 8.18;10.10,16,18tocou-me mais ou menos ao tempo da *Êx 29.39;1Rs 18.36;Ed 9.4-5oblação da tarde. 22 Ele me instruiu, falou comigo e disse: Ó Daniel, saí agora mesmo para te dar *Dn 8.16;10.21;Zc 1.9,14discernimento. 23 No *Dn 10.12princípio das tuas súplicas saiu o mandamento, e eu sou vindo para te informar, pois és *Dn 10.11,19;Lc 1.28muito amado. Portanto, considera tu a coisa *Mt 24.15e entende a visão.

24 Setenta *Lv 25.8;Nm 14.34;Ez 4.6semanas estão decretadas sobre o teu povo e sobre a tua santa cidade para consumir a transgressão, para dar fim aos pecados, para *2Cr 29.24;Is 53.10;Rm 5.10expiar a iniquidade, para trazer a *Is 51.6,8;56.1;Jr 23.5-6;Rm 3.21-22justiça eterna, para selar a visão e profecia e *Sl 2.2,6;Is 61.1;Lc 4.18para ungir o *Lc 1.35;At 3.14santíssimo. 25 Sabe, pois, e entende que desde a saída *Ed 4.24;6.1-15;Ne 2.1-8;3.1da palavra para restaurar e para edificar a Jerusalém até o *Jo 1.41;4.25Ungido, *Dn 8.11,25;Is 9.6o Príncipe, haverá sete *Dn 9.24semanas; e em sessenta e duas semanas estará reedificada com rua e fosso em tempos angustiosos. 26 Depois de sessenta e duas semanas, será *Is 53.8;Mc 9.12;Lc 24.26exterminado o Ungido e não terá nada; e o povo do príncipe que há de vir *Mt 24.2;Mc 13.2;Lc 19.43-44destruirá a cidade e o santuário; ele acabará num *Na 1.8dilúvio, e até o fim haverá guerra; *Dn 9.27desolações são determinadas. 27 Ele fará uma firme aliança com muitos por uma semana; na metade da semana, fará cessar o sacrifício e a oblação; sobre a asa das *Dn 11.31;Mt 24.15;Mc 13.14;Lc 21.20abominações virá o assolador; e até *Is 10.23;28.22a consumação, que é determinada, será derramada ira sobre o assolador.

1 Léta prvního Daria syna Asverova z semene Médského, kteréhož učiněn jest králem v království Kaldejském, 2 Léta prvního kralování jeho já Daniel porozuměl jsem z knih počtu let, o nichž se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, že se vyplní zpuštění Jeruzaléma sedmdesátého léta. 3 A obrátil jsem tvář svou ku Pánu Bohu, hledaje ho modlitbou a pokornými prosbami, v postu, v žíni a popele. 4 I modlil jsem se Hospodinu Bohu svému, a vyznávaje se, řekl jsem: Prosím, Pane Bože silný, veliký a všeliké cti hodný, ostříhající smlouvy a dobrotivosti k těm, kteříž tě milují, a ostříhají přikázaní tvých. 5 Zhřešiliť jsme a převráceně jsme činili, bezbožnost jsme páchali, a protivili jsme se, a odvrátili od přikázaní tvých a soudů tvých. 6 Aniž jsme poslouchali služebníků tvých proroků, kteříž mluvívali ve jménu tvém králům našim, knížatům našim a otcům našim, i všemu lidu země. 7 Toběť, ó Pane, přísluší spravedlnost, nám pak zahanbení tváři, jakž se to děje nyní mužům Judským a obyvatelům Jeruzalémským, a všechněm Izraelským, blízkým i dalekým, ve všech zemích, kamž jsi je zahnal pro přestoupení jejich, jímž přestupovali proti tobě. 8 Námť, ó Hospodine, sluší zahanbení tváři, králům našim, knížatům našim a otcům našim, neboť jsme zhřešili proti tobě, 9 Pánu Bohu pak našemu milosrdenství a slitování, poněvadž jsme se protivili jemu, 10 A neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha našeho, abychom chodili v naučeních jeho, kteréž předkládal před oči naše skrze služebníky své proroky. 