Isaías 10

1 Ai dos que *Is 29.21;59.4,13;Sl 94.20fazem decretos injustos e dos escrivães que registram a opressão, 2 *Is 5.23para desviarem do juízo aos necessitados e para arrebatarem dos pobres do meu povo o direito, a fim de que as *Is 1.23;3.14-15viúvas sejam o seu despojo e os órfãos, a sua presa! 3 *Jó 31.14Que fareis no *Is 13.6;26.14,21;29.6;Jr 9.9;Os 9.7;Lc 19.44dia da visitação e na desolação que vem de *Is 5.26longe? *Is 20.6;30.5,7;31.3A quem recorrereis? E onde deixareis a vossa glória? 4 Terão de curvar-se debaixo dos *Is 24.22presos e cair debaixo dos *Is 22.2;34.3;66.16mortos. *Is 5.25Com tudo isso, não se aplacou a sua ira, mas a sua mão ainda está estendida.

Predição da ruína da Assíria

5 Ai *Is 7.17;8.7de Assur, *Jr 51.20vara da minha ira, em cujas mãos o bordão é a minha *Is 13.5;30.30;34.2;66.14indignação! 6 Enviá-lo-ei contra *Is 9.17uma nação profana e *Is 37.26-27;Jr 34.22despachá-lo-ei *Is 9.19contra o povo do meu furor, *Is 5.29para tomar o despojo, para arrebatar a presa e para os pisar como a *Is 5.25lama das ruas. 7 Todavia, *Gn 50.20;Mq 4.11-12;At 2.23-24não julga assim ele, nem pensa assim o seu coração; porém está no seu coração o destruir e exterminar não poucas nações. 8 Pois diz: *Is 10.9-11;36.18,20;37.10-13;2Rs 18.24,34;19.10Porventura, não são os meus príncipes, de todo, reis? 9 Não é *Gn 10.10;Am 6.2Calno como *2Cr 35.20Carquemis? não é *Nm 34.8Hamate como Arpade? Não é *2Rs 17.6Samaria como *2Rs 16.9Damasco? 10 Do mesmo modo que a minha mão achou os *2Rs 19.17-18reinos dos ídolos (as suas imagens esculpidas excederam as de Jerusalém e de Samaria.) — 11 não farei eu também a Jerusalém e aos *Is 2.8seus ídolos como tenho feito a Samaria e aos seus ídolos?

12 Quando o Senhor tiver cumprido toda a sua *Is 28.21-22;29.14;65.7;2Rs 19.31obra no monte de Sião e em Jerusalém, *Is 10.33-34;14.25;30.31-33;31.8-9;37.7,36-38;2Rs 19.35-37visitarei sobre o rei da Assíria o fruto da arrogância *Is 10.7do seu coração e *Is 37.23a glória da altivez dos seus olhos. 13 Porquanto *Is 37.24-27;2Rs 19.22-24;Ez 28.4;Dn 4.30ele disse: Eu o fiz pela força da minha mão e pela minha sabedoria, pois sou entendido; *Hc 2.6-11removi os termos do povo, roubei os seus tesouros e, como homem valente, abati os que se assentavam sobre tronos. 14 A minha mão achou como a *Jr 49.16;Ob 4um ninho as riquezas dos povos; como se ajuntam os ovos que são abandonados, assim ajuntei eu toda a terra; não houve quem movesse a asa, nem abrisse a boca, nem chilrasse.

15 Porventura, gloriar-se-á o *Jr 51.20machado contra *Is 29.16;45.9;Rm 9.20-21o que corta com ele? Porventura, engrandecer-se-á a serra contra o que a põe em movimento? Isso seria, como *Is 10.5se a vara movesse os que a levantam ou como *Is 10.5se o bordão levantasse aquele que não é pau. 16 Por isso, o Senhor Jeová dos Exércitos enviará *Sl 106.15magreza entre *Is 17.4os gordos dele, e debaixo da sua *Is 10.18;Is 8.7glória se acenderá uma queima como a queima do fogo. 17 *Is 30.33;31.9A luz de Israel tornar-se-á fogo, e o seu *Is 37.23Santo, labareda; num só dia, serão *Is 27.4;33.12;Nm 11.1-3;Jr 4.4;7.20abrasados e devorados os espinhos dele e os seus abrolhos. 18 A glória do seu *Jr 21.14;Ez 20.47-48bosque e do seu jardim será *Is 10.33-34consumida, tanto a alma como a carne; e será como quando um doente vai definhando. 19 *Is 21.17O resto das árvores do seu bosque será tão pouco em número, que um menino as possa escrever.

Um resto regressará

20 Naquele dia, *Is 1.9;11.11,16;46.3o resto de Israel e os da casa de Jacó que tiverem *Is 4.2;37.31-32escapado não tornarão a estribar-se sobre *2Rs 16.7;2Cr 28.20aquele que os feriu, mas *Is 17.7-8;50.10;2Cr 14.11estribar-se-ão em verdade sobre Jeová, o Santo de Israel. 21 *Is 6.13O resto, sim o resto de Jacó voltará para *Is 9.6Deus Poderoso. 22 Pois *Rm 9.27-28ainda que o teu povo, ó Israel, seja como a areia do mar, apenas um resto dele voltará; *Is 28.22;Dn 9.27;Rm 9.28uma consumação está determinada, trasbordando em justiça. 23 Pois uma consumação, e esta já determinada, o Senhor Jeová dos Exércitos a executará no *Is 6.12meio de toda a terra.

24 Portanto, assim diz o Senhor Jeová dos Exércitos: Ó povo meu, que habitas em *Sl 87.5-6Sião, *Is 7.4;12.2;37.6não temas a Assur, ainda que te *Êx 5.14-16fira com a vara e levante contra ti o seu bordão, ao modo do Egito. 25 Pois ainda *Is 17.14;Ag 2.6um pouquinho, e será cumprida *Is 10.5;26.20a indignação, e a minha ira servirá para os consumir. 26 Jeová dos Exércitos *Is 37.36-38suscitará contra ele um flagelo, como na matança de *Is 9.4;Jz 7.25Midiã junto à rocha de Orebe; *Êx 14.16a sua vara estará sobre o mar, e ele a levantará *Êx 14.27ao modo do Egito. 27 Naquele dia, *Is 9.4;14.25a carga dele se retirará dos teus ombros, e o seu jugo, do teu pescoço e o jugo será quebrado por causa da *Is 30.23;55.2gordura.

28 Assur vem a Aiate, passa por *1Sm 14.2Migrom; em *1Sm 13.2,5Micmás, deixa depositada *Jz 18.21;1Sm 17.22a sua bagagem. 29 Atravessam o desfiladeiro, já se alojam em *Js 21.17;1Sm 13.16Geba; *Js 18.25;1Sm 7.17Ramá treme, *1Sm 10.26Gibeá de Saul foge. 30 Levanta a tua voz em gritos, filha de *1Sm 25.44Galim! Escuta, Laís! Pobrezinha de *Js 21.18;Jr 1.1Anatote! 31 *Js 15.31;Jr 48.2Madmena vai-se; os moradores de Gebim salvam-se pela fuga. 32 Hoje mesmo, parará em *1Sm 21.1;22.9Nobe; *Is 19.16;Zc 2.9moverá a sua mão contra o monte da *Is 1.8;Jr 6.23filha de Sião, o outeiro de Jerusalém.

33 Eis que o Senhor Jeová dos Exércitos *Is 18.5;27.11cortará os ramos com grande violência; *Is 37.24,36-38;Ez 31.3;Am 2.9os altos de estatura serão cortados, e os elevados serão abatidos. 34 Cortará as brenhas do bosque com ferro, e o *Is 2.13;33.9;37.24Líbano cairá pela mão de um poderoso.

