Jó 35

O bem e o mal não podem afetar a Deus, mas algumas vezes, por falta de fé dos aflitos não os ouve

1 Disse mais Eliú:

2 Acaso, pensas que isso é o teu *Jó 27.2direito

ou dizes: Maior é a minha justiça do que a de Deus,

3 para que digas: *Jó 34.9Que te aproveitará?

E: *Jó 9.30-31Que proveito tenho mais do que se eu tivera pecado?

4 Eu te responderei a ti

e aos teus companheiros também.

5 *Gn 15.5;Sl 8.3Olha para os céus, e vê,

e contempla o *Jó 22.12firmamento, que é mais alto do que tu.

6 Se pecas, *Jó 7.20;Pv 8.36;Jr 7.19que mal lhe causas tu?

E, se as tuas transgressões se multiplicam, que lhe fazes?

7 Se és justo, *Jó 22.2-3;Pv 9.12;Lc 17.10que lhe dás?

Ou que recebe ele da tua mão?

8 A tua maldade pode fazer o mal ao homem, teu semelhante;

e a tua justiça pode ser útil ao filho do homem.

9 Por causa da multidão das opressões, gritam os homens,

clamam por auxílio em razão *Jó 12.19, ref.dos braços dos poderosos.

10 Mas *Jó 21.14;27.10;36.13ninguém diz: Onde está Deus, meu Criador,

que *Jó 8.21;Sl 42.8;77.6;149.5;At 16.25inspira canções durante a noite;

11 que *Jó 36.22;Sl 94.12;Jr 32.33nos ensina mais do que às bestas da terra

e nos faz mais sábios do que as aves do céu?

12 Ali, clamam (mas ninguém há que responda)

por causa da sabedoria dos maus.

13 *Jó 27.9;Pv 15.29;Is 1.15;Jr 11.11;Mq 3.4É em vão que se grita; Deus não ouvirá,

o Todo-Poderoso não o levará em conta.

14 Ainda que *Jó 9.11;23.8-9dizes que não o vês,

*Jó 31.35a tua causa está diante dele; portanto espera-o.

15 Mas, agora, porque não visita com a sua ira,

nem faz muito caso da arrogância,

16 por isso começa Jó a falar vãmente

e multiplica, *Jó 34.35sem ciência, palavras.

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl: 2 Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží? 3 Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil? 4 Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou. 5 Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty. 6 Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš? 7 Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme? 8 Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje. 9 Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených, 10 Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci. 11 On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí. 12 Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni. 13 A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni. 14 Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho. 15 Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké. 16 A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.