1 Disse Jeová a Moisés: Ainda uma só praga mais trarei sobre Faraó e sobre o Egito. Depois ele vos deixará ir daqui; quando vos deixar ir, sem dúvida há de vos expulsar totalmente.

2 Fala agora aos ouvidos do povo que todo o homem peça ao seu vizinho, e toda a mulher à sua vizinha, jóias de prata e jóias de ouro.

3 Jeová deu ao povo graça aos olhos dos egípcios. Além disto o homem Moisés era mui grande na terra do Egito aos olhos dos servos de Faraó e aos olhos do povo.

4 Moisés disse: Assim diz Jeová: Cerca da meia-noite irei para o meio do Egito.

5 Todos os primogênitos na terra do Egito morrerão, desde o primogênito de Faraó, que se assenta sobre o seu trono, até o primogênito da escrava que está detrás da mó; e todos os primogênitos dos gados.

6 Haverá grande clamor em toda a terra do Egito, como nunca houve nem haverá jamais.

7 Porém contra nenhum dos filhos de Israel moverá um cão a sua língua, desde o homem até o animal, para que saibais que Jeová faz uma distinção entre os egípcios e Israel.

8 Todos estes teus servos descerão a mim, e se inclinarão perante mim, dizendo: Sai tu, e todo o povo que te segue; e depois disto hei de sair. Da presença de Faraó retirou-se Moisés, ardendo em ira.

9 Então disse Jeová a Moisés: Faraó não vos ouvirá; para que se multipliquem as minhas maravilhas na terra do Egito.

10 Moisés e Arão fizeram todas estas maravilhas perante Faraó, e Jeová endureceu o coração de Faraó, que não deixou ir da sua terra os filhos de Israel.

1 Řekl pak byl Hospodin Mojžíšovi: Ještě ránu jednu uvedu na Faraona a na Egypt, potom propustí vás odsud; propustí docela, anobrž vypudí vás odsud.

2 Mluv nyní v uši lidu, ať vypůjčí jeden každý od bližního svého, a každá od bližní své klínotů stříbrných a klínotů zlatých.

3 A dal Hospodin milost lidu před očima Egyptských. (Sám také Mojžíš veliký byl velmi v zemi Egyptské, před očima služebníků Faraonových i před očima lidu.)

4 I řekl Mojžíš: Takto praví Hospodin: O půlnoci já půjdu prostředkem Egypta.

5 A pomře všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, jenž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného děvky, kteráž jest při žernovu, i všecko prvorozené hovad.

6 I bude křik veliký po vší zemi Egyptské, jakéhož nebylo prvé, a jakéhož nikdy nebude více.

7 U synů pak Izraelských nikdež nehne pes jazykem svým, ovšem pak ani člověk ani hovado, abyste věděli, že rozdíl učinil Hospodin mezi Egyptskými a Izraelskými.

8 I sstoupí všickni tito služebníci tvoji ke mně, a skláněti mi se budou, řkouce: Vyjdi, ty i všecken lid, kterýž jest pod správou tvou; a potom vyjdu. A vyšel od Faraona s velikým hněvem.

9 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Neposlechneť vás Farao, abych rozmnožil zázraky své v zemi Egyptské.

10 Ale Mojžíš a Aron činili všecky ty zázraky před Faraonem; Hospodin pak zatvrdil srdce Faraonovo, tak že nepropustil synů Izraelských z země své.