1 Běda těm, kteříž ustanovují práva nepravá, a spisovatelům, kteříž těžkosti spisují, 2 Aby odstrkovali nuzné od soudu, a vydírali spravedlnost chudých lidu mého, vdovy aby byly kořist jejich, a sirotky aby loupili. 3 I což učiníte v den navštívení a zpuštění, kteréž zdaleka přijde? K komu se o pomoc utečete? A kde zanecháte slávy své, 4 By nemusila skloniti se mezi vězni, a mezi zbitými klesnouti? Ve všem tom neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená. 5 Běda Assurovi, metle hněvu mého, ačkoli hůl rozhněvání mého jest v rukou jeho, 6 A na národ ošemetný pošli jej, a o lidu hněvu mého přikáži jemu, aby směle bral kořisti, a loupil bez milosti, a položil jej v pošlapání jako bláto na ulicích. 7 Ale on ne tak se bude domnívati, ani srdce jeho tak mysliti bude; nebo srdce jeho jest hubiti a pléniti národy mnohé. 8 Nebo řekne: Zdaliž knížata má nejsou také i králové? 9 Zdaliž jako Charkemis není Chalno? Zdali není jako Arfad Emat? Zdali není jako Damašek Samaří? 10 Jakož nalezla ruka má království bohů, ješto rytiny jejich byly nad Jeruzalémských a Samařských, 11 Zdaliž jako jsem učinil Samaří a modlám jeho, tak neučiním Jeruzalému a obrazům jeho? 12 I staneť se, když dokoná Pán všecko dílo své na hoře Sion a v Jeruzalémě, že navštívím ovoce pyšného srdce krále Assyrského, a nádhernost vysokých očí jeho. 13 Nebo řekne: V síle ruky své to jsem vykonal, a v moudrosti své; nebo jsem rozumný byl, a odjal jsem meze národů, a poklady jejich jsem vzebral, a strhl jsem dolů, jako mocný, obyvatele. 14 Anobrž jako hnízdo nalezla ruka má zboží národů, a jako zbírána bývají vejce opuštěná, tak všecku zemi já jsem sebral, aniž byl, kdo by křídlem hnul, aneb otevřel ústa a siptěl. 15 Zdaliž se bude sekera velebiti nad toho, kdož ní seká? Zdaliž se honositi bude pila nad toho, kdož ní tře? Jako by se zpínala metla proti tomu, kdož by ji zdvihl; jako by se chlubila hůl, že není dřevem. 16 Protož pošle Pán, Hospodin zástupů, na vytylé jeho vyzáblost, a po zpodku slávu jeho prudce zapálí, jako silný oheň. 17 Nebo světlo Izraelovo bude ohněm, a Svatý jeho plamenem, i spálí a sžíře trní i bodláčí jeho jednoho dne. 18 Též spanilost lesu jeho, i úrodných polí jeho, od duše až do těla, všecko vyhubí. I stane se, že předěšený jsa, bude utíkati. 19 A pozůstalého dříví lesu jeho malý počet bude, tak že by je mohlo dítě popsati. 20 I stane se v ten den, nebudou více ostatkové Izraelští a pozůstalí z domu Jákobova zpoléhati na toho, kdož je tepe, ale zpoléhati budou na Hospodina, Svatého Izraelského v pravdě. 21 Ostatkové obrátí se, ostatkové Jákobovi k Bohu silnému, reku udatnému. 22 Nebo byť bylo lidu tvého, Izraeli, jako písku mořského, ostatkové jeho obrátí se. Pohubení uložené rozhojní spravedlnost. 23 Pohubení, pravím, a to jisté, Pán, Hospodin zástupů, učiní u prostřed vší této země. 24 Protož takto praví Pán, Hospodin zástupů: Neboj se Assyrského, lide můj, kterýž přebýváš na Sionu. Prutem umrská tě, a holí svou opřáhne na tebe na cestě Egyptské. 25 Po maličkém zajisté času dokoná se hněv a prchlivost má k vyhlazení jich. 26 Nebo vzbudí na něj Hospodin zástupů bič, jako porážku Madianských na skále Goréb, a jakož pozdvihl holi své na moře, tak jí pozdvihne na něj, na cestě Egyptské. 27 I stane se v ten den, že složeno bude břímě jeho s ramene tvého, a jho jeho s šíje tvé, nýbrž zkaženo bude jho od přítomnosti pomazaného. 28 Přitáhne do Aiat, přejde přes Migron, v Michmas složí nádobí svá. 29 Projdou průchod, v Gabaa budou míti hospodu k přenocování; ulekne se Ráma, Gabaa Saulovo uteče. 30 Naříkej hlasem svým, město Gallim, ať se slyší v Lais: Ach, ubohá Anatot. 31 Pohne se Madmena, obyvatelé Gábim schopí se. 32 Ještě téhož dne zastavě se v Nobe, pohrozí rukou svou hoře dcery Sionské, pahrbku Jeruzalémskému. 33 Aj, Panovník Hospodin zástupů oklestí vší silou ratolesti, ty pak, kteříž jsou vysokého zrostu, podetne; i budou vysocí sníženi. 34 Vyseká též houšť lesů sekerou, i Libán od velikomocného padne.