Isaías 47

A queda de Babilônia

1 *Is 3.26;Jr 48.18Desce e assenta-te no pó, *Is 23.12;37.22;Jr 46.11virgem *Sl 137.8;Jr 50.42;51.33;Zc 2.7filha de Babilônia; assenta-te no chão sem trono, filha dos caldeus. Pois não serás chamada mais *Dt 28.56mimosa e delicada. 2 Toma a *Êx 11.5;Jr 25.10mó e *Jó 31.10;Ec 12.4;Mt 24.41mói a farinha; tira *Is 3.23;Gn 24.65;1Co 11.5o teu véu e *Is 32.11arranca a cauda da vestidura, descobre as pernas e passa os rios. 3 *Is 3.17;Ez 16.37A tua nudez será descoberta, ver-se-á a tua vergonha; *Is 34.8;63.4tomarei vingança e não pouparei a homem algum. 4 Quanto ao nosso *Is 41.14Redentor, Jeová dos Exércitos é o seu nome, o Santo de Israel. 5 *Is 23.2;Jr 8.14;Lm 2.10Senta-te calada e entra *Is 13.10nas trevas, filha dos caldeus; porque não serás chamada mais *Is 47.7;Gn 16.4,8,9;Pv 30.23a senhora *Is 13.19;Dn 2.37-38;Ap 17.18;18.7dos reinos. 6 Eu me agastei contra o meu povo, *Is 43.28profanei a minha herança e entreguei-os nas tuas mãos; *Is 10.14;14.6tu não usaste de misericórdia com eles, *Dt 28.50sobre os velhos fizeste muito pesado o teu jugo. 7 Disseste: Eu serei *Is 47.5senhora para sempre; assim, não *Is 42.25;57.11te importaste dessas coisas, nem te lembraste *Dt 32.29;Jr 5.31;Ez 7.2-3do fim delas.

A futilidade da confiança própria

8 Agora, pois, ouve isso, tu, a que estás *Is 22.13;32.9;Jr 50.11entregue a prazeres, *Is 32.9,11;Sf 2.15que habitas descuidada e que dizes no teu coração: *Is 47.10;45.5-6,18;Sf 2.15Eu sou, e fora de mim não há outra; *Ap 18.7não me sentarei como viúva, nem conhecerei a perda de filhos. 9 Porém, *Sl 73.19;1Ts 5.3;Ap 18.8,10num momento, num só dia, virão sobre ti ambos *Is 13.16,18;14.22esses males: a perda de filhos e a viuvez — em toda a sua plenitude virão sobre ti apesar da multidão das *Is 47.13;Na 3.4;Ap 18.23tuas feitiçarias e da grande abundância dos teus encantamentos. 10 *Is 59.4;Sl 52.7;62.10Pois confiaste na tua maldade; disseste: *Is 29.15;Ez 8.12;9.9Ninguém me vê. *Is 5.21;44.20A tua sabedoria e a tua ciência, essas te perverteram. Disseste no teu coração: *Is 47.8Eu sou, e fora de mim não há outra. 11 Por isso, *Is 45.7;57.1virá sobre ti o mal de que, por encantamentos, não saberás livrar-te; cairá sobre ti uma calamidade, que não poderás espiar, e virá sobre ti *Is 47.9repentinamente uma *Jr 51.8,43desolação que ignorarás.

12 Deixa-te estar com os teus *Is 47.9encantamentos e com a multidão das tuas feitiçarias, em que tens trabalhado desde a tua mocidade, para ver se, acaso, podes tirar algum proveito, se, acaso, podes prevalecer. 13 Tens-te *Jr 51.58,64cansado na multidão dos teus conselhos; apresentem-se, pois, e *Is 47.15te salvem os teus *Is 47.9;8.19;44.25;Dn 2.2,10astrólogos, os que contemplam os astros, os que te anunciam de lua nova em lua nova o que há de vir sobre ti. 14 Eis que se tornarão como o *Is 5.24;Na 1.10;Ml 4.1restolho; *Is 10.17;Jr 51.30,32,58o fogo os queimará, e eles não se poderão livrar do poder das chamas. Essas chamas não serão *Is 44.16umas brasas a que se aquentem, nem fogo, para que diante dele se assentem. 15 Assim te virão a parar as coisas em que tens trabalhado; os que tiveram *Ap 18.11negócios contigo desde a tua mocidade andarão errantes, cada um para o seu lugar; não haverá *Is 5.29;43.13;46.7quem te salve.

1 Sstup a seď v prachu, panno dcero Babylonská, seď na zemi, a ne na trůnu, dcero Kaldejská; nebo nebudou tě více nazývati milostnou a rozkošnou. 2 Chyť se žernovu, a mel mouku; odkrej kadeře své, obnaž nohy, odkrej hnáty, břeď přes řeky. 3 Odkryta bude hanba tvá, a ukáže se mrzkost tvá. Mstíti budu, a nedám sobě žádnému překaziti, 4 Praví vykupitel náš, jehož jméno jest Hospodin zástupů, Svatý Izraelský. 5 Sediž mlče, a vejdi do tmy, dcero Kaldejská; nebo nebudou tě více nazývati paní království. 6 Rozhněval jsem se na lid svůj, v lehkost jsem uvedl dědictví své, a vydal jsem je v ruku tvou, a neprokázalas k nim milosrdenství. Starce jsi obtížila velmi jhem svým, 7 A říkalas: Na věky budu paní, a nikdy jsi nesložila těch věcí v srdci svém, aniž jsi pamatovala na cíl jeho. 8 Protož nyní slyšiž toto, ó rozkošná, (kteráž sedíš bezpečně, a říkáš v srdci svém: Já jsem, a není kromě mne žádné; nebuduť vdovou, aniž zvím o sirobě), 9 Že obé to přijde na tě pojednou dne jednoho, i siroba i vdovství. Všecko zúplna přijde na tě, i na množství kouzlů tvých, a na velikou moc čárů tvých. 10 Nebo doufáš v zlost svou, a říkáš: Žádný mne nevidí. Moudrost tvá a umění tvé, to tě převrátilo, abys říkala v srdci svém: Já jsem, a není kromě mne žádné. 11 A protož přijde na tě zlé, jehož východu neznáš, a připadne na tě bída, kteréž nebudeš moci se odžehnati, a přijde na tě pojednou hrozné zpuštění, než zvíš. 12 Postav se nyní s čáry svými, a s množstvím kouzlů svých, jimiž jsi se zaměstknávala od mladosti své, budeš-li moci co prospěti, aneb snad zmocniti se. 13 Ustáváš s množstvím rad svých. Nechať se nyní postaví hvězdáři, kteříž spatřují hvězdy, a oznamují na každý měsíc, a vysvobodí tě z toho, což přijíti má na tě. 14 Aj, jako pleva jsou, oheň popálí je, nevychvátí ani sami sebe z prudkosti plamene; žádného uhlí nezůstane k zhřívání se, ani ohně, aby se mohlo poseděti u něho. 15 Takť se stane i kupcům tvým, jimiž jsi se zaměstknávala od mladosti své. Jeden každý svou stranou půjde, aniž bude, kdo by tě vysvobodil.