João 6

A multiplicação dos pães

1 Depois disso, *Jo 6.1-13;Mt 14.13-21;Mc 6.32-44;Lc 9.10-17Jesus atravessou o *Mt 4.18; cp.Lc 5.1mar da Galileia, que é o *Jo 21.1; cp.Jo 6.23de Tiberíades. 2 Uma grande multidão seguia-o, porque viram *Jo 2.11os milagres que operara nos que se achavam enfermos. 3 Jesus subiu *Jo 6.15; cp.Mt 5.1ao monte e ali se assentou com seus discípulos. 4 Ora, a *Jo 2.13Páscoa, festa dos judeus, estava próxima. 5 Jesus, então, levantando os olhos e vendo que uma grande multidão vinha ter com ele, disse a *Jo 1.43Filipe: Onde compraremos pão para lhes dar de comer? 6 (Mas dizia isso para o *cp.2Co 13.5;Ap 2.2(Gr.)experimentar; porque ele sabia o que ia fazer.) 7 Respondeu-lhe Filipe: *Mc 6.37Duzentos denários*Um denário valia 315 réis, moeda brasileira. de pão não lhes bastam, para que cada um receba um pouco. 8 Um de seus *Jo 2.2discípulos, chamado *Jo 1.40André, irmão de Pedro, disse-lhe: 9 Está aqui um rapaz que tem cinco pães de cevada e dois *Jo 21.9-10,13;Jo 6.11peixes; mas que é isso para tanto povo? 10 Disse Jesus: Fazei sentar o povo. Havia naquele lugar *cp.Jo 6.4;Mc 6.39muito feno. Sentaram-se, pois, os homens em número de cerca de *cp.Mt 14.21cinco mil. 11 Jesus, então, tomou os pães e, *Jo 6.23;Mt 15.36tendo dado graças, distribuiu-os pelos que estavam sentados; e do mesmo modo dos peixes, quanto queriam. 12 Depois de saciados, disse Jesus a seus discípulos: Recolhei os pedaços que sobejaram, para que nada se perca. 13 Assim, os recolheram e encheram doze *Mt 14.20cestos de pedaços dos cinco pães de cevada, que sobejaram aos que haviam comido. 14 Quando o povo viu o milagre que Jesus fizera, dizia: Este é verdadeiramente o *Jo 1.21;Mt 11.3;21.11profeta que havia de vir ao mundo.

Jesus retira-se da multidão

15 Percebendo Jesus que eles estavam para vir e levá-lo à força, a fim de *cp.Jo 18.36s.constituí-lo rei, *Jo 6.15-21;Mt 14.22-23;Mc 6.46-51retirou-se novamente para *Jo 6.3o monte, ele só.

Jesus anda sobre o mar

16 Chegada a tarde, desceram os seus discípulos ao mar; e, entrando numa barca, 17 atravessaram o mar para ir a *cp.Mc 6.45;Jo 6.24,59Cafarnaum. Era já escuro, e Jesus ainda não tinha vindo ter com eles; 18 e o mar empolava-se, porque soprava um vento forte. 19 Tendo remado uns vinte e cinco ou trinta estádios*Estádio, medida itinerária de 185 metros., viram a Jesus andando sobre o mar e aproximando-se da barca, e ficaram com medo. 20 Mas ele lhes disse: Sou eu. *Mt 14.27Não temais! 21 Eles, então, o receberam de boa vontade na barca, e imediatamente a barca chegou à terra para onde iam.

