João 18

Jesus em Getsêmani

1 Depois de assim falar, *Mt 26.30,36;Mc 14.26,32;Lc 22.39saiu Jesus com seus discípulos para o outro lado *2Sm 15.23;1Rs 2.37;15.13;2Rs 23.4,6,12;2Cr 15.16;29.16;30.14;Jr 31.40do ribeiro de Cedrom, onde havia *Mt 26.36;Mc 14.32;Jo 18.26um jardim; e aí entrou com seus discípulos. 2 Judas, que o traía, também conhecia o lugar, porque Jesus ali *cp.Lc 21.37;22.39estivera muitas vezes com seus discípulos. 3 *Jo 18.3-11;Mt 26.47-56;Mc 14.43-50;Lc 22.47-53Judas, portanto, tendo recebido a *Jo 18.12;At 10.1coorte e alguns *Jo 7.32;Jo 18.12,18oficiais de justiça dos principais sacerdotes e dos fariseus, chegou a esse lugar com lanternas, *Mt 25.1archotes e armas. 4 Jesus, *cp.Jo 6.64;13.1,11sabendo tudo o que lhe ia acontecer, adiantou-se e perguntou-lhes: *Jo 18.7A quem buscais? 5 Eles lhe responderam: A Jesus, o Nazareno. Disse-lhes Jesus: Sou eu. Judas, que o traía, estava também com eles. 6 Logo que Jesus lhes disse: Sou eu, recuaram e caíram por terra. 7 Jesus, de novo, perguntou-lhes: A quem buscais? Eles responderam: A Jesus, o Nazareno. 8 Disse-lhes Jesus: Já vos declarei que sou eu; se é a mim, pois, que buscais, deixai ir estes, 9 para se cumprirem as palavras que ele dissera: *Jo 17.12Não perdi nenhum dos que me deste. 10 Simão Pedro, *cp.Mt 26.51;Mc 14.47que tinha uma espada, puxou dela e, dando um golpe no servo do sumo sacerdote, decepou-lhe a orelha direita; e o servo chamava-se Malco. 11 Jesus disse a Pedro: Mete a tua espada na bainha; não hei de beber *Mt 20.22o cálice que o Pai me deu?

Jesus perante Anás

12 *Jo 18.12s.; cp.Mt 26.57ss.Assim a *Jo 18.3coorte, o tribuno*Comandante de mil soldados. e *Jo 18.3os oficiais de justiça dos judeus prenderam a Jesus, maniataram-no 13 e conduziram-no primeiramente *Jo 18.24;Lc 3.2a Anás, pois era sogro de *Mt 26.3;Jo 11.49,51Caifás, sumo sacerdote naquele ano; 14 era Caifás quem aconselhara aos judeus que *Jo 11.50convinha morrer um homem pelo povo.

Pedro nega a Jesus

15 *cp.Mt 26.58;Mc 14.54;Lc 22.54Simão Pedro e um outro discípulo seguiam a Jesus. Sendo esse discípulo conhecido do sumo sacerdote, entrou *Mt 26.3;Jo 18.24,28no pátio da casa deste com Jesus; 16 *Jo 18.16-18;Mt 26.69s.;Mc 14.66-68;Lc 22.55-57Pedro, porém, ficou de fora, à porta. Saindo, pois, o outro discípulo, que era conhecido do sumo sacerdote, falou com a porteira e levou a Pedro para dentro. 17 Então, *At 12.13a criada que guardava a porta perguntou a Pedro: *Jo 18.25Não és tu também um dos discípulos deste homem? Não sou, respondeu ele. 18 Ora, os servos e os *Jo 18.3oficiais de justiça estavam ali, *cp.Mc 14.54,67tendo acendido *Jo 21.9um braseiro por causa do frio, e aquentavam-se. Pedro estava também no meio deles, aquentando-se.

Anás interroga a Jesus

19 *Jo 18.19-24; cp.Mt 26.59-68;Mc 14.55-65;Lc 22.63-71Então, o sumo sacerdote interrogou a Jesus acerca de seus discípulos e acerca do seu ensino. 20 Disse-lhe Jesus: *Jo 7.26; cp.8.26Eu tenho falado abertamente ao mundo; eu *Mt 4.23; cp.Jo 6.59ensinei continuadamente nas sinagogas *Mt 26.55e no templo, onde se reúnem todos os judeus, e nada falei ocultamente. 21 Por que me interrogas? Pergunta aos meus ouvintes o que lhes falei; eles sabem o que eu disse. 22 Havendo dito isso, um dos oficiais de justiça que estava perto de Jesus *Jo 19.3deu-lhe uma bofetada, dizendo: É assim que respondes ao sumo sacerdote? 23 *cp.Mt 5.39;At 23.2-5Respondeu-lhe Jesus: Se eu falei mal, dá testemunho do mal; mas, se falei bem, porque me feres? 24 Então, *Jo 18.13Anás o enviou, maniatado, a Caifás, o sumo sacerdote.

