2 Crônicas 18

Aliança entre Josafá e Acabe

1 *2Cr 17.5Tinha Josafá riquezas e glória em abundância e aliou-se por casamento com Acabe. 2 *1Rs 22.2-35Passados alguns anos, desceu ele a ter com Acabe, em Samaria. Acabe mandou matar ovelhas e bois em grande quantidade para ele e para o povo que estava com ele; e o persuadiu a subir com ele a Ramote-Gileade. 3 Acabe, rei de Israel, perguntou a Josafá, rei de Judá: Irás comigo a Ramote-Gileade? Respondeu-lhe Josafá: Como tu és, sou eu; o meu povo, como o teu povo; e nós te acompanharemos na guerra.

4 Disse Josafá ao rei de Israel: Consulta, hoje, a palavra de Jeová. 5 O rei de Israel ajuntou os profetas, quatrocentos homens, e perguntou-lhes: Iremos à guerra contra Ramote-Gileade ou deixarei eu de ir? Responderam eles: Sobe, pois Deus a entregará nas mãos do rei. 6 Disse, porém, Josafá: Não há aqui ainda um profeta de Jeová, para que o consultemos? 7 Respondeu o rei de Israel a Josafá: Ainda há um homem pelo qual podemos consultar a Jeová; porém eu o aborreço, porque nunca profetiza a respeito de mim o bem, mas sempre o mal; este é Micaías, filho de Inlá. Disse Josafá: Não fale assim o rei. 8 Então o rei de Israel chamou um oficial e disse: Faze vir depressa a Micaías, filho de Inlá. 9 Ora, o rei de Israel e Josafá, rei de Judá, estavam sentados cada um no seu trono, vestidos de seus trajes reais, e estavam sentados no *Rt 4.1terreiro junto à entrada da porta de Samaria; e todos os profetas profetizavam diante deles. 10 Zedequias, filho de Quenaaná, fez para si uns chifres de ferro e disse: Assim diz Jeová: Com estes repelirás os siros, até que sejam consumidos. 11 Do mesmo modo, profetizaram todos os profetas, dizendo: Sobe a Ramote-Gileade e sê bem sucedido, porque Jeová a entregará nas mãos do rei.

Os profetas são consultados

12 O mensageiro que foi chamar a Micaías, disse-lhe: Eis que os profetas, a uma boca, têm augurado o bem ao rei; portanto, seja a tua palavra como a deles, e fala tu o bem. 13 Micaías respondeu: Pela vida de Jeová, *Nm 22.18-20,35o que diz meu Deus, isso falarei. 14 Tendo ele chegado à presença do rei, que lhe disse: Micaías, iremos à guerra contra Ramote-Gileade ou deixarei eu de ir? Respondeu ele: Subi e sede bem sucedidos; e eles serão entregues nas vossas mãos. 15 O rei disse-lhe: Quantas vezes te hei de conjurar que me não fales senão a verdade em nome de Jeová? 16 Respondeu ele: Vi todo o Israel disperso pelos montes, como *Nm 27.17;Ez 34.5-8;Mt 9.36ovelhas que não têm pastor; e Jeová disse: Estes não têm senhor; volte cada um em paz para sua casa. 17 Disse o rei de Israel a Josafá: Não te disse eu que ele não profetizaria a respeito de mim o bem, mas o mal? 18 Prosseguiu Micaías: Ouvi a palavra de Jeová: *Is 6.1-5;Dn 7.9-10Vi a Jeová sentado no seu trono, e todo o exército do céu, em pé, à sua direita e à sua esquerda. 19 Jeová perguntou: Quem enganará a Acabe, rei de Israel, para que suba e caia em Ramote-Gileade? Respondeu um de um modo, e outro, de outro. 20 Então, saiu um espírito, apresentou-se diante de Jeová e disse: Eu o enganarei. Perguntou-lhe Jeová: Como? 21 Respondeu ele: Sairei e serei um espírito mentiroso na boca de todos os seus profetas. Disse-lhe Jeová: Tu o enganarás e virás a prevalecer; sai e faze-o assim. 22 Agora, eis que Jeová pôs um espírito mentiroso na boca destes teus profetas e falou o mal a respeito de ti.