Jesus é o pão da vida

22 No dia seguinte, *Jo 6.2a multidão que ficara no outro lado do mar notou que *Jo 6.15ss.não havia ali senão uma barca, e que Jesus não tinha entrado nela com seus discípulos, mas que estes tinham partido sós; 23 chegaram, porém, outras barcas de *cp.Jo 6.1Tiberíades, perto do lugar onde comeram o pão, depois de o *Lc 7.13Senhor *Jo 6.11ter dado graças. 24 Quando, pois, a multidão viu que Jesus não estava ali nem os seus discípulos, entraram nas barcas e *Jo 6.17,59; cp.Mt 14.34;Mc 6.53foram a Cafarnaum em procura de Jesus. 25 Depois de o terem achado no outro lado do mar, perguntaram-lhe: *Mt 23.7Mestre, quando chegaste aqui? 26 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: vós me *Jo 6.24procurais, não porque vistes *Jo 6.2,14,30milagres, mas porque comestes dos pães e vos fartastes. 27 *Is 55.2Trabalhai, não pela comida que perece, mas pela comida que permanece para *Jo 6.40,47,54;Jo 3.15s.;4.14;10.28;17.2s.a vida eterna, a qual *Mt 8.20;Jo 6.53,62o Filho do Homem vos dará; porque sobre ele *Jo 3.33imprimiu o seu selo o Pai, que é Deus. 28 Eles lhe perguntaram: Que havemos de fazer para praticar as obras de Deus? 29 Respondeu-lhes Jesus: *cp.1Ts 1.3;Tg 2.22;1Jo 3.23;Ap 2.26A obra de Deus é esta: que creiais naquele que *Jo 3.17ele enviou. 30 Perguntaram-lhe, pois: *Mt 12.38Que *cp.Jo 6.2,14,26milagre operas tu, para que o vejamos e te creiamos? Que fazes tu? 31 *Jo 6.49,58;Êx 16.4,15,21;Nm 11.8;Ne 9.15;Sl 78.24;105.40Nossos pais comeram o maná no deserto, como está escrito: Deu-lhes a comer pão do céu. 32 Replicou-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: não foi Moisés quem vos deu o pão do céu, mas meu Pai é quem vos dá o verdadeiro pão do céu; 33 porque o pão de Deus é o que *Jo 6.50; cp.Jo 6.41desce do céu e dá vida ao mundo. 34 Disseram-lhe, então: Senhor, *cp.Jo 4.15dá-nos sempre esse pão. 35 Declarou-lhes Jesus: *Jo 6.48,51Eu sou o pão da vida; o que vem a mim de modo algum terá fome; e o que crê em mim *Jo 4.14nunca jamais terá sede. 36 Mas *Jo 6.26eu vos disse que vós me tendes visto e não credes. 37 *Jo 6.39;Jo 17.2,24Todo o que o Pai me dá virá a mim; e o que vem a mim de modo nenhum o lançarei fora; 38 porque *Jo 3.13eu desci do céu, *Mt 26.39não para fazer a minha vontade, *Jo 4.34;5.30mas a vontade daquele que *Jo 6.29me enviou. 39 A vontade daquele que me enviou é esta: que eu *Jo 17.12;18.9nada perca de tudo o que ele me tem dado, mas que eu *Jo 6.40,44,54; cp.Jo 11.24;Mt 10.15o ressuscite no último dia. 40 Pois esta é a vontade de meu Pai: que todo o que *Jo 12.45; cp.14.17,19vê o Filho do Homem *Jo 3.16e nele crê tenha a vida eterna; e eu o ressuscitarei no último dia.

A murmuração dos judeus

41 *Jo 1.19;Jo 6.52Os judeus, pois, murmuravam dele, porque dissera: Eu sou o pão que *Jo 6.51,58; cp.Jo 6.33desci do céu, 42 e perguntaram: *Lc 4.22Este não é Jesus, o filho de José, cujo pai e mãe nós *cp.Jo 7.27s.conhecemos? Como, pois, diz agora: *Jo 6.38,62Desci do céu? 43 Respondeu-lhes Jesus: Não murmureis entre vós. 44 Ninguém pode vir a mim, se o Pai, que me enviou, *Jr 31.3;Os 11.4;Jo 12.32;Jo 6.65o não trouxer; e eu o *Jo 6.39ressuscitarei no último dia. 45 Está escrito *cp.At 7.42;13.40;Hb 8.11nos profetas: E serão todos *Is 54.13;Jr 31.34;1Ts 4.9; vd.Fp 3.15; cp.1Jo 2.27ensinados por Deus. Todo aquele que do Pai tem ouvido e aprendido vem a mim. 46 *Jo 1.18Não que alguém tenha visto o Pai; somente aquele que vem de Deus tem visto o Pai. 47 Em verdade, em verdade vos digo: quem crê *Jo 6.47,51,58;Jo 3.36;5.24;11.26tem a vida eterna. 48 *Jo 6.35,51Eu sou o pão da vida. 49 *Jo 6.31,58Vossos pais comeram o maná no deserto e morreram. 50 Este é o pão que *Jo 6.33desce do céu, para que o homem coma dele e não morra. 51 *Jo 6.35,48Eu sou o pão vivo que *Jo 6.41,58desci do céu; se alguém comer desse pão, viverá eternamente; e o pão que eu darei pela *cp.Jo 1.29;3.14s.;Hb 10.10;1Jo 4.10vida do mundo é a minha *Jo 6.53-56carne.

