Daniel 2

O rei esquece o sonho que teve

1 No *Dn 1.1segundo ano do reinado de Nabucodonosor, teve Nabucodonosor *Dn 2.3;Dn 4.5;Gn 40.5-8;41.1;Jó 33.15-17sonhos; e o seu espírito ficou perturbado, *Dn 6.18;Et 6.1e passou-se-lhe o sono. 2 Então, o rei mandou chamar os *Dn 2.10,27;Dn 1.20;4.6;5.7;Gn 41.8;Is 47.12-13mágicos, e os encantadores, e os feiticeiros, e os caldeus, para que declarassem ao rei os sonhos. Assim, vieram e se apresentaram diante do rei. 3 O rei disse-lhes: *Dn 4.5;Gn 40.8;41.15Tive um sonho, e para saber o sonho está perturbado o meu espírito. 4 Os caldeus disseram ao rei em *Ed 4.7;Is 36.11aramaico: *Dn 3.9;5.10Ó rei, vive eternamente; *Dn 2.7;Dn 4.7dize aos teus servos o sonho, e mostraremos a interpretação. 5 Respondeu o rei aos caldeus: A coisa já me fugiu da memória; se não me fizerdes saber o sonho e a sua interpretação, sereis *Dn 2.12;Dn 3.29;Ed 6.11despedaçados, e as vossas casas serão feitas um monturo. 6 Mas, se mostrardes o sonho e a sua interpretação, recebereis de mim *Dn 2.48;Dn 5.7,16,29dádivas, e prêmios, e grande honra; portanto, mostrai-me o sonho e a sua interpretação. 7 Responderam pela segunda vez: *Dn 2.4Diga o rei aos seus servos o sonho, e lhe mostraremos a interpretação. 8 Respondeu o rei: Certamente, eu sei que quereis ganhar tempo, porque vedes que a coisa já me fugiu da memória. 9 Mas, se não me fizerdes saber o sonho, não há para vós senão *Dn 3.15;Et 4.11uma só lei; pois tendes preparado palavras mentirosas e corruptas para as proferir na minha presença, até que se mude o tempo. Portanto, dizei-me o sonho, *Is 41.23e saberei se me podeis mostrar a sua interpretação. 10 Responderam os caldeus na presença do rei: *Dn 2.27Não há homem sobre a terra que possa mostrar a questão do rei; porquanto nenhum rei, nem senhor, nem régulo tem feito semelhante pedido a qualquer *Dn 2.2,27mágico, ou encantador, ou caldeu. 11 É coisa rara a que o rei exige, e não há outro que a possa mostrar na presença do rei, senão os *Dn 5.11;Gn 41.39deuses, cuja *Êx 29.45;Is 57.15morada não é com a carne. 12 Por essa razão, ficou o rei *Dn 2.5;Dn 3.13,19;Sl 76.10irado e em extremo furioso e ordenou que perecessem todos os sábios de Babilônia. 13 Assim, saiu o decreto, e os sábios estavam para serem mortos; e buscaram *Dn 1.19-20a Daniel e seus companheiros, para que fossem mortos.

Daniel pede ao rei um prazo e tem uma visão

14 Então, Daniel respondeu avisada e prudentemente a *Dn 2.24Arioque, *Gn 37.36;Jr 39.9;52.12,14capitão da guarda do rei, que tinha saído para matar os sábios de Babilônia; 15 sim, respondeu e perguntou a Arioque, capitão do rei: Por que razão é o decreto tão *Dn 3.22urgente da parte do rei? Então, Arioque fez *Dn 2.1-12saber a coisa a Daniel. 16 *Dn 1.19Entrando Daniel, pediu ao rei que lhe designasse o tempo e que ele mostraria ao rei a interpretação.

