Números 15

A repetição de diversas leis

1 Disse Jeová a Moisés: 2 Fala aos filhos de Israel e dize-lhes: Quando entrardes na terra das vossas habitações, que eu vos hei de dar, 3 e fizerdes uma oferta queimada a Jeová, holocausto, ou sacrifício em cumprimento dum voto, ou como oferta voluntária, ou nas vossas *Lv 23.1-44festas fixas, para fazerdes um suave cheiro a Jeová, do gado ou do rebanho, 4 *Nm 28.1—29.40aquele que oferecer a sua oblação oferecerá a Jeová uma oferta de cereais da décima parte dum efa de flor de farinha, amassada com a quarta parte dum him de azeite; 5 e de vinho para a oferta de libação prepararás a quarta parte de um him com o holocausto ou para o sacrifício de *Nm 15.11;Lv 1.10;3.6cada cordeiro. 6 Para um carneiro, prepararás como oferta de cereais, duas décimas partes dum efa de flor de farinha, amassada com a terça parte dum him de azeite; 7 e como oferta de libação oferecerás a terceira parte dum him de vinho, em suave cheiro a Jeová. 8 Quando preparares um *Lv 1.3;3.1novilho para holocausto, ou para sacrifício, em cumprimento dum voto, ou para ofertas pacíficas a Jeová, 9 com o novilho oferecerás uma oferta de cereais de três décimas partes dum efa de flor de farinha, amassada com meio him de azeite. 10 Como a oferta de libação oferecerás meio him de vinho, para oferta queimada, em suave cheiro a Jeová.

11 Assim se fará com cada novilho, ou cada carneiro, ou cada um dos cordeiros ou dos bodes. 12 Assim o fareis com cada um, conforme o número que oferecerdes. 13 Todos os naturais assim farão essas coisas, ao oferecerem uma oferta queimada, em suave cheiro a Jeová. 14 Se um estrangeiro peregrinar convosco ou quem quer que estiver entre vós nas vossas gerações e oferecer uma oferta queimada em suave cheiro a Jeová, como vós fizerdes, assim fará ele. 15 Quanto à assembleia, haverá *Nm 9.14;15.29um só estatuto para vós e para o estrangeiro que peregrinar convosco, estatuto perpétuo nas vossas gerações; como vós sois, assim será o estrangeiro diante de Jeová. 16 Uma só lei e uma só ordenança haverá para vós e para o estrangeiro que peregrinar convosco.

17 Disse Jeová a Moisés: 18 Fala aos filhos de Israel e dize-lhes: Quando entrardes na terra na qual vos hei de introduzir, 19 acontecerá que, quando comerdes o pão da terra, fareis uma oferta alçada a Jeová. 20 *Êx 34.26;Lv 23.14Das primícias da vossa massa oferecereis um bolo como oferta alçada; como a *Dt 14.22-23;16.13oferta alçada da eira, assim o oferecereis. 21 Das primícias da vossa massa fareis uma oferta alçada a Jeová, durante as vossas gerações.

22 Quando errardes e não observardes todos estes mandamentos que Jeová tem falado a Moisés, 23 sim, tudo quanto Jeová vos ordenou por intermédio de Moisés, desde o dia em que Jeová começou a dar os seus mandamentos e daí em diante durante as vossas gerações, 24 acontecerá que, se alguma coisa se fizer *Lv 4.2,22,27;5.15,18por ignorância, sem o conhecimento da congregação, toda a congregação oferecerá um novilho para holocausto, em suave cheiro a Jeová, juntamente *Nm 15.8-10com a sua oferta de cereais e com a sua oferta de libação, segundo a ordenança, e um bode para oferta pelo pecado. 25 O sacerdote fará expiação por toda a congregação dos filhos de Israel, e se lhes perdoará; pois foi erro, mas trouxeram a sua oblação, oferta queimada a Jeová, e a sua oferta pelo pecado perante a Jeová, por causa do seu erro. 26 Perdoar-se-á a toda a congregação dos filhos de Israel e ao estrangeiro que peregrina entre eles, porque todo o povo participa do que se fez *Nm 15.24por ignorância.

