1 Uma resposta branda desvia o furor, Mas a palavra dura excita a ira.
2 A língua dos sábios destila o conhecimento, Mas a boca dos loucos derrama a estultícia.
3 Os olhos de Jeová estão em todo o lugar, Vigiando aos maus e aos bons.
4 A língua suave é árvore de vida, Mas a perversa quebranta o espírito.
5 O insensato despreza a correção de seu pai; Mas aquele que atende à repreensão consegue a prudência.
6 Na casa do justo há grandes tesouros, Mas nas rendas do perverso há perturbação.
7 Os lábios dos sábios difundem o conhecimento, Porém não o faz o coração dos loucos.
8 O sacrifício dos perversos é abominação a Jeová, Mas a oração dos retos é-lhe agradável.
9 O caminho dos perversos é abominação a Jeová, Mas ele ama ao que segue a justiça.
10 Correção rigorosa há para quem abandona o caminho; E aquele que aborrece a repreensão morrerá.
11 O Cheol e Abadom estão diante de Jeová; Quanto mais os corações dos filhos dos homens!
12 O escarnecedor não gosta de quem o repreende, Não irá ter com os sábios.
13 O coração alegre torna contente o rosto, Mas com a tristeza do coração abate-se o espírito.
14 O coração do inteligente busca o conhecimento, Mas a boca dos loucos se apascenta de estultícia.
15 Todos os dias do aflito são maus, Mas o homem feliz tem um banquete contínuo.
16 Melhor é o pouco com o temor de Jeová, Do que grandes tesouros e com eles a inquietação.
17 Melhor é o prato de hortaliças onde há amor, Do que o boi cevado e com ele o ódio.
18 O homem irascível excita rixas; Mas quem é tardio em irar-se aplaca contendas.
19 O caminho do preguiçoso é como uma sebe de espinhos, Mas a vereda dos justos é uma estrada real.
20 O filho sábio alegra a seu pai, Mas o homem insensato despreza a sua mãe.
21 A estultícia é alegria para quem é falto de sabedoria, Mas o homem de entendimento faz direito o seu caminho.
22 Onde não há conselho, dissipam-se os planos; Mas os muitos conselhos os estabelecem.
23 O homem alegra-se em dar uma resposta; E a palavra a seu tempo, quão boa é!
24 Para o sábio o caminho da vida é para cima, A fim de evitar o Cheol que é em baixo.
25 Jeová desarraigará a casa dos soberbos, Mas estabelecerá os termos da viúva.
26 Maus desígnios são abominação a Jeová, Mas palavras agradáveis são puras.
27 Aquele que tem espírito de ganância perturba a sua casa; Mas quem aborrece dádivas, viverá.
28 O coração do justo medita no que há de responder, Mas a boca dos perversos derrama coisas más.
29 Jeová está longe dos perversos, Mas ouve a oração dos justos.
30 A luz dos olhos alegra ao coração, E boas novas engordam aos ossos.
31 O ouvido que escuta a repreensão que dá a vida, Terá a sua morada entre os sábios.
32 Quem rejeita a correção, despreza a sua alma; Mas aquele que escuta a repreensão, adquire conhecimento.
33 O temor de Jeová é a instrução da sabedoria, E adiante da honra vai a humildade.
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.