17 Então, Daniel foi para casa e fez saber a coisa a *Dn 1.6Hananias, Misael e Azarias, seus companheiros, 18 para que *Dn 2.23;Et 4.15-16;Is 37.4;Jr 33.3;Ez 36.37pedissem *Dn 9.9misericórdia ao Deus do céu no tocante a esse segredo, a fim de que Daniel e seus companheiros *Gn 18.28;Ml 3.18não perecessem juntamente com o resto dos sábios de Babilônia. 19 Então, foi *Dn 2.22,27-29;Dn 4.9o segredo revelado a Daniel numa *Dn 1.17;7.2,7,13;Nm 12.6;Jó 33.15-16visão noturna. Depois, Daniel bendisse ao Deus do céu. 20 Disse Daniel: *Sl 103.1-2;113.1-2Bendito seja o nome de Deus para todo o sempre, pois dele são *Dn 2.21-23;1Cr 29.11-12;Jó 12.13,16-22a sabedoria e a força. 21 Ele *Dn 2.9;Dn 7.25;Sl 31.15muda os tempos e as estações; *Dn 4.17,32;Jó 12.18;Sl 75.6-7remove os reis e estabelece os reis; dá *2Rs 3.9-10;4.29;Tg 1.5sabedoria aos sábios e conhecimento aos que sabem discernir; 22 *Dn 2.19,28;Jó 12.22revela as coisas profundas e escondidas; *Jó 26.6;Sl 139.12;Is 45.7;Jr 23.24sabe o que está nas trevas, e com ele *Dn 5.11,14;Sl 36.9;1Jo 1.5mora a luz. 23 A ti, *Gn 31.42;Êx 3.15Deus de meus pais, eu te dou graças e te louvo, que me deste *Dn 2.21;Dn 1.17sabedoria e força e, agora, me fizeste saber o que *Dn 2.18,29-30;Sl 21.2,4te havíamos pedido; porque nos revelaste a questão do rei. 24 Por isso, entrou Daniel a *Dn 2.14Arioque, a quem o rei tinha constituído para perder os sábios de Babilônia; entrou e disse-lhe assim: *Dn 2.12-13;At 27.24Não percas os sábios de Babilônia; leva-me à presença do rei, e mostrarei ao rei a interpretação.

Daniel traz à memória do rei o sonho que este tivera

25 Então, Arioque, depressa, *Gn 41.14levou Daniel à presença do rei e lhe disse assim: Achei um homem dentre *Dn 1.6;5.13;6.13os filhos do cativeiro de Judá que fará saber ao rei a interpretação. 26 Respondeu o rei e disse a Daniel, cujo nome era *Dn 1.7;4.8;5.12Beltessazar: Podes fazer-me saber *Dn 2.3-7;4.18o sonho que vi e a sua interpretação? 27 Respondeu Daniel perante o rei e disse: O segredo que o rei tem exigido, não o podem mostrar ao rei *Dn 2.2,10-11;Dn 5.7-8nem sábios, nem encantadores, nem mágicos, nem feiticeiros; 28 mas há no céu *Dn 2.22,45;Gn 40.8;41.16um Deus que revela segredos, e ele tem feito saber ao rei Nabucodonosor o que há de acontecer nos *Dn 10.14;Gn 49.1;Is 2.2;Mq 4.1últimos dias. O teu sonho *Dn 4.5e as visões da tua cabeça na tua cama são estes: 29 Quanto a ti, ó rei, estando tu na cama, entraram os teus pensamentos na mente, sobre o que havia de acontecer no futuro; e aquele *Dn 2.22,47que revela segredos te descobriu o que há de acontecer. 30 Mas, quanto a mim, não me foi revelado esse segredo *Dn 1.17;Gn 41.16por ter eu mais sabedoria que qualquer outro vivente, mas para *Is 45.3que ficasse manifesta ao rei a interpretação e para que soubesses os *Sl 139.2;Am 4.13pensamentos do teu coração.

31 Tu, ó rei, estavas olhando, e eis uma grande imagem. Essa imagem, que era enorme e cujo resplendor era excelente, tinha-se em pé diante de ti; e a sua vista era *Dn 7.7;Is 25.3-5;Hc 1.7espantosa. 32 Quanto a essa imagem, a sua *Dn 2.38;Dn 4.22,30cabeça era de ouro fino, o seu *Dn 2.39peito e os seus braços, de prata, o seu ventre e as suas coxas, de cobre, 33 as suas *Dn 2.40pernas, de ferro, *Dn 2.41-43os seus pés, em parte de ferro, em parte de barro. 34 Estavas vendo até que uma *Dn 2.44-45pedra foi cortada *Dn 8.25;Zc 4.6sem auxílio de mãos, a qual feriu a imagem nos seus pés, que eram de ferro e de barro, *Sl 2.9;Is 60.12e os fez em pedaços. 35 Então, foi juntamente feito em pedaços o ferro, o barro, o cobre, a prata e o ouro e se tornaram como *Sl 1.4;Is 17.13;41.15-16;Os 13.3a pragana das eiras de estio; e o vento levou-os, de sorte *Sl 37.10,36que não se achou lugar para eles. A pedra que feriu a imagem tornou-se *Is 2.2;Mq 4.1uma grande montanha, que encheu a terra toda.

