Isaías 7

Rezim e Peca em guerra contra Jerusalém

1 Nos dias de *Is 1.1;2Rs 16.1Acaz, filho de Jotão, filho de Uzias, rei de Judá, subiu *2Rs 15.37Rezim, rei da Síria, com *2Rs 15.25;2Cr 28.6Peca, filho de Remalias, rei de Israel, a Jerusalém para pelejar contra ela; e *Is 7.6-7não podia prevalecer contra ela. 2 Aviso foi dado *Is 7.13;22.22à casa de Davi, dizendo: A Síria está *Is 8.12aliada com *Is 9.9Efraim. Foi agitado o coração de Acaz e o coração do seu povo, como se agitam as árvores do bosque à força do vento.

3 Disse Jeová a Isaías: Sai, agora, ao encontro de Acaz, tu e teu filho Sear-Jasube, junto ao fim *Is 36.2;2Rs 18.17do aqueduto da piscina superior, na estrada do campo do lavandeiro; 4 e dize-lhe: Guarda-te e *Is 30.15;Êx 14.13;Lm 3.26conserva-te tranquilo; *Is 10.24;Mt 24.6não temas, *Is 35.4;Dt 20.3;1Sm 17.32nem te desfaleça o coração por causa destes dois restos de *Am 4.11;Zc 3.2tições fumegantes, por causa do ardor da ira de Rezim e Síria e do *Is 7.1,9filho de Remalias. 5 Porquanto a *Is 7.2Síria resolveu fazer-te mal, bem como Efraim e o filho de Remalias, dizendo: 6 Subamos contra Judá, e amedrontemo-lo, e demos sobre ele, e tomemo-lo para nós, e façamos reinar no meio dele o filho de Tabeel; 7 por isso, diz o Senhor Jeová: *Is 8.10;28.18;Sl 2.4-6;At 4.25-26Isso não subsistirá, nem acontecerá. 8 Pois a capital da Síria é *Is 17.1-3;Gn 14.15Damasco, e o cabeça de Damasco é Rezim (e, dentro de sessenta e cinco anos, Efraim será despedaçado, de modo que deixe de ser povo); 9 e a capital de Efraim é Samaria, e o cabeça de Samaria é o filho de Remalias. Se o não *Is 5.24;8.6-8;30.12-14;2Cr 20.20crerdes, não haveis de permanecer.

A promessa de Emanuel

10 De novo, falou Jeová com Acaz: 11 Pede a Jeová, teu Deus, um *Is 37.30;38.7-8;55.13;2Rs 19.29sinal embaixo nas profundezas, ou em cima, nas alturas. 12 Respondeu, porém, Acaz: Não pedirei, nem tentarei a Jeová. 13 Disse Isaías: Ouvi, agora, ó *Is 7.2casa de Davi; porventura, não vos basta fatigardes aos homens, mas ainda *Is 1.14;43.24fatigais também ao *Is 25.1meu Deus? 14 Portanto, o Senhor mesmo vos dará um sinal; eis que uma *Mt 1.23donzela conceberá, e dará à luz um filho, e por-lhe-á o nome de *Is 8.8,10Emanuel. 15 Ele comerá *Is 7.22manteiga e mel, quando souber rejeitar o mal e escolher o bem. 16 *Is 8.4Pois, antes que o menino saiba rejeitar o mal e escolher o bem, será desolada a *Is 8.4;17.3;Jr 7.15;Os 5.3,9,14;Am 1.3-5terra, ante cujos dois reis tu tremes de medo. 17 Jeová fará vir sobre ti, sobre o teu povo e sobre a casa de teu pai dias quais não têm vindo desde que *1Rs 12.16Efraim se retirou de Judá — a saber, *Is 8.7-8;10.5-6;2Cr 28.20o rei da Assíria.

18 Naquele dia, acontecerá que Jeová *Is 5.26assobiará às moscas que estão *Is 13.5no extremo dos rios do Egito e às abelhas que estão na terra da Assíria. 19 Elas virão e pousarão todas nos vales desolados, e *Is 2.19;Jr 16.16nas fendas dos rochedos, *Is 7.24-25e sobre todos os pastos.

20 Naquele dia, *Is 24.1;2Rs 18.13-16rapará o Senhor com uma *Ez 5.1-4navalha *Is 10.5,15alugada, que está nas regiões além do *Is 8.7;11.15;Jr 2.18rio, a saber, com o rei da Assíria, a cabeça e os cabelos dos pés; também ela tirará a barba.

