Isaías 49

Ricas promessas à desanimada Sião

1 Ouvi-me, *Is 42.4ilhas; e escutai, povos *Is 66.19de longe. *Is 44.2,24;46.3;Jr 1.5Jeová chamou-me desde o ventre, desde as *Is 7.14;9.6entranhas de minha mãe, fez menção do meu nome; 2 fez a minha *Is 11.4;Hb 4.12;Ap 1.16;2.12,16boca como uma espada aguda e, na *Is 51.16sombra da sua mão, me escondeu; fez-me como uma *Hc 3.11seta polida, e, na sua aljava, me encobriu 3 e me disse: Tu és o meu servo; és Israel, *Is 44.23no qual hei de ser glorificado. 4 Mas eu disse: Debalde tenho *Is 65.23trabalhado, inútil e *Is 50.6-8;53.10,12vãmente tenho gasto as minhas forças; contudo, certamente, o meu direito está com Jeová, e *Is 35.4;59.18a minha recompensa, com o meu Deus.

5 Agora, diz *Is 44.2Jeová, que me formou desde o ventre para ser o seu servo, para de novo trazer Jacó a ele e *Is 14.1;41.14;44.23para se reunir *Is 11.12;27.12Israel a ele (Pois sou *Is 43.4glorificado aos olhos de Jeová, e o meu Deus se faz a minha *Is 12.2fortaleza.), 6 sim, diz ele: Pouco é que sejas o meu servo para suscitares as tribos de Jacó e restaurares *Sl 37.28;97.10os que de Israel têm sido preservados; também te porei para a *Is 42.6;51.4;At 13.47luz dos gentios, a fim de seres a minha salvação até os *Is 48.20confins da terra. 7 Assim diz Jeová, *Is 48.17o Redentor de Israel e o Santo dele, ao que é *Is 53.3;Sl 22.6-8;69.7-9desprezado dos homens, ao que é aborrecido da nação, ao servo dos que dominam: *Is 52.15Reis bem como príncipes verão, se levantarão, *Is 19.21,23;27.13;66.23adorarão, por causa de Jeová, que é fiel, por causa do Santo de Israel, que te escolheu.

8 Assim diz Jeová: No tempo *Sl 69.13;2Co 6.2aceitável, te respondi e, no dia da salvação, te auxiliei; *Is 26.3;27.3;42.6conservar-te-ei e *Is 42.6te darei por uma aliança do povo, *Is 44.26para restaurares a terra, para distribuíres as herdades assoladas 9 e para dizeres aos que estão *Is 42.7;61.1;Lc 4.18em cadeias: Sai; aos que estão em trevas: Mostrai-vos. Eles pastarão nos caminhos, e em todos os *Is 41.18altos desnudados haverá o seu pasto. 10 *Is 33.16;48.21;Ap 7.16Não terão fome nem sede; não os molestará nem a miragem *Sl 121.6nem o sol, porque *Is 14.1o que deles se compadece *Is 40.11;Sl 23.2os guiará, sim, os conduzirá aos *Is 35.7;41.17mananciais de água. 11 Transformarei em caminho *Is 40.4todos os meus montes, *Is 11.16;19.23;35.8;62.10e as minhas estradas serão exaltadas. 12 Eis que estes virão *Is 49.1;60.4de longe, eis que aqueles do *Is 43.5-6Norte e do Ocidente, e aqueles outros, da terra de Sinim. 13 *Is 44.23Cantai, céus; regozija-te, terra; rompei em cânticos, montes; porque *Is 40.1;51.3,12Jeová conforta ao seu povo *Is 54.7-8,10e se compadecerá dos seus aflitos.