Daniel interpreta o sonho

36 Este é o sonho; e diremos a sua *Dn 2.24interpretação na presença do rei. 37 Tu, ó rei, és *Is 47.5;Jr 27.6-7;Ez 26.7rei de reis, ao qual *Dn 4.25,32o Deus do céu deu o reino, *Sl 62.11o poder, a força e a glória; 38 e, onde quer que habitem os filhos dos homens, nas tuas mãos entregou *Dn 4.21-22;Sl 50.10-11os animais do campo e as aves do céu e te fez reinar sobre todos eles; tu és *Dn 2.32a cabeça de ouro. 39 Depois de ti, se levantará *Dn 2.32outro reino inferior a ti; e outro terceiro, de cobre, o qual dominará sobre a terra toda. 40 *Dn 2.33O quarto reino será forte como ferro, porquanto o ferro faz em pedaços e subjuga todas as coisas; como o ferro esmiúça todas essas coisas, assim ele fará em pedaços e esmiuçará. 41 Porque viste *Dn 2.33os pés e os dedos, em parte de barro de oleiro e em parte de ferro, será ele um reino dividido; mas nele haverá alguma coisa da firmeza do ferro, porquanto viste o ferro misturado com o barro de lodo. 42 Como os dedos dos pés eram em parte de ferro e em parte de barro, assim o reino será em parte firme e em parte frágil. 43 Porque viste o ferro misturado com o barro de lodo, misturar-se-ão com a semente de homens; porém não se apegarão um a outro, assim como o ferro não se une com o barro. 44 Nos dias desses reis, *Is 9.6-7suscitará o *Dn 2.28,37Deus do céu um *Dn 4.3,34;6.26;7.14,27;Sl 145.13;Ez 37.25;Mq 4.7reino que não será jamais destruído, nem passará a soberania deste a outro povo; *Dn 2.34-35;Sl 2.9;Is 60.12mas fará em pedaços e consumirá todos esses reinos, e ele mesmo subsistirá para sempre, 45 porquanto viste que do monte foi cortada uma *Dn 2.34-35pedra *Dn 8.25sem auxílio de mãos e que ela fez em pedaços o ferro, o cobre, o barro, a prata e o ouro; *Dn 2.29;Dt 10.17;2Sm 7.22;Sl 48.1;Jr 32.18-19;Ml 1.11o Grande Deus fez saber ao rei o que *Gn 41.28,32há de acontecer no futuro. Certo é o sonho, e fiel, a sua interpretação.

Daniel é promovido pelo rei

46 Então, o rei Nabucodonosor *Dn 8.17caiu sobre o rosto, e *Dn 3.5,7;At 10.25;14.13;Ap 19.10;22.8adorou a Daniel, e ordenou que lhe oferecessem uma oblação e *Lv 26.31perfumes suaves. 47 Disse o rei a Daniel: Na verdade, *Dn 3.15;4.25o vosso Deus é *Dn 11.36;Dt 10.17;Sl 136.2-3o Deus dos deuses e o Senhor dos reis *Dn 2.22,30;Am 3.7e que revela segredos, pois que pudeste revelar este segredo. 48 Então, o rei *Dn 2.6;Dn 5.16,29;Gn 41.39-43engrandeceu a Daniel, e lhe deu muitos grandes dons, e fê-lo reinar sobre *Dn 3.1,12,30a província toda de Babilônia e ser *Dn 5.11o principal governador sobre todos os *Dn 2.27sábios de Babilônia. 49 Fez Daniel uma petição ao rei, e este *Dn 3.12constituiu superintendentes dos negócios da província de Babilônia *Dn 1.7a Sadraque, Mesaque e Abede-Nego; Daniel, porém, estava *Et 2.19,21;Am 5.15na porta do rei.

1 Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl. 2 I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem. 3 Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen. 4 I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad. 5 Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou. 6 Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte. 7 Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme. 8 Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen. 9 Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti. 10 Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi. 11 Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají. 12 Z té příčiný rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské. 13 A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli. 14 Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské. 15 A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi. 16 Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi. 17 A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým, 18 Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými. 19 I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému. 20 Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest. 21 A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum. 22 On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá. 23 Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám. 24 A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím. 25 Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí. 26 Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho? 27 Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti. 28 Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest: 29 Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což budoucího jest. 30 Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl. 31 Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný. 32 Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi, 33 Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny. 34 Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je. 35 A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi. 36 Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi: 37 Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu. 38 A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá. 39 Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi. 40 Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko. 41 Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou. 42 Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné. 43 A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou. 44 Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky, 45 Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho. 46 Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu. 47 A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto. 48 Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými. 49 Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské.