Jó 36

Eliú justifica a Deus e diz a Jó que o seu pecado estorva a bênção daquele

1 Prosseguiu ainda Eliú:

2 Espera-me um pouco, e te mostrarei,

porque ainda tenho alguma coisa a dizer a favor de Deus.

3 De longe, trarei o meu conhecimento

e ao meu Criador atribuirei *Jó 8.3;37.23a justiça.

4 Pois, na verdade, *Jó 33.3, ref.as minhas palavras não são falsas.

Está contigo *Jó 37.16um que tem perfeito conhecimento.

5 Eis que Deus é grande e *Sl 22.24;69.33;102.17não despreza a ninguém.

*Jó 12.13, ref.É grande no poder do entendimento.

6 *Jó 8.22, ref.;34.26Ele não preserva a vida do iníquo,

mas faz justiça *Jó 5.15, ref.aos aflitos.

7 Dos justos *Sl 33.18;34.15não aparta os seus olhos,

mas, juntamente *Jó 5.11;Sl 113.8com os reis sobre o trono,

fá-los sentar para sempre, e são exaltados.

8 Se estiverem presos em grilhões

e atados com as cordas *Jó 36.15,21da aflição,

9 ele lhes faz ver as suas obras,

as suas transgressões e *Jó 15.25que se têm portado com soberba.

10 *Jó 36.15;33.16Abre-lhes também o ouvido para receberem a instrução

*Jó 36.21;2Rs 17.13;Jn 3.8e ordena que se tornem da iniquidade.

11 Se o ouvirem e o servirem,

passarão os seus dias em prosperidade

e os seus anos, em prazeres.

12 Mas, se não ouvirem, perecerão *Jó 15.22, ref.à espada

*Jó 4.21e morrerão na sua cegueira.

13 Porém os ímpios de coração se entregam à cólera;

não clamam a Deus por socorro, quando os põe em grilhões.

14 Perdem a vida na sua mocidade

e morrem como os sodomitas.

15 Ele livra o aflito *Jó 36.8,21por meio da sua aflição

e, na opressão, lhe *Jó 36.10abre o ouvido.

16 Na verdade, *Os 2.14te haveria tirado da angústia

para um lugar espaçoso, onde não há estreiteza;

e as iguarias da sua mesa seriam cheias de gordura.

17 Mas estás de completo acordo com *Jó 22.5,10-11o juízo do iníquo;

o juízo e a justiça tomarão conta de ti.

18 Não permitas, pois, que *Jó 34.33;Jn 4.4,9a ira te induza a escarnecer;

nem te desvie a grandeza *Jó 33.24do resgate.

19 Bastarão, porventura, as tuas riquezas, para que não estejas em aperto,

ou todas as forças da tua fortaleza?

20 Não suspires *Jó 34.20,25pela noite,

em que povos são cortados do seu lugar.

21 Guarda, *Jó 36.10;Sl 31.6;66.18não declines para a iniquidade,

pois isso escolhes antes que *Jó 36.8,15a aflição.

22 Eis que Deus, em seu poder, procede com alteza.

*Jó 35.11Quem ensina como ele?

23 Quem lhe prescreveu o seu caminho?

Ou quem poderá dizer: *Jó 8.3, ref.Praticaste a injustiça?

24 Lembra-te de magnificares as suas obras,

de que têm *Êx 15.1;Jz 5.1;1Cr 16.9;Sl 59.16;138.5cantado os homens.

25 Todos os homens têm olhado para elas;

o homem as contempla de longe.

26 Eis que Deus é *Jó 11.7-9, ref.;37.23grande, e não o conhecemos;

*Jó 10.5;Sl 90.2;102.24,27o número dos seus anos não se pode esquadrinhar.

27 *Jó 36.26-29;5.10;37.6,11;38.28;Sl 147.8Pois suga as gotas de água,

que do seu vapor se tornam em chuva,

28 a qual as nuvens derramam

e fazem cair abundantemente sobre o homem.

29 Também pode alguém, porventura, entender *Jó 37.11,16o expandir das nuvens,

*Jó 26.14os trovões do seu pavilhão?

30 Eis que ao redor de si estende a sua luz

e cobre o fundo do mar.

31 Pois, por estas coisas, *Jó 37.13julga o povo;

*Sl 104.27;136.25;At 14.17ele dá alimento em abundância.

32 Cobre as mãos com o relâmpago

*Jó 37.11-12,15e dá-lhe ordem contra o agressor.

33 *Jó 37.2O fragor da tempestade dá notícias a respeito dele;

também o gado o faz a respeito do temporal que vem subindo.

1 Zatím přidal Elihu, a řekl: 2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil. 3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost. 4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou. 5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného. 6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá. 7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni. 8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení: 9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila. 10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti. 11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení. 12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění. 13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil. 14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky. 15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení. 16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající. 17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází. 18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila. 19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé. 20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své. 21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení. 22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel? 23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost? 24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé, 25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka. 26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný. 27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho, 28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi. 29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho, 30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá? 31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost. 32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.) 33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. 34 Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.