De novo, Pedro nega a Jesus

25 *Jo 18.25-27;Mt 26.71-75;Mc 14.69-72;Lc 22.58-62Simão *Jo 18.18Pedro lá estava, aquentando-se. Perguntaram-lhe, pois: *Jo 18.17Não és tu também um de seus discípulos? Ele negou, dizendo: Não sou. 26 Um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a *Jo 18.10quem Pedro tinha decepado a orelha, perguntou: Não te vi eu no *Jo 18.1jardim com ele? 27 De novo, Pedro o negou, e no mesmo instante *Jo 13.38cantou o galo.

Jesus perante Pilatos

28 *Mt 27.2;Mc 15.1;Lc 23.1Conduziram a Jesus da casa de Caifás para *Jo 18.33;19.9;Mt 27.27o Pretório*ou, palácio.. Era de manhã cedo. Eles não entraram no Pretório *cp.Jo 11.55;At 11.3para não se contaminarem, mas para poderem comer a Páscoa. 29 *Jo 18.29-38;Mt 27.11-14;Mc 15.2-5;Lc 23.2-3Pilatos saiu para ir ter com eles e perguntou-lhes: Que acusação trazeis contra este homem? 30 Responderam-lhe: Se ele não fosse malfeitor, não to entregaríamos. 31 Replicou-lhes Pilatos: Tomai-o vós mesmos e julgai-o segundo a vossa Lei. Disseram-lhe os judeus: A nós não nos é permitido tirar a vida a ninguém; 32 para *Jo 12.32s.; cp.3.14;8.28;Mt 20.19;26.2;Mc 10.33s.;Lc 18.32s.se cumprir o que dissera Jesus, significando o modo por que havia de morrer.

Pilatos interroga a Jesus

33 Pilatos *cp.Jo 18.28-29;19.9tornou a entrar no Pretório*ou, palácio., chamou a Jesus e perguntou-lhe: *Lc 23.3; cp.Jo 19.12És tu o Rei dos Judeus? 34 Respondeu Jesus: Dizes tu isso por ti mesmo ou foram outros os que to disseram de mim? 35 Replicou Pilatos: Porventura, sou eu judeu? A tua própria nação e os principais sacerdotes entregaram-te nas minhas mãos. Que fizeste? 36 Respondeu Jesus: *cp.Jo 6.15;Mt 26.53;Lc 17.21O meu reino não é deste mundo. Se o meu reino fosse deste mundo, os meus súditos pelejariam, para não ser eu entregue aos judeus; mas agora o meu reino não é daqui. 37 Perguntou-lhe, pois, Pilatos: Logo tu és rei? Respondeu Jesus: *Mt 27.11;Mc 15.2;Lc 22.70;23.3Tu dizes que sou rei. Eu para isso nasci e para isso vim ao mundo, a fim *Jo 3.32;8.14; cp.1.14de dar testemunho da verdade. *Jo 8.47;1Jo 4.6Todo aquele que é da verdade ouve a minha voz. 38 Perguntou-lhe Pilatos: Que é a verdade?

Depois de dizer isso, *Jo 19.4; cp.Jo 18.33saiu outra vez para ir ter com os judeus e disse-lhes: *Lc 23.4;Jo 19.4Eu não acho nele crime algum. 39 *Jo 18.39—19.16;Mt 27.15-18,20-23;Mc 15.6-15;Lc 23.18-25Mas é costume entre vós que eu vos solte alguém por ocasião da Páscoa; quereis, pois, que vos solte o Rei dos Judeus? 40 Eles tornaram a clamar: *At 3.14Não a este, mas a Barrabás. Ora, Barrabás era salteador.

1 To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho. 2 Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými. 3 Protož Jidáš pojav s sebou zástup, a od předních kněží a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí. 4 Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed proti nim, řekl jim: Koho hledáte? 5 Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho. 6 A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem. 7 I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského. 8 Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou. 9 Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Že které jsi mi dal, neztratil jsem z nich žádného. 10 Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej a udeřil služebníka nejvyššího kněze a uťal mu ucho jeho pravé. A bylo jméno služebníka toho Malchus. 11 I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec? 12 Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej. 13 A vedli ho k Annášovi nejprve; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem toho léta. 14 Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid. 15 Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze. 16 Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra. 17 Tedy řekla Petrovi děvečka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem. 18 Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje tu a zhřívaje se. 19 Tedy nejvyšší kněz tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho. 20 Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdežto se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil, 21 Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž mne slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil. 22 A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal poliček Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi? 23 Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš? 24 I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi. 25 Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem. 26 Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě? 27 Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval. 28 I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka. 29 Tedy vyšel k nim Pilát ven a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto? 30 Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nedali bychom ho tobě. 31 I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podle Zákona vašeho suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabíti žádného. 32 Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti. 33 Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi Král Židovský? 34 Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně? 35 Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží dali mi tebe. Co jsi učinil? 36 Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by mne, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud. 37 I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Dí Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj. 38 Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A když to řekl, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám. 39 Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho vězně na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím Krále Židovského? 40 I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabbáše. Byl pak Barabbáš lotr.