27 Se alguma pessoa pecar por ignorância, oferecerá uma cabra dum ano como oferta pelo pecado. 28 O sacerdote fará expiação pela alma que erra, quando pecar por ignorância, diante de Jeová, para fazer expiação por ela, e se lhe perdoará. 29 Tereis uma só lei para aquele que fizer alguma coisa por ignorância, tanto para o natural entre os filhos de Israel como para o estrangeiro que peregrina entre eles. 30 Mas a pessoa que fizer alguma coisa *Nm 14.40-44;Dt 1.43;17.12-13afoitamente, ou seja natural ou seja estrangeiro, ela blasfema a Jeová; tal pessoa será cortada dentre o seu povo. 31 Pois ela desprezou a palavra de Jeová e violou o seu mandamento; essa pessoa, certamente, será cortada, e sobre ela estará a sua iniquidade.

Punição pela violação do sábado

32 Estando os filhos de Israel no deserto, acharam um homem *Êx 31.14-15;35.2-3apanhando lenha no dia de sábado. 33 Os que o acharam apanhando lenha trouxeram-no a Moisés, a Arão e a toda a congregação. 34 Meteram-no em prisão, *Nm 9.8porque ainda não estava declarado o que se lhe devia fazer. 35 Então, disse Jeová a Moisés: O homem, certamente, será morto; *Lv 20.2,27;24.14-23;Dt 21.21toda a congregação o apedrejará fora do arraial. 36 Toda a congregação o levou para fora do arraial e o apedrejou, e ele morreu, como Jeová ordenou a Moisés.

A lei acerca das bordas dos vestidos

37 Disse mais Jeová a Moisés: 38 Fala aos filhos de Israel e dize-lhes que nos cantos dos seus vestidos se lhes façam fímbrias durante as suas gerações, e que se ponham na *Dt 22.12;Mt 23.5fímbria de cada canto um fio azul. 39 Ser-vos-á por fímbria, para que, vendo-a, vos lembreis de todos os mandamentos de Jeová e os observeis, para que não *Dt 4.23;6.12;8.11,14,19vos deixeis arrastar à infidelidade pelo vosso coração e pelos vossos olhos; 40 para que vos lembreis de todos os meus mandamentos, e os observeis, e sejais santos para com o vosso Deus. 41 Eu sou Jeová, vosso Deus, que vos tirei da terra do Egito, para ser vosso Deus. Eu sou Jeová, vosso Deus.