14 Sião, porém, disse: *Is 40.27Jeová desamparou-me, e o Senhor esqueceu-se de mim. 15 Acaso, pode uma mulher esquecer-se de seu filho de peito, de sorte que ela não se compadeça do filho das suas entranhas? Embora as mães se esqueçam, contudo, eu *Is 44.21não me esquecerei de ti. 16 Eis que *Ct 8.6;Ag 2.23te gravei nas palmas das minhas mãos; os *Is 62.6-7;Sl 48.12-13teus muros estão continuamente diante de mim. 17 Os *Is 51.14teus filhos se apressam; *Is 10.6;37.18sairão para fora de ti os que te destruíam e te assolavam. 18 *Is 60.4;Jo 4.35Levanta os teus olhos ao redor e olha; todos estes *Is 43.5;54.7;60.4se reúnem *Is 49.12e vêm ter comigo. *Is 45.23;54.9Por minha vida, juro, diz Jeová, que de todos estes *Is 52.1;61.10te vestirás como de um ornamento e te cingirás deles, à moda de uma noiva. 19 Pois, quanto aos teus *Is 1.7;3.8;5.6;51.3lugares desertos e desolados e à tua terra arruinada, agora tu, ó Sião, serás, certamente, *Is 54.1-2;Zc 10.10estreita demais para os moradores; e os que *Sl 56.1-2te devoravam estarão longe. 20 Ainda *Is 54.1-3dirão em teus ouvidos os filhos de que fostes privados: Este lugar é demasiadamente estreito para mim; dá-me espaço em que eu habite. 21 Então, *Is 29.23;54.6-7dirás no teu coração: Quem me gerou estes, visto que fui privada de meus filhos e sou *Is 27.10;Lm 1.1solitária, *Is 5.13exilada e errante? Estes, quem os criou? Eis que fui *Is 1.8deixada sozinha; *Is 60.8estes, onde estavam?

22 Assim diz o Senhor Jeová: Eis que eu levantarei as minhas mãos para as nações e arvorarei o meu *Is 11.10,12;18.3;62.10estandarte para os povos; eles *Is 14.2;43.6;60.4trarão teus filhos nos braços e tuas filhas, sobre os ombros. 23 Terás *Is 14.1-2;60.3,10-11reis por teus aios e as suas rainhas, por tuas amas; diante de ti, *Is 45.14;60.14se inclinarão com o rosto em terra *Sl 72.9;Mq 7.17e lamberão o pó dos teus pés; *Is 41.20;43.10;60.16saberás que eu sou Jeová e que os que por mim *Is 25.9;26.8;Sl 37.9esperam *Is 45.17;Sl 25.3;Jl 2.27não serão envergonhados.

24 Acaso, tirar-se-á a presa ao forte ou serão libertados os que são legalmente cativos? 25 Mas assim diz Jeová: Certamente, os *Is 10.6;14.1-2;Jr 50.33-34cativos serão tirados ao forte, e a presa do *Is 13.11;25.3,5;29.5,20tirano será libertada; porque eu contenderei com o que contende contigo *Is 25.9;33.22;35.4e salvarei teus filhos. 26 Os que *Is 9.4;14.4;16.4;51.13;54.14te oprimem alimentarei *Is 9.20com as suas próprias carnes; e, com o seu próprio sangue, eles se embriagarão como com o mosto. *Is 45.6;Ez 39.7Toda carne saberá que eu, Jeová, sou o teu *Is 43.3Salvador e que o teu *Is 49.7Redentor é o Poderoso de Jacó.