11 Nýbrž všickni Izraelští přestoupili zákon tvůj a odvrátili se, aby neposlouchali hlasu tvého; protož vylito jest na nás to prokletí a klatba, kteráž jest zapsána v zákoně Mojžíše služebníka Božího, nebo jsme zhřešili proti němu. 12 Pročež splnil slovo své, kteréž mluvil proti nám a proti soudcům našim, kteříž nás soudili, a uvedl na nás toto zlé veliké, jehož se nestalo pode vším nebem, jakéž se stalo v Jeruzalémě. 13 Tak jakž zapsáno jest v zákoně Mojžíšově, všecko to zlé přišlo na nás, a však ani tak jsme se nekořili před tváří hněvivou Hospodina Boha našeho, abychom se odvrátili od nepravostí svých, a šetřili pravdy jeho. 14 Protož neobmeškal Hospodin s tím zlým, ale uvedl je na nás; nebo spravedlivý jest Hospodin Bůh náš ve všech skutcích svých, kteréž činí, jehož hlasu poslušni jsme nebyli. 15 Nyní však, ó Pane Bože náš, kterýž jsi vyvedl lid svůj z země Egyptské rukou silnou, a způsobils sobě jméno, jakéž jest dnešního dne, zhřešili jsme, bezbožně jsme činili. 16 Ó Pane, podlé vší tvé dobrotivosti nechť se, prosím, odvrátí hněv tvůj a prchlivost tvá od města tvého Jeruzaléma, hory svatosti tvé; nebo pro hříchy naše a pro nepravosti otců našich Jeruzalém a lid tvůj v pohanění jest u všech, kteříž jsou vůkol nás. 17 Nyní tedy, ó Bože náš, vyslyš modlitbu služebníka svého, a pokorné prosby jeho, a zasvěť tvář svou nad svatyní svou spuštěnou, pro Pána. 18 Nakloň, Bože můj, ucha svého a slyš, otevři oči své a viz zpuštění naše i města, kteréž jest nazváno od jména tvého; nebo ne pro nějaké naše spravedlnosti padajíce, pokorně prosíme tebe, ale pro milosrdenství tvá mnohá. 19 Vyslyšiž, ó Pane, Pane, odpusť, Pane, pozoruj a učiň; neprodlévejž pro sebe samého, můj Bože, nebo od jména tvého nazváno jest město toto i lid tvůj. 20 Ještě jsem mluvil a modlil se, a vyznával hřích svůj i hřích lidu svého Izraelského, a padna, pokorně jsem se modlil před tváří Hospodina Boha svého, za horu svatosti Boha svého, 21 Ještě, pravím, mluvil jsem při modlitbě, a muž ten Gabriel, kteréhož jsem viděl v tom vidění na počátku, rychle přiletěv, dotekl se mne v čas oběti večerní. 22 A slouže mi k srozumění, mluvil se mnou a řekl: Danieli, nyní jsem vyšel, abych tě naučil vyrozumívati tajemstvím. 23 Při počátku pokorných proseb tvých vyšlo slovo, a já jsem přišel, aťbych je oznámil, nebo jsi velmi milý; pročež pozoruj slova toho, a rozuměj vidění tomu. 24 Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů, i vyčištění nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné, a k zapečetění vidění i proroctví, a ku pomazání Svatého svatých. 25 Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů sedm, potom téhodnů šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní. 26 Po téhodnech pak těch šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš, však jemu to nic neuškodí; nýbrž to město i tu svatyni zkazí, i lid ten svůj budoucí, tak že skončení jeho bude hrozné, ano i do vykonání boje bude boj stálý všelijak do vyplénění. 27 Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním, u prostřed pak toho téhodne učiní konec oběti zápalné i oběti suché; a skrze vojsko ohavné, až do posledního a uloženého poplénění hubící, na popléněné vylito bude zpuštění.