21 Sucederá, naquele dia, que um homem criará uma vaca *Is 14.30;27.10;Jr 39.10nova e duas ovelhas; 22 e, por causa da abundância do leite que lhe derem, comerá *Is 7.15manteiga. Pois todo aquele que for deixado no meio da terra comerá manteiga e mel.

23 Naquele dia, *Is 5.10;32.13-14todo lugar em que antes havia mil vides do valor de mil moedas de prata será entregue aos espinhos e abrolhos. 24 Com setas e arco, entrarão ali, porque toda a terra será *Is 5.6espinhos e abrolhos. 25 Quanto a todos os outeiros que, com enxada, se revolviam, para ali não chegarás com medo dos espinhos e abrolhos, mas servirão de lugar para *Is 5.17soltar bois e para ser pisado do gado miúdo.

1 I stalo se za dnů Achasa syna Jotamova, syna Uziáše, krále Judského, že přitáhl Rezin král Syrský, a Pekach syn Romeliáše, krále Izraelského, k Jeruzalému, aby bojoval proti němu, ale nemohl ho dobyti. 2 I oznámeno jest domu Davidovu v tato slova: Spikla se země Syrská s Efraimem. Pročež pohnulo se srdce jeho, i srdce lidu jeho, tak jako se pohybuje dříví v lese od větru. 3 Tedy řekl Hospodin Izaiášovi: Vyjdi nyní vstříc Achasovi, ty a Sear Jašub syn tvůj, až na konec struhy rybníka hořejšího, k silnici pole valchářova, 4 A díš jemu: Šetř se, abys se nekormoutil. Neboj se, a srdce tvé nechať se neděsí dvou ostatků hlavní těch kouřících se, před rozpáleným hněvem Rezinovým s Syrskými, a syna Romeliášova, 5 Proto že zlou radu složili proti tobě Syrský, Efraim a syn Romeliášův, řkouce: 6 Táhněme proti zemi Judské, a vyležme ji, a odtrhněme ji k sobě, a ustavme krále u prostřed ní syna Tabealova. 7 Toto praví Panovník Hospodin: Nestaneť se a nebude toho. 8 Nebo hlava Syrské země jest Damašek, a hlava Damašku Rezin, a po šedesáti pěti letech potřín bude Efraim, tak že nebude lidem. 9 Mezi tím hlava Efraimova Samaří, a hlava Samaří syn Romeliášův. Jestliže nevěříte, jistě že neostojíte. 10 I mluvil ještě Hospodin k Achasovi, řka: 11 Požádej sobě znamení od Hospodina Boha svého, buď dole hluboko, aneb na hoře vysoko. 12 I řekl Achas: Nebudu prositi, aniž budu pokoušeti Hospodina. 13 Tedy řekl prorok: Slyšte nyní, dome Davidův, ještě-liž jest vám málo, lidem býti k obtížení, že i Bohu mému k obtížení jste? 14 Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel. 15 Máslo a med jísti bude, až by uměl zavrci zlé, a vyvoliti dobré. 16 Nýbrž prvé než bude uměti dítě to zavrci zlé a vyvoliti dobré, opuštěna bude země, kteréž nenávidíš pro dva krále její. 17 Na tebe pak přivede Hospodin, a na lid tvůj, i na dům otce tvého dny, jakýchž nebylo ode dne, v němž odstoupil Efraim od Judy, a to skrze krále Assyrského. 18 Nebo stane se v ten den, že pošepce Hospodin muchám, kteréž jsou při nejdalších řekách Egyptských, a včelám, kteréž jsou v zemi Assyrské. 19 I přijdou, a usadí se všickni ti v údolích pustých a v děrách skalních, i na všech chrastinách i na všech stromích užitečných. 20 V ten den oholí Pán tou břitvou najatou, (skrze ty, kteříž za řekou jsou, skrze krále Assyrského), hlavu a vlasy noh, ano také i bradu do čista sholí. 21 I bude tehdáž, že sotva člověk zachová kravičku neb dvě ovce, 22 Avšak pro množství mléka, kteréhož nadojí, jísti bude máslo. Máslo zajisté a med jísti bude, kdožkoli v zemi bude zanechán. 23 Bude také v ten čas, že každé místo, na němž jest tisíc kmenů vinných za tisíc stříbrných, trním a hložím poroste. 24 S střelami a lučištěm tudy jíti musí; hložím zajisté a trním zaroste všecka země. 25 Všecky pak hory, kteréž motykou kopány býti mohou, nebudou se báti hloží a trní; nebo budou za pastviště volům, a bravům ku pošlapání.