1 Poslouchejte mne ostrovové, a pozorujte národové dalecí: Hospodin hned z života povolal mne, od života matky mé v pamět uvedl jméno mé, 2 A učinil ústa má podobná meči ostrému. V stínu ruky své skryl mne, a učiniv ze mne střelu vypulerovanou, v toule svém schoval mne. 3 A řekl mi: Služebník můj jsi, v Izraeli skrze tebe oslaven budu. 4 Já pak řekl jsem: Nadarmo jsem pracoval, daremně a marně sílu svou jsem strávil. Ale však soud můj jestiť u Hospodina, a práce má u Boha mého. 5 A nyní dí Hospodin, kterýž mne sformoval hned od života za služebníka svého, abych zase přivedl k němu Jákoba; (byť pak i nebyl sebrán Izrael, slávu však mám před očima Hospodinovýma; nebo Bůh můj jest síla má); 6 I to řekl Hospodin: Máloť by to bylo, abys mi byl služebníkem ku pozdvižení pokolení Jákobových, a k navrácení ostatků Izraelských; protož dal jsem tě za světlo pohanům, abys byl spasení mé až do končin země. 7 Toto praví Hospodin vykupitel Izraelův, Svatý jeho, tomu, jímž pohrdá každý, a jehož sobě oškliví národové, služebníku panujících: Králové, vidouce tě, povstanou, a knížata klaněti se budou pro Hospodina, kterýž věrný jest, Svatého Izraelského, jenž tě vyvolil. 8 Toto praví Hospodin: V čas milosti vyslyším tě, a ve dni spasení spomohu tobě. Nadto ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, abys utvrdil zemi, a v dědictví uvedl dědictví zpuštěná; 9 Abys řekl vězňům: Vyjděte, těm, kteříž jsou ve tmách: Zjevte se. I budou se pásti podlé cest, a na všech místech vysokých bude pastva jejich. 10 Nebudou lačněti ani žízniti, nebude na ně bíti horko ani slunce; nebo slitovník jejich zprovodí je, a podlé pramenů vod povede je. 11 Přes to způsobím na všech horách svých cesty, a silnice mé vyvýšeny budou. 12 Aj, tito zdaleka přijdou, aj, onino od půlnoci a od moře, a jiní z země Sinim. 13 Prozpěvujte nebesa, a plésej země, a zvučně prokřikujte hory; neboť jest potěšil Hospodin lidu svého, a nad chudými svými slitoval se. 14 Ale řekl Sion: Opustiltě mne Hospodin, a Pán zapomenul se na mne. 15 I zdaliž se může zapomenouti žena nad nemluvňátkem svým, aby se neslitovala nad plodem života svého? A byť se pak ony zapomněly, já však nezapomenu se na tě. 16 Aj, na dlaních vyryl jsem tě, zdi tvé jsou vždycky přede mnou. 17 Pospíšíť k tobě synové tvoji, ti pak, kteříž tě bořili a kazili, odejdou od tebe. 18 Pozdvihni vůkol očí svých, a pohleď, všickni ti shromáždíce se, přijdou k tobě. Živť jsem já, praví Hospodin, že se jimi všemi jako okrasou přioděješ, a otočíš se jimi jako halží nevěsta, 19 Proto že pustiny tvé, a pouště tvé, a zbořeniny země tvé že tehdáž těsné budou, příčinou obyvatelů, když vzdáleni budou ti, kteříž tě zžírali; 20 Tak že řeknou před tebou synové siroby tvé: Těsné mi jest toto místo, ustup mi, abych bydliti mohl. 21 I díš v srdci svém: Kdo mi naplodil těchto? Nebo jsem já byla osiřelá a osamělá, sem i tam přecházející a odcházející. Tyto, pravím, kdo vychoval? Aj, pozůstala jsem byla sama jediná. Kdež tito byli? 22 Toto praví Panovník Hospodin: Aj, já pozdvihnu k národům ruky své, a k lidem vyzdvihnu korouhev svou, aby přinesli syny tvé na rukou, a dcery tvé aby na plecech neseny byly. 23 I budou králové pěstounové tvoji, a královny jejich chovačky tvé. Tváří k zemi skláněti se budou před tebou, a prach noh tvých lízati budou, a poznáš, že jsem já Hospodin, a že nebývají zahanbeni, kteříž na mne očekávají. 24 Ale díš: Zdaliž odjato bude reku udatnému to, což uchvátil? A zdaž zajatý lid spravedlivého vyproštěn bude? 25 Anobrž tak praví Hospodin: I zajatý lid reku udatnému odjat bude, a to, což uchvátil násilník, vyproštěno bude; nebo s tím, kterýž se s tebou nesnadní, já se nesnadniti budu, a syny tvé já vysvobodím. 26 A nakrmím ty, kteříž tě utiskují, vlastním masem jejich, a jako mstem krví svou se zpijí. I poznáť všeliké tělo, že já Hospodin jsem spasitel tvůj, a vykupitel tvůj Bůh silný Jákobův.