Jó 37

O homem, por conhecer as obras de Deus e a sua sabedoria, deve temê-lo

1 Sobre isso treme também o meu coração, salta do seu lugar.

2 Dai ouvidos ao *Jó 36.33;37.4-5;Sl 29.3-9estrondo da voz de Deus

e ao sonido que sai da sua boca.

3 Ele o envia por sob a extensão do céu

e o seu relâmpago, até *Jó 37.12;28.24;38.13as extremidades da terra.

4 Depois, ruge uma voz;

troveja com a sua voz majestosa;

não retarda os raios, quando a sua voz é ouvida.

5 *Jó 26.14Troveja Deus maravilhosamente com a sua voz,

*Jó 37.14,16,23;5.9faz grandes coisas que não podemos compreender.

6 Pois diz à *Jó 38.22neve: Cai sobre a terra;

di-lo também às chuvas,

até as *Jó 36.27, ref.chuvas mais fortes.

7 *Jó 12.14Põe um selo à mão de cada homem,

para que o conheçam todos os homens que fez.

8 Então, as feras entram nos *Jó 38.40;Sl 104.22esconderijos

e ficam nos seus covis.

9 *Jó 9.9Da câmara do Sul sai o tufão,

e, do Norte, o frio.

10 Ao sopro de Deus, forma-se *Jó 38.29;Sl 147.17o gelo,

e as amplas águas são congeladas.

11 *Jó 36.27Carrega de umidade a densa nuvem

*Jó 36.29e estende a sua *Jó 37.15nuvem de relâmpagos,

12 que faz evoluções sobre a sua direção,

para efetuar *Jó 36.32;Sl 148.8tudo o que lhe ordena

sobre a *Is 14.21;27.6superfície do mundo habitável:

13 ou seja, para a *Êx 9.18,23;1Sm 12.18-19correção (ou seja, *Jó 38.26-27para sua terra)

ou para *1Rs 18.45misericórdia, que ele a faça vir.

14 Inclina, Jó, os teus ouvidos a isso;

para e considera as maravilhas de Deus.

15 Acaso, sabes como Deus lhes dá as suas ordens

e faz brilhar o relâmpago da sua nuvem?

16 Porventura, sabes o equilíbrio das nuvens,

*Jó 37.5,14,23as maravilhas daquele *Jó 36.4que é perfeito em conhecimento.

17 Tu, cujos vestidos são quentes,

quando a terra está quieta por causa do siroco,

18 acaso, podes, como ele, *Jó 9.8;Sl 104.2;Is 45.12;Jr 10.12;Zc 12.1estender o firmamento,

que é sólido como um espelho fundido?

19 Ensina-nos o que lhe diremos,

pois, ignorantes, *Jó 9.14;Rm 8.26nós não podemos dirigir-lhe a palavra.

20 Ser-lhe-á dito que quero discutir?

Desejaria um homem ser aniquilado?

21 Eis que o homem não pode olhar para o sol que brilha no firmamento,

quando o vento tem passado e o deixa limpo.

22 Do norte vem o áureo esplendor;

Deus está cercado de majestade terrível.

23 Quanto ao Todo-Poderoso, *Jó 11.7-8, ref.;Rm 11.33;1Tm 6.16não o podemos compreender; *Jó 9.4;36.5grande é em poder.

*Jó 8.3, ref.Não perverterá o juízo e a *Is 63.9;Na 1.12;Lm 3.33plenitude da justiça.

24 Portanto, os homens o temem.

Ele *Jó 5.13;1Co 1.26não se importa com os que se julgam sábios.

1 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího. 2 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země. 3 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho. 4 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak. 5 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému. 6 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého. 7 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá. 8 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima. 9 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají. 10 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým. 11 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského. 12 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví. 13 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného. 14 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své? 15 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních? 16 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními? 17 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná? 18 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost. 19 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen. 20 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje, 21 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva. 22 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí. 23 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.