João 20

A ressurreição de Jesus

1 *Jo 20.1-8; cp.Mt 28.1-8;Mc 16.1-8;Lc 24.1-10No primeiro dia da semana, *Jo 19.25;Jo 20.18Maria Madalena foi cedo ao túmulo, sendo ainda escuro, e viu *Mt 27.60,66;28.2;Mc 15.46;16.3s.;Lc 24.2;Jo 11.38a pedra removida. 2 Correu ela, e foi ter com Simão Pedro e com o outro *Jo 13.23discípulo a quem Jesus amava, e disse-lhes: *Jo 20.13Tiraram do túmulo o Senhor, e não sabemos onde o puseram. 3 *Jo 20.3-10; cp.Lc 24.12Então, saíram Pedro e o outro discípulo e foram ao túmulo. 4 Corriam ambos juntos, mas o outro discípulo correu mais ligeiro do que Pedro e chegou primeiro ao túmulo; 5 *Jo 20.11tendo-se abaixado e olhando para dentro, viu *Jo 19.40os panos de linho postos no chão, porém não entrou. 6 Chegou Simão Pedro, que o seguia, e entrou no túmulo. Ele também viu os panos de linho e *cp.Jo 11.44o lenço 7 que estivera sobre a cabeça de Jesus e que não estava com os panos, mas dobrado num lugar à parte. 8 Então, entrou também o outro discípulo, que *Jo 20.4tinha chegado primeiro ao túmulo, e viu, e creu. 9 Pois ainda *cp.Mt 22.29;Jo 2.22não compreendiam a Escritura, *Lc 24.26-35,46que era necessário ressuscitar ele dentre os mortos. 10 E voltaram os discípulos *Lc 24.12para casa.

Jesus aparece a Maria Madalena

11 *cp.Mc 16.5Maria, porém, estava junto à entrada do túmulo, chorando. Enquanto chorava, *Jo 20.5abaixou-se, e olhou para dentro do túmulo, 12 e viu *Lc 24.4; cp.Mt 28.2s.;Mc 16.5dois anjos com vestes brancas, sentados onde o corpo de Jesus fora posto, um à cabeceira e outro aos pés. 13 Eles lhe perguntaram: *Jo 20.15Mulher, por que choras? Respondeu ela: Porque *Jo 20.2tiraram o meu Senhor, e não sei onde o puseram. 14 Tendo dito isso, virou-se para trás e *Mc 16.9; cp.Mt 28.9viu a Jesus em pé, mas *cp.Jo 21.4sem saber que era ele. 15 Perguntou-lhe Jesus: *Jo 20.13Mulher, por que choras? A quem procuras? Ela, supondo ser ele o jardineiro, respondeu: Senhor, se tu o tiraste, dize-me onde o puseste, e eu o levarei. 16 Disse-lhe Jesus: Maria! Ela, virando-se, lhe disse *Jo 5.2em hebraico: *Mc 10.51; cp.Mt 23.7Rabôni! (que quer dizer, Mestre). 17 Disse-lhe Jesus: Não me toques; porque ainda não subi ao Pai, mas vai a *Mt 28.10meus irmãos e dize-lhes que *cp.Jo 7.33;Mc 16.19;Jo 12.26subo para meu Pai e vosso Pai, para meu Deus e vosso Deus. 18 *Jo 20.1Maria Madalena foi *Mc 16.10; cp.Lc 24.10,23contar aos discípulos: Vi o Senhor, e ele disse-me essas coisas.

Jesus aparece a dez dos discípulos

19 Nesse dia, que era o primeiro da semana, à tarde, trancadas as portas da casa onde se achavam os discípulos, *Jo 7.13por medo que tinham dos judeus, veio Jesus, e pôs-se no meio deles, e disse-lhes: *Jo 20.21,26;Lc 24.36; cp.Jo 14.27Paz seja convosco! 20 Dito isso, *Lc 24.39-40;Jo 19.34mostrou-lhes as mãos e o lado. Os discípulos *Jo 16.20,22alegraram-se muito ao verem o Senhor. 21 Jesus, de novo, disse-lhes: Paz seja convosco! *Jo 17.18Como o Pai me enviou a mim, assim eu vos envio a vós. 22 Dito isso, soprou sobre eles e disse-lhes: Recebei o Espírito Santo. 23 *Mt 18.18; cp.16.19Àqueles a quem perdoardes os pecados, lhes serão perdoados; e àqueles a quem os retiverdes, lhes serão retidos.

A incredulidade de Tomé

24 Porém *Jo 11.16Tomé, chamado Dídimo, um dos *Jo 6.67doze, não estava com eles quando veio Jesus. 25 Disseram-lhe os outros discípulos: Vimos o Senhor. Mas ele respondeu: Se eu não vir nas *Jo 20.20suas mãos o sinal dos cravos, e não puser o meu dedo no lugar dos cravos, e não puser a minha mão *Jo 20.20no seu lado, *Mc 16.11de modo algum hei de crer.

