Pular para o conteúdo
Publicidade

João 10

BKR

Jesus, o bom pastor

1 Em verdade, em verdade vos digo: o que não entra pela porta no aprisco das ovelhas, mas sobe por outra parte, este é Jo 10.8ladrão e salteador; 2 mas o que entra pela porta, este é o Jo 10.11s.pastor das ovelhas. 3 A este abre o porteiro, e as ovelhas ouvem a Jo 10.4-5,16,27sua voz; e ele chama pelo nome as suas ovelhas e cp.Jo 10.9as conduz para fora. 4 Depois de fazer sair todas as que lhe pertencem, vai adiante delas, e elas o seguem, porque conhecem a Jo 10.3,5,16,27sua voz; 5 mas de modo algum seguirão o estranho; antes, fugirão dele, porque não conhecem a voz dos estranhos. 6 Jesus lhes fez essa cp.Jo 16.25,29;2Pe 2.22comparação, mas eles não compreenderam que era o que ele lhes falava.

7 Tornou, pois, Jesus a dizer: Em verdade, em verdade vos digo: eu sou a cp.Jo 10.1-2,9porta das ovelhas. 8 Todos os que vieram antes de mim são Jo 10.1; cp.Jr 23.1s.;Ez 34.2ss.ladrões e salteadores; mas as ovelhas não os ouviram. 9 Eu sou a porta. Se alguém entrar por mim, será salvo; e entrará, sairá e achará pastagem. 10 O ladrão não vem senão para furtar, matar e destruir; eu vim para que elas cp.Jo 5.40tenham vida e a tenham em abundância. 11 Jo 10.14; cp.Is 40.11;Ez 34.11-16,23;Hb 13.20;1Pe 5.4;Ap 7.17Eu sou o bom pastor. O bom pastor Jo 10.15,17-18;1Jo 3.16; cp.Jo 15.13a sua vida pelas ovelhas. 12 O que é mercenário e não Jo 10.2pastor, a quem não pertencem as ovelhas, vir o lobo, abandona as ovelhas e foge, e o lobo as arrebata e dispersa. 13 O mercenário foge, porque é mercenário e não se importa com as ovelhas. 14 Jo 10.11Eu sou o bom pastor, Jo 10.27conheço as minhas ovelhas, e as que são minhas me conhecem a mim, 15 assim como Mt 11.27o Pai me conhece, e eu conheço o Pai; Jo 10.11,17-18e dou a minha vida pelas ovelhas. 16 Tenho também cp.Is 56.8outras ovelhas que não são deste aprisco; estas também é necessário que eu as traga; elas ouvirão a minha voz, e haverá cp.Jo 11.52;17.20s.;Ef 2.13-18;1Pe 2.25um rebanho e cp.Ez 34.23;37.24um pastor. 17 Por isso, o Pai me ama, porque eu dou a minha vida para a reassumir. 18 cp.Mt 26.53;Jo 2.19;5.26Ninguém a tira de mim, mas eu de mim mesmo a dou. Tenho direito de a dar e tenho direito de a reassumir; cp.Jo 14.31;15.10;Fp 2.8;Hb 5.8esse mandamento recebi de meu Pai.

De novo houve uma dissensão entre os judeus

19 Jo 7.43; cp.9.16Por causa desses discursos, houve de novo dissensão entre os judeus. 20 Muitos deles diziam: Ele Jo 7.20tem demônio e cp.Mc 3.21perdeu o juízo; por que o escutais? 21 Outros diziam: Essas palavras não são de um Mt 4.24endemoninhado; cp.Jo 9.32s.;Êx 4.11pode, porventura, o demônio abrir os olhos aos cegos?

A Festa da Dedicação. Jesus é interrogado

22 Então, celebrava-se em Jerusalém a Festa da Dedicação. 23 Era o inverno. Jesus passeava no templo, no At 3.11;5.12Pórtico de Salomão. 24 Cercaram-no Jo 1.19;Jo 10.31,33os judeus e perguntaram-lhe: Até quando nos deixarás suspensos? Se tu és o Cristo, dize-no-lo cp.Jo 16.25;Lc 22.67francamente. 25 Respondeu-lhes Jesus: cp.Jo 8.56,58Eu vo-lo disse, e não credes; Jo 5.36;Jo 10.38as obras que eu faço em nome de meu Pai dão testemunho de mim; 26 mas vós não credes, porque cp.Jo 8.47não sois das minhas ovelhas. 27 As minhas ovelhas Jo 10.16;Jo 10.4ouvem a minha voz; Jo 10.14eu as conheço, e elas me seguem. 28 Eu lhes dou Jo 17.2s.;1Jo 2.25;5.11a vida eterna, e nunca jamais hão de perecer, cp.Jo 6.37,39e ninguém as arrebatará da minha mão. 29 Aquilo que meu Pai me tem dado é maior do que tudo; e ninguém pode arrebatá-lo da mão do Pai. 30 cp.Jo 17.21ss.Eu e meu Pai somos um. 31 Os judeus outra vez Jo 8.59pegaram em pedras para lhe atirar. 32 Disse-lhes Jesus: Mostrei-vos muitas obras boas da parte do Pai; por qual dessas obras ides apedrejar-me. 33 Responderam-lhe os judeus: Não te vamos apedrejar por uma boa obra, mas por Lv 24.16blasfêmia e porque, sendo tu homem, te Jo 5.18fazes Deus. 34 Replicou-lhes Jesus: Não está escrito na cp.Jo 8.17vossa Sl 82.6; cp.Jo 12.34;15.25;Rm 3.19;1Co 14.21Lei: Eu disse que vós sois deuses? 35 Se ele chamou deuses àqueles a quem foi dirigida a palavra de Deus, e a Escritura não pode falhar, 36 daquele a quem o Pai cp.Jo 6.69;Jr 1.5santificou e Jo 3.17enviou ao mundo dizeis vós: Tu blasfemas, porque eu disse: cp.Jo 10.30;Jo 5.17s.sou Filho de Deus? 37 cp.Jo 15.24;Jo 10.25Se não faço as obras de meu Pai, não me creiais; 38 mas, se as faço, embora não me creiais, crede Jo 10.25;Jo 14.11nas obras, para que conheçais e compreendais que Jo 14.10-11,20;17.21,23o Pai está em mim, e eu estou no Pai. 39 Jo 7.30De novo, procuravam prendê-lo; mas cp.Jo 8.59;Lc 4.30ele saiu das suas mãos.

40 Retirou-se, Jo 1.28outra vez, para além do Jordão, para o lugar onde João batizava no princípio; e ali ficou. 41 Muitos foram ter com ele e diziam: João, na verdade, não fez Jo 2.11milagre algum; mas Jo 1.27,30,34;3.27-30tudo quanto ele disse deste homem era verdade. 42 Jo 7.31Muitos ali creram nele.

1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr. 2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí. 3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je. 4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho. 5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích. 6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil. 7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že jsem dveře ovcí. 8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce. 9 jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. 10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. 11 jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 14 jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne . 15 Jakož mne zná Otec, tak i znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 17 Protož mne Otec miluje, že pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 18 Nižádnýť nebéře ode mne, ale pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 20 A pravili mnozí z nich: Ïábelství a blázní. Co ho posloucháte? 21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 27 Nebo ovce hlas můj slyší, a je znám, a následujíť mne. 28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky . 29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 30 a Otec jedno jsme. 31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: jsem řekl: Bohové jste. 35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a v něm. 39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 42 A mnozí tam uvěřili v něho.

Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.

Veja também