Números 20

A morte de Miriã

1 Os filhos de Israel, a congregação toda, vieram ao *Nm 13.21;27.14;33.36deserto de Zim, no primeiro mês. Ficou o povo em Cades; ali, morreu Miriã e ali foi sepultada.

Moisés fere a rocha em Meribá, e as águas saem

2 *Êx 17.1Não havia água para a congregação; e ajuntaram-se contra Moisés e contra Arão. 3 O *Êx 17.2povo contendeu com Moisés, dizendo: *Nm 14.2-3Oxalá que tivéssemos perecido, *Nm 16.31-35quando pereceram os nossos irmãos diante de Jeová! 4 Por que introduzistes a assembleia de Jeová neste deserto, para aí morrermos, assim nós como os nossos animais? 5 Por que nos fizestes subir do Egito, para nos introduzir neste mau lugar? *Nm 16.14Não é lugar de semente, nem de figos, nem de vides, nem de romãs; nem tampouco há água para beber. 6 Retirando-se Moisés e Arão da presença da assembleia para a entrada da tenda da revelação, prostraram-se com o rosto em terra; e a glória de Jeová lhes apareceu. 7 Disse Jeová a Moisés: 8 Toma a *Êx 4.17,20;17.5-6vara e ajunta a congregação, tu, e Arão, teu irmão, e falai à rocha diante deles que dê as suas águas. Far-lhes-ás sair água da rocha; assim, darás de beber à congregação e aos seus animais. 9 Então, tomou Moisés a vara de diante de Jeová, como lhe ordenou.

10 Moisés e Arão reuniram a assembleia diante da rocha, e Moisés disse-lhes: Ouvi, pois, rebeldes; havemos de fazer sair água desta rocha para vós? 11 Moisés levantou a mão e feriu a rocha duas vezes com a sua vara; saíram *Sl 78.16;Is 48.21;1Co 10.4águas copiosamente, e bebeu a congregação, e os seus animais. 12 Disse Jeová a Moisés e a Arão: *Nm 20.24;27.14;Dt 1.37;3.26-27Porque que não crestes em mim, para me santificardes aos olhos dos filhos de Israel, portanto, não introduzireis esta assembleia na terra que lhes dei. 13 Estas são as águas de *Êx 17.7Meribá, porque os filhos de Israel contenderam com Jeová, e neles foi santificado.

Moisés solicita passagem por Edom

14 Moisés enviou de Cades embaixadores ao *Gn 36.31-39;Dt 2.4rei de Edom a dizer-lhe: Assim diz teu irmão Israel: *Js 2.9-10;9.9-10,24Tu bem sabes todo o trabalho que nos tem sobrevindo; 15 como nossos pais desceram ao Egito, e habitamos ali muito tempo. Os egípcios nos maltrataram a nós e a nossos pais. 16 E, quando clamamos a Jeová, ele nos ouviu, enviou um *Êx 14.19anjo que nos tirou do Egito; eis que estamos em Cades, cidade na extremidade do teu território. 17 Deixa-nos passar pela tua terra; não passaremos pelos campos, nem pelas vinhas, nem beberemos a água dos poços; iremos pela estrada real, não nos desviaremos para a direita nem para a esquerda, até que tenhamos passado além do teu território. 18 Respondeu-lhe *Nm 24.18Edom: Não passarás por mim; não suceda sair eu ao teu encontro com a espada. 19 Replicaram-lhe os filhos de Israel: Subiremos pela estrada real; se bebermos as tuas águas, eu e *Êx 12.38os meus animais, darei o preço delas; não desejo outra coisa senão passar a pé. 20 Respondeu ele: Não passarás. Saiu-lhe Edom ao encontro com muita gente e com mão forte. 21 *Jz 11.17Assim, recusou Edom deixar passar Israel pelo seu território; *Dt 2.8pelo que Israel se desviou dele.

A morte de Arão

22 Então, partiram de *Nm 20.1,14Cades; e os filhos de Israel, a congregação toda, foram ao monte Hor. 23 Disse Jeová a Moisés e a Arão no *Nm 33.37monte Hor, nos confins da terra de Edom: 24 Arão será *Gn 25.8recolhido ao seu povo, pois não entrará na terra que dei aos filhos de Israel, porque *Nm 20.5,10fostes rebeldes contra a minha ordem às águas de Meribá. 25 Toma a Arão e a *Nm 3.4Eleazar, seu filho, e faze-os subir o monte Hor; 26 depois de despir dos seus vestidos a Arão, veste-as a Eleazar, seu filho; Arão será *Nm 20.24recolhido ao seu povo e morrerá ali. 27 Fez Moisés como Jeová ordenou; e subiram ao monte Hor, à vista da congregação toda. 28 Moisés despiu a Arão dos vestidos e vestiu com eles a Eleazar, o filho; *Nm 33.38;Dt 10.6;32.50Arão morreu ali no cume do monte, e Moisés e Eleazar desceram do monte. 29 Vendo toda a congregação que Arão era morto, chorou toda a casa de Israel a Arão, por trinta dias.

1 I přitáhlo všecko množství synů Izraelských na poušť Tsin, měsíce prvního; i pozůstal lid v Kádes, kdež umřela Maria, a tu jest pochována. 2 A když množství to nemělo vody, sešli se proti Mojžíšovi, a proti Aronovi. 3 I domlouval se lid na Mojžíše, a mluvili, řkouce: Ó kdybychom i my byli zemřeli, když zemřeli bratří naši před Hospodinem! 4 Proč jste jen uvedli shromáždění Hospodinovo na poušť tuto, abychom zde pomřeli i my i dobytek náš? 5 A proč jste nás vyvedli z Egypta, abyste uvedli nás na toto zlé místo, na němž se nerodí ani obilí, ani fíků, ani hroznů, ani jablek zrnatých, na kterémž ani vody ku pití není? 6 Tedy odšel Mojžíš s Aronem od tváři shromáždění ke dveřím stánku úmluvy, a padli na tváři své; i ukázala se sláva Hospodinova nad nimi. 7 A mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 8 Vezmi hůl, a shromáždíce všecko množství, ty i Aron bratr tvůj, mluvte k skále této před očima jejich, a vydá vodu svou. I vyvedeš jim vodu z skály, a dáš nápoj všemu množství i dobytku jejich. 9 Tedy vzal Mojžíš hůl před tváří Hospodinovou, jakž rozkázal jemu. 10 I svolali Mojžíš s Aronem všecko množství před skálu, a řekl jim: Slyštež nyní, ó reptáci: Zdali z skály této vyvedeme vám vodu? 11 I pozdvihl Mojžíš ruky své, a udeřil v skálu holí svou po dvakrát; i vyšly vody hojné, a pilo všecko množství i dobytek jejich. 12 Potom řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Že jste mi nevěřili, abyste posvětili mne před očima synů Izraelských, proto neuvedete shromáždění tohoto do země, kterouž jsem jim dal. 13 Toť jsou ty vody sváru, o kteréž svařili se synové Izraelští s Hospodinem, a posvěcen jest v nich. 14 I poslal Mojžíš posly z Kádes k králi Edom, aby řekli: Totoť vzkazuje bratr tvůj Izrael: Ty víš o všech těžkostech, kteréž přišly na nás, 15 Že sstoupili otcové naši do Egypta, a bydlili jsme tam za mnoho let. Egyptští pak ssužovali nás i otce naše. 16 A volali jsme k Hospodinu, kterýž uslyšel hlas náš, a poslav anděla, vyvedl nás z Egypta, a aj, již jsme v Kádes městě, při pomezí tvém. 17 Nechť, prosím, projdeme skrze zemi tvou. Nepůjdeme přes rolí, ani přes vinice, aniž píti budeme vody z čí studnice; cestou královskou půjdeme a neuchýlíme se na pravo ani na levo, dokavadž nepřejdeme mezí tvých. 18 Jemužto odpověděl Edom: Nechoď skrze mou zemi, abych s mečem nevyšel v cestu tobě. 19 I řekli mu synové Izraelští: Obecnou silnicí půjdeme, a jestliže vody tvé napili bychom se, buď my neb dobytek náš, zaplatíme ji; nic jiného nežádáme, toliko pěší abychom prošli. 20 Odpověděl: Neprojdeš. A vytáhl proti nim Edom s množstvím lidu a s silou velikou. 21 Když tedy nedopustil Edom Izraelovi, aby přešel meze jeho, uchýlil se Izrael od něho. 22 A hnuvše se synové Izraelští i všecko množství jejich z Kádes, přišli na horu řečenou Hor. 23 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi na hoře Hor, při pomezí země Edom, řka: 24 Připojen bude Aron k lidu svému; nebo nevejde do země, kterouž jsem dal synům Izraelským, proto že jste odporni byli řeči mé při vodách sváru. 25 Pojmi Arona a Eleazara syna jeho, a uvedeš je na horu Hor. 26 A svlečeš Arona z roucha jeho, a oblečeš v ně Eleazara syna jeho; nebo Aron připojen bude k lidu svému, a tam umře. 27 I učinil Mojžíš, jakž rozkázal Hospodin, a vstoupili na horu Hor před očima všeho množství. 28 A svlékl Mojžíš Arona z roucha jeho, a oblékl v ně Eleazara syna jeho. I umřel tam Aron na pahrbku hory, Mojžíš pak a Eleazar sstoupili s hory. 29 Vidouce pak všecko množství, že umřel Aron, plakali ho za třidceti dní všecken dům Izraelský.