Jesus aparece aos onze discípulos

26 Oito dias depois, estavam outra vez ali reunidos seus discípulos, e Tomé, com eles. Estando as portas trancadas, veio Jesus, pôs-se em pé no meio deles e disse: *Jo 20.21,26;Lc 24.36; cp.Jo 14.27Paz seja convosco! 27 Em seguida, disse a Tomé: *cp.Jo 20.25;Lc 24.40Chega aqui o teu dedo e olha as minhas mãos; chega também a tua mão e põe-na no meu lado; não sejas incrédulo, mas crente. 28 Respondeu Tomé: Senhor meu e Deus meu! 29 Disse-lhe Jesus: Creste, porque me viste? *1Pe 1.8Bem-aventurados os que não viram e creram.

O objetivo deste Evangelho

30 *Jo 21.25Jesus fez na presença dos discípulos muitos outros *Jo 2.11sinais, que não estão escritos neste livro; 31 estes, porém, estão escritos para *Jo 19.35que creiais que Jesus é o Cristo, *Mt 4.3o Filho de Deus, e para que, *Jo 3.15crendo, tenhais vida em seu nome.

1 První pak den po sobotě Maria Magdaléna přišla ráno k hrobu, když ještě tma bylo. I uzřela kámen odvalený od hrobu. 2 I běžela odtud a přišla k Šimonovi Petrovi a k jinému učedlníku, jehož miloval Ježíš, a řekla jim: Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kde jsou jej položili. 3 Tedy vyšel Petr a jiný učedlník, a šli k hrobu. 4 I běželi oba spolu. Ale ten druhý učedlník předběhl Petra, a přišel prve k hrobu. 5 A nachýliv se, uzřel prostěradla položená, ale však tam nevšel. 6 Tedy přišel Šimon Petr, za ním jda, a všel do hrobu. I uzřel prostěradla položená, 7 A rouchu, kteráž byla na hlavě jeho, ne s prostěradly položenou, ale obzvláštně svinutou na jednom místě. 8 Potom všel i ten druhý učedlník, kterýž byl prve přišel k hrobu, i uzřel a uvěřil. 9 Nebo ještě neznali Písma, že měl Kristus z mrtvých vstáti. 10 I odešli zase ti učedlníci tam, kdež prve byli. 11 Ale Maria stála u hrobu vně, plačici. A když plakala, naklonila se do hrobu. 12 A uzřela dva anděly v bílém rouše sedící, jednoho u hlavy a druhého u noh, tu kdež bylo položeno tělo Ježíšovo. 13 Kteřížto řekli jí: Ženo, co pláčeš? I dí jim: Vzali Pána mého, a nevím, kde ho položili. 14 To když řekla, obrátila se zpátkem, a uzřela Ježíše, an stojí, ale nevěděla, by Ježíš byl. 15 Dí jí Ježíš: Ženo, co pláčeš? Koho hledáš? Ona domnívajici se, že by zahradník byl, řekla jemu: Pane, vzal-lis ty jej, pověz mi, kdes ho položil, ať já jej vezmu. 16 Řekl jí Ježíš: Maria. Obrátivši se ona, řekla jemu: Rabbóni, jenž se vykládá: Mistře. 17 Dí jí Ježíš: Nedotýkejž se mne; neb jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdiž k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu. 18 I přišla Maria Magdaléna, zvěstujici učedlníkům, že by viděla Pána a že jí to pověděl. 19 Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dveře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni, pro strach Židovský, přišel Ježíš, a stál u prostřed, a řekl jim: Pokoj vám. 20 A to pověděv, ukázal jim ruce i bok svůj. I zradovali se učedlníci, vidouce Pána. 21 Tedy řekl jim opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás. 22 To pověděv, dechl, a řekl jim: Přijměte Ducha svatého. 23 Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; a kterýmžkoli zadrželi byste je, zadržániť jsou. 24 Tomáš pak jeden ze dvanácti, jenž sloul Didymus, nebyl s nimi, když byl přišel Ježíš. 25 I řekli jemu jiní učedlníci: Viděli jsme Pána. A on řekl jim: Leč uzřím v rukou jeho bodení hřebů, a vpustím prst svůj v místo hřebů, a ruku svou vložím v bok jeho, nikoli neuvěřím. 26 A po osmi dnech opět učedlníci jeho byli vnitř, a Tomáš s nimi. Přišel Ježíš, a dveře byly zavříny, i stál uprostřed a řekl: Pokoj vám. 27 Potom řekl k Tomášovi: Vložiž prst svůj sem, a viz ruce mé, a vztáhni ruku svou, a vpusť v bok můj, a nebudiž nevěřící, ale věřící. 28 I odpověděl Tomáš a řekl jemu: Pán můj a Bůh můj. 29 Dí jemu Ježíš: Žes mne viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteříž neviděli, a uvěřili. 30 Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před obličejem učedlníků svých, kteréž nejsou psány v knize této. 31 Ale toto psáno jest, abyste věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a abyste věříce, život věčný měli ve jménu jeho.