Micaías é admoestado e castigado

23 Então, se chegou Zedequias, filho de Quenaaná, e deu uma bofetada em Micaías, e disse: Por onde saiu de mim o Espírito de Jeová para falar a ti? 24 Respondeu Micaías: Tu o verás, naquele dia, quando entrares numa câmara interior para te esconderes. 25 O rei de Israel disse: *2Cr 18.8Pegai em Micaías, e tornai a levá-lo a Amom, *2Cr 34.8governador da cidade, e a Joás, filho do rei; 26 e dizei: Assim diz o rei: *2Cr 16.10Metei esse homem no cárcere e dai-lhe pão de angústia e água de angústia, até que eu volte em paz. 27 Respondeu Micaías: Se, na verdade, voltares em paz, não falou Jeová por minha boca. Acrescentou: *Mq 1.2Ouvi, povos, todos vós.

A guerra contra Ramote-Gileade e a morte de Acabe

28 O rei de Israel e Josafá, rei de Judá, subiram a Ramote-Gileade. 29 Disse o rei de Israel a Josafá: Disfarçar-me-ei e entrarei na batalha; mas veste tu os teus trajes reais. Disfarçou-se o rei de Israel; e entraram na batalha. 30 Ora, o rei da Síria deu ordem aos capitães dos seus carros, dizendo: Não pelejeis contra pequeno nem grande, senão só contra o rei de Israel. 31 Assim que os capitães dos carros viram a Josafá, disseram: Este é o rei de Israel. Portanto, se viraram para pelejar contra ele, mas Josafá *2Cr 13.14-15gritou, Jeová o socorreu e Deus levou-os a se apartarem dele. 32 Vendo os capitães dos carros que não era o rei de Israel, deixaram de segui-lo. 33 Certo homem armou o seu arco ao acaso e feriu ao rei de Israel por entre as juntas da armadura; pelo que disse ao que guiava o carro: Dá volta e tira-me para fora do exército, porque estou gravemente ferido. 34 Tornou-se renhida a batalha naquele dia; todavia, o rei de Israel susteve-se no seu carro contra os siros até a tarde e, ao pôr do sol, morreu.

