Isaías 16

Devastação de Moabe

1 De *Is 42.11;2Rs 14.7Sela, que olha para o deserto, *2Rs 3.4;Ed 7.17enviai ao *Is 10.32monte da filha de Sião os cordeiros para quem domina a terra. 2 Pois, *Pv 27.8como os pássaros que vagueiam, como o ninho espalhado, assim serão as filhas de *Jr 48.19-20,46Moabe junto aos vaus de *Nm 21.13-14Arnom. 3 Dá conselhos, executa juízo no meio da luz meridiana, faze *Is 25.4;32.2;1Rs 18.4a tua sombra como a noite; esconde os desterrados e não traias aquele que foge. 4 Habitem contigo os meus desterrados; quanto a Moabe, serve-lhe de esconderijo da face do devastador; porque já teve seu fim o que pratica extorsão, terminada está a destruição, consumidos da terra estão *Is 9.4;14.4;49.26;51.13;54.14os opressores. 5 Será estabelecido em benignidade *Is 9.6-7;32.1;55.4;Dn 7.14;Mq 4.7;Lc 1.33um trono, e sobre ele se assentará em verdade na tenda de *Is 9.7Davi quem julgue, procure juízo e seja versado em retidão.

6 *Jr 48.29;Am 2.1;Ob 3-4;Sf 2.8,10Temos ouvido a soberba de Moabe e que é em extremo soberbo; temos ouvido a sua arrogância, e a sua soberba, e a sua indignação; *Jr 48.30de nada valem as suas jactâncias. 7 Portanto, Moabe pranteará em alta voz por Moabe, todos, à uma, prantearão; pelos *1Cr 16.3cachos de passas de *2Rs 3.25;Jr 48.31Quir-Haresete suspirareis, inteiramente desanimados. 8 Na verdade, são murchos os campos de *Is 15.4Hesbom, e a vide de *Nm 32.38Sibma, cujas melhores plantas derrubaram os senhores das nações, chegaram até Jazer e penetraram no deserto, *Jr 48.32estendendo-se os seus renovos e passando à outra banda do mar. 9 Por isso, *Jr 48.32chorarei com o choro de Jazer pela vide de Sibma; com as minhas lágrimas, regar-te-ei, ó *Is 15.4Hesbom, ó Eleale, pois, *Jr 40.10,12;48.32sobre a tua ceifa e sobre a tua vindima, já caiu o grito da batalha. 10 *Is 24.8;Jr 48.33A alegria e o regozijo são tirados do fértil campo; *Is 24.7;Jz 9.27;Am 5.11,17nas vinhas, não há cântico nem júbilo; *Jó 24.11;Am 9.13o pisador não pisa vinho nos lagares; fiz cessar os gritos da vindima. 11 Por essa razão, as minhas entranhas *Is 15.5;63.15;Jr 48.36;Os 11.8;Fp 2.1fazem por Moabe ruído como harpa, e o meu interior, por Quir-Heres, 12 Quando Moabe se *Nm 22.39-41;Jr 48.35apresentar, *1Rs 18.29se cansar *Is 15.2nos altos e entrar no seu santuário para orar, *2Rs 19.12;Sl 115.4-7;Jr 10.5;1Co 8.4;10.20não prevalecerá.

13 Esta é a palavra que Jeová antes falou acerca de Moabe. 14 Agora, porém, acaba Jeová de falar: Dentro de três anos, como os anos *Is 21.16;Jó 7.1;14.6de jornaleiros, virá a ser desprezada a glória de *Is 25.10;Jr 48.42Moabe, juntamente com toda a sua grande multidão; e o que lhe resta será pequeno e de nenhum valor.

1 Pošlete beránky panovníku země, počnouc od Sela až do pouště, k hoře dcery Sionské. 2 Sic jinak bude Moáb jako pták místa nemající, a s hnízda sehnaný; budou dcery Moábské při brodech Arnon. 3 Svolej radu, učiň soud, připrav stín svůj u prostřed poledne jako noc; skrej vyhnané, místa nemajícího nevyzrazuj. 4 Nechať u tebe pobudou vyhnaní moji, ó Moábe, buď skrýší jejich před zhoubcím; nebo přestane násilník, přestane zhoubce, pošlapávající vyhlazen bude z země. 5 A upevněn bude milosrdenstvím trůn, a seděti bude na něm stále v stánku Davidovu ten, kterýž by soudil a vyhledával soudu a pospíchal k spravedlnosti. 6 Ale slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o pýše jeho, a chloubě jeho i spouzení se jeho, ale nepřijdouť k vykonání myšlénky jeho. 7 Protož kvíliti bude Moáb před Moábem, jeden každý kvíliti bude; nad grunty Kirchareset úpěti budete, a říkati: Jižť jsou zkaženi. 8 Nýbrž i réví Ezebon usvadlo, i vinní kmenové Sibma. Páni národů potřeli výborné réví jeho, kteréž až do Jazer dosahalo, a bylo se rozšířilo při poušti; rozvodové jeho rozložili se, a dosahali až za moře. 9 Protož pláči pro pláč Jazerských a pro vinici Sibma; svlažuji tě slzami svými, ó Ezebon a Eleale, nebo provyskování nad ovocem tvým letním a nad žní tvou kleslo. 10 A přestalo veselé a plésání nad polem úrodným, na vinicích se nezpívá, ani prokřikuje, vína v presích netlačí ten, kterýž tlačívá. Takž i já provyskování přestávám. 11 Protože střeva má nad Moábem jako harfa znějí, a vnitřnosti mé pro Kircheres. 12 I stane se, když zřejmé bude, an ustává Moáb nad výsostmi, že vejde do svatyně své, aby se modlil, však nic nespraví. 13 Toť jest to slovo, kteréž mluvil Hospodin o Moábovi již dávno. 14 Nyní pak praví Hospodin, řka: Po třech letech, jakáž jsou léta nájemníka, v potupu uvedena bude sláva Moábova se vším množstvím velikým, tak že ostatkové jeho budou skrovní, přemaličcí a mdlí.