1 O vinho é escarnecedor, e a bebida forte turbulenta; E todo aquele que é vencido por eles, não é sábio:

2 Como o bramido do leão é o terror do rei; Quem o irrita, peca contra a sua vida.

3 O abster-se de contendas é honra para o homem, Mas todo o insensato mete-se em rixas.

4 O preguiçoso não lavra por causa do inverno, Por isso na ceifa procura e nada tem.

5 Como águas profundas é o conselho no coração do homem, Mas o homem inteligente o tirará para fora.

6 Muitos proclamam a sua benignidade; Mas o homem fidedigno, quem o poderá achar?

7 O justo anda na sua integridade, Felizes são seus filhos depois dele.

8 O rei que está sentado no trono do juízo, Dissipa todo o mal com os seus olhos.

9 Quem pode dizer: Purifiquei o meu coração, Limpo estou do meu pecado?

10 Pesos diversos e medidas diversas, Ambos são igualmente abominação a Jeová.

11 Até a criança dá-se a conhecer pelos seus atos, Se a sua conduta é pura, se é reta.

12 O ouvido que ouve, e o olho que vê, É Jeová que fez tanto um como outro.

13 Não ames o sono, para que não empobreças; Abre os teus olhos, e te fartarás de pão.

14 Ruim, ruim, diz o comprador; Mas depois de se retirar, felicita-se.

15 Há ouro e abundância de corais, Mas os lábios sábios são jóia preciosa.

16 Deve-se tirar o vestido àquele que fica fiador por outro, E tomar como penhor quem se obriga por estrangeiros.

17 Suave é ao homem o pão de mentira, Mas depois a sua boca se encherá de cascalho.

18 Os projetos confirmam-se pelos conselhos; Faze a guerra com prudência.

19 O mexeriqueiro revela os segredos. Portanto não te metas com quem muito abre os seus lábios.

20 Quem amaldiçoa a seu pai ou a sua mãe, Apagar-se-lhe-á a lâmpada nas mais densas trevas.

21 A herança adquirida a princípio apressadamente, No fim não será abençoada.

22 Não digas: Vingar-me-ei do mal; Espera por Jeová, e ele te salvará.

23 Pesos diversos são abominação a Jeová, E a balança falsa não é boa.

24 Os passos do homem são dirigidos por Jeová, Como, pois, poderá o homem entender o seu caminho?

25 Laço é para o homem o dizer temerariamente: É santo, E não refletir senão depois de fazer o voto.

26 O rei sábio joeira os perversos, E faz passar a roda sobre eles.

27 O espírito do homem é a lâmpada de Jeová, A qual esquadrinha todas as câmaras secretas da alma.

28 A benignidade e a verdade preservam o rei, E o seu trono firma-se com a benignidade.

29 A glória dos mancebos é a sua força, E a beleza dos velhos são as suas cãs.

30 Os açoites que ferem, purificam o mal; E as feridas alcançam o mais íntimo do corpo.

1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.

2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.

3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.

4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.

5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.

6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?

7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.

8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.

9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?

10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.

11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.

12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.

13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.

14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.

15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.

16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.

17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.

18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.

19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.

20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,

22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.

23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.

24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?

25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.

26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.

27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.

28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.

29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.

30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.