1 Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka: 2 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země přebývání vašich, kterouž já dám vám, 3 A budete chtíti obětovati obět ohnivou Hospodinu v zápal, aneb obět buď slíbenou, buď dobrovolnou, aneb při slavnostech vašich, abyste učinili vůni spokojující Hospodina, buďto z skotů, aneb z drobného dobytku: 4 Tedy kdož by koli obětoval dar svůj Hospodinu, obětuj obět suchou, desátý díl efi mouky bělné, zadělané olejem, jehož bude čtvrtý díl míry hin. 5 A vína v obět mokrou čtvrtinku hin obětovati budeš při zápalu, aneb při oběti vítězné k jednomu každému beránku. 6 Při beranu pak obětovati budeš obět suchou, mouky bělné dvě desetiny, zadělané olejem, třetinkou míry hin. 7 Vína také k oběti mokré třetí díl míry hin obětovati budeš u vůni spokojující Hospodina. 8 Jestliže pak obětovati budeš volka v obět zápalnou, aneb v obět k splnění slibu, aneb v obět pokojnou Hospodinu: 9 Tedy budeš obětovati spolu s volkem obět suchou, tři desetiny mouky bělné, zadělané olejem, jehož by byla půlka hin. 10 A vína k oběti mokré obětovati budeš půlku hin. Ta jest obět ohnivá vůně spokojující Hospodina. 11 Tak uděláte s každým volem i s každým skopcem, i s dobytčetem buď ono z ovec neb z koz. 12 Podlé toho, jakž mnoho jich obětovati budete, tak se zachováte při jednom každém z nich. 13 Všeliký obyvatel tak bude to vykonávati, aby obětoval obět ohnivou vůně spokojující Hospodina. 14 Takž bude-li u vás i příchozí, aneb kdokoli mezi vámi v pronárodech vašich, a bude obětovati obět ohnivou vůně spokojující Hospodina, jakž vy se při tom chováte, tak i on chovati se bude. 15 V shromáždění tomto ustanovení jednostejné buď vám i příchozímu, kterýž by u vás byl, ustanovení věčné v pronárodech vašich; jakož vy, tak příchozí bude před Hospodinem. 16 Zákon jednostejný a pořádek jednostejný bude vám i přichozímu kterýž by u vás byl. 17 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka: 18 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přijdete do země, do kteréž já uvedu vás, 19 Tedy, když počnete jísti chléb země, obětovati budete obět vzhůru pozdvižení Hospodinu. 20 Z prvotin těsta vašeho koláč obětovati budete v obět vzhůru pozdvižení; tak jako obět z humna, obětovati budete ji. 21 Z prvotin těsta vašeho dávati budete Hospodinu obět vzhůru pozdvižení, vy i potomci vaši. 22 A když byste pozbloudili, a neučinili všech přikázaní těch, kteráž mluvil Hospodin k Mojžíšovi, 23 Totiž všech věcí, kteréž přikázal Hospodin vám skrze Mojžíše, od toho dne, v kterémž přikázaní vydal Hospodin, i potom v pronárodech vašich: 24 Tedy jestliže z nedopatření všeho shromáždění to stalo se, obětovati bude všecko množství volka mladého jednoho v obět zápalnou, k vůni spokojující Hospodina, též obět suchou, a obět mokrou při něm podlé pořádku, a kozla jednoho v obět za hřích. 25 I očistí kněz všecko množství synů Izraelských, a odpuštěno jim bude; nebo poblouzení jest. A oni také obětovati budou obět svou, obět ohnivou Hospodinu, a obět za hřích svůj před Hospodinem za poblouzení své. 26 I bude odpuštěno všemu shromáždění synů Izraelských i příchozímu, kterýž jest pohostinu u prostřed nich; nebo všeho lidu poblouzení jest. 27 Jestliže by pak člověk jeden zhřešil z poblouzení, bude obětovati kozu roční v obět za hřích. 28 I očistí kněz duši pobloudilou, kteráž zhřešila poblouzením před Hospodinem; očistí ji, a budeť jí odpuštěno. 29 Domácímu mezi syny Izraelskými i příchozímu, kterýž pohostinu mezi nimi jest, zákon tento jednostejný bude vám, když by kdo zhřešil z poblouzení. 30 Èlověk pak, kterýž by z pychu svévolně zhřešil, tak doma zrozený jako příchozí, takový potupil velice Hospodina; protož vyhlazen bude z prostředku lidu svého. 31 Nebo slovem Hospodinovým pohrdl, a přikázaní jeho za nic sobě položil; protož konečně vyhlazen bude člověk ten, a nepravost jeho zůstane na něm. 32 Stalo se pak, když synové Izraelští byli na poušti, že nalezli jednoho, an sbírá dříví v den sobotní. 33 A ti, kteříž ho nalezli sbírajícího dříví, přivedli jej k Mojžíšovi a k Aronovi i ke všemu množství. 34 I dali jej do vězení; nebo ještě nebylo jim oznámeno, co by s ním mělo činěno býti. 35 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Smrtí ať umře člověk ten; nechať ho bez milosti ukamenuje všecko množství vně za stany. 36 A protož vyvedli jej všecko množství ven za stany, a uházeli ho kamením, až umřel, jakož rozkázal Hospodin. 37 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 38 Mluv k synům Izraelským a rci jim, ať sobě dělají třepení široké na podolcích oděvů svých všickni rodové jejich, a ať dávají nad třepením šňůrku modrou. 39 A to budete míti za premování, na něžto hledíce, rozpomínati se budete na všecka přikázaní Hospodinova, abyste je činili, a nepustíte se po žádosti srdce svého, a po očích svých, jichžto následujíce, smilnili byste, 40 Ale abyste pamatovali a činili všecka přikázaní má, a byli svatí Bohu svému. 41 Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás z země Egyptské, abych vám byl za Boha: Já Hospodin Bůh váš.