1 A balança enganosa é abominação a Jeová, Mas o peso justo é o seu agrado,
2 Quando vem soberba, então vem afronta, Mas com os humildes está a sabedoria.
3 A integridade dos retos os guiará; Mas a perversidade dos ímpios os destruirá.
4 De nada aproveitam as riquezas no dia da indignação, Mas a justiça livra da morte.
5 A justiça dos perfeitos aplainará os seus caminhos, Mas o perverso cairá pela sua perversidade.
6 A justiça dos retos os livrará, Mas os ímpios serão apanhados nos seus desejos.
7 Morrendo o perverso, perecerá a sua expectativa; E a esperança dos iníquos perece.
8 O justo é libertado da angústia, E o perverso toma o lugar dele.
9 Com a sua boca o ímpio destrói o seu vizinho, Mas os justos serão livres pelo conhecimento.
10 Quando os justos são felizes, exulta a cidade; E quando perecem os perversos, há júbilo.
11 Pela bênção dos retos exalta-se a cidade, Mas derruba-se pela boca dos perversos.
12 Quem fala mal do seu vizinho é falto de senso, Mas o homem de entendimento se cala.
13 O mexeriqueiro revela os segredos, Mas aquele que é fiel de coração os encobre.
14 Não havendo sábia direção, cai o povo; Mas na multidão de conselheiros há segurança.
15 Quem serve de fiador por outro, será prejudicado; Mas aquele que teme ficar por fiador, está seguro.
16 A mulher graciosa obtêm a honra, E os homens violentos obtêm a riqueza.
17 O homem benigno faz bem à sua alma, Mas quem é cruel faz mal a si mesmo.
18 O perverso ganha paga ilusiva; Mas quem semeia a justiça, recebe galardão seguro.
19 Quem é fiel na justiça alcançará a vida; E aquele que segue o mal, a morte.
20 Os perversos de coração são abominação a Jeová; Mas os que andam em integridade, são o seu prazer.
21 Com certeza o homem mau não escapará ao castigo; Mas a descendência dos justos será livre.
22 Como jóia de ouro na tromba dum porco, Assim é a mulher formosa que não tem discrição.
23 O desejo dos justos é somente o bem, Mas a expectativa dos perversos é indignação.
24 Um dá liberalmente, e se lhe acrescenta mais e mais; Outro poupa mais do que é justo, mas se empobrece.
25 A alma liberal será próspera; E quem rega, também será regado,
26 O povo amaldiçoará ao que retém o trigo, Mas a bênção virá sobre a cabeça daquele que o vende.
27 Quem procura diligentemente o bem, chama a si favor; Mas aquele que anda em procura do mal, este lhe sobrevirá.
28 Quem confia nas suas riquezas, cairá; Mas os justos reverdecerão como a folhagem.
29 Quem perturba a sua casa, herdará o vento; E o insensato será servo do que é sábio de coração.
30 O fruto do justo é árvore de vida, E quem é sábio ganha almas.
31 Eis que o justo será castigado na terra, Quanto mais o perverso e o pecador!
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?