1 I měl Jozafat bohatství a slávu velmi velikou, a spříznil se s Achabem. 2 Přijel pak po letech k Achabovi do Samaří, a nabil Achab ovcí a volů hojně pro něj a pro lid, kterýž byl s ním, a namlouval ho, aby táhl do Rámot Galád. 3 Nebo řekl Achab král Izraelský Jozafatovi králi Judskému: Potáhneš-li se mnou do Rámot Galád? Odpověděl jemu: Jakž jsem já, tak jsi ty, jako lid tvůj, tak lid můj, a s tebouť budu v tom boji. 4 Řekl také Jozafat králi Izraelskému: Vzeptej se medle dnes na slovo Hospodinovo. 5 I shromáždil král Izraelský proroků svých čtyři sta mužů, a řekl jim: Máme-li jeti do Rámot Galád na vojnu, čili tak nechati? I řekli: Táhni, nebo dá je Bůh v ruku královu. 6 Tedy řekl Jozafat: Což již není zde proroka Hospodinova žádného, abychom se ho zeptali? 7 Odpověděl král Izraelský Jozafatovi: Ještěť jest muž jeden, skrze něhož bys se mohl poraditi s Hospodinem, ale já ho nenávidím, proto že mi nikdy nic dobrého neprorokuje, ale vždycky zlé. Ten jest Micheáš syn Jemlův. Ale Jozafat řekl: Nechť tak nemluví král. 8 Protož povolav král Izraelský komorníka jednoho, řekl: Přiveď sem rychle Micheáše syna Jemlova. 9 (Mezi tím král Izraelský a Jozafat král Judský seděli jeden každý na stolici své, odíni jsouce rouchem. Seděli pak v placu u vrat brány Samařské, a všickni proroci prorokovali před nimi. 10 Kdežto Sedechiáš syn Kenanův udělal sobě byl i rohy železné, a řekl: Takto praví Hospodin: Těmito trkati budeš Syrské, dokudž jich nepohubíš. 11 Tak podobně všickni proroci prorokovali, řkouce: Jeď do Rámot Galád, a šťastněť se povede; nebo dá je Hospodin v ruku královu.) 12 V tom posel ten, kterýž šel, aby zavolal Micheáše, mluvil jemu, řka: Aj, řeči proroků těch jednostejné jsou a dobré před králem. Medle, buď řeč tvá, jako řeč kterého z nich, a mluv dobré věci. 13 Jemuž řekl Micheáš: Živť jest Hospodin, že cožkoli vyřkne Bůh můj, to mluviti budu. 14 A když přišel k králi, řekl jemu král: Micheáši, máme-li jeti proti Rámot Galád na vojnu, čili tak nechati? Kterýž řekl: Táhněte a šťastněť se vám povede, i budou dáni v ruku vaši. 15 Ještě řekl jemu král: I kolikrátž tě mám přísahou zavazovati, abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu? 16 Protož řekl: Viděl jsem všecken lid Izraelský rozptýlený po horách jako ovce, kteréž nemají pastýře; nebo řekl Hospodin: Nemají pána tito, navrať se jeden každý do domu svého v pokoji. 17 I řekl král Izraelský Jozafatovi: Zdaližť jsem neřekl, že mi nebude prorokovati nic dobrého, ale zlé? 18 Řekl dále: Protož slyšte slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na trůnu svém, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho. 19 I řekl Hospodin: Kdo oklamá Achaba krále Izraelského, aby vytáhl a padl u Rámot Galád? A když pravil ten toto, a jiný pravil jiné, 20 Tožť vyšel duch, a postaviv se před Hospodinem, řekl: Já ho oklamám. Hospodin pak řekl jemu: Jakým způsobem? 21 Odpověděl: Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho. Kterýžto řekl: Oklamáš a dovedeš toho; jdiž a učiň tak. 22 Protož aj, jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa proroků tvých těchto, ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě. 23 Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův, dal políček Micheášovi a řekl: Kterouž jest cestou odšel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě? 24 Odpověděl Micheáš: Aj, uzříš v ten den, když vejdeš do nejtajnějšího pokoje, abys se skryl. 25 I řekl král Izraelský: Jměte Micheáše, a doveďte ho k Amonovi hejtmanu města, a k Joasovi synu královu. 26 A díte: Takto praví král: Dejte tohoto do žaláře a dávejte mu jísti maličko chleba a maličko vody, dokudž se nenavrátím v pokoji. 27 Ale Micháš řekl: Jestliže se ty navrátíš v pokoji, tedyť nemluvil Hospodin skrze mne. Přesto řekl: Slyštež to všickni lidé. 28 A tak táhl král Izraelský a Jozafat král Judský proti Rámot Galád. 29 I řekl král Izraelský Jozafatovi: Změním já se, když půjdu k bitvě, ale ty oblec se v roucho své. I změnil se král Izraelský, a jeli k bitvě. 30 Král pak Syrský přikázal byl hejtmanům nad vozy svými, řka: Nebojujte proti malému ani proti velikému, než proti samému králi Izraelskému. 31 I stalo se, když hejtmané nad vozy uzřeli Jozafata, řekli: Král Izraelský jest. Takž se obrátili proti němu, aby bojovali. Tedy zkřikl Jozafat, a Hospodin spomohl jemu, a odvrátil je Bůh od něho. 32 Nebo uzřevše hejtmané nad vozy, že on není král Izraelský, obrátili se od něho. 33 Muž pak střelil z lučiště náhodou, a postřelil krále Izraelského, kdež se pancíř spojuje. Pročež řekl vozkovi: Obrať se, a vyvez mne z vojska; nebo jsem nemocen. 34 I rozmohla se bitva v ten den. Král pak Izraelský stál na voze proti Syrským až do večera, i umřel v západ slunce.