52 *cp.Jo 9.16;10.19Disputavam, *Jo 1.19;Jo 6.41pois, os judeus entre si, dizendo: Como pode este homem dar-nos a comer a sua carne? 53 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: se não comerdes a carne do *Jo 6.27,53,62;Mt 8.20Filho do Homem e não beberdes o seu sangue, não tendes a vida em vós. 54 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue tem a vida eterna; *Jo 6.39e eu o ressuscitarei no último dia. 55 Pois a minha carne é verdadeira comida, e o meu sangue, verdadeira bebida. 56 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue *Jo 15.4s.;1Jo 2.24;3.24;4.15s.; cp.Jo 17.23permanece em mim e eu nele. 57 Assim como *cp.Mt 16.16;Jo 5.26o Pai, que vive, *Jo 6.29,38;Jo 3.17me enviou, e eu também vivo pelo Pai, assim quem de mim se alimenta também viverá por mim. 58 Este é o pão que *Jo 6.41,51; cp.Jo 6.33desceu do céu. *Jo 6.31,49Não é como o pão de vossos pais, que comeram e morreram; quem come este pão *Jo 6.47,51,58;Jo 3.36;5.24;11.26viverá eternamente. 59 Essas coisas disse ele, quando ensinava *Mt 4.23na sinagoga em *Jo 6.24Cafarnaum.

Os discípulos escandalizados

60 Muitos de seus *Jo 2.2;Jo 6.66;7.3discípulos, ouvindo isso, disseram: *Jo 6.52Duro é este discurso; quem o pode ouvir? 61 Mas Jesus, *Jo 6.64sabendo por si mesmo que seus discípulos murmuravam das suas palavras, disse-lhes: Isso *Mt 11.6vos escandaliza? 62 Que seria, se vós vísseis *Jo 6.27,53;Mt 8.20o Filho do Homem *Mc 16.19; cp.Jo 3.13subir aonde estava antes? 63 *2Co 3.6O Espírito é o que vivifica; a carne para nada aproveita; *Jo 6.68as palavras que eu vos tenho dito são espírito e são vida. 64 Mas entre vós há *Jo 6.60,66alguns que não creem. Pois Jesus *Jo 2.25sabia, desde o princípio, quais eram os que não criam *Jo 6.71;Jo 13.11;Mt 10.4e quem o havia de trair. 65 E continuou: Por isso, eu vos tenho *Jo 6.37,44dito que ninguém pode vir a mim, *cp.Mt 13.11;Jo 3.27se, pelo Pai, lhe não for concedido.

Muitos dos discípulos se retiram

66 Nisso, muitos de seus discípulos *Jo 6.60,64se retiraram e não andavam mais com ele. 67 Perguntou, então, Jesus *Jo 6.70s.;20.24;Mt 10.2; cp.Jo 2.2aos doze: Quereis vós também retirar-vos? 68 Respondeu-lhe *cp.Mt 16.16Simão Pedro: Senhor, para quem havemos nós de ir? Tu tens *Jo 6.63; cp.Jo 12.49s.;17.8;At 5.20palavras da vida eterna; 69 e nós temos crido e conhecemos que tu és *Mc 1.24o Santo de Deus. 70 Replicou-lhes Jesus: *Jo 15.16,19Não vos escolhi eu a vós, os doze? Contudo, um de vós é um *cp.Jo 13.2,27;8.44;17.12demônio. 71 Falava de Judas, *Jo 13.26; cp.12.4;13.2filho de Simão Iscariotes; porque era ele o que *Jo 6.64o havia de trair, sendo *Mc 14.10um dos doze.

1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské. 2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými. 3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými. 4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský. 5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito? 6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.) 7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal. 8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra: 9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé? 10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců. 11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli. 12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou. 13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli. 14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět. 15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný. 16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři. 17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim. 18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se. 19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se. 20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se. 21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili. 22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili, 23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,) 24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše. 25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel? 26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste. 27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. 28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží? 29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal. 30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš? 31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti. 32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý. 33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu. 34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky. 35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy. 36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte. 37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven. 38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal. 39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den. 40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. 41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil. 42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil? 43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek. 44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. 45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně. 46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce. 47 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný. 48 Jáť jsem ten chléb života. 49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli. 50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť. 51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. 52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti? 53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě. 54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. 55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj. 56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm. 57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne. 58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. 59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum. 60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti? 61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží? 62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl? 63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou. 64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi. 65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého. 66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více. 67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti? 68 I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš. 69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého. 70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest. 71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.