1 O filho sábio ouve a instrução de seu pai, Mas o escarnecedor não escuta a reprovação.
2 Pelo fruto da sua boca o homem comerá o bem, Mas a alma dos prevaricadores comerá a violência.
3 Quem guarda a sua boca, conserva a sua vida; Mas aquele que abre grandemente os seus lábios, será destruído.
4 A alma do preguiçoso deseja, e nada tem; Mas a alma dos prudentes será saciada.
5 O justo aborrece ao que é falso, Mas o perverso se faz odioso e se cobre de vergonha.
6 A justiça guarda ao que anda em integridade, Mas a perversidade arruina ao pecador.
7 Uns se dizem ricos sem ter nada; Outros se dizem pobres, sendo mui ricos.
8 O resgate da vida do homem são os seus haveres, Mas o pobre não escuta a repreensão.
9 A luz dos justos alegra, Mas a lâmpada dos perversos se apagará.
10 Da soberba provém só a contenda, Mas com os bem avisados está a sabedoria.
11 As riquezas adquiridas às pressas, diminuir-se-ão; Mas aquele que ajunta pouco a pouco será próspero.
12 A esperança prolongada faz adoecer o coração, Mas o desejo cumprido é árvore de vida.
13 Quem despreza a palavra, traz sobre si a destruição; Mas será recompensado o que teme o mandamento.
14 O ensino do sábio é fonte de vida, Para escapar os laços da morte.
15 A boa inteligência consegue favor, Mas o caminho dos prevaricadores é escabroso.
16 Todo o homem prudente procede com conhecimento, Mas o tolo ostenta a estultícia.
17 O mensageiro perverso faz cair na desgraça, Mas o embaixador fiel consegue a cura.
18 A pobreza e a afronta virão sobre aquele que despreza a correção; Mas o que tem em conta a repreensão, será honrado.
19 O desejo realizado deleita a alma, Mas apartar-se do mal é abominação para os loucos.
20 Quem anda com os sábios, será sábio; Mas o companheiro dos loucos achar-se-á mal.
21 O mal persegue os pecadores, Mas os justos serão recompensados com o bem.
22 O homem de bem deixa uma herança aos filhos de seus filhos, E os bens do pecador estão reservados para o justo.
23 Bastante alimento há na lavoura dos pobres, Mas há quem se consome pela falta de justiça.
24 Aquele que poupa a vara, aborrece a seu filho; Mas quem o ama, diligentemente o corrige.
25 O justo come até matar a fome, Mas o ventre dos perversos terá falta.
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.