1 Filho meu, não te esqueças da minha instrução, Mas guarde o teu coração os meus mandamentos;
2 Pois eles te darão longura de dias, Anos de vida e paz.
3 Não te abandonem a benignidade e a verdade; Ata-as à roda do teu pescoço, Escreve-as na tábua do teu coração;
4 Assim acharás graça e verdadeira prudência, À vista de Deus e dos homens.
5 Confia, de todo o teu coração, em Jeová, E não te estribes no teu próprio entendimento.
6 Reconhece-o em todos os teus caminhos, E ele endireitará as tuas veredas.
7 Não sejas sábio aos teus próprios olhos; Teme a Jeová, e aparta-te do mal:
8 Isso será saúde para o teu umbigo, E regadura para os teus ossos.
9 Honra a Jeová com a tua fazenda, E com as primícias de toda a tua renda;
10 Assim se encherão de fartura os teus celeiros, E trasbordarão de mosto os teus lagares.
11 Filho meu, não rejeites a instrução de Jeová, Nem te enojes da sua repreensão;
12 Porque Jeová repreende ao que ama, Assim como o pai ao filho no qual se deleita.
13 Feliz é o homem que acha sabedoria, E o que adquire o entendimento.
14 Pois melhor é o lucro que ela dá do que o lucro da prata, E o que ela rende, do que o ouro fino.
15 Mais preciosa é do que os corais, E nada do que podes desejar, é para ser comparado com ela,
16 A longura de dias está na sua mão direita, Na sua esquerda riquezas e honra.
17 Os seus caminhos são caminhos aprazíveis, E todas as suas veredas são paz.
18 É árvore de vida para os que dela lançam mão, E feliz é todo aquele que a retém.
19 Jeová pela sabedoria fundou a terra, Pelo entendimento estabeleceu os céus.
20 Pelo seu conhecimento se fenderam os abismos, E as nuvens destilam o orvalho.
21 Filho meu, não se apartem estas coisas de diante dos teus olhos: Guarda a verdadeira sabedoria e a discrição;
22 Assim serão elas vida para a tua alma, E graça para o teu pescoço.
23 Então andarás seguro pelo teu caminho, E não tropeçará o teu pé.
24 Quando te deitares, não temerás; Deitar-te-ás, e o teu sono será suave.
25 Não temas o pavor repentino, Nem a assolação dos perversos quando vier:
26 Porque Jeová será a tua confiança, E guardará ao teu pé para que não seja apanhado.
27 Não negues o bem a quem de direito, Tendo na tua mão o poder de o fazer.
28 Não digas ao teu próximo: Vai e volta, Que amanhã o darei, tendo-o tu contigo.
29 Não maquines o mal contra o teu próximo, Visto que junto a ti habita em confiança.
30 Não contendas contra homem algum sem motivo, Se ele não te houver feito o mal.
31 Não tenhas inveja do homem violento, Nem escolhas nenhum dos seus caminhos.
32 Pois o perverso é abominação a Jeová, Mas com os retos está o seu segredo.
33 A maldição de Jeová está na casa do iníquo, Mas ele abençoa a habitação dos justos.
34 Certamente escarnece dos escarnecedores, Mas dá graça aos humildes.
35 Os sábios herdarão a glória, Mas a porção dos loucos é a ignomínia.
1 Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2 Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3 Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5 Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6 Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10 A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12 Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13 Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14 Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16 Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18 Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22 I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25 Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29 Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30 Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31 